Díky beta verzi jsme proklepli nové free-to-play dítko Blizzardu spočívající v prostém hraní karet, které si nás dokázalo získat na dost dlouhou dobu.
Když jsem o Hearthstone slyšel poprvé, byl jsem plný skepse. Vždycky jsem zastával názor, že když už karetní hra, tak jen v reálu, vždyť přece nějaká virtuální hra nemůže nahradit možnost vidět protivníkovi do očí a skutečně držet v ruce všechny karty. A když jsem se následně dozvěděl, že má být free-to-play, začínal jsem o titulu vážně pochybovat, nehledě na to, že ho má na svědomí Blizzard. Navzdory maximální skepsi jsem ale přeci jen vyzkoušel beta verzi, abych záhy zjistil, jak šeredně jsem se svém úsudku mýlil. Hearthstone si mě totiž okamžitě získalo.
Jedna karta za druhou
Základní hratelnost Hearthstone funguje poměrně jednoduše. Stojíte, nebo spíš sedíte proti jedinému protivníkovi, přičemž oba hrajete za jednu z devíti tříd, které hra nabízí. Patří mezi ně např. mage, paladin, warrior, hunter nebo rogue a každou třídu reprezentuje hrdina vypůjčený ze série Warcraft, takže třeba při volbě mage hrajete za Jainu Proudmoore a u paladina za Uthera Lightbringera. Hra po vás každopádně nechce nic jiného, než zlikvidovat protivníkova hrdinu, a to díky kartám, které máte k dispozici a které postupně vykládáte na stůl. Většina karet vám vyvolá spojenecké jednotky schopné útočit na nepřítele samotného i na jeho síly, a to různou silou a různými útoky, nechybí však ani karty schopné vyvolat fireball, náhodně mířené rakety nebo šípy a karty určené pro léčení nebo pro možnost vzít si navíc další karty. A protože je Hearthstone založený na prvcích světa Warcraftu, najdeme v něm i kartu schopnou nepřítelova vojáka proměnit v ovci.
Samozřejmě ale nemůžete na stůl vyložit všechno hned na začátku, co máte, protože vás omezuje mana. Ta se postupně zvyšuje s každým kolem, které odehrajete a umožní vám vytáhnout do boje proti nepříteli stále silnější a užitečnější karty. Navíc vám umožňuje použít specifickou zbraň vámi ovládané třídy. Pro příklad Jaina, se kterou jsem začínal, má k dispozici ohnivou střelu udílející jeden bod poškození, druid Malfurion zase schopnost přidávající jeden bod brnění a možnost osobně zaútočit.
Pokud jste se někdy setkali třeba s fenoménem Magic, máte docela jasnou představu o tom, jak hratelnost Hearthstone v základu působí. A pokud jste se s žádnými kartami nikdy nesetkali, i tak budete brzy v obraze. V začátcích totiž nejdříve musíte porazit několik protivníků ovládaných umělou inteligencí v čele se samotným Illidanem Stormragem, díky čemuž vám hra vysvětlí vše podstatné a vy si důkladně můžete vše osahat a omrknout různé taktiky (stačí ale chvíle nepozornosti a AI protivník s vámi zamete podlahu). Teprve potom se můžete směle pustit do ostrého boje, ať už proti živým hráčům, dalším AI nepřátelům, což vám umožní odemčení dalších hratelných tříd a s nimi spojených karet, nebo i proti přátelům z Battle.netu, přes nějž hra pochopitelně běží.
Pokud jste se někdy setkali třeba s fenoménem Magic, máte docela jasnou představu o tom, jak hratelnost Hearthstone v základu působí.
Další balíček se vždycky hodí
Karty jsou zkrátka alfa a omega celé hry, což už jste asi dávno pochopili. Samozřejmě si ale nemůžete vystačit jen s jedním základním balíkem, kterým vás Hearthstone vybaví do začátku. Jestli chcete být úspěšní a hrát pravidelně, musíte získávat další. To lze hned několika způsoby. První z nich je prosté hraní. Za každou bitvu proti živému i počítačem ovládanému soupeři získáte určité množství zkušenostních bodů určených pro klasické levelování. Jakmile dosáhnete určité úrovně, odměnou mohou být právě nové karty. Další možností je plnění rozličných questů, které vám hra nabízí. Občas za jejich splnění můžete získat balík nových karet, většinou ale dostanete spíš zlato, které taktéž slouží ke koupi dalších balíčků.
Protože je hra free-to-play, přirozeně nechybí možnost si další karty kupovat za reálné peníze. Tím může nastat klasická situace, že pokud do hry nevrazíte ani korunu, můžete být poněkud znevýhodněni. K opravdu dobrým kartám se sice lze dostat i prostým hraním, ale trvá to sakra dlouho. Pozdrav Blizzardu pomocí vaší peněženky vám ledacos usnadní. Zatímco u jiných her bych za to okamžitě začal vývojářům nadávat, v případě takto laděné hry se to přeci jen dá trochu pochopit.
Pokud chcete hrát dlouhodobě a na slušné úrovni Magic, taky si asi nevystačíte se základním balíkem, co jednou koupíte v obchodě. Totéž platí tady. Pokud ale nemáte úmysly na nějaké profi hraní, přece jenom bych byl rád, aby vás hra do kupování karet netlačila. Což se naštěstí zatím neděje. Při mém hraní jsem navíc nenarazil na nikoho, kdo by měl v porovnání s mou výbavou kdovíjak silné karty, a to jednoduše proto, že Hearthstone obsahuje zatím docela dobře fungující matchmaking, který vás spojí s protivníkem na podobné úrovni. Jestli bude dobře fungující i za rok, to je otázka, klasickým příznakem většiny f2p titulů koneckonců bývá postupná degradace matchmakingu, kdy si celý systém často dělá co chce. Potká to i Hearthstone? To je zatím ve hvězdách. Kapitolu karet bych každopádně uzavřel tvrzením, že jejich sbírání a následné testování jejich účinků dokáže velmi snadno zabavit.
Nečekané údery
Bavil jsem se nejenom u sbírání karet, ale i u samotných zápasů. Všechno, co jsem popsal výše, možná na první pohled působí komplexně, ale vžijete se do toho vážně rychle. Každá hra navíc pěkně odsýpá, všechno máte přehledně před sebou, máte dost času na vymyšlení vhodné taktiky, díky variabilním třídám, obrovskému množství karet a možnosti sestavit si balík karet zcela podle svého je prakticky každá hra s každým protivníkem jedinečná a neotřelá, zkrátka a dobře, je to zábava. Velká zábava.
Dokonce jsem se hru užíval i v okamžicích, kdy jsem prohrával. Párkrát jsem už zažil situaci, kdy se mi zdálo, že mám protivníka na lopatkách, že mám skvělé karty na stole i v balíku a už jsem si pomalu začínal tleskat za bravurní výkon. Jenže ouha, tomu gaunerovi se nějak podařilo vytvořit neuvěřitelné kombo, které mě okamžitě rozdrtilo. V jiných hrách bych možná proklínal celou soupeřovu rodinu až po jeho pravnuky, v tomto případě jsem prostě musel uznale pokývat hlavou a pomyslet si obligátní "well played sir, well played.". Což jsem navíc mohl nepříteli přímo vzkázat. Jakmile totiž kliknete pravým tlačítkem na ikonu vámi ovládané postavy, máte na výběr z několika bublin, jejichž prostřednictvím můžete soupeři poděkovat, pochválit ho, omluvit se nebo mu pogratulovat. Jenom škoda, že není možné přímo s protivníkem komunikovat, tedy pokud ho nemáte přidaného v přátelích na Battle.netu. Musíte si tak vystačit pouze s těmi bublinami, což je trochu škoda. Nějaký in-game chat by se občas rozhodně hodil. Možná by to začalo způsobovat lecjaké konflikty, ale hraní by díky tomu bylo určitě živější.
Další dojná kráva na obzoru?
Z dosavadního hraní Hearthstone mám tak zatím velmi pozitivní dojmy. Nedokážu říct, jestli se na obzoru rýsuje další dojná kráva Blizzardu, což už hře mnozí prorokují. Určitě se ale na obzoru rýsuje velmi zábavná, chytlavá a přitom na první pohled obyčejná karetní hra, která i mě jakožto dosavadního odpůrce virtuálních karetních zápasů do značné míry pohltila. Díky velkému množství rozličných karet, možnosti vybírat si třídu a hrát za konkrétní postavy z historie Warcraftu, návykové hratelnosti nebo možnosti plnit řadu questů jsem se zkrátka ani na chvíli nenudil. A to jsem ještě nezmínil, že je celý titul zpracovaný v sympatickém grafickém kabátu, disponuje slušným ozvučením a stoly, na kterých se hraje, obsahují řadu ikonických objektů Warcraftu, které občas nabízejí i nějakou tu interakci.
Zatím tedy věřím, že se z Hearthstone může vyklubat velmi kvalitní a návyková hra. Ačkoliv mám stále obavy z toho, že dříve nebo později napáchá free-to-play model tolik škod, že se Hearthstone zařadí mezi naprostou většinu dalších f2p titulů, v nichž jsou neplatící hráči neustále penalizováni. Třeba se ale Blizzardu podaří téhle situaci vyhnout. Osobně v to díky dosavadní kvalitě titulu doufám. A teď mě omluvte, čeká mě pár karetních partií, a proto dám prostor Lockymu.
Druhý pohled - Locky
Blizzard má ve tvorbě her úžasný styl a jako studio umí jedinečně využívat každičké maličkosti ve svém velkolepém univerzu. A taky je to veliká firma, která kromě tvorby fantastických her potřebuje fantasticky vydělávat. Hearthstone tohle všechno ukazuje bezezbytku. Nejde o smrtelně vážně branou hru, ale o balík upřímné legrace, která vykouzlí úsměv na tváři každému hráči World of Warcraft. Narážky na herní postavy a další reálie by však byly málo a naštěstí na nich Hearthstone nestojí. Na čem jiném ale tato hra stojí, nebo spíše má stát, je mi popravdě trochu záhadou.
Mám za sebou časté turnajové hraní prvních dvou edic WoW TCG, tedy obdoby Magic: The Gathering ze světa WoW, a musím s politováním přiznat, že Hearthstone ani zdaleka nedosahuje propracovanosti prvního karetního pokusu Blizzardu, natož pak legendy v podobě Magic :The Gathering. Tři druhy karet (kouzla, pomocníci, zbraně) a jedno kouzlo vašeho hrdiny je málo; hra vám nedává možnost hrát v kole soupeře, bezprostředně reagovat na jeho karty, což je kolikrát moment, kde se láme partie v jiných hrách tohoto typu. Útočení s pomocníky je jednoduchoučké, neřešíte žádné tapování a obdobné mechaniky. Resource management prakticky neexistuje, prostě vám každé kolo přibude manový krystal, dokud jich nemáte deset.
Potíž je také se získáváním nových karet: buď pracně šetříte herní měnu na boostery, nebo za ně holt utrácíte skutečné peníze. Odvážím se předpovědět, že Hearthstone bude typickou pay-to-win hrou. Pravda, to nemusí vadit, ostatně klasické TCG také vyžadují vysoké investice, nicméně současně nabízí komplexnější, a tím i značně zábavnější herní systém.
Od Hearthstonu jsem si nesliboval žádný zázrak a ani jsem netrpěl žádnou skepsí, v podstatě jsem pociťoval jen zvědavost. Po vyzkoušení hry tuším, že na konci u mě převládne spíše zklamání. Jedním dechem musím dodat, že mě Hearthstone baví hrát – karty jsou zajímavé, zpracování hry povedené, partie napínavé. Jde však spíše o typ zábavy, na jakou jsem zvyklý z jednoduchých flashových nebo mobilních hříček, ne z her od jednoho z nejlepších herních studií, ne s vidinou nutnosti utratit spoustu peněz, pokud bych hraní chtěl brát vážně.
