Britští Rebellion servírují pořádnou zombie akci.
Kdo by neznal pojem zombie, nemrtvé stvůry lačnící po lidském mase. Ať už jste fanoušky seriálového hitu The Walking Dead, filmu World War Z či stejnojmenné herní adaptace z loňského roku, zpozorněte. Britští Rebellion Developments, známí především herní sérií Sniper Elite, nám již brzy naservírují pořádnou zombie akci.
[embed]https://www.youtube.com/watch?v=q5ndJOPEYYY[/embed]
Slibná příběhová kampaň
Píše se rok 1946. Dvanáct měsíců uběhlo od porážky démonického Adolfa Hitlera, kterého jsme úspěšně zapudili do samotné jámy pekelné. Zástupy nemrtvých však stále brázdí zemský povrch. Vzniká odboj tvořený veterány, hrdiny, a dokonce i bývalými vězni, který se tuto démonickou hrozbu snaží za každou cenu potlačit. Jako hráči se ocitáme v jádru dění, v poválečné Itálii. K úspěšnému pokoření hord nemrtvých nám poslouží jeden ze čtyř hrdinů. Každý z nich disponuje různorodou škálou schopností a výhod. Boris, bývalý vězeň, je prototypem tvrďáka, který i přes svou těžkopádnost dokáže zasadit devastující údery na blízko. Neodpustí si při tom nejednu ironickou poznámku. Výhodou dobrovolnice Jun je její hbitost a rychlost. Veterán Karl je mistrem v boji na dálku, při odstřelování dokáže zadržet dech na dobu nutnou k provrtání nacistické helmy, usazené na nepříliš pěkne se šklebícím zombíkovi. Nakonec je tu Shola, mistryně kladení pastí a nástrah. Příběhové mise mají příjemnou délku a zajímavý děj. Scénář jako u třetího Zaklínače ovšem nečekejte. Celou kampaň lze absolvovat sólo, případně až ve čtyřech hráčích.
K úspěšnému pokoření hord nemrtvých nám poslouží jeden ze čtyř hrdinů. Každý z nich disponuje různorodou škálou schopností a výhod.
Rozsáhlé možnosti úprav
Arzenál dostupných zbraní je přesně takový, jaký byste ve hře, odehrávající se v období 2. světové války či těsně po ní, očekávali. Nalezneme zde například spojenecký samopal Thompson, pušku M1 Garand, něměckou klasiku MP 44 nebo ruskou odstřelovačku Mosin Nagant. Po boji s jedním z tužších protivníku jsem dokonce mohl sebrat jeho plamenomet a zombíkům pořádně zatopit. Samozřejmostí jsou různé druhy granátů, od obyčejných až po zápalné, elektrizující či plynové. Velikou zábavu jsem si užil při explozích mnou nastražených protitankových min. Arzenál je tedy více než obstojný. Každá zbraň disponuje stromem vylepšení, která si postupem času odemykáte v závislosti na upřednostněném herním stylu. Upravit lze také zaměřovače, vzhled či kosmetické prvky zbraní. Mile překvapen jsem byl při otevření truhly, ve které se nacházelo dočasné vylepšení pro můj samopal, a já tak mohl vystřelit několik elektrizujících nábojů. K úpravě vylepšení slouží pracovní stůl, jenž je umístěn v základnách a bezpečných úkrytech, které slouží mimo jiné jako stanice pro doplnění munice a zásob a taktéž jako záchytný bod během misí. U každé z postav lze navíc zvolit z několika osobitých perků, což nám, jakožto hráčům, usnadní boj s nepřáteli. Výhody a upgrady lze buď nalézt, případně se odemykají spolu se zvyšováním vašeho levelu. K tomu slouží arkádově laděný bodový systém vázaný na počet zabitých nepřátel, přesné či kritické zásahy atd. Lze tedy využívat různá komba za účelem zisku co nejvyššího počtu bodů. V neposlední řadě lze po splnění různých úkolů a výzev odemykat kosmetické úpravy, a to jak pro postavy, tak i pro zbraně. Na své si tedy přijdou i hráči se smyslem pro detail.
Každá zbraň disponuje stromem vylepšení, která si postupem času odemykáte v závislosti na upřednostněném herním stylu.
Interakce s herním prostředím
Nejednou se na mne valila horda napřátel a já smutně sledoval zmenšující se počet nábojů v mé oblíbené MP 44. Poté jsem si všiml, že se nad hlavami poněkud expirovaných vojáků Wehrmachtu nachází jeřáb s plně naloženou paletou. Stačilo tedy pouze přestřelit lano a následně už jen posbírat munici, která je místy žádaným zbožím. Interakce s prostředím je velmi dobře provedena. Užijeme si například klasické střelby do barelů s palivem či originální likvidace nepřátel za pomoci elektrického generátoru, který aktivujeme střelbou do jeho rotujících součástí. Nepřátelé poté vypadají znatelně méně hrozivě, a pokud by v soundtracku figurovaly disco skladby z 80. let, pravděpodobně bych se nezdržel upřímného smíchu.
Při průchodu misemi lze najít spoustu beden s náboji a vybavením. Nepřátel je nicméně tolik, že jsem se párkrát musel uchýlit k bezprostřednímu boji na blízko. K získání munice poté stačilo nebohého nacistu, válejícího se na zemi, rozšlápnout. Tím se dostáváme k dalšímu stavebnímu kameni titulu. Je to totiž vážně maso.
Nejednou se na mne valila horda napřátel a já smutně sledoval zmenšující se počet nábojů v mé oblíbené MP 44.
Pořádný krvák
Zpočátku se hra jeví jako klasická střílečka z pohledu třetí osoby, opak je ale pravdou. Boj na blízko, násilí, krvavé scény s vyvrženými vnitřnostmi či omšelé panenky posazené na krví nakresleném pentagramu. To vše se s průchodem hrou stupňuje a troufám si říci, že pro hráče se slabším žaludkem nemusí být Zombie Army 4: Dead War nejlepší volbou na zimní večery. Rozhodně se pak nejedná o titul pro děti. Hra nicméně není příliš hororová, nemusíte se obávat scén jako z Outlastu či Amnesie.
Různorodí nepřátelé
Neduhem současných her bývá mnohdy malý počet rozdílných druhů protivníků. V Zombie Army 4: Dead War jsem jich naštěstí potkal dostatečné množství. A to od klasických vychrtlých a pomalých zombies přes silnější a muskulárnější, až po obrněné nepřátele využívající plamenomet, sebevražedné běžce či škarohlídy vrhající kyselinové bomby. Pestrost protivníků je vždy vítána.
Horde mód a týdenní události
Mimo příběhovou kampaň ve hře nalezneme také oblíbený horde mód. Jedná se o klasickou, postupně se ztěžující herní aktivitu, při níž se hráč buď samostatně, případně v kooperaci s dalšími třemi lidmi snaží odrazit stále sílící vlny nepřátel. Tento mód, ostatně stejně jako příběhové mise, doporučuji hrát v kooperaci, a to nejlépe s kamarády, jelikož se díky tomu jeho zábavnost exponenciálně zvyšuje. Navíc se zmenšuje riziko, že vás protivníci přepadnou ze zálohy.
Týdenní události, jak již název napovídá, sestávají z týdně se měnící herní náplně. Úkolem hráčů je splnit misi svázanou určitými pravidly a obohacenou o dané bonusy. Jedná se například o neomezený počet munice do odstřelovací pušky, větší šanci na kritický zásah či omezení v podobě nedostupné sekundární zbraně. Hráč tedy musí přizpůsobit herní styl těmto požadavkům. Díky týdenním událostem je obohacen faktor znovuhratelnosti a pokud uspějete, čeká vás odměna ve formě skinů, kosmetických předmětů atd.
Tento mód, ostatně stejně jako příběhové mise, doporučuji hrát v kooperaci, a to nejlépe s kamarády, jelikož se díky tomu jeho zábavnost exponenciálně zvyšuje.
Zombie Army 4: Dead War nabízí tři úrovně obtížnosti:
- Easy (nepřátele méně vydrží, způsobují menší poškození a gravitace nemá vliv na trajektorii kulky)
- Medium (gravitace na vypálenou munici již působí)
- Hard (nepřátelé způsobují větší zranění, mají více životů, na náboje působí mimo gravitaci i směr větru a spoluhráči se mohou vzájemně zranit či eliminovat)
Hra byla testována ve verzi pro klasický Playstation 4, kde běží na 30 snímcích za sekundu. V nastavení lze snímkovou frekvenci odemknout, a to za cenu její konzistence. Tvůrci také využili reproduktor Dual Shocku 4, a protože se tato funkce ve hrách příliš často neobjevuje, výsledkem byl prvotní úlek, doprovázený několikavteřinovým bádáním nad zdrojem zvuku.
Za dobu strávenou se hrou jsem se vůbec nenudil. Britští Rebellion Developments nám ve svém Zombie Army 4: Dead War předvádí velmi zajímavý herní zážitek, u kterého je kooperace zábavným a důležitým aspektem, ale na své si přijdou i sólo hráči, a to díky slibné příběhové kampani. Osobně se velmi těším, až s kamarády převálcujeme hordy nemrtvých a zaženeme je zpátky do pekelných hlubin za kníratým tyranem.
Zombie Army 4: Dead War vychází již 4. února 2020 na PC, PS4 a Xbox One.
