V českých obchodech se konečně objevil druhý komiks Zaklínače, takže nastal nejvyšší čas zhodnotit jeho kvality.
Geralt z Rivie se na stránkách komiksů neobjevuje poprvé. Málokdo si už vzpomene na komiksovou adaptaci Sapkowského knih, a to i proto, že zaklínačské komiksy lidé zaregistrovali především ve spojitosti s herní trilogií od studia CD Projek RED. V době vydání Zaklínače 2 bylo možné sehnat dvoudílný komiks Zájmy státu a před vydáním Zaklínače 3 spojili lidé z CD Projektu RED síly s vydavatelstvím Dark Horse a společně poslali na pulty obchodů pětidílný příběh Skleněný dům, který se u nás objevil v únoru loňského roku. Nyní k nám po několikaměsíčním odkladu dorazil druhý výsledek spolupráce CD Projektu a Dark Horse, komiks Liščí děti. Otázka samozřejmě zní, zda stojí za pozornost fanoušků.
Povědomý příběh
Liščí děti vypráví příběh o tom, jak se Geralt a jeho dočasný společník, trpasličí muzikant Addario Bach, dostanou na loď plující do Novigradu. Tu hodlá využít především skupina lidí, která má na první pohled vznešený cíl. Chce zachránit dceru elfské majitelky kožešnictví, kterou unesla vixena, tedy liščí proměnkyně, jak ji popisuje majitel lodi, jistý Kevenard van Vliet z kupecké gildy. Geralt se tedy zaváže van Vlietovi a lidem pod vedením pochybného pana Fyshe, že si cestu na lodi odpracuje tím, že je bude chránit před případným útokem vixeny. Problém ale je, že cestující nejsou zrovna šlechetní hrdinové, kteří by si tak vzácnou ochranu zasloužili.
Že je vám takový příběh povědomý? Není divu, Liščí děti jsou totiž adaptací části Bouřkové sezóny, posledního románu od Andrzeje Sapkowského. Komiks tuto skutečnost ani nijak netají, jak se dozvíte na jedné z první stránek brožovaného sešitu. Ve srovnání s Bouřkovou sezónou občas něco přebývá, občas něco chybí, některé dialogy jsou dokonce na vlkodlačí chlup stejné a vystupující postavy se samozřejmě také příliš nemění. Scénárista Paul Tobin zkrátka do základní kostry Sapkowského příběhu nijak zvlášť nezasahoval, změnil spíše to nejnutnější, takže pokud se vám tohle Geraltovo dobrodružství líbilo v knižním podání, určitě se vám bude líbit i v komiksové podobě a navíc už víte, co čekat. I těch pár odlišností ale stačí k tomu, aby Liščí děti působily spíše jako alternativní verze příběhu než jako ztvárnění, které se s Bouřkovou sezónou v ničem nerozchází.
Pokud jste s Bouřkovou sezónou neměli tu čest, pak vězte, že jde o poměrně zajímavý příběh odehrávající se mnoho let před událostmi herní trilogie, který do světa Zaklínače dobře pasuje, a to i díky zmíněným úpravám, které provedl Paul Tobin. Ve vyobrazení Geraltova charakteru a ostatních postav jsem při čtení neviděl žádný problém a vyprávění udržuje slušné tempo. Děj a vůbec povaha celého příběhu navíc nejsou tak blízko hororu jako Skleněný dům, ačkoliv temné pojetí plné nestvůr, krve, smrti, peprné mluvy a pochybných existencí je stále naprostou samozřejmostí. Pořád je to zkrátka řádný zaklínačský příběh a navíc se zdá, že Tobinovo porozumění světu Zaklínače se od dob předešlého komiksu podstatně zlepšilo.
Povědomé zpracování
Nálada příběhu se tedy od Skleněného domu občas liší, oproti tomu grafické ztvárnění je prakticky shodné. Kromě scénáristy Paula Tobina se koneckonců vrátil i kreslíř Joe Querio, takže si Liščí děti udržují poměrně svérázný výtvarný styl, s nímž jste se mohli seznámit už ve Skleněném domě. Myslím, že v tomto případě není důvod k nějakým stížnostem, zpracování všech scén bohatě stačí, zpravidla nechybí řádné detaily, k atmosféře Zaklínače tohle pojetí zkrátka docela dobře pasuje. Kresby a bubliny s textem navíc postrádají chyby, pokud nepočítám jeden případ, kdy bublina určená pro Addaria, což poznáte na stylu mluvy, míří na Geralta, jak můžete vidět i na jedné z ukázek v tomto článku. Tohle však může být klidně chyba jinak velmi kvalitního českého překladu (anglické vydání komiksu bohužel nemám k dispozici, abych to ověřil).
Od dob Skleněného domu se nezměnila ani další věc, která očividně řadě fanoušků vadila, a to skutečnost, že Geralt při sesílání znamení nahlas vyslovuje jejich názvy. Chápu, že jde o další způsob, jak Geralta a jeho schopnosti představit neznalým čtenářům a že komiks má jiné potřeby než knihy a hry, ale faktem je, že přemíra tohoto jevu ve Skleněném domě občas působila skoro až komicky. Liščí děti naštěstí neobsahují tolik pasáží, v nichž by bylo třeba sesílat zaklínačská znamení, takže by tentokrát tahle změna oproti knižní sáze a herní trilogii neměla příliš vadit.
Důvody výslovnosti znamení jsou mimochodem jedním z předmětů jednostránkového rozhovoru s Paulem Tobinem a Borisem Pugaczem-Muraszkiewiczem z CD Projektu RED. Rozhovor přitom zastává úlohu jakéhosi bonusu, stejně jako trojice vítězných fanartů ze starší soutěže a tři oficiální koncepty Zaklínače 3, které vyplňují poslední stránky sešitu o 136 stranách. Rozhovor je nejen příjemným čtením, ale i zajímavým, byť poměrně krátkým náhledem do zákulisí tvorby komiksů Zaklínače, takže pokud si Liščí děti pořídíte, určitě byste ho neměli ignorovat. Na náčrtky a návrhy jednotlivých stránek komiksu, zastávající úlohu bonusu ve vydání Skleněného domu, ale tentokrát zapomeňte.
Hlavně pro fanoušky
Ve stručném popisu Liščích dětí se dočtete, že komiks je určen nejen fanouškům a znalcům knižní či herní série, ale i nováčkům, kteří zatím s Geraltem neměli tu čest. Nejsem si úplně jistý, jestli je to pravda. Pokud se chce někdo seznámit se světem Zaklínače a před hraním trilogie od CD Projektu hodlá začít s komiksy, měl by si nejprve přečíst Skleněný dům, který je pro potřeby neznalých jedinců a jejich seznámením se zaklínačským univerzem přeci jen vhodnější. Liščí děti jsou totiž regulérní, vcelku tradiční příběh, v němž jakákoliv snaha o zasvěcení nováčků ustupuje úspěšné snaze nabídnout fanouškům Zaklínače další lákavý příběh.
Sám jsem Bouřkovou sezónu četl, takže jsem dobře věděl, co můžu čekat, ale i tak jsem se při čtení tohohle komiksu nenudil a pokud vám nevadí, že dostanete do rukou už jednou viděný příběh, nepochybně se vám budou Liščí děti také zamlouvat. Už jenom proto, že je zajímavé sledovat změny oproti knižní verzi a že komiks, který pochopitelně nabízí dost svérázný pohled na sebevíc známý děj, může dobře posloužit jako zkrácení čekání na datadisk O víně a krvi pro Zaklínače 3. Liščí děti jsou určitě dost dobrým komiksem na to, aby dokázaly alespoň dočasně zahnat hlad po dalších příbězích o Geraltovi z Rivie.
Za poskytnutí komiksu pro potřeby článku děkuji nakladatelství Crew.
