Dead or Alive 5 – oživení klasiky

Recenze z hraní Xbox 360 verze

Série Dead or Alive už je tu s námi léta a stejně jako Virtua Fighter a Tekken přináší do žánru svůj vlastní styl. Kromě zcela zjevného lákadla v podobě poskakujících ňader se jedná především o zběsilé frenetické tempo bojů a umění včas skládat protiútoky, které jsou tu životně důležité. Právě pátý díl však přichází s menším osvěžením v podobě podstatně bohatší interakce s prostředím a přidání několika velmi žádných prvků. Stačí to ale na kompletně novou hru?

Příběh za všechny prachy

Není tajemstvím, že bojovky nikdy nestavily na silném příběhu a několika čestnými výjimkami jsou tituly Mortal Kombat a Tekken, kde se příběh ještě dá snést. Jinak jsou však bojovky především o hratelnosti a o nakopávání zadnic, což musí být jasné každému vývojáři ještě před začátkem vývoje. Dead or Alive 5 však bohužel do kategorie příběhově povedených titulů nezapadá, ba co více, příběh tu má asi stejný smysl, jako herectví v pornu.

Svět se má zkrátka poučit z předchozích chyb a vychutnat si boje legendárních bojovníků.

Příběh ve hře se odehrává dva roky po událostech předešlého dílu, kdy jsme se dočkali zničení zlotřilé organizace DOATEC a zničení hlavního sídla. Jedna z hrdinek série, Helena Douglas, převzala otěže a postavila si za cíl znovuzrodit společnost, naštěstí pro nás však pro pozitivní účely. Důkazem tomu má být další epický Dead or Alive turnaj, kde roli hostitele převzal lehce cáklý černošský bijec Zack. Svět se má zkrátka poučit z předchozích chyb a vychutnat si boje legendárních bojovníků.

Ti se však postupem času rozprchli do všech koutů země a cílem Zacka je všechny posbírat dohromady a přizvat k účasti. Právě zde ale tkví to největší jádro pudla (tedy spíše jeho řitní otvor). Většina příběhu se totiž soustředí na frenetické přebíhání od jednoho bojovníka ke druhému, kde se v rychlém sledu dozvídáme jednotlivé osudy a už skáčeme rovnýma nohama do rvačky. Jistě, má to zajisté své kouzlo, většina scén však nijak nedrží pohromadě a opomeneme-li ústřední zápletku turnaje, vypadá příběh jako na sebe naskládané mise bez jakékoliv spojitosti. Bojovníci se zkrátka dávají dohromady a při této příležitosti se často perou i z naprostých prkotin. Urazils mou motorku? Do střehu! Vrazil jsi do mě v metru? Do ksichtu dostaneš! Grotesknost těchto scén je navíc ještě umocněna tím, že se všichni snaží vypadat za každou cenu cool. Za celou dobu narazíte na opravdu malý počet postav, kteří vám přijdou sympatičtí (osobní favoritkou je fešná Španělka Mila, zručná v thai boxu).

Dohrání módů odemkne spoustu maličkostí, jako jsou alternativní kostýmy, postavy a další parádičky, které poté rádi využijete v boji proti přátelům.

Výsledkem je tedy příběh, ve kterém budete střemhlav přeskakovat animace a filmečky, jen abyste se dostali k samotným rvačkám, o které jde především. A proč příběh vůbec hrát, řekněte si? Inu, odemkne vám spoustu maličkostí, jako jsou alternativní kostýmy, postavy a další parádičky, které poté rádi využijete v boji proti přátelům.

Slušný výběr

Kromě příběhu je tu samozřejmě přítomen celý seznam klasických módů, jako je Arcade, Versus, Time Attack či Survival, které jsou přítomny snad v každé bojovce. Každý je něčím unikátní a každý vám odemkne rozličné bonusy, takže se rozhodně vyplatí je projet s více jak jedním bijcem. Tím ale výčet nekončí. Mnohem podstatnější je totiž nový tréninkový mód a online multiplayer, který doznal patřičných změn.

V tréninku se nyní můžete naučit mnoho praktického, a buďte si jisti, že praxi potřebovat budete. Systém chvatů a protiútoků je tu totiž extrémně komplexní a vyžaduje cvik při načasování, takže doporučuji strávit v tréninkových arénách dostatečně dlouhou dobu. Velmi vítanou změnou je i Online Dojo, neboli tréninkový mód s ostatními hráči online.

Online režim doznal velkých změn, z větší části k lepšímu. Hráči nyní mohou pořádat turnaje až pro 16 bojovníků, takže tvořit přátelské boje spolužáků nebude žádný problém. Lobby systém byl lehce přepracován a nyní trvá o něco déle, než se dostanete k módu Spectator, kde můžete chatovat s ostatními a sledovat zápasy během čekání na ten svůj. Každý si totiž musí projít několika obrazovkami nastavení a výběru, než spočine v lobby a předchozí díly zvládly tento systém mnohem svižněji. To na druhou stranu vynahrazují online turnaje a samotný fakt, že boj s živým protivníkem nelze srovnat s umělou inteligencí. Právě online boje s živými protivníky společně s online žebříčky tvoří lví podíl doby, kterou u titulu strávíte a prodlužuje jeho životnost o podstatný kus.

Chvat, skok a kop

Dead or Alive měl vždy propracovaný strategický systém bojů, který bylo potřeba se naučit. Hratelnost se z větší části podobá předchůdcům a stále tu tak zůstává systém „kámen, nůžky, papír“ během bojů. Chvaty jsou totiž přerušovány údery, údery jsou přerušovány protiútoky a protiútoky pro změnu chvaty. Je to velmi komplexní systém, především kvůli velmi rychlému tempu bojů, kdy člověk fyzicky nestíhá reagovat na vše, co se děje na obrazovce a musí se poddat instinktům. Právě to je ale jeden z prvků, které fanoušci na sérii tak milují. Série konečně přidala i omračující údery, které soupeře na několik vteřin vyvedou z rovnováhy a dají vám šanci sestavit řádně destruktivní kombo.

Mocné údery vypadají nejen efektně, ale také velmi prakticky pomáhají navrátit rovnováhu do zápasu. Důležité je ale trefit správný moment.

Nelze nezmínit novinku v podobě speciálního úderu Power Blow, který se aktivuje vždy, kdy vaše zdraví klesne pod 50%. Pokud jej správně načasujete, odehraje se fešná animace zmordování vašeho soupeře, která je završená pořádnou herdou do pupku. Při tom navíc může hráč vybrat jednotlivé části prostředí, které při své akci využije pro dosažení co nejvyššího poškození. Mocné údery vypadají nejen efektně, ale také velmi prakticky pomáhají navrátit rovnováhu do zápasu. Důležité je ale trefit správný moment.

Tím se navíc dostáváme k dalšímu prvku, kterým jsou interaktivní a destrukční arény. Již v předchozím dílu bylo možné skopnout soupeře na další část úrovně, případně probourat zeď, spadnout ze schodů aj. Pátý díl však přidává na obrátkách a kromě změny úrovní v jednom prostředí přináší také neustále se měnící arény. Kolem bojovníků se neustále něco děje, což závisí na tom, kde se právě nachází. V džungli běhají divoká zvířata, na ropné plošině bouchá potrubí a hroutí se jednotlivé arény, v tiché domácnosti pro změnu prokopáváte zdi a prakticky bojujete napříč celým bytem. Tento prvek obrovským kusem přispívá k zážitku z bojů, protože už nebojujete ve statickém prostředí, nýbrž v žijícím světě, který se mění závisle i nezávisle na vás.

Posledním novým dodatkem je přidání režimu Tag, tedy soubojů čtyř bojovníků. Ten se ničím neliší od systému Tekkenu a taktéž nabízí specifické bonusové údery a chvaty, jež spojují oba bojovníky a přidávají extra poškození při správném načasování výměny bijců. Opět se nejedná o žádné terno, série ale podobnou inovaci potřebovala.

Návštěva z konkurence

Na scénu se vrací všichni staří známí, celkem 18 postav z předchozích dílů. Nechybí veteráni v podobě Katsumi, Ayene, Ryu Hayabusa, Baymana, Christie, Zacka, Hitomi a dalších. Série vítá taká dvě zcela nové postavy – thaiboxářku Milu a Riga, který přináší dlouho očekávané taekwondo. Každý má svou vlastní sadu animací, úderů a specifickým chvatů, každá postava navíc spoléhá na své fyzické parametry. Větší postavy jsou pomalejší, jejich údery však dokážou pocuchat mnohem více, než kopy prťavých rychlíků. Výhrou v jednotlivých módech si pak pro každou postavu můžete odemknout až čtyři nové kostýmy.

Mnohem větším překvapením je však návštěva několika bojovníků z konkurenčního Virtua Fightera. Mluvíme tu o legendě Akira Yuki, fešné kopandě Sarah Bryant a Pai Chan. Ti samozřejmě přicházejí se svým vlastním spektrem úderů a kopů, specifických pro jejich titul. Ačkoliv se nejedná o nic převratného, titulová výměna bojovníků rozhodně potěší fanoušky obou sérií.

Japonské krásy

Tvůrci zapracovali na enginu a grafickém vzezření, což je vidět na první pohled. Postavy jsou detailní, obličeje vypadají realisticky a opomeneme-li oblíbený japonský vzhled ženských hrdinek, vše vypadá patřičně dospěle. Mnohem více nás však potěšili přidané efekty, jako je zpocená kůže, zašpiněné a transparentní oblečení a samozřejmě vymazlená fyzika poprsí. Co bychom si bez něj počli?

Právě akční a lehce přístupný zážitek však patří mezi jasné klady tituly.

Jinak si titul zachovává svůj vytříbený, lehce komiksový styl, kterým se liší od konkurence a již zmíněné nesmírně frenetické tempo, které taktéž nemusí sednout všem. Právě akční a lehce přístupný zážitek však patří mezi jasné klady tituly.

O zvukové stránce toho moc říci nelze. Postavy jsou namluveny na poměry žánru zcela dostatečně a boje jsou plny skřeků, hekání a pištění slečen. Zkrátka nic, co bychom už dříve neviděli. Jediné, co bychom opravdu uvítali je o něco epičtější soundtrack. Elektronická japonská hudba už zkrátka není tak cool, jako kdysi.

Návrat s pravým hákem

Ti, kdo čekali od Dead or Alive 5 revoluci asi zůstanou zklamáni. Pátý díl zkrátka přináší to nejlepší z celé série a půjčuje si i několik vítaných prvků od konkurence, aby nabídl velmi kompaktní bojový balíček pro současnou generaci. Vývojáři v žádné sféře výrazně neriskovali, což je možná škoda, za to ale provařené principy zvládli na jedničku s hvězdičkou. Pokud jste fanoušci série a frenetické tempo bitek máte v krvi, rozhodně o pátém dílu uvažujte. Hledáte-li strategičtější a hlubší zážitek, doporučujeme se porozhlédnout po posledním dílu Virtua Fighter.