Indie scéna stále hutněji šlape na paty profi hrám. Multiplayerová free-to-play mech akce Hawken je toho nejzářnějším příkladem.
Módní styly jsou vskutku nelítostnou milenkou. Deset let (taková je doba od Mechwarrior 4: Mercenaries) nám průmysl odpíral jakoukoliv kvalitativní akci, jež by namísto mariňáků, rangerů nebo komand S.A.S. rvala do hlavní role kráčející tanky alias mechy.
Avšak tento rok se stavidla prorvala a módní vlna nám věnuje celou baterii nových mech akcí.
Jednou z nich je i věc zvaná Hawken, pocházející od nezávislého studia Adhesive Games. Jako titul směřovaný pouze na free-to-play multiplayer má Hawken šanci oslovit i v žánrově takto nabité sezóně. Nenabízí totiž jenom husté boje pochodujících kolosů, ale i odpovědný přístup k celé free-to-play distribuci. Hawken se tak snaží ukázat, že i nenáviděný systém her, jež nechtějí slevu zadarmo, lze realizovat odpovědně.
A o to více je Hawken pozoruhodným dílkem, že jeho vývojáři se sestávají z pouhých desíti členů.
Skutečně neskutečné mechy Ačkoliv jsou kráčející tanky dle současné vojenské taktiky zcela hovadským nápadem (mimo jiné mají příliš velký profil = jde o snadné terče), mezi lidi, kteří si ideu kráčejících kolosů tak či onak vzali k srdéčku. Některé kráčející stroje se uplatňují při těžení surovin či práci v lesích. Chybí jim ovšem raketomety, flak kanóny a další nezbytnosti SKUTEČNÝCH mechů... Japonští maniaci se ovšem nezastaví před ničím a již několik let schovávají ve skladu věcičku jménem Land Walker. Tedy cosi, co působí jako 1. generace vojenského kráčejícího tanku! Leč, pokud se vám jejich výtvor líbí, připravte si oči pro pláč. Nejde totiž o skutečný kráčející mech – tento má ve šlapách kola, díky kterým je mobilní. Paradoxně největším problémem mechů (a robotiky vůbec) je evidentně právě systém chození. Pokrok menší obludy zvané BigDog ale naznačuje, že i v tomto se v budoucnu dočkáme průlomu. |
Kulisy, kde se nádhera snoubí s krásou
Hawken (a další mecha tituly) jistě nemají jednoduchý start. Trendem v akcích je dnes pěchota. Ta ve hrách dovolila zjednodušit herní mechanismy na dvě tři tlačítka, což je přesně to, co mecha simulacím není vlastní - hráč se v nich totiž musí starat o celou kolosální mašinu. Jenže po dlouhém užívání si jednoduché hratelnosti řekl trh "Dost!" a začal se opět dožadovat náročnějších zážitků.
Začněme netradičně level designem – díky nezávislé povaze studia je vizuál to, co jako první praští do očí. Hawken sice v jádru je pouhou hrou o tom, jak několik robotů střílí několik robotů. Pozadím jejich půtek je ovšem perfektně vyvedená, zdevastovaně vyhlížející lidská planeta, v níž průmysl zkorodoval vše, na co sáhl. Popisky Hawkenu přímo zachmuřeně zmiňují, že boj o suroviny, se tu stal bojem o život…
Pomineme-li jisté interpretace, v nichž Hawken (mecha hry totiž odjakživa laškovaly s poměrně technokratickou vizí dystopické budoucnosti) vypichuje obavy z přeindustrializovaného světa, umožňuje toto zasazení především detailní ztvárnění post-apokalyptického vizuálu plného rozflákaných mrakodrapů, popraskaných silnic a nechutně rezatých branek. A lidé z Adhesive Games si tuto vizi vzali skutečně k srdci.
Jejich ztvárnění vypadá na obrázcích tak skvostně, až by si člověk chtěl screenshoty vytisknout na plakát a pověsit na zeď. Adhesive se ostatně už od počátku snažilo o zcela profi AAA vzhled, a byť jejich titul nemůže nikdy dosáhnout věrnosti Cryteku, díky Unreal Engine 3 rozhodně nevypadá, jako průměrná freewarovka sestavená na koleni pár nadšenci.
Je znát, že Adhesive svým vizuálem a depresivní stylizací směřují především na fanoušky mecha her. Namísto snahy o subverzi stylizace, třeba při sebe-parodickém pojetí kultu kráčejících kolosů, se ale Hawken snaží o moderní a seriózně vypadající pojetí, jež chce mechy ukázat jak současné generaci, tak i starým vlkům. A neplatí to jenom pro vzhled hry.
Čtyři v mechu a pes
Ve hře si totiž kochání se příliš neužijete, alespoň v její současné verzi pro více hráčů (do budoucna se plánuje i singleplayer). Podobně jako jiný free-to-play titul Tribes: Ascend obsahuje totiž Hawken údajně až infekční energii z každého utkání. Složitější hratelnost navíc prý uživatele motivuje k detailnímu obsáhnutí všech fines tak těžkého stroje, jakým je po zuby ozbrojený mech (což je u free-to-play hry potřeba, jinak by si nikdo nekoupil lepší vybavení, že).
Co se samotného klání týče, stroje mají tři typy (poněkud nepřekvapivě jde o lehký, střední a těžký), jež je možno upravovat skrze malůvky. Dále pak je možné u mechu upravovat vlastnosti (opět ve třech kategoriích: pohyb, útok, obrana), a samozřejmě je možné na jeho dvě mechanické paže umístit výzbroj srovnatelnou s arzenálem KLDR. Mech vyjadřuje majitele jak co do vzhledu, tak i co do svých schopností.
Zbraně sice nevyžadují munici, je ale třeba dávat si majzla na jejich přehřívání, jež z hráčova mechu udělá bezbrannou hromadu šrotu. I to je další prvek, jenž Hawken sdílí s dědečky svého žánru. Kromě tepla či upravitelných zbraní ale dojde i na serepetičky jako je "jet-pack", zneschopňující EMP, hologramové decoye a snad i na další prasárny.
I přes detailní kustomizaci ovšem hra nebude limitovat experimentování, protože jednotlivé zbraně bude možné sázet na různé typy a to tak, aby došlo na potlačení soupeřových výhod. Dostává se tím ke slovu taktika, plánování a týmová spolupráce.
Agilita samotných mašinek zkázy umožní zrychlování, zastavování i obraty čelem. Může to vypadat jako samozřejmost, leč Hawken není zvětšenou verzí Call of Duty a s kráčejícími tanky chce zacházet jako se skutečnými, pomaleji se pohybujícími stroji.
Zvláštní pohyby nicméně povedou k rychlejšímu vyčerpání palivové nádrže, čili opět vybízejí hráče k zapojení mozku a vymýšlení různých taktik, proti-taktik a meta-taktik. Vše půjde kontrovat, a na každou z odpovědí bude možné poslat svou proti-odpověď.
Více chutí koroze
Jak již zaznělo, Hawken umožní pouze hru více hráčů. Na prosincové vydání jsou přitom plánovány čtyři módy. Dva z nich spadají do klasické škatulky - Team Deatmatch (čti: modří proti rudým) a Free-for-all Deathmatch (čti: všichni proti všem). Dalším módech je tzv. Siege, který je úkolověji pojatou vybíjenou postavenou na sbírání energie.
Vlastnost čtvrtého módy je prozatím neznámá, a designér Khang Le sdělil, že tým zvažuje další možnosti, jako je kooperativní obrana proti náporu mnoha nepřátel á la Horde.
Je nasnadě, že i přes skvělé řečičky o balancování či grafice bude pro mnohé největším kámenem úrazu free-to-play distribuce hry. Tato forma šíření má skutečně neskutečně mnoho odpůrců, často samozřejmě právem. Adhesiváci také nepochybně budou pod nemalým tlakem kvůli jarnímu zainvestování studia deseti milióny dolary.
Free-to-play ovšem působí jako droga, což má své negativní i pozitivní vlastnosti. Pokud se uchytí se správně nastaveným modelem, má Hawken šanci zaujmout budoucí fanaticky věrnou komunitu.
A můžeme desetkrát žadonit nad tím, jak je nefér hráče navyknout na systém, za který si pak musí platit. Avšak v éře doslova tisíců mutiplayerových videoher jsou vývojáři, zvláště ti nezávislí, rádi za každý pravidelný chechták navíc.
Definitivní soud na tom, je-li free-to-play stavba Hawken dobrá či nikoliv, se ale dozvíme až po 12. prosinci, čili po vydání hry. Titul míří na PC a jeho postupný vývoj lze prozatím sledovat na homepage.
