Recenze PC Building Simulator - splněný sen buildera?

Simulátorů je na trhu obrovské množství. Člověk si může virtuálně vyzkoušet snad již každé řemeslo či se vtělit do různých živých i neživých objektů. A tak byla jen otázka času, kdy se objeví hra, umožňující nám stavbu svého vlastního počítače. Děvčata a chlapci, ze studií Claudiu Kiss a The Irregular Corporation nám tak po roce v předběžném přístupu konečně servírují plnou verzi jejich titulu, který nám právě takovou kratochvíli zprostředkovává.

• Vychází na: PC
• Datum vydání: 22. ledna 2019
• Žánr: Simulátor
• Česká lokalizace: ne

CPU? Check! GPU? Check! PSU? Ehm…

Samotná hra nabízí dva módy hraní, doplněné o asi pětiminutový tutoriál, jenž nezasvěceným poměrně zdatně vysvětlí základy buildingu a letmo popíše i jednotlivé komponenty, takže je titul vhodný i pro úplného zelenáče, jenž o stavění PC nikdy nezavadil. Podle mého názoru, má hra poměrně dobrý edukační potenciál, jelikož se naučíte například základům taktování, bez rizika škody na vlastním stroji.

Pokud vám však hardwarová stránka počítače není cizí a zkratku PSU nepovažujete za ošklivou pohlavní nemoc, můžete tento interaktivní návod směle přeskočit a rovnou se pustit do budování své vlastní firmy v módu kariéry, ve kterém nejspíše strávíte většinu svého herního času.

Vstříc lepším zítřkům

Kariéra začíná klasicky. Vy jakožto entuziastický mladík zdědíte podnik pro opravu a stavění počítačů, jemuž se zcela nedaří a na jehož kontě svítí přečerpání o patnáct dolarů, které si bývalý majitel půjčil, jelikož neměl ani na palivo. Podnik to není ani nijak veliký. Veškeré vaše „království“ se skládá z jedné předsíně a pokoje, v jehož útrobách se skrývá prozatím jediná pracovní stanice a firemní počítač (dokonce upgradovatelný). Ten se okamžitě stává vašim nejlepším přítelem, protože skrze něj vyřizujete e-maily s novými zakázkami či nakupujete potřebné díly, které jsou plně licencované a ve výčtu značek nechybí taková jména jako Intel, AMD, EVGA či Gigabyte, což rozhodně potěší nejednoho fandu (Seasonic a Kingston naneštěstí stále absentují). Příjemným detailem je pak i přítomnost předinstalovaného audio přehrávače, jehož prostřednictvím si můžete buď pouštět herní skladby čítající deset kousků, ale především i svoji vlastní muziku uloženou v počítači, nebo dokonce naladit jedno z internetových rádií, kterých je dohromady přes dvě stě (dost z nich bohužel vůbec nefunguje). To je jistě příjemný doplněk, jelikož oněch deset skladeb se velmi rychle oposlouchá a se svojí vlastní hudbou je o dost větší chuť do práce. A té práce bude sakra hodně.

„Podobně jako v Car Mechanic Simulator zde budete hlavně šroubovat, přicvakávat, vyměňovat a testovat s tím, že všechny kroky poměrně věrně reflektují kroky skutečné.“

Po rychlém seznámení s tímto firemním počítačem přichází první zakázka, ve které vás zákazník prosí, abyste jeho stroj zbavili virů. Úkol je to naprosto jednoduchý, avšak už i při jeho plnění si uvědomíte, jak moc si autoři opravdu dali záležet na co největší autentičnosti titulu, za což zasluhují obrovskou pochvalu. Podobně jako v Car Mechanic Simulator zde budete hlavně šroubovat, přicvakávat, vyměňovat a testovat s tím, že všechny kroky poměrně věrně reflektují kroky skutečné. Po instalaci antiviru je nutno restartovat počítač. Při zmáčknutí F2 při bootu se dostanete do BIOSu, bez aplikace teplovodivé pasty se procesor přehřívá či při špatném zvolení komponenty počítač vůbec nenastartujete, případně ji do bedny ani nenarvete. Jediný výrazný rozdíl je tak nahrazení ruky tlačítkem myše.

Na tomto místě bych chtěl vývojáře trochu pokárat za neexistující označení kabeláže jednotlivých periferií, s čímž se pojí opakované připojovaní veškerých šnůr i v případě, kdy počítač chcete pouze vyzkoušet, zda najede do operačního systému, což v počátcích budete dělat často. Tato otravná rutina sice odpadne ve chvíli, kdy si zakoupíte automatické připojování drátů, bohužel i tak stihne docela spolehlivě otrávit mnoho hráčů. U kabeláže ještě chvilku zůstaneme, jelikož mě zde mrzí nemožnost její úpravy přímo vevnitř caseu (lze měnit pouze barvu). Ve hře pouze kliknete na oba konce portů, do kterých chcete daný kabel zapojit a hra za vás vyřeší veškerou práci, tedy sama vytyčí předem danou cestu, kudy vodiče povedou. To je docela škoda, jelikož snad každý jedinec, co si kdy stavěl svůj počítač ví, že úprava drátování v bedně je docela důležitou součástí celého procesu. Taktéž zamrzela nemožnost využití integrovaných grafických karet.

100+1 způsob, jak postavit PC

Po několika úvodních zakázkách, respektive po zhruba pěti hodinovém snažení, konečně dostanete do rukou větší finanční obnos a mimo „opravné“ objednávky se konečně vrhnete na stavění jednotlivých počítačů od píky, tak aby se vešly do daného rozpočtu klienta a v pozdějších fázích vaši životní dráhy je případně prodávat na herní verzi eBaye s co největším ziskem. Nicméně jsme stále v módu kariéry, ve kterém jste pořád limitováni dostupnými penězi, potažmo vaším levelem, jenž zde slouží k postupnému odemykání dalších komponent a nových aplikací, ulehčujících a prohlubujících herní zážitek.

„Chcete se pomocí přetaktování procesoru a grafické karty snažit o dosáhnutí největšího skóre ve 3DMarku? Není problém!“

Pokud by tak někoho tato omezení rušila a chtěl vysloveně upustit uzdu své fantazii, je tu pro něj druhý režim, jímž je svobodné stavění. V něm máte k dispozici veškerý sortiment a nulová finanční omezení, takže se zde hráč může vyblbnout až do úplného vyčerpání. Chcete se pomocí přetaktování procesoru a grafické karty snažit o dosáhnutí největšího skóre ve 3DMarku? Není problém! Zamýšlíte pomocí „vodníka“ uchladit velmi nadupanou sestavu? Jistě! Chcete vytvořit designovou krásku? Beze všeho!

Zde tedy trochu zamrzí stále neimplementovaná podpora Steam Workshopu a ani zde není žádný základní editor, takže si člověk nemůže nijak „vytunit“ své miláčky vlastními grafickými výtvory. Bohužel tento neduh postihl i samotné budování firmy, kterou si kromě dokoupení dvou bonusových pracovních stanic/jedné skladní skříně, nelze žádným způsobem upravit.

Za optimalizaci život položím!

Když už jsme natrefili na ony vizuální záležitosti, tak je třeba říct, že PC Building Simulator rozhodně není nejkrásnější hra na trhu a její grafické zpracování jde ruku v ruce s poměrně malou hardwarovou náročností. Jinými slovy, na starší sestavě, jenž skrývala ve svých útrobách procesor i5 4460 3,2GHz, 8 GB operační paměti a grafickou kartu s čipem GTX 750 Ti, běžela hra bez větších problémů ve FullHD rozlišení na nejvyšší nastavení. To se dalo očekávat, avšak překvapení přišlo tehdy, když po snížení grafického nastavení hra fungovala bez výraznějších propadů i na kancelářském notebooku. Jinými slovy tvůrci hru z hlediska běhu opravdu šikovně zoptimalizovali a v tomto směru se jí dostala nemalá péče. To samé se dá říci o stabilitě hry. Za celou dobu hraní jsem nenarazil na žádný vizuální ani herní bug.

Co mi ale přijde trochu paradoxní, je fakt, že ve hře točící se kolem stavění počítačů a jejich odlaďování, nejsou téměř žádné možnosti nastavení. Z hlediska grafiky si tak můžete vybrat rozlišení, vypnout/zapnout vertikální synchronizaci a posléze jeden z pěti grafických presetů, mezi nimiž není skoro žádný rozdíl a z vizuálního hlediska hru ovlivňují jen minimálně. A to je vše. Žádné jiné možnosti úpravy vzhledu titulu se vám pod ruku nedostanou, což se dá považovat za malé zklamaní. Ovšem u titulu za necelých dvacet euro se nejedná o nic zdrcujícího a na druhou stranu, titul podporuje ovládání skrze gamepad, a to nejen klasický Xboxový, ale i DualShock 4, jenž má dokonce vlastní namapování tlačítek. Ano, díky gamepadu se všechny úkony ve hře trochu prodlouží, ale k mému překvapení je ovládání hry za jeho pomoci bez problému použitelné.

Stavění radostí

Kolem a kolem jsem byl s titulem velmi spokojen a s klidným svědomím mohu prohlásit, že jsme se po delší době dočkali kvalitního simulátoru, bavícího obsahem, poměrně rozsáhlými možnostmi a zároveň netrpícího typickými neduhy tohoto žánru her. Kdyby každý simulační titul dosahoval alespoň podobných kvalit jako PCBS, svět by byl hnedle krásnější.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.