Chystá se nám pokračování hardcorové RPG rubačky pro veterány, která hodlá přinést více akce, více krve a více smrtí. Podívali jsme se na zoubek newyorkské prezentaci.
Nedávno se nám odhalil duchovní nástupce hardcore akce Dark Souls, který slibuje mnohé. Zachování tradic a prvků hratelnosti, která bude přitom zabalena do jednoho z nejpůvabnějších vizuálů poslední doby. V New Yorku se přední novináři sešli na prezentaci, kde ředitel projektu Yui Tanimura ukázal demo současné verze titulu a rozpovídal se o tom, co pro vývojářský tým vůbec pokračování představuje.
Strach z neznáma
Už Hitchcock poznamenal, že zdaleka největší strach máme z nejistoty a neznáma, nikoliv z monster a duchů. Toho chce Dark Souls 2 využít ve velkém, a to především využitím svého grafického kabátku a stylu pro vytvoření strašidelné atmosféry, který nás ve spolupráci s precizní zvukovou stránkou vyžene do obchodů za novými trenkami. Ostatně následovala ukázka, kde rytíř vešel do koridoru jednoho ze zámků, kde panovala neprostupná tma. Právě fantazie samotných hráčů má dopomoci lepšímu zážitku, který bude předcházet samotným soubojům. „Chceme na hráče emocionálně zatlačit, když budou procházet tmavými prostorami a nebudou vědět, zda se v okolí nachází monstra či nikoliv,“ povídal Tanimura. Hra se smysly v naší vlastní hlavě tedy bude nesmírně důležitá.
Buď vedle meče ponesete štít, nebo pochodeň. Buď budete vidět, nebo mít možnost se bránit.
Časem hrdina narazí na magický krystal, který mu pomáhá osvětlovat určitou část prostředí okolo. Jedná se opravdu spíše o pomůcku pro ty méně statečné, jelikož pochodně a magické kameny osvětlují jen velmi malou část. Navíc s sebou nesou další dilema. Buď vedle meče ponesete štít, nebo pochodeň. Buď budete vidět, nebo mít možnost se bránit. Tento styl nám velmi připomněl stařičkého Dooma 3 a naše patálie s baterkou, což rozhodně vidíme jako krok správným směrem.
Temné chodby naštěstí nebudou jediným prostředím ve hře. Zbrusu nový engine se přece jen musí nějak předvést a vývojáři slibují velmi různorodá prostředí, která vytvoří sytý kontrast. Nebude tedy překvapující vylézt po půlhodině v kanalizacích do obřího rozlehlého prostranství, zalitého sluncem. Také bychom se měli dočkat mnohem preciznější práce s prostředím a úrovněmi samotnými, které omezí nutnost vracet se zpět a nabídnou ucelenější zážitek, než první díl. Stále bychom však měli mít dostatek volnosti.
Smrt je jen začátek
Není tajemstvím, že původní Dark Souls byla hardcore záležitostí pro otrlé. Pořádným RPGčkem, kde se umíralo častěji, než se bojovalo. Stejnou strukturu hodlá studio přenést i do následovníka, nelítostná obtížnost a častá úmrtí rozhodně neusnadní přístup do série nováčkům, budou však mít mnohem smysluplnější kontext. Jak poznamenal Tanimura, tvůrci chtějí, abychom si smrti ve hře užívali, ať to zní sebevíce divně. K tomu mají přispívat nejen značné poklady, roztroušené v okolí, ale především samotná monstra.
Ta budou pozvednuta za zcela novou úroveň, a to nejen z hlediska různorodosti a vzhledu. Zářivým příkladem budiž setkání s jednou nemotornou bestií v temných chodbách zámku. Rytíř, ovládaný vývojáři, ji zmerčil skrze mřížku ve dveřích v sousední místnosti. V jakékoliv jiné hře by to znamenalo najít správný úhel a čechrat nepřítele šípy, kulkami či magickými blesky do té doby, než padne. V Dark Souls 2 však budete muset zapnout uzliny. První šíp, vypuštěný mezi oči bestie je totiž předzvěstí pořádného sprintu, který končí u dveří. Ty se po několika úderech rozletí na všechny strany a hrdina se během chvilky stává malbou na stěnách. Podobné situace by neměly být pouze sporadické, což hned dokazuje další střet.
Po chvilce klusání narážíme na dalšího obrněnce, který připomíná křížence orka a pásovce obecného. Je jasné, že přímý útok stěží uspěje a rytíř se tedy snaží uhýbat mocným úderům a vpadnout nepříteli do zad. Po chvíli se mu to konečně podaří a je zasazen první nadějný úder. Hromada svalů však místo nemotorného otáčení zvolí jinou strategii a hodí šipku dozadu ve stylu toho nejlepšího wrestlera. Hrdina je na placku a my máme ponaučení. Nesekejte orky do zad.
Styl z prvního dílu je stále zachován a systém soubojů je ve svém jádru velmi jednoduchý.
Souboje tedy budou podstatně strategičtější, a to nejen díky zvýšení inteligenci monster, ale také díky mnohem širší paletě animací a pohybů hlavního hrdiny. Styl z prvního dílu je stále zachován a systém soubojů je ve svém jádru velmi jednoduchý. Ti z vás, kdo se ale bude chtít dostat za první roh, budou muset přemýšlet.
Jak vtipně dodal Tanimura, smrt zde slouží spíše jako učitel. Časem se naučíte určitým situacím předcházet a řešit je, jen se nemusíte bát zemřít. To možná na první pohled zní jako neustále dokola omílaný systém pokusů a omylů, vývojářský tým se ale snaží tomu předejít. Umírání nás má především bavit. „Ať už hráči zemřou z jakýchkoliv důvodů, musí pochopit, proč se tak stalo,“ řekl Tanimura.
Dark Souls 2 by se tak dal jednodušeji pojmenovat jako Dark Souls 2 na druhou. Původní nápad a původní hratelnost, vylepšená takřka ve všech směrech. Dark Souls rozhodně není pro každého a jeho náturu hráč musí pochopit. Ostatně, neexistuje mnoho her, kde vás má smrt pouze posunout dále. Pokud ale patříte mezi fanoušky podobných zážitků, rozhodně se můžete začít těšit. Grafické orgie totiž nebudou to jediné, co vás ve dvojce čeká. Titul se navíc kromě konzolí objeví i na PC.
