Čím jsme se bavili v červenci a na co se těšíme v srpnu.
Martin Zavřel
Letní prázdniny začaly a bylo to cítit na všech frontách, jak dění v herním světě zpomalilo. Zatímco někteří využili tuto příležitost k dohánění restů z bobtnajících backlogů nebo konkrétně z letošního nabitého prvního pololetí, jiní opustili své stroje úplně a vyrazili na dovolené v reálném světě. Zůstala ale přeci jen i hrstka těch, kdo spořádaně zatáhli závěsy a zavřeli se u těch několika nových her, které nám červenec nadělil. Tou nejvýraznější z nich byl pravděpodobně Remnant 2 (naše recenze), který nabízí příjemné "souls s puškami" odreagování, podpořené ještě větší porcí generovaného obsahu než první díl. Nemá ale cenu chodit kolem horké kaše, přiznejme si, že slonem v místnosti byla ve skutečnosti první sezóna Diablo IV. Ačkoliv její start byl jedna ostuda za druhou a všichni na něj nadávali, stejně vznikly velké fronty při logování hráčů první večer. Pokud máte zájem si poslechnout naši porci nadávek (i chvály) této sezóny, můžete tak učinit v našem podcastu, připravte se ovšem na poněkud rozčílený projev.
Mimochodem, ve vyhledávání klanů přímo ve hře můžete najít "Zing CZ" a poslat nám žádost o přijetí. Za ten uplynulý měsíc jsme si takhle zahráli s několika dlouholetými fanoušky Zingu a bylo příjemné dozvědět se něco víc o těch z vás, které jsme většinou znali "jen" z komentářů na webu. Přidat se můžete také na náš redakční Discord, kde máme separátní Diablo místnost. I díky hře se čtenáři jsem navzdory tomu výlevu v podcastu dohrál sezónu do konce (tříměsíční sezónu za jeden týden, což pro ni není zrovna lichotivé).
V srpnu nicméně jeden z nejvýživnějších roků v dějinách videoher opět nabere ďábelské tempo: odstartuje ho megalomanský gigachad jménem Baldur´s Gate III hned tento týden a nejspíš budeme mít co dělat, abychom ho dohráli, než přiletí slibná (naše dojmy zde) nová hra od FromSoftware, autorů loňské hry roku. Do toho všeho samozřejmě pořádně šlápne na konci měsíce Gamescom, po pádu E3 jednoznačně největší herní veletrh roku, na který opět pojedeme v několikačlenné redakční výpravě, abychom vám nabídli co nejlepší servis přímo z místa. Moc se na to všechno těšíme a doufáme, že u toho budete s námi.
Pavlína Nouzová
Než v říjnu dorazí do obchodů nový Assassin's Creed Mirage, ke kterému se zatím stavím optimisticky a s nadějí (ne, nedokážu to racionálně zdůvodnit), rozhodla jsem se udělat menší výpravu po starších dílech. Tenhle měsíc jsem si tak připomněla prostřední díl s Eziem s podtitulem Brotherhood. Ve spoustě věcí už zestárl, což jsem si předtím díky nostalgii neuvědomovala - Ezio občas nereaguje na pokyny, naráží do zdí, místo aby po nich šplhal, a soubojový systém je nezáživný. Ale ten příběh! Ty dialogy plné emocí, dramatické cutscény a charismatický hlavní hrdina! A když už šplhání funguje, jak má, jde v podstatě o malé puzzly, kdy musíte přemýšlet a aktivně hledat na sloupech Kolosea místa k přidržení. Kdyby se tohle všechno podařilo v novém dílu zachovat, ale zastaralé prvky by se oprášily, mohl by to být pro mě Assassin's Creed snů.
Kromě toho jsem v červnu odehrála i menší indie hru Viewfinder, velice milé překvapení v oblasti hádanek. Spočívá v lámání prostoru a přecházení z druhého rozměru do třetího. Abyste se dostali dál a prošli zdí, musíte využít fotografie či obrazy poházené okolo, které se "otisknou" do vaší reality - a do zdi se tak třeba promítnou vyfocené dveře. Originální koncept využívá i prostorové hříčky, kdy se například můžete projít pohlednicí se Stonehenge. Zároveň ale hra není příliš složitá a dlouhá, a tak s ní můžete strávit pár příjemných, relaxačních večerů po práci nebo škole. Když jsme u krátkých titulů, jedno odpoledne jsem taky strávila s What Remains of Edith Finch, příjemnou hrou kladoucí důraz na příběh, která mi zatím unikala, ale náhodou jsem ji našla v nabídce PS Plus.
Ráda bych řekla, že srpen mi vyplní Baldur's Gate nebo Gamescom, ale nebude čas. Konečně mířím na nějakou tu dovolenou v horách a do té doby si pro vás chystám recenzi jednoho akčního srpnového titulu, o kterém řeknu víc až příště.
Jan Urbančík
Červenec se nesl přece jen ve znamení herního sucha. Rozhodně to ale neznamená, že bychom nedostali žádné hry. Osobně jsem si zahrál příběhovou multiplayer střílečku Exoprimal od Capcomu, která vlastně dopadla mnohem lépe, než jsem čekal, a času v ní stráveného rozhodně nelituji. Na konci měsíce jsem se samozřejmě pustil do PC portu Ratchet & Clank: Rift Apart, na který jsem se hodně těšil. Bohužel měl od startu spoustu problémů, ale vývojáři z Nixxes je naštěstí rychle opravují. Rozhodně platí, že jde o jeden z nejlepších portů, jaké jsme letos dostali, ovšem vzhledem ke konkurenci to je celkem pochopitelné.
Kromě úplných novinek jsem se pustil také do remasteru Metroid Prime, jenž vyšel před pár měsíci. Hra mě sice bavila a vypadá naprosto krásně, ale bohužel ji nedokážu naplno ocenit kvůli zastaralému game designu a různým nepříjemnostem. Tak jako tak si ale plánuji zahrát i další díly z této spin-off série.
V červenci měl také premiéru nový film podle značky Resident Evil, jenž nese podtitul Death Island. Asi jsem ale od něj čekal trochu víc, bohužel nijak nevybočuje z řady předchozích animovaných filmů a zůstává jen jednoduchou zábavou pro fanoušky série. Snad se příště dočkáme něčeho originálnějšího.
A co nás čeká v srpnu? Hlavně veletrh Gamescom v Kolíně nad Rýnem, na který se opět chystám vyrazit. Z her se pak těším na stealth strategii Shadow Gambit: The Cursed Crew od studia Mimimi Games a „magickou střílečku“ Immortals of Aveum, byť tam jsem zvědavý především na technickou stránku, neboť hra využívá všechny hlavní přednosti Unreal Enginu 5.
Daniel Jarocký
V červenci jsem největší penzum času strávil u závodů F1 23, které mi v součtu nabídly přesně to, co jsem očekával. Kromě aktuálního licencovaného obsahu jsem si užil především vylepšený jízdní model a návrat příběhového režimu Braking Point. Až na dílčí technické nedostatky a každým rokem postupně zastarávající technickou stánku jsem zatím spokojený.
Dále jsem se stihl pustit do survival hororu Amnesia: The Bunker, který mě zaujal především svým zasazením do období první světové války. Atmosférické prozkoumávání bunkrů a zákopů bohužel poměrně výrazně kazí zastaralé technické zpracování. Nějaký čas jsem stihl díky proběhnuvší uzavřené betaverzi věnovat také chystaným závodům The Crew Motorfest, jehož autoři se nijak netají inspirací Forzou Motorsport. V některých oblastech ale na můj vkus v tomto směru tlačí až příliš na pilu, kvůli čemuž nové The Crew ztrácí část kouzla předchozích dílů. Na celkové zhodnocení si však budeme muset až do plné verze.
Pohled do srpna naznačuje, že méně nabité letní období pomalu končí. Především akce Armored Core VI: Fires of Rubicon od FromSoftware a RPG Baldur’s Gate 3 (na PC vychází plná verze) by dokázaly bez problémů upoutat pozornost široké skupiny hráčů kdykoli v průběhu roku. Kromě těchto dvou titulů osobně vyhlížím motocyklové závody Ride 5 od studia Milestone, které by mohly po vzoru starších dílů přinést zábavný mix arkády a simulace ve spojení se slušným množstvím obsahu. Závěrem bych ještě rád vypíchl singleplayerovou výpravnou strategii Gord, na které se podílejí bývalí zaměstnanci ze studií jako CD Projekt RED nebo 11 Bit.
Filip Svoboda
Před několika dny jsem odehrál první epizodu The Expanse od obnovených Telltale a Deck Nine. V samostatném textu se můžete dočíst, že přes relativně jednotvárnou hratelnost nebo technické chyby jsem rozhodně nebyl zklamaný a na další části se těším. Zároveň jsem si oživil tvorbu Telltale jednou z jejich nejlépe hodnocených her – The Wolf Among Us – a potvrdil si její kvality.
Dříve v červenci jsem podlehl letním slevám. Místo výraznějších restů, jako je Mad Max nebo poslední Tomb Raider (které se mi teď válí v digitální knihovně), jsem se pustil do strategie Satellite Reign, která mě zaujala už před lety a teď jsem se do ní – aspoň na čas – ponořil. Líbí se mi kyberpunkový svět i konkrétní mechaniky.
V následujícím měsíci se ke hraní moc nedostanu, což mě mrzí i proto, že vychází řada lákavých titulů. Hned zprvu musím jmenovat Baldur’s Gate III, můj zájem vzbuzuje sci-fi thriller Fort Solis a s mírným skepticismem sleduju taky kouzelnickou akci Immortals of Aveum. V neposlední řadě čekám, co se vyklube ze skvěle obsazené příběhovky Stray Gods: The Roleplaying Musical.
Ondřej Zeman
Je za námi takřka nejpokojnější měsíc letošního roku. Měsíc červenec se nesl ve znamení klidu a relaxování. Hrám jsem však přesto zcela neunikl. Možnost jsem se měl ponořit jak do novinek, tak i retra, na něž se člověk během své práce občas také podívá. Tentokrát jsem se dal do lovení v Aliens versus Predator 2000. Více času jsem ovšem strávil v aktuálních hrách. Určitou část mé pozornosti si ukrojil Warhammer Age of Sigmar: Realms of Ruin s výbornou tahovou strategií Jagged Alliance 3. No a pak tu byl ještě Exoprimal, který už takovou peckou nebyl, ale občas si člověk vytáhne i slabší kusy.
Největší peckou však nakonec byl DAVE THE DIVER, od nějž se zřejmě zcela neodtrhnu ani v srpnu. I když to vypadá tak, že se bude jednat opět o jeden z těch nabušenějších měsíců. Osloven jsem byl Atlas Fallen a především Baldur's Gate 3 u nějž nějakou tu hodinku zřejmě strávím. U těchto dvou však rozhodně neskončím. Už nyní to tím pádem vypadá tak, že se nudit nebudu, a to už vůbec nemluvím o Gamescomu, který mám jakožto novinář velmi rád.
