Recenze
Recenze po 261 hodinách, všechny postavy na 25 levelu, odehrány všechny mise na smrtící obtížnost.
Space Marine II - Adeptus Astartes Primaris, je vynikající epický obraz z chmurného světa W40k, v době po 13 temné křížové výpravě Abaddona, po pádu světa Cadie a rozštěpení Galaxie díky Cicatrix Maledictum na Imperium Nihilus a Sanctus. Imperium stojí na pokraji propasti, ze které zeje smrtící nebezpečí: roje Tyranidů protínajíc Mléčnou dráhu.
Příběh hry nás zavede do počáteční fáze útoku roje, na jeden z miliard Světů Impéria. Během kampaně se však záhy střetne i se zrádci Horova Kacířství, pod praporem boha Chaosu - Tzeentche.
V klasické kampani, jenž není prosta Epických momentů, snad dosud ve hrách nevídaných, prožijete válečné běsnění proti vlnám nepřátel v prostředí exotických džunglí, neogotických světů a katedrál, po rozpadající se monumentální hrobky, pod zraky padlých Titánu.
Zde bych měl první výtku. Žel Demetrian Titus v kampani není obdařen RPG prvky, jak při hře plnící postranní mise. Tuto skutečnost si uvědomíte po druhém hraní kampaně, když již za sebou máte odehranou solidní dobu podpůrných misí. Ve výsledku je tímto gameplay endgame části tohoto díla, mnohem robustnější a zábavnější než příběh. Ovšem epické momenty kampaně fungují i po několikátém shlédnutí.
Další výtku směřuji k mapám multiplayeru, které ke dni psaní této recenze, jsou příliš malé, a zdaleka neodpovídají level designu kampaně a coop části hry.
Pozitiva:
Postranní mise: Každá ze tříd dokáže směle obstát i v nejtěžší obtížnosti. Třídy jsou velmi rozmanité a poskytují zásadně rozdílný styl hraní. To vše je podpořeno dostatečně pestrým arzenálem, kde je zjevný rozdíl v jednotlivých zbraní. Ostatně nikdy by mne nenapadlo, že je možno klasický bolter rozvinout do tolika verzí.
Optimalizace: hra běží i u kamaráda na PC starém přes 6 let. Osobně hraji na maximální detaily při 1440p s fps nad 60, na Pc s AMD Ryzen 5800X a ATI Radeon 6900 XT
