Rocket League – bláznivý kočko-pes, kterého si zamilujete

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Rocket League je ukázkovým příkladem perfektní exekuce jinak bláznivého nápadu. Ukázat na papíře koncept Rocket League některému velkému vydavateli, dám ruku do ohně, že by vše okamžitě shodil ze stolu s úšklebkem naznačujícím, že vývojáři asi vůbec nerozumí hrám. Brzy po vydání se však Rocket League dostala mezi nejlépe hodnocené hry pro PlayStation 4 a to i přes porodní bolesti, které v podobě extrémního přehřívání konzole sužují vývojáře ještě v těchto dnech. Na Steamu má hra navíc až na výjimky kladné hodnocení od hráčů. V čem tedy tkví úspěch hry?

Nezvykle originální a překvapivě zábavné

Jak už bylo poznamenáno, jde právě o skvělé provedení, které vyneslo hře velkou oblibu. Samotný koncept hry je, slušně řečeno, slátanina. Rocket League tak trochu připomíná vaření Pejska a Kočičky, přičemž hra samotná by se dala popsat jako fotbal s autíčky připomínající dálkově ovládané hračky pro děti. Infantilní nápad s ale poměrně střídmým provedením nakonec vytváří zábavný mix fotbalu a závodní hry. Pravidla jsou přitom jasná - dostat balón do soupeřovy branky a sám neinkasovat. Míčem pohybujete pomocí svého auta, kterým do míče vrážíte, a celý zápas se odehrává uvnitř obrovské arény, která nemá žádné ostré rohy. Není tak problém vyjet se svou károu až ke stropu a překvapit tak soupeře nečekaným vpádem. Šílenosti jako je Rocket League se horko těžko popisují na papíře, můžete tak kouknout na naše vlastní gameplay záběry, ze kterých si obrázek uděláte více než dostačující.

S přáteli jsme se shodli, že začátek je v Rocket League vcelku obtížný, naočkováni stereotypy z fotbalových simulátorů se snažíte o uzmutí míče a kličkování k soupeřově brance, ale takto hrát Rocket League moc nejde. Až získáte potřebný skill, je možné si zkoušet různé parádičky či samostatné úniky na branku, ale v počátcích vám bude hra připomínat spíše kulečník a budete se plácat po zádech už jen za to, že balón (který je mimochodem vcelku obrovský) vůbec trefíte. Jde patrně o největší slabinu hry, protože v prvních minutách budete frustrování z toho, že se za celý zápas míče dotknete sotva jednou. Ovšem nejedná se ani tak o nedostatek hry samotné, jako her obecně. Mainstreamové tituly jsou totiž natolik jednoduché a přímočaré, že každá takto originální zkušenost nás ihned vyvede z míry.

„Ryze arkádový jízdní model vám dává plnou kontrolu nad vozem a je tak pouze na vás, jak s určitou situací naložíte.“

Dejte ale na mou radu a dejte tomu čas. Hrajte, zkoušejte co vám hra dovolí a po čase vám bude celý herní systém natolik vlastní, že budete se svými spoluhráči zkoušet nejrůznější parádičky. Z počátku se totiž může zdát, že je hra až příliš obyčejná, ale její hlavní krása se skrývá právě v její jednoduchosti. Zaoblené rohy kopule, která obklopuje hřiště, vám dovolí jezdit i po kolmých stěnách či dokonce po stropě, což v kombinaci s výskokem, které vaše auto umí, dokážou šikovní hráči neuvěřitelně zúročit. Ryze arkádový jízdní model vám dává plnou kontrolu nad vozem a je tak pouze na vás, jak s určitou situací naložíte. Krásné na Rocket League je, že ji můžete hrát i jako infantilní děcko. Prvoplánově se honit za míčem a sem tam srazit protihráčovo auto. Charakter vaší hry do velké míry určují vaši spoluhráči a protihráči a tím se dostáváme k tomu slabšímu na Rocket League.

Tím je jednoznačně singleplayer. Všechna pozitiva, která jsem vyplodil výše, pramení především ze zážitku z hraní online. Hra pro jednoho hráče totiž trpí hloupou umělou inteligencí. Vlastně to ale tvůrcům nemám tak úplně za zlé, protože naprogramovat AI, která by hrála takovou šílenost je asi nadlidský úkol. To na druhou stranu není omluva, singleplayer bych doporučil pouze pro ty nejhorší případy – rozumějte, když vám nejde internet. Kromě obyčejného zápasu si sice můžete zahrát i sezónu, která je motivující díky jejímu kompetitivnímu nádechu, ale to je asi tak vše. Z offline možností lze vyzdvihnout snad jen tréninkový režim, který nabízí opravdu široké možnosti vyžití a pro začínající ale i pokročilejší hráče je dobrým pomocníkem.

Jedině online!

Tahákem celé hry je tak pochopitelně multiplayer, který nabízí zápasy, kde se utkají pouze dva hráči, až po bláznivá utkání, kde se střetne celkem osm vozů na jednom hřišti. Osobně jsem si nejvíce oblíbil režim 2 vs. 2, kde se dá vcelku dobře taktizovat a hrát týmově. Ne nadarmo totiž tvůrci pojmenovali režim 4 vs. 4 jako „Chaos“. Jak už jsem naznačil, právě hra s dalšími hráči naplno rozvíjí potenciál Rocket League a pokud hrajete přímo s přáteli, je to neuvěřitelná švanda. Často se budete divit, co všechno hra umožňuje, několik zápasů jsem například odehrál většinu času po zdech, protože proč jezdit po hřišti, že.

Upřít se hře nedá ani dobrá atmosféra, která je hodně podobná fotbalovým simulátorům. Tribuny skandují, a když vstřelíte gól, máte z něj opravdu upřímnou radost. Hračičky potěší i poměrně široká možnost kustomizace vozů, na kterých lze upravovat například barva, nejrůznější polepy ale i méně obvyklé věci jako barva kouře při zrychlení nebo nejrůznější serepetičky, kupříkladu v podobě vikinské helmy, kterou si posadíte na svůj vůz. Drobnou výtku bych měl právě k autům, které často působí až moc lacině a trošku mi chyběl pocit, že se proháníte po hřišti s trávu trhající bestií s přeplňovaným čtyřválcem.

Rocket League je rozhodně překvapením a více než příjemným. Osobně dávám palec nahoru za split-screen až pro čtyři hráče, což je věc, která se dnes už moc nenosí a osobně nechápu vůbec proč. Soutěživé jedince navíc potěší, že hra podporuje cross-platforming, takže majitelé konzole od Sony se mohou utkat s PCčkáři. Výsledný dojem kazí jen problém s přehříváním PS4, kterému se ale dá lehce vyhnout a rozhodně vám nezkazí jinak vynikající zážitek z hraní.

Rocket League stojí 19,99€ (549 Kč) na Steamu a PlayStation Store, pro předplatitele PS Plus je v červenci zdarma.