Atmosférický horor o problematickém životě a vztazích.
V jižním Polsku působí nezávislé vývojářské studio Undead Scout. Čtyřčlenný tým bývalých skautů se dal dohromady v roce 2014. Jejich cílem je vytvářet hry s bohatým příběhem, které budou schopny změnit naší perspektivu na každodenní záležitosti. Po dílku The Clearing nyní přichází Husk, hororová hra odehrávající se v Americe v 90. letech. Splnili autoři své předsevzetí a nabídli bohatý, perspektivu měnící příběh?
Vítejte v Shivercliffu
Matt Palmer žije již roky se svou ženou Ellen a dcerou Annou v Clevelandu. Přestěhoval se sem poté, co opustil své rodiče, především otce alkoholika. Matthew nemá se svou rodinou roky žádný kontakt. To se změní, když mu přijde dopis od otce. Ten umírá a rád by se se svým synem na smrtelné posteli usmířil. Matt chce svému otci toto přání splnit a vydává se do Shivercliffu, místa, na které nemá dobré vzpomínky a ze kterého před mnoha lety utekl.
Sedíte tedy v klidu ve vlaku se svojí rodinou. Trochu si povídáte, když vaše dcera musí na záchod. Vaše žena ji doprovodí, ale nějak dlouho se nevrací. Vydáte se je tedy hledat. Celý vlak je prázdný, ženu ani dceru nenajdete a nepotkáte ani pasažéry nebo zaměstnance. A pak dojde k nehodě. Auto vjelo na přejezd a vlak vykolejil. Vás náraz vyhodil z vlaku. Už jste v Shivercliffu, ale stále není nikde ani živáčka. Nezbývá vám tedy nic jiného, než se vydat po stopách minulosti a pokusit se přijít této záhadě na kloub. A pokud možno při tom nezemřít.
„Hra nabízí velmi malé množství postav, a ani s těmi se neseznámíme natolik, aby nás zajímalo, čím si prochází, nebo co se s nimi stane.“
Špatná hodnocení na Steamu
Pokud se podíváte na Husk na Steamu, zaplaví vás hromada negativních hodnocení. Dá se jim věřit? Do jisté míry bohužel ano. Na svém notebooku jsem nebyla schopná Husk rozjet, přece jenom má toto dílo 12 GB (například Skyrim si vystačil se 6 GB). Pokud ale máte dostatečně výkonný stroj, Husk pojede plynule a bez problémů. Je to však něco, co před pořízením hry budete muset zvážit.
Během hraní pak narazíte na spousty komplikací a možných nepříjemností. Pokud nenajdete baterku (což já třeba nenašla), budete částečně pobíhat po tmě. Jde to, ale je to nepohodlné. S tím do jisté míry souvisí i fakt, že ve hře není žádná mapa, kterou byste se mohli řídit, a tak občas budete pobíhat zmateně kolem dokola, než konečně pochopíte, co se po vás chce.
Celkově je architektura jednotlivých levelů dost nepřesvědčivá. Autoři se často postarali o to, aby pohyb fungoval, realitu ale Shivercliff vůbec nepřipomíná. Do bytu vejdete hlavními dveřmi a o dva pokoje dál je ložnice, ze které vedou dveře snad k požárnímu schodišti? A že by nájemníci ve dvou bytech vedle sebe používali úplně stejné ložní prádlo? Přesněji řečeno, stejné zelené kostkované ložní prádlo uvidíme v každé posteli, na kterou ve hře narazíte (kromě toho v nemocnici, to je bílé). Vím, je to hnidopišství, ale když už si vývojáři dali tolik práce s animací kazety, mohli ložnímu prádlu alespoň změnit barvu.
Dost otravně působí i střety s příšerami. Než se dostanete ke zbrani, budete mít k dispozici hasák. Tím můžete do monstra jednou fláknout, čímž ho omráčíte, a pak musíte utíkat, protože zbavit se ho nemůžete. Nemusíte ale utíkat daleko, jakmile po deseti krocích přestane hrát atmosférická hudba, je příšera pryč. Ale až se znovu přiblížíte místu, kde je, bude vás zase honit. Což nedává moc smysl v kontrastu s tím, že na policejní stanici vás příšera bude honit skoro po celém domě.
K dobru tvůrců budiž, že od vydání hry už vyšlo 5 updatů a komunikace s hráči, kteří dávají zpětnou vazbu a hlásí chyby, probíhá velmi dobře. Já jsem už během hraní na žádné bugy nenarazila. To nic nemění na tom, že jde o dílo nanejvýše průměrné.
Atmosférický horor s příběhem
Atmosféra Shivercliffu funguje. Temné prostředí, znepokojivá hudba plus bludiště místností a chodeb, se kterými se občas musíte potýkat, vás jistě zaujmou. Na druhé straně ale není těžké být z té spleti cest otrávený tak, že se vám ani nebude chtít hrát dál. Příběh je dávkovaný velmi poskrovnu a zmatečně, a tak to není zrovna to, co vás motivuje hru hrát. Nebýt toho, že jsem měla tento horor zrecenzovat, bych asi Husk vypnula po hodině a bylo by mi celkem jedno, co s Mattem a jeho rodinou bude.
Atmosférická hudba je obohacena o velké množství dalších zvuků. Troubení lodí, alarmy aut, vrzání dveří nebo Mattova chůze. Problém je v tom, že mnohé zvuky přichází zcela náhodně, bez důvodu a spíš než jako doplněk atmosféry, působí jako laciný pokus o lekačku. Podobně je to s příšerami, které vidíte zaběhnout za roh, ale když tam dojdete, nikdo tam není. Faktem je, že příšer ve hře zase tak moc nepotkáte. V první fázi bez zbraně je jich asi 5, poté, co máte zbraň, se jejich počet zvýší. Ne všechny ale budete moci zabít, počet nábojů do vaší zbraně je dost omezený.
Ve hře se objevuje větší množství monologů. Částečně jde o Mattovu samomluvu, částečně pak o různé vzkazy či vzpomínky. Matt je v tomto ohledu místy dost otravný, jeho rádoby chytré filozofování nijak hře nepřidává. Příběh také bohužel není tak bohatý a skvělý, že by vás nadchnul. Při hraní budete často myslet na to, jak se autoři inspirovali Silent Hill a také na to, že se jim povedlo aplikovat velké množství hororových klišé. Příběh začíná dávat smysl zhruba od poloviny, na konci ale přijde spíše zklamání.
Hra si nezaslouží tak špatné hodnocení, jaké na Steamu má, nejde však, ale ani o dílo, které si za každou cenu musíte zahrát, protože je tak skvělé.
Pokud máte rádi atmosférické hry a bludiště, se kterými se musíte potýkat bez map, titul se vám pravděpodobně zalíbí. Nesmíte však očekávat bohatý a propracovaný příběh, dočkáte se totiž spíše mnohokrát omílaných klišé. A jestliže se při hororech třepete a děsíte každého zvuku, není třeba si s Huskem cuchat nervy, vyhněte se mu obloukem.
Verdikt
Husk není tak špatná hra, jak na první pohled na Steamu může působit. Není to ale ani klenot, který si za každou cenu musíte zahrát. Pro milovníky hororů to může být dobrá volba, je relativně krátká a zabere vám jenom pár hodin, ale jinak není moc o co stát.
