Začátky série v éře prvního PlayStationu.
Už za několik málo týdnu se dočkáme očekávaného návratu značky Gran Turismo. Závodní série, která je od počátku pevně spjata s konzolemi PlayStation. Ačkoli to může řadu hráčů překvapit, tak jde stále o zdaleka prodejně nejúspěšnější exkluzivní herní sérii od Sony/PlayStation Studios. V součtu dokázaly všechny díly celosvětově prodat více než 80 milionů kusů.
Toto číslo zároveň znamená, že jde o druhou nejúspěšnější hru závodního žánru všech dob. Na vrcholu se přitom neochvějně vyhřívá série Mario s více než 150 miliony prodanými kopiemi. Samotný počátek úspěchu Gran Turisma si přiblížíme v první části speciálu, který jsme pro vás připravili ku příležitosti blížícího se vydání sedmého dílu a zároveň 25 let od vydání prvního dílu.
Gran Turismo (1997) - nejúspěšnější hra prvního PlayStationu
První Gran Turismo vyšlo po pěti letech vývoje 23. prosince roku 1997 ve verzi pro první PlayStation. V tento den se však hry dočkali pouze hráči v Japonsku. Do Evropy, Spojených států a na ostatní trhy se hra podívala až v květnu roku 1998. Už první prodejní čísla z japonského trhu ale naznačovala, že si nová značka i přes své na první pohled úzké zaměření vede nadmíru dobře. Jenom do poloviny roku 1998 si první Gran Turismo našlo cestu k více než milionu hráčů. Neméně úspěšný start titul zaznamenal i v ostatních částech světa. Ve Spojených státech se s více než 1,4 miliony prodanými kopiemi jednalo o nejprodávanější hru roku 1998 pro první PlayStation. Vysoká prodejní čísla si hra přitom dokázala udržet i v následujících letech. Výsledkem bylo celkem 10,85 milionu prodaných kopií.
GT konkurenci naprosto deklasovalo počtem licencovaných aut.
To vše na první generaci konzole PlayStation, což je i dnešní optikou obdivuhodný úspěch. Ostatně žádná jiná hra nedokázala na PS1 prodat více kopií. Od čistě závodní hry navíc s přízviskem „real driving simulator“ by asi málokdo očekával, že se stane na mnoho let pomyslnou výkladní skříní PlayStationu a sérií, která výrazně přispěje k úspěchu zejména prvních dvou konzolových generací od Sony. Velkou zásluhou na tom samozřejmě měli především vývojáři ze studia Polyphony Digital v čele s Kazunori Jamaučim, jehož láska k automobilům a závodům je pověstná a dobře hmatatelná v každém díle série. Právě tomuto slavnému vývojáři a jeho týmu se budeme speciálně věnovat v samostatném speciálu, který vyjde v brzké době.
Čím ale dokázalo Gran Turismo 1 oslovit takové množství hráčů? Rozhodně to nebylo zapříčiněno nedostatkem konkurence. V letech 1997 a 1998 vyšly hry jako Need for Speed III: Hot Pursuit, Test Drive 5, TOCA Touring Car Championship nebo Colin McRae Rally. Už na první pohled však Gran Turismo konkurenci naprosto deklasovalo počtem licencovaných aut. Zmíněný Test Drive například obsahoval 28 vozidel. Need for Speed v závislosti na platformě pouze něco přes 10 aut. První Gran Turismo se naproti tomu vytasilo s garáží čítající nejméně 140 kousků (přesný počet se kvůli odlišným regionálním verzím obtížně určuje). Je nutné poznamenat, že do tohoto čísla jsou započítávány i různé výkonnostní varianty identického modelu, takže reálný počet je o něco nižší.
Hra dokázala zaujmout i svou audiovizuální stránkou.
Zejména první díl obsahoval až na několik výjimek převážně auta od japonských výrobců. Nadvláda modelů značek jako Toyota, Nissan nebo Honda ale byla dobře patrná i v pozdějších dílech série. Vývojáři však svou převahu v počtu aut očividně chtěli minimálně na papíře ještě umocnit Na zadní straně fyzických edic jste si tak mohli přečíst, že hra nabízí dokonce 290 vozidel. Do tohoto čísla se však počítaly i různé barevné varianty jinak identických aut, takže tato informace němá příliš reálný základ. Nejednoho hráče ale mohl na svou dobu těžko představitelný počet vozidel jistě zaujmout a přemluvit ke koupi.
Koncem devadesátých let šlo každopádně o impozantní číslo, kterému se konkurence nemohla rovnat. Početný vozový park doplnilo 11 tratí. Všechny byly sice smyšlené, ale většina z nich získala u hráčů až kultovní status a objevila i v pozdějších dílech. Okruhy jako Trial Mountain, High Speed Ring nebo Grand Valley Speedway by proto každý opravdový fanoušek série už mohl jezdit poslepu. První Gran Turismo však rozhodně neuspělo jenom díky velkému množství vozidel a originálně zpracovaným okruhům.
Vylepšovat jste mohli vše od motoru a převodovky až po brzy a pneumatiky.
Hra dokázala zaujmout i svou audiovizuální stránkou. Vývojáři například kladli důraz na zvuky aut, které se snažili co nejvíce přiblížit reálné předloze. Celkový příklon k simulaci byl znát i na jízdním a fyzikálním modelu. Každé auto nabízelo odlišné jízdní vlastnosti i výkon. Hráči si proto museli projít určitým procesem učení a zvykání si na různé druhy aut. Právě pro tyto účely vývojáři už pro první díl připravili režim licencí, který fingoval jako závodní autoškola a později se stal nedílnou součástí série.
To stejné se dá říct o robustním režimu GT, který fungoval jako kariéra, v níž jste si postupně kupovali auta a jezdili nespočet různých závodů a šampionátů. Už první díl nabízel bohaté v možnosti v oblasti výkonnostních úprav jednotlivých aut. Vylepšovat jste mohli vše od motoru a převodovky až po brzy a pneumatiky. I v tomto směru tedy bylo první Gran Turismo na svou dobu nesmírně propracovaným titulem. Už tak bohatou obsahovou nabídku navíc doplňoval multiplayer ve formě split-screenu nebo možnost prohlédnout si efektně sestříhaný záznam z právě dokončeného závodu. Funkce dnes dobře známá jako replay nebyla v době vydání GT1 rozhodně běžnou záležitostí.
Gran Turismo 2 (1999) - obsahově nejnabitější závody své doby
Za pouhé dva roky od vydání prvního Gran Turismo vyšel druhý díl. Vzhledem k úspěchu jedničky nebylo vydání pokračování nijak překvapivé. Vývojáři navíc mohli při vývoji dvojky do velké míry vycházet právě z prvního dílu, což vývoj výrazně urychlilo a umožnilo vydání dvojky po pouhých dvou letech od originálu. Z pohledu obsahu toho ale Gran Turismo 2 nabídlo ještě o parník více než jeho předchůdce.
Byly to právě první dvě Gran Turisma, které společně položily základy moderních závodních her
První díl se ve velké míře spoléhal na japonské automobilky. Dvojka už nabídla citelně pestřejší nabídku vozů. Přibyly zejména evropské značky, což byl vzhledem k vysokým prodejům prvního dílu v Evropě logický krok. Výsledkem bylo přes 600 aut a 27 okruhů.
Novinkou byly rally tratě na nezpevněném povrchu včetně slavného závodu do vrchu Pikes Peak. Ostatně licencované tratě jako Pinkes Peak nebo Laguna Seca zažily premiéru rovněž až ve druhém díle. Kromě na svou dobu bezkonkurenční obsahové nabídky ale Gran Turismo 2 po vzoru svého předchůdce těžilo z výborného a na svou dobu nesmírně propracovaného jízdního modelu.
Z pohledu prodaných kopií dosáhlo Gran Turismo 2 na číslo 9,37 milionu. První díl tak zůstal nepřekonán. I přesto šlo o další velký úspěch a celkově třetí nejprodávanější hru na prvním PlayStationu. Mezi první a druhé GT se tak dokázalo v průběhu životního cyklu PS1 vklínit pouze Final Fantasy VII.
První dvě Gran Turisma neznamenaly pouze počátek dodnes oblíbené závodní série. Oba díly se zařadily mezi vůbec nejúspěšnější hry prvního PlayStationu. Jejich vydání však bylo důležité i pro žánr závodů jako takový. Gran Turismo totiž dokázalo, že i na svou dobu realistická a vážná závodní hra dokáže oslovit masové publikum a prodat miliony kusů.
Nebylo proto příliš velkým překvapením, když se o několik let později konkurenční Xbox vytasil se sérií Project Gotham Racing a později Forza Motorsport. Z ingrediencí prvního a druhého Gran Turisma samozřejmě série těžila i v následujících letech. O neméně úspěšné éře PlayStationu 2 si však povíme až v další části našeho GT speciálu.
