Případ z roku 2012 je hodně zajímavý. Facebook má tento problém nazývat přátelským podvodem.
Mikrotransakce ve hrách na sociální síti jsou velké zlo. Vývojáři her nutí hráče, aby si kvůli rychlejšímu postup (třeba rychlejší vypěstování plodiny nebo dostavbu domku) koupili speciální herní měnu. Ta bývá v hodnotě pár desítek korun až stovek. V těch horších případech se bavíme i o větších částkách. V zahraničí se mnohokrát řešilo, že děti v těchto hrách bez svolení rodičů utrácejí peníze. Facebook tomuto problému nechce zamezit. Má z toho peníze.
Dle dokumentu ze soudního případu z roku 2012 to Facebook dělá schválně a interně záležitost označuje jako přátelský podvod. Glynnis Bohannon podala na Facebook žalobu poté, co se stalo něco nemilého. Dovolila svému dvanáctiletému synovi, aby si ve hře Ninja Saga zaplatil kreditní kartou. Poplatek byl ve výši 19,95 dolarů. Když ale přišel účet, nestačila se divit. Facebook naúčtoval téměř 1000 dolarů za nákupy v aplikaci. Její syn prý netušil, že si koupil další mince. Kreditní karta zůstala v systému a dle žalobkyně je systém udělán tak, že dítě neví, že si něco kupuje za skutečné peníze.
Zajímavé na tom celém je ještě jedna věc. Interní dokument dokládá, že zaměstnanci Facebooku přišli v letech 2010 až 2014 s několika řešeními, které by tomuto problému zabránily. Vedení se je ale rozhodlo ignorovat. Jinými slovy Facebook nechce do toho zasahovat a nechává děti utrácet peníze svých rodičů. Podle studie děti na Facebooku utratili 3,6 milionu dolarů, a to prosím za pouhé čtyři měsíce, od října 2010 do ledna 2011. Požadavky na vrácení peněz ze strany rodičů byly často zamítnuty, vrácena mělo být pouze 9 procent z této částky, a vývojáře měl Facebook povzbuzovat k tomu, aby do svých her dávali mikrotransakce a systémy tvořili tak, aby si dítě mohlo kupovat věci stále dokolečka.
Společnost Facebook se necítí být vina a odmítá zodpovědnost za platby dětí. V roce 2016 kvůli tomu aktualizovala podmínky používání sociální sítě Facebook a s ní spojené mikrotransakce.
