Deskovkový speciál: Nejsme tu sami

V minulém speciálu jsme si díky DOOMu vyzkoušeli přežívání na Marsu, kde jsme likvidovali pekelné zplozence. Dneska v nastoleném žánru budeme pokračovat. V titulu Nejsme tu sami se podíváme do neprozkoumaných koutů vesmíru a ztroskotáme na neznámé planetě jménem Artemia. V relativně jednoduchém pojetí se pokusíme utéct před panovačným monstrem, které vládne celému kosmickému tělesu. Šance posádky havarovaného plavidla na opuštění růžového povrchu planety se blíží nule, ale s trochou umu a štěstí se vyhne spárům agresivního mimozemšťana a vrátí se zpět do bezpečí oběžné dráhy. Odvážíte se s nimi vkročit na povrch nehostinné planety?

V kůži lovené zvěře

Nejsme tu sami (originální název je mnohem údernější – Not Alone) se řadí mezi asymetrické kompetitivní karetní akce. Jeden hráč se ocitá v kůži mocné příšery označované jako Bytost, jež chce přimět šestici ztroskotaných dobrodruhů, aby se stali součástí planety Artemia (Artemis je řecká bohyně lovu). Posádka intergalaktické operace poslané ze Země v 25. století se však násilné asimilaci chce za každou vyhnout, a proto se vydává na průzkum místní fauny a flóry. Doufají, že se vyhnou bystrému oku vesmírného myslivce a v nádherně vymalovaných lokacích připomínajících Cameronův epos Avatar (za grafickou podobou stojí Sébastien Caiveau, ilustrátor karetní hry Battle of Gods) najdou nejen útočiště, ale také prostředky k záchraně.

Příběhová složka nepatří k nejrozsáhlejším. Nedojde k ničemu většímu než k lehkému navození atmosféry, které má lidské jedince (tzv. Lovené) přimět k útěku před stvůrou. I když autor mohl čerpat inspiraci v počítačové střílečce Evolve, zdejší monstrum už je plně vyvinuté a používá proti přeživším ty nejpodlejší triky, aby je přinutil zůstat na jeho planetě. Dobrodruzi mají k dispozici pouze několik málo technologií, které jsou po havárii rozesety v různých koutech místních lokací.

Taktický ústup

Každé kolo se skládá ze čtyř fází, které jsou velmi jednoduché k pochopení. Jejich ovládnutí však zabere dlouhou herní praxi a výjimečně dobré taktické myšlení. Pokud se proti sobě postaví maximální počet hráčů (sedm), kteří budou nad každým krokem pečlivě uvažovat, může se relativně rychlá hra (30 až 60 minut) zvrhnout v taktickou bitvu o každý postup po maličkém herním plánu. Nejvíce mi tato karetka svým pojetím připomíná poker, kde musíte rozvažovat nad svými tahy a zároveň kalkulovat s možnými kartami soupeře. Není od věci zmínit také královskou hru v šachy, jež se také může srovnávat s počtem možností v konečných tazích hry.

V první fázi má každý lovený hráč povinnost odložit jednu kartu lokace, do níž chce vstoupit. Pokud drží zástupce přeživších všechny možné karty, může se pohnout až na deset různých míst, které mu přinesou rozličné bonusy. Učiní tak tajně (rubem nahoru), aby svůj úmysl Bytosti skryl. Přesto může mít lovec dost dobrou představu, kam se budou protihráči chtít dostat. Vidí jejich vyložené karty (zůstávají odkryté na stole, každá lokace je u hráče zastoupena pouze jednou) a může odhadnout, po jakých bonusech daný člověk touží.

Po pečlivém zvážení se může monstrum pohnout pouze do jedné lokace, v níž bude chtít realizovat své zákeřné úmysly. Pokud do svých tenat uloví přeživšího, vezme mu bod příčetnosti a posune se o jednu pozici blíže k asimilaci všech nových bytostí ve své domovině. Navíc může zaměřit ještě jednu lokaci a nastražit past, která znepříjemní plnění výhod na daném místě. Artemia chce nové přírůstky do své zvířecí říše, a proto monstru občas poskytne pomocnou ruku také ona. Nakonec tak může Bytost označit až tři zákoutí, která Loveným nepřinesou radostné chvíle.

Po označení lokací obrátí přeživší své karty a ukáží, kde se schovávají. Na základě rozložených žetonů monstra dojde k zúčtování, jež má často neblahé dopady pro zástupce lidského druhu na růžové planetě. Pokud se však příšeře a jejím podlým pastem vyhnou, sklidí ovoce svého putování a vyhodnotí vlastnosti lokací. V závěrečné fázi se posune žeton trosečníků o jeden post blíže vysněné záchraně.

Záludné plány

Výše popsané fáze by samy o sobě stačily na zavaření mozkoven průměrných stratégů, ale autor Ghislain Masson šel ještě dál. Bytost má na každé kolo v ruce trojici karet lovu, na nichž máte k dispozici řadu špinavých triků, které mohou hráče nalákat do vašich spárů. Jejich užití je však takové vachrlaté, protože se mi stávalo, že dvě tři kola jsem plány neměl jak využít. Neexistuje možnost, jak je vyměnit, jedině bez důvodu zahrát a doufat z přibíracího balíčku dostanete zajímavější nástrahu.

Aby si zástupci lidského druhu nepřipadali tak slabí, dostane se jim také do vínku možnost bránit se pomocí karet přežití. Ty mohou zvrátit špatně se vyvíjející situaci. Máte možnost odebrat monstru karty, přesunout Bytost na jiné políčko nebo se jí úplně vyhnout. Nejpalčivější chvíle zažívají trosečníci především v době držení malého počtu karet, kdy si Bytost může snadno vytipovat, kam se budete chtít pohnout. Naštěstí můžete obětovat jeden až dva body vůle a některé z vyložených karet si vzít zpátky do ruky, což vaše možnosti dostatečně rozšíří. Musíte si ovšem dát pozor, abyste nepřišli o všechny, protože v tom případě se monstrum přiblíží blíže k vaší finální asimilaci.

S množstvím lokací, kde se vesmírní dobrodruzi mohou schovat, mají nad příšerou výhodu především v menších počtech. Ve hře jeden na jednoho se musí lovec hodně snažit, aby přeživšímu prohnal faldy. Situace se otáčí s plným počtem hráčů, protože šance vládce Artemie na objevení alespoň jednoho cíle rapidně rostou.

Zajímavý nápad

Celkově máme z Nejsme tu sami spíše kladné pocity. Autora musíme pochválit za netradiční přístup ke karetní hře, kde sice záleží na štěstí v zamíchaném balíčku (především u Bytosti), ale důraz se klade spíše na vícevrstvou taktiku a uvažování z pozice protihráče. Pokud jste dobří v odhalování cizích plánů a umíte oklamat protihráče, můžete z pozice lovce šikanovat lidské přeživší a udělat si z nich nové exempláře na vaší planetě. Trosečníci zase mohou překvapit množstvím, rozdělit si úlohy a postupovat za záchranou společně. Nikdo vám nezakáže otevřeně se mezi sebou bavit, ale nesmíte se dorozumívat posunky či šuškáním. Tím se otevírá široký prostor pro blafování, kdy můžete příjemně překvapit i vlastní spoluhráče.

Zároveň je nutné přiměřeně reagovat na počet hráčů. Pokud u stolu sedí méně než pět osob, musí se Bytost hodně snažit, aby protnula cílovou pásku jako první. Velký počet deskových fandů jí naopak nahrává k úspěšnému tažení. Optimální počet je pětice karbaníků, kteří budou dostatečně znát pravidla světa, aby se mohli takticky vyřádit.

Nejsme tu sami není zatíženo těžkými pravidly a docela rychle je pochopí i úplní nováčci deskových her. K pořádnému zážitku se ovšem musí všichni přítomní účinně využívat všech možností, což vyžaduje slušnou porci tréninkových partií. Recenzovanou deskovku bychom doporučili především na delší pobyty s ustálenou skupinkou lidí (chata, tábor, noční partie s kamarády), kde se mezi jinými tituly neztratí díky skladnosti a relativní časové nenáročnosti.

Deskovou hru Nejsme tu sami koupíte v našem obchodě Xzone.cz.