Dosud nesmírně chaotický příběh se konečně začíná uspokojivě rozjíždět.
Komiks Assassin's Creed Origins, který se nedávno objevil na našem trhu, mi překvapivě sednul. Kéž bych to mohl říct o ostatních asasínských komiksech, jež si k nám v posledních letech našly cestu a jež se snaží vyprávět víceméně souvislý příběh. S každým dalším dílem jsem vnímal drastický kvalitativní sestup, přičemž na těch posledních, nesoucích názvy Návrat domů a Vzpoura - Společný zájem, se mi jakákoliv pozitiva hledala opravdu těžko, alespoň v oblasti příběhu. Přestože byl ale Společný zájem nevídaný guláš, dal se v něm spatřit jistý náznak toho, že by se ten nesmírně chaotický a nepřehledný děj mohl časem ubírat srozumitelnějším a lákavějším směrem. Proto jsem se navzdory negativním dojmům z minula pustil do čtení nově vydaného pokračování, abych zjistil, zda se něco přeci jen změnilo.
Netradiční spolupráce
Vzpoura - Bod zvratu přímo navazuje na události Společného zájmu. Bratrstvo moderních asasínů, mezi nimiž najdeme i Charlottu De La Cruzovou z původní komiksové trilogie, odhalilo nejen zrádce ve svých řadách, ale i působení dávné frakce, která ohrožuje celý svět a jeho řád. O nastolení nového řádu se samozřejmě nadále snaží i templáři, reprezentovaní mužem známým jako Černý kříž, ale i v jejich řadách to poněkud skřípe. Snaha vypořádat se s hrozbou tedy přinutí Bratrstvo spolupracovat s Černým křížem, a to kvůli hledání mocného artefaktu Koh-i-noor, který by byl v rukou zmíněné dávné frakce velmi nebezpečnou zbraní. Nečekaní spojenci se ho tak musí zmocnit dřív než společný nepřítel, aby měli naději na zastavení jeho zatraceně nebezpečných plánů.
Hned v úvodu je třeba podotknout, že Bod zvratu opravdu není nějaké velké finále celého příběhu. Aktuální události opět skončí otevřeně, stejně tak platí, že je třeba mít za sebou předešlý komiks, abyste chápali všechny souvislosti (s možností plného pochopení všech událostí raději nepočítejte). V úvodu sice najdete textové shrnutí předešlých událostí, ale to zdaleka nestačí. Prostřední části větších, dopředu naplánovaných příběhů přitom nezřídka mají tendenci působit zbytečně a neuspokojivě, ale Bod zvratu naštěstí není ten případ. A to jednoduše proto, že se v něm konečně začíná dít něco zajímavého.
Příběh nabývá konkrétnějších obrysů, neurčitých záhad a zdánlivě nahodilých pasáží ubývá a postavy dostávají více prostoru, hlavně Černý kříž, který je suverénně nejzajímavějším charakterem. Nemluvě o tom, že konečně dochází k událostem, které byly posledně jen hloupě slibovány nebo naznačovány. Vše je zkrátka mnohem více stravitelné a pochopitelné, tedy i poutavé a svádějící k očekávání čehokoliv, co přijde příště. Kvůli tomu bohužel působí Společný zájem jako ještě zbytečnější, nesmyslnější a prázdnější mišmaš, který vlastně příběhu nic moc nedal, protože cokoliv zajímavého přichází až nyní. Jak už jsem ale zmínil, bez něj se budete ztrácet, takže ho bohužel nelze úplně ignorovat.
Zpět do minulosti
Bod zvratu má ještě jeden výrazný trumf v rukávu, díky čemuž mi připadal mnohem zajímavější než předchůdce. A to jsou pasáže z minulosti. Konečně jsme se zase dostali do situace, kdy je děj zasazený do moderní doby spíše na pozadí a do popředí se dostává další předek Charlotty de La Cruzové - asasín Ignacio Cardona, jehož sledujeme v roce 1937 během španělské občanské války. Došlo tedy na hodně svérázné dobové zasazení, které má co říct i těm, které ten příběh ze současnosti ani moc nezajímá. Kombinace moderních událostí a zajímavého historického zasazení, to je přesně to, co bych od produktu s názvem Assassin's Creed očekával. A dočkal jsem se. Události z éry španělské občanské války možná nedávají dohromady zcela samostatný příběh, ale i tak představují jedno z největších lákadel celého komiksu, i díky postavám, jejich interakcím a obecně tomu, co se vůbec v tom roce 1937 dělo. A to ve vztahu k reálné historii, na níž hrdinové občas odkazují, i k celkovému příběhu komiksu.
Na pasážích ze Španělska, kterým neustále dominuje déšť nebo špína, je nejlépe vidět povedený vizuální styl celého komiksu. Ačkoliv je tým tvůrců stejný, občas jsem měl dojem, že se kvalita a zpracování kreseb ve srovnání se Společným zájmem lehce liší, ale to vůbec není ke škodě. Ne že bych se od předešlého dílu tak moc chtěl distancovat, ale nezřídka jsem si všímal větších detailů, lépe využitých barev nebo propracovanějších postav. Některá políčka ale přeci jen dělají dojem, že se kreslíř trochu flákal a slovo "detaily" mu asi ze slovníku dočasně čmajzli templáři. Rovněž zpracování akčnějších pasáží občas drhne a zejména dění při přechodu mezi jednotlivými kapitolami není vždy přehledné. To může mít v kombinaci s některými ne úplně duchaplnými dialogy za následek, že vám nad určitými stránkami zůstane rozum stát, hlavně v poslední části komiksu. Naštěstí jde ale o ojedinělé případy.
Kreslířský um autorů můžete obdivovat i díky tradiční galerii obálek, z nichž některé jsou opravdu povedené, či náčrtků plakátů a několika stránek, přičemž nechybí ani ukázka tvorby dvou variant obálky. Nejen mezi těmito bonusy se dobře uplatnil český překlad celého komiksu, který je jako obvykle na vysoké úrovni. Na chyby či překlepy jsem nenarazil a občasná tragikomičnost některých dialogů se dá zcela očividně přisuzovat spíše původnímu dílu a jeho scénáristům než překladatelce. Té se naopak podařilo skvělým způsobem zachovat způsob mluvy hrdinů a některé více i méně drsné vtípky, špičkování a kousavé narážky na současné dění ve světě. Nejen díky tomu lze přelouskat všech těch 112 stran, což je s ohledem na doporučenou cenu 299 Kč zcela standardní rozsah, bez jakýchkoliv problémů.
Pokud jste dosud s žádným komiksem Assassin's Creed neměli tu čest a chcete někde začít, stále bych vám doporučil hlavně Origins. Jestli jste už ale začali s hlavní sérií v podobě Vzpoury a původní trilogie Charlotty de La Cruzové, tak vám přeji hodně trpělivosti, abyste se prokousali vším tím balastem k tomu, co je skutečně zajímavé. A že Bod zvratu rozhodně zajímavý je. Občas jsem sice měl potřebu povolat tým Saturnin a strýc František, aby uvedli na pravou míru některé krkolomné a nepříliš pochopitelné pasáže, ale celkově tu tentokrát máme komiks, který je o poznání kvalitní než předešlé díly. Smysluplnost příběhu, zpracování postav, historické zasazení, vizuální stránka, kvůli tomu všemu nezbývá než doufat, že Bod zvratu není jen výjimečnou kvalitativní odchylkou. Rozvařený a přesolený guláš z minula je nyní konečně bez problémů stravitelný, tak snad si pochutnáme i na podzim, kdy k nám dorazí třetí část Vzpoury.
Za poskytnutí komiksu pro potřeby článku děkuji nakladatelství Crew.
