Jak se dalo čekat, nejvíce si jej užijí nováčci.
Jako velký fanoušek herní předlohy jsem se televizního zpracování stejnou mírou bál jako se na něj těšil. Asi největší obavu jsem měl z toho, že dojde k nějakým změnám příběhu, díky kterým nebude fungovat tak dobře nebo se dokonce změní jeho těžiště či pointa. Také jsem se bál, že by mohl seriál působit poněkud "televizně lacině", třeba jako ta zoufalá brnění Nilfgaardu v první sezóně televizního Zaklínače. A v neposlední řadě jsem si tak trochu kacířsky říkal, že bych se u seriálu mohl nudit, protože jsem hru dohrál už asi dvacetkrát a znám každou její scénu i repliku prakticky nazpaměť.
Nicméně tvůrci Neil Druckmann (stojící za oběma TLOU videohrami) a Craig Mazin (stojící za jedním z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděl - Černobyl) nenechali nic náhodě a dělá mi velkou radost, že po shlédnutí první epizody seriálu mohu většinu obav s klidem zahodit. Neznamená to ale, že by seriál byl po všech stránkách dokonalý. Pojďme si to rozebrat:
Líbí: Prohloubení příběhu
První minuty seriálu byly velmi příjemným překvapením, jelikož se jednalo o zbrusu novou látku, kterou herní předloha neobsahovala... ale zároveň šlo o předehru, která naprosto dokonale k tématu sedla a nastavila hned od začátku parádní atmosféru autenticity i děsivosti. Nebudu rozebírat, co přesně tyhle úvodní minuty obsahují, pro případ že jste první epizodu ještě neviděli. Ale musím smeknout, protože Mazin zde podobně jako v Černobylu našel velmi povedený způsob, jak široké veřejnosti "zábavným" způsobem představit poměrně složité vědecké téma, klíčové pro další vyprávění příběhu.
Podobné "vložené scény" pak najdeme napříč celou první epizodou, občas vyloženě na úkor pasáží, kde jsme se ve hře někam plížili nebo bojovali (těchto scén je v seriálu zatím mnohem méně, než ve hře). Příběh díky tomu nabral citelnou hloubku, která pomáhá nejen dokreslit jednotlivé postavy či jejich vztahy, ale hlavně dokonale vysvětlit povahu a fungování světa po apokalypse, díky čemuž do téhle děsivé vize vtáhne i přemýšlivého diváka ještě účinněji, než herní předloha. Určitě je to do nějaké míry i otázka vkusu (jako ostatně všechno), ale za sebe všem těmto přidaným scénám tleskám a dost možná se stanou pro mne tím hlavním tahákem i pro zbytek seriálu.
Líbí: Výprava a atmosféra
Jak už jsem zmínil v úvodu, docela jsem se obával "televizní lacinosti", protože navzdory zprávám o extrémním rozpočtu (údajně větším, než u Hry o trůny) doposud zveřejněné upoutávky nedělaly až tak ohromný dojem - čest záběrům na rozpadající se mrakodrapy a monstra, ale jinak šlo často o hodně "civilní" záběry. Naštěstí je ale v praxi výprava velmi dospělá a většina záběrů je rámována i nasvícena tak, jak bychom čekali spíše v kině, než doma u televizoru. Je to vlastně trochu paradox, že některé charakterové scény s lidmi povídajícími si ve statické místnosti působí více atmosféricky a filmově, než rádoby epické CG záběry na padající letadla či zdevastovaná velkoměsta.
Velký podíl na tom má samozřejmě také zvuk a hudba. V případě huby mohou fanoušci předlohy počítat s pořádnou husinou, protože se v mnoha případech jedná o mírně upravené motivy z herní předlohy. Zvuk pomáhá udržet rádoby realistickou a syrovou atmosféru, ale trochu mi připadá, že se někdo nechal unést a přitlačil na pilu s některými speciálními efekty, které moje reproduktory snášely jen s vypjetím sil (na hranici chrčení nebo praskání), ačkoliv jsem shodou okolnosti zrovna včera na tom samém vybavení bez problému sledoval velmi zvukově agresivní film Tenet. Nicméně na prakticky každém technickém aspektu seriálu je cítit, že se na ničem nešetřilo a peníze opravdu nechyběly.
Nelíbí: Změna přenášení nemoci
Víceméně jediná věc, která mi v první epizodě vyloženě nesedla a raději bych ji tam vůbec neviděl, je změna v přenosu infekce. Zatímco v herní předloze jsme si zvykli na to, že se nebezpečná nákaza šíří vzduchem za pomoci viditelných spor (připomínajících zvířený prach), v seriálu tvůrci zatlačili na fyzické přenášení pomocí "šlahounů" houby/plísně. Nejspíš kvůli tomu, aby nemuseli obličeje drahých herců schovávat do plynových masek? Každopádně to samo o sobě není hlavní problém. Zádrhel je ale v tom, jak přehnaně mohutné a rychlé ty šlahouny jsou - když to v jedné z prvních scén "vyleze" z úst jedné z postav, vypadá to příliš neuvěřitelně a vlastně i docela komicky, což citelně neladí se zbytkem pojetí seriálu.
Také zde platí, že nejlepší hrůza je ta nenápadná, plíživá. Smrtící prach, který stačí vdechnout, působí rozhodně strašidelněji, než chapadla/šlahouny v ústech, jakkoliv mohou být sama o sobě odpudivá. Přitom na tu správnou notu nenápadné hrůzy tvůrci krásně zatlačili v první půlhodině, kdy velmi efektivně ukazují nepřirozené pohyby lidí, v jejichž těle se již nákaza začíná šířit. Tohle samo o sobě bylo milionkrát děsivější, než ty šlahouny v ústech. Co nicméně funguje stejně dobře jako ve herní předloze, to jsou pokročile zmutovaná těla, zarostlá do zdí. Podobně jako ve hře jsem čekal, kdy se vytrhnou ze zdánlivého spánku.
Zatím nerozhodně: Změny postav
Tohle je samozřejmě velké téma už řadu měsíců a bylo by pokrytecké, kdybych se snažil tvrdit, že mne to nijak nezasáhlo. Hollywood a americký filmový průmysl obecně se poslední roky snaží vyrovnat s "dluhem vůči menšinám" a zároveň hrát na notu "diverzifikovanějšímu publiku", v důsledku čehož se snaží obsazovat do mnoha rolí co nejpestřejší herecké zastoupení. To samo o sobě není nic špatného, ale dle mého názoru tomu zásadnímu momentu v prologu hry pomáhalo, že "herní" Sára vypadala tak křehce a zranitelně. Seriálová Sára naproti tomu přeci jen působí chováním i vzhledem poněkud odvážněji a dospěleji, což dle mého osobního názoru poněkud ubírá na síle celé sekvenci.
Podobně rozporuplné dojmy mám zatím z Ellie. Bella Ramsey výborně hraje, ale je to zkrátka typově jiný člověk, než Ellie v herní předloze - tam šlo o vzpurnou pihovatou zrzku, zde jde o drzou bledou tmavovlásku, která zatím působí citelně více dětským dojmem, než herní předloha (ironicky přesně naopak než obsazení Sáry). Jelikož je to právě Ellie, na jejíž osobnost a osud jsme byli většinu hry záměrně soustředění, těžko se mi zvyká na tohle nové pojetí, byť rozdíl je pouze v nuancích, nikoliv v jádru toho, kdo Ellie je či jak se chová. Pedro Pascal naštěstí funguje víceméně přesně jak by si nejspíš fanoušek hry představoval. Velmi příjemným překvapením je Anna Torv coby Tess, která je tak dobrá, že bych jí skoro chtěl věnovat vlastní spinoff seriál - tak moc mne její výkon přesvědčil a bavil.
Perfektní pro nováčky
Pokud můžeme soudit podle první epizody, seriál se zdá být kvalitně natočený a úspěšně se drží silného příběhu vysoce oceňované předlohy. Díky tomu jej lze bez váhání doporučit lidem, kteří hry nikdy nehráli a hrát nebudou - ačkoliv je hra dle mého soudu silnějším médiem a speciálně The Last of Us Part I (remake) je nejlepší zažít zcela naslepo, pokud se prostě jedná o nehráče, tenhle seriál je druhou nejlepší volbou, jak příběh Joela a Ellie zažít. Fanoušci jako já to mají podstatně složitější, protože se prostě nebudou moci ubránit srovnávání s tím, na co byli roky zvyklí a do čeho investovali obrovskou porci svých vlastních emocí. Díky velmi zdařilému prohloubení příběhu by ale i pro fanoušky mělo jít o zásadní událost, kterou si prostě nemohou nechat uniknout. Už jen proto, že do sebe zřejmě mozaikovitě zapadne s třetím dílem herní série.
