V pořadí druhá expanze zaklínačské karetní hry přináší zábavnou, někdy možná až příliš silnou frakci.
S ohledem na události posledních týdnů by se mohlo zdát, že se současná tvorba studia CD Projekt RED omezuje na veleočekávaný Cyberpunk 2077. Nezapomínejme ale ani na karetní Gwent: The Witcher Card Game, o který se vývojáři nadále pečlivě starají. O tom, jak pečlivá ta péče ve skutečnosti je, svědčí skutečnost, že jsme se pouhé tři měsíce po vydání první expanze, Crimson Curse, dočkali dalšího rozšíření, jež nese prostý název Novigrad. Nenechte se však zmýlit, jméno možná neurčitě poukazuje na půvabné město, které můžete znát ze Zaklínače 3, ale jak je v případě ságy o Geraltovi z Rivie zvykem, poznáme spíše to, co se pod na pohled příjemnou slupkou skrývá.
Toulky Novigradem
Samozřejmě je řeč o zločinu, který reprezentuje zcela nová frakce, Syndicate. Ta byla do hry uvedena za pomoci zhruba 90 karet. Tvůrci kreseb, které na kartách najdete, se jako obvykle vyznamenali a dokázali skvělým způsobem ztvárnit postavy, motivy a témata spojené se zločinným, náboženským, obchodním, politickým a každodenním děním v Novigradu. Chválím také snahu o uvedení některých zcela nových postav, s nimiž jsme se dosud v sérii Zaklínač nesetkali, zároveň můžete v souvislosti s kartami narazit i na některé staré známé, hlavně ze Zaklínače 3 a datadisku Srdce z kamene. Do Gwentu se navíc konečně vrátila čarodějka Philippa Eilhart a Sigismund Dijkstra alias Sigi Reuven.
V případě Crimson Curse jsem trochu kritizoval návrat některých karet, jež byly ze hry dočasně odstraněny po přechodu z bety na plnou verzi, ale to bylo hlavně proto, že sice došlo ke změně jejich schopností, ale leckdy vypadaly stále stejně. Tentokrát se tvůrci snažili víc a jak Philippa, tak Dijkstra jsou reprezentováni nejen jinými možnostmi, ale i zcela novou kresbou. Původní ilustrace sice byla na můj vkus v obou případech o něco zajímavější, ale povětšinou nemám pro autory kreseb na čerstvých kartách nic jiného než chválu. Do některých se dokonce podařilo propašovat trochu humoru a jiné ve mně zase vyvolaly touhu po dalším artbooku. S přibývajícími expanzemi je čím dál víc jasné, že původní kniha Gwent: Výtvarné umění zaklínačské karetní hry už prostě nestačí.
Z hlediska vizuálního ztvárnění mi udělala radost také nová herní deska zasazená do prostředí mostu v Novigradu. Na první pohled jde o relativně fádní kamennou plochu, na jejím okraji se však nachází překrásná scenérie, která by klidně také snesla zpracování ve formě ilustrace nějaké karty. V kombinaci s vhodně zvolenou a nezřídka povědomou hudbou tak vzniká skvělá atmosféra, díky níž bude mít každý příznivec pocit, že opravdu hraje karty v ulicích Novigradu, a možná chvílemi zapomene i na samotnou hru.
Všichni musíme platit
To by ale byla velká chyba, protože soustředění je jako obvykle třeba, hlavně kvůli novým mechanikám, kterými jsou karty frakce Syndicate vybaveny. Ty jsou velmi často spojeny s prvkem Coins, tedy mincí, jež můžete při hraní za šestou frakci v každém kole zápasu hromadit do maximální výše 9 mincí. Celá řada karet je tak vybavena schopnostmi, které se díky atributu Fee projeví po utracení určité částky, a jiné vám zase za asistence prvku Profit pomůžou k nahromadění určitého obnosu. Za mince si tak můžete koupit třeba krvácení nebo zranění nepřátelské jednotky či posílení, vyléčení a zaštítění svých vlastních.
Karty vybavené atributem Tribute vám dokonce po vynesení dají na výběr, zda chcete aplikovat jejich výchozí vlastnosti, jež vás nic nestojí, nebo utratit určitou částku a zkusit něco silnějšího. Šikovná mechanika je také Hoard, která se aktivuje v případě, že máte u sebe specifický obnos, který vám navíc zůstane. Když naopak u sebe nemáte nic, může se hodit schopnost Insanity, díky níž sice lze aktivovat jinak placenou akci, ale za cenu zranění dané jednotky. A jestli chcete své karty spíše posilovat, měli byste dávat pozor na atribut Intimidate, přinášející zvýšení síly jednotky v případě, že zahrajete Crime kartu, tedy zcela nový typ akcí. Zapomínat bych neměl ani na status Bounty, jenž můžete umístit na nepřátelskou jednotku. Pokud je následně tato jednotka zničena, získáte počet mincí rovnající se její základní síle.
Mince jsou tedy v případě frakce Syndicate naprostý základ, což dokazuje i pětice velitelů, mezi něž patří Whoreson Junior, King of Beggars, Cyrus Hemmelfart, Gudrun Bjornsdottir a Cleaver. Na rozdíl od Crimson Curse mi model žádného nového leadera nepřipadá odbytý, hlavní ale je, že schopnost každého z nich se více či méně opírá o prvek Coins. Například Gudrun umožňuje získat devět mincí a následně posílit vlastní jednotku o získaný obnos, zatímco Whoreson Junior může zranit nepřátelskou kartu až o 7 bodů a získat tolik mincí, kolik bodů poškození jste takto udělili. V mém případě se stal pravidelnou volbou zejména King of Beggars, díky němuž lze až třikrát během zápasu získat po dvou mincích, navíc s ním máte o bod levnější použití schopnosti Tribute. Třeba ho ale časem vystřídám za šestého velitele, který ve hře sice ještě není, ale větev v novém stromu odměn a příběhové útržky šetření jakéhosi detektiva, jež CD Projekt RED zveřejňuje na sociálních sítích, jsou jasnými důkazy o tom, že dříve či později na šestou figuru dojde.
Se Syndikátem si nezahrávejte
Nové prvky, atributy a mechaniky rozhodně dokážou Gwent oživit a dát dost prostoru taktizování a doslova ekonomickému přístupu k hraní. Navíc jsou obvykle vcelku snadno pochopitelné. Celkový koncept Syndicatu se zkrátka povedl a stala se z něj frakce, kterou jsem si oblíbil a začal za ní aktivně hrát. Jen tu figuruje nemalá nevyváženost s ohledem na ostatní frakce. Kupříkladu Philippa Eilhart je zatraceně silná karta, kterou využívá snad každý, kdo za Syndicate hraje. Kdo by také odmítnul možnost sebrat nepříteli jakoukoliv kartu, jejíž síla odpovídá počtu mincí, které máte momentálně u sebe. Podobných případů bylo po vydání expanze více, takže balanční hotfix na sebe nenechal moc dlouho čekat, přičemž po jeho uvedení je naštěstí situace o něco lepší. Kromě toho, skoro každé novince se dá účinně bránit a některé dokonce skoro nikdo nevyužívá. Třeba Bounty se dle mých dosavadních zkušeností zatím příliš nechytá, což bude asi tím, že za moc nestojí.
Celkově se může zdát, že pokud vás Syndicate nezajímá, Novigrad vám toho moc nepřinese. Do značné míry je to pravda, alespoň tu ale máme 15 karet, které lze využít i v balíčcích ostatních frakcí. Každá z nich tak byla obohacena o tři karty, přičemž já jako někdo, kdo dosud zachovával skoro až patologickou věrnost Severním říším, jsem pro všechny tři kousky v čele s prorokem Lebedou, dávajícím štít každé jednotce umístěné vedle něj, velmi snadno našel využití. Bez ohledu na zvolenou frakci můžete využívat i jednu ze dvou variant nádherně zpracovaného rubu karet, které bylo možné získat při koupi předobjednávkového balíčku. Možná že ve srovnání s Crimson Curse nejsou efekty nových herních mechanik příliš výrazné, ale 3D efekt novigradského karetního rubu, jehož alternativa bude nepochybně časem trvale k dostání v in-game obchodě, jen tak neomrzí.
V první řadě ale jen tak neomrzí samotný Syndicate. Před vydáním expanze Novigrad jsem si myslel, že šestá frakce nemá moc smysl, a už vůbec jsem si nedovedl představit, jak by se dala dostatečně zajímavým způsobem postavit jen na základě motivů zločineckého syndikátu v jednom jediném městě. Výsledek mě ale vyvedl z omylu, a tak tu máme příjemné překvapení, které představuje svěží vítr přicházející z jinak zatuchlé metropole. Jestli vás dosavadní obsah Gwentu omrzel, určitě Syndicate vyzkoušejte a nebojte se hromadit s ním spojené karty. Vaši nepřátelé asi budou občas zpochybňovat vyváženost určitých novinek, ale vás čeká hraní obohacené řadou zábavných mechanik či svérázným, vizuálně neodolatelným tématem. Jak říká nadpis tohoto článku, zločin se prostě vyplácí. Minimálně na herní ploše Gwentu.
PS: Ačkoliv expanze Novigrad obecně vzato nedělá dojem uspěchaného projektu, v jednom ohledu je zjevné, že tvůrci chtěli její vydání stihnout před letními prázdninami. Tím ohledem jsou prémiové verze karet, z nichž některé ještě nejsou implementované. Při otevírání soudků s kartami tedy dávejte pozor, zda jejich rámeček nedisponuje lehce ohnivou září. Tak jsou označeny prémiové karty, jejichž animace přibude později, přičemž jde o sakra nedostatečné označení, za které by tvůrci zasloužili minimálně výhružný pohled některého z pěti zločineckých bossů. Může se totiž snadno stát, že vám otevřený soudek dá na výběr tři karty, z nichž všechny dělají dojem, že jsou standardní, a přitom je jedna z nich prémiová, což poznáte jen díky tomu rámečku.
