Space Hulk: Ascension Edition – série smrtících tahů

Moc často se nesetkáváme s hrami, které by měly něco společného s deskovými tituly. Space Hulk: Ascension Edition má jak tento prvek, tak i velké jméno. Většina hráčů dozajista zná vesmír Warhammer 40,000, ve kterém se tento titul nachází. Jak tedy ve výsledku vypadá hra založená na deskové hře propojená se slavným universem, je to pro ni požehnání, anebo spíše kámen, jenž jí stahuje do hlubin průměru?

Jediný cíl

Po seznámení se základními principy hry je možné se vrhnout do jedné ze tří kampaní, které vám hra nabízí. Všechny se ale prakticky zaměřují jen jedním směrem. Likvidace mimozemské rasy Genestealers je pro vás prioritou číslo jedna. Možná by mohly mít hlavní linie celkem zábavný průběh, kdyby hra nenabízela jen tři typy misí pro každou z příběhových linii - najdi a uteč, zlikviduj určitý počet monster a na závěr přežij několik vln nepřátel. Každá z nich se pak odehrává v útrobách jiné vesmírné lodi. Kdyby vám však tento fakt nebyl ve hře zmíněn, je možné s mírnou nadsázkou říci, že byste žádnou změnu nezaznamenali. Odlišnost mezi nimi totiž není příliš výrazná a občas se dokonce stane, že narazíte na prostory, které jste navštívili již v předešlé kocábce.

Zásadní pro vaší herní cestu bude rozhodně obtížnost, ta hraje ve Space Hulk: Ascension Edition důležitou roli. Easy a normál vám průchod značně ulehčí. Hight postaví vašim mariňákům do cesty monstra, která budou o kapku silnější než jejich předchůdci. Krom toho při smrti postav z vašeho teamu dostanete nováčky, kteří na pozdější mise nejsou zrovna ideální volbou. Impossible je na tom stejně, jen vám ještě jako bonus vezme možnost ukládat v průběhu mise. Celkem extrémní, když si vezmete, že jeden krok může pro váš team znamenat rozsudek smrti.

Tým plný odborníků

Na začátku si vyberete jeden ze tří oddílů. Ultramarines se specializují na palné zbraně, Space Wolves se naopak zaměřují na kontaktní boj. Na závěr jsou tu Blood Angels, kteří mají něco od každého, takže se mohou specializovat jak na přímý střet s nepřítelem, tak i na jeho odstřel z větší vzdálenosti.

Ve vašem týmu máte vždy dvě daná povolání terminátora a velitele. Zbytek týmu je nastaven podle toho, jakou frakci jste si zvolili. Moje parta byla například tvořena dvěma střelci a jedním mariňákem vybaveným pistolí a kontaktní zbraní. Zajímavé je, že každá z postav začíná s podobnými dovednostmi, takže se na startu výrazně neliší od ostatních.

Rozvoj postav je zde celkem příjemný. Každá z nich má šest typů dovedností, do kterých je možné zkušenosti z nových úrovní investovat. Přesnost, výdrž, obratnost a další tři vlastnosti dokáží posunout vašeho mariňáka na úplnou špičku v lovu vetřelců, s nováčkem byste totiž závěrečné mise asi nezvládli.

Škoda jen, že výbava pro střelce obsahuje jen tři pušky. Terminátor má naopak jen dvě těžké zbraně a motorovou pilu. Kontaktní třídy jsou na tom o poznání lépe, ale taky to není zrovna posvícení. Jako hráč bych uvítal větší výběr z toho jak likvidovat nepřátele. Pasti, robotiku či jiné. Stejně na tom jsou i monstra. Když vezmu v potaz, že má hra více než 30 hodin, je pestrost protivníků celkem podstatný problém. Zabíjet stále stejné vetřelce není zrovna zábavné. Jelikož se jedná právě o mimozemšťany, autoři měli rozhodně více prostoru, než byli schopni využít. To je rozhodně velká škoda.

Chybný krok

Hlavním motorem této hry je dozajista soubojový systém. Ten je rozdělen na tahy, které je potřeba skutečně hodně dobře promyslet. Většinou totiž čelíte několikanásobné přesile. Ta sice nemá stejně vyspělé technologie jako vy, ale bohatě si to vynahrazuje svým počtem.

Vaše postavičky totiž na rozdíl od charakterů z jiných her mají jen jeden jediný život. Stačí tedy jeden dobře mířený sek od nepřítele a mariňák padá na zem. Jinde by samozřejmě ještě pár ran schytal, ale tady je to celé trošku náročnější. Ale aby vám nebylo moc líto, že umíráte tak snadno, protivníci to mají stejně. Krom pár obrněných vetřelců padají všichni tak rychle, jako jablka ze stromu.

Tento systém jako celek je na hodně dobré úrovni. Díky němu se ze Space Hulk: Ascension Edition stává celkem slušná výzva. Špatné tahy vám vaši lidé už nikdy neodpustí, protože většinou už nebudou mít příležitost.

A zase ta optimalizace

Vývojáři z Full Control mají asi na špatné optimalizování svých titulů skutečný talent. Před měsícem se jim to povedlo předvést už Jagged Alliance: Flashback. Asi nechtějí vyjít ze cviku, takže Space Hulk pokračuje v podobném duchu. Jediné co ho zachraňuje, jsou uzavřené prostory, jinak by to asi dopadlo úplně stejně. Dropy sice nebyly v průběhu celé hry, ale občas se to trhalo skutečně na vysoké úrovni.

Chce to zabrat

Za měsíc jsem měl v ruce dva tituly od vývojářů z Full Control. První z nich byl tak příšerný, že nic horšího jsem za poslední dobu nehrál. Druhý už jde trošku lepší cestou. Uzavřené prostory, kampaň složená ze tří typů misí a stereotypní nepřátelé, ale výrazně nezaujmou vaší pozornost. K tomu si přidejme špatnou optimalizaci a máme tu herní průměr. Příště se snad dočkáme už něčeho pořádného. Děkuji však vývojářům, že ze mě jako v minulém případě neudělali testera nedodělaného produktu.