Jagged Alliance Flashback - povedený návrat legendární série?

Tituly s podobným názvem, které se pokusily kráčet v jejich stopách, zatím nedopadly moc dobře. Proto mě potěšila zpráva, že na Kickstarteru začala nová kampaň nesoucí jméno slavné legendy. V prvních měsících jsem hru sledoval. Pak jsem ale přesměroval svou pozornost jinam a rozhodl jsem se vrátit až v den oficiálního vydání. Podařilo se autorům konečně vymanit ze stínu původní série, anebo se jedná o další neúspěšný pokus?

Zlý diktátor

Příběh v této sérii nikdy nehrál výraznou roli, ale i přesto je dobré ho zmínit. Na začátku si vytvoříte za pomoci dvanácti otázek postavu a vydáváte se do akce. Nacházíte se na ostrově, kterému vládne diktátor Princ, kterého je potřeba sesadit a znovu nastolit vládu místního lidu.

K tomuto cíli vám dopomohou žoldáci, kteří jsou ochotni za několik set až tisíc dolarů na den bojovat a umírat po vašem boku. Výběr je celkem pestrý, ale jejich schopnosti rozhodně neodpovídají tomu, jak by měl fungovat takový nájemný voják. Většina z nich totiž občas není schopna trefit ani kravskou zadnici, což není zrovna malý cíl. Armádní sniper například místo do nepřítele střílí raději do stromu.

La Resistance

Jak jsem již zmínil, vaše dobrodružství se bude odehrávat v tropickém ráji. Jediným háčkem je snad jen jeho situace. Mapa ostrova je rozdělena do určitých sektorů, které jsou od začátku ovládány tvrdou rukou diktátora. Postupem času je bude možné pomalu ale jistě zabírat. Vždy je ale třeba vybudovat na daném místě dostatečně silný odpor místních obyvatel. Jinak jsou vám obsazené lokace zase sebrány stejně jednoduše, jako když dítěti berete bonbon. Protivník většinou útočí v oddílech po osmi až deseti mužích. Takže je třeba strategicky rozvrhnout zdroje, které máte po ruce. Za předpokladu, že to nedokážete, stane se pro vás putování a dobývání jednotlivých pozic nekonečným příběhem, který celkem rychle přejde do stereotypu.

Skutečná taktika?

Když se řekne Jagged Alliance, představím si perfektní tahový soubojový systém. Ten působí z počátku nadějně i zde. Přejdete v něj v případě, že uděláte první tah anebo vás nepřátelé zaregistrují. Je nutné využívat všechny krytí, jenž vám okolí nabízí, jinak budete snadným cílem. Za překážkami se můžete skrčit či dokonce zalehnout.

Každá akce, kterou uděláte, ubírá akční body. Největším žroutem je asi střelba, která bere 9-15. Můžete se zaměřit na tři části těla. Nejlepším terčem je samozřejmě tělo, hlava a nohy si strhávají asi 20-30 procent šance na zásah. V některých momentech je to hodně zajímavé, protože makovička vašeho nepřítele je občas ten největší terč, který vidíte, ale i přesto máte nejmenší pravděpodobnost na to, že jí trefíte.

Jenže tyto mnou zmíněné klady jsou často přebity hloupými chybami, kterých se tvůrci dopustili, případně přijdou v niveč, jak se ostatně dozvíte v další části této recenze.

Na okraji propasti

Nejvýraznějším problémem nového Jagged Alliance Flashback jsou zobrazování nepřátel, občasná nemožnost protiútoku a neustálá střelba do vlastních spolubojovníků. Celkově mi některé akce přijdou jako momenty z fantasy hry, nikoliv vojenského realitou inspirovaného titulu. Začnu tedy s prvním z uvedených. Nepřátele totiž občas nejdou vidět, i přesto že mají být vidět. Popřípadě mají delší rádius viditelnosti než váš odstřelovač a přitom střílí z SMG a trefují se.

Tyto magické schopnosti nepřátel mě v průchodu hrou značně iritovaly. S tím je také spojena nemožnost protiútoku. Nepřítel si lehne přímo před masivní kamenný blok a střílí skrz něj do vaší party. To je samozřejmě nemožné. Vy tak nemáte jinou možnost než tuhle překážku obejít a zabít ho z bezprostřední blízkosti. Popřípadě vaše postava leží ve stejné rovině jako protivník, ale nemůže na jeho výstřely odpovědět.

Reakce nepřátel jsou také občas na úrovni Supermana. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit to, že dokáží souboj spustit, i přesto že je postava, kterou prý viděli za řadou zdí a překážek. Krom toho mají mírně dementní AI. Proč by se jinak většina z nich shromáždila kolem jednoho charakteru a nechala zbytek, aby je ostřeloval.

Na posledním místě je problém se zásahy mezi členy vaší party. Pokaždé když totiž stojí v úhlu střelby svého spolubojovníka, jsou zasaženi. Tuto nehodu bych chápal v momentu, kdyby vaše postavičky měly úroveň střelby okolo 50, ale za předpokladu, že mají 95-100, je to prostě hovadina, jejich muška by měla být prostě přesná. Takže by se rozhodně nemělo stávat to, že při každém výstřelu někoho ze svých zabijí.

Právě díky těmto aspektům mi přišel soubojový systém hodně nedotažený. Za předpokladu, že tvoří 95% herního času právě tahové bitvy, je prostě něco špatně. V průběhu měsíce jsem měl v ruce další tři podobné tituly, v kterých byla tato stránka vyřešena daleko lépe. Jednalo se jmenovitě o Wasteland 2, Divinity: Original Sin a WARMACHINE: Tactics. Poslední hra je sice v prozatím v early accessu, ale i přesto si vede lépe než Jagged Alliance Flashback

Hořký začátek

V tento moment je nový Jagged Alliance Flashback hodně nekvalitním titulem, který bych asi nedoporučil ani svému největšímu nepříteli. Tolik agonie jsem už dlouho nezažil. Poslední dobou některé indie společnosti vydávají nehotové produkty. Je smutné, že se i Full Control vydali touto cestou. Jagged Alliance Flashback rozhodně není v takovém stavu, aby se dal označit za hotovou hru. Autoři ale rozhodli, že je jejich hra kompletní a proto k ní tak budeme i přistupovat.

Milovníci této série si ještě pár týdnů či měsíců budou muset počkat na to, až bude jejich titul skutečně hotov. Prozatím by totiž hráli jen nedodělanou hru á la early access.