Jak funguje PC verze Ghost Recon Wildlands?

Asi se všichni shodneme, že Ghost Recon: Wildlands je graficky nádherná hra. A to na všech platformách, ať je to počítač či konzole. Smekám před vývojáři Ubisoftu, že se jim podařilo i na televizních krabičkách vytvořit vcelku plynule fungující a pohlednou grafiku bez nějakých výraznějších kompromisů oproti PC verzi, jak je to jinde obvyklé. I ta dohlednost, jako často zásadně diferenční prvek mezi PC a konzolemi, je prakticky totožná a daleká. Však konzole v kvalitě obrazu zhruba odpovídají třetí vysoké z celkových pěti předvoleb grafiky na PC. Není ovšem sporu, že když máte odpovídající železo, na PC hra může vypadat a běžet ještě mnohem lépe a hlavně plynuleji než na konzolích.

Poživačná Bolívie

Nad ten třetí stupínek nastavení grafiky je Ghost Recon: Wildlands již dost nenažraný a nic moc se na tom s novými ovladači i posledními záplatami od druhé bety nezměnilo. Ghost Recon: Wildlands je na PC zkrátka jeden z nejnáročnějších titulů současnosti, což je celkem pochopitelné. Obrovský a detailní svět s více než dvacetikilometrovými hranicemi, kde se klátí skoro každé stébélko, mráčky vytrvale plují po obloze a kde se plynule mění počasí i denní doba, holt něco stojí. Na svém celkem zánovním počítači (i5 3,7 GHz, GTX970 4 GB, 32 GB RAM) obecně nemám problém cokoli při FHD rozlišení 1920 x 1080 bodů rozjet na maximální nastavení (snad jen vyjma nejpokročilejších technik vyhlazování). U Ghost Recon: Wildlands už jsem ale musel krapet více laborovat.

Problémem Ghost Recon: Wildlands na kartách NVIDIA nižší a střední třídy jsou milisekundové propady snímků, které vám benchmark ani Fraps nezaregistrují, ale nějak cítíte, že i přes indikaci 60 FPS není pohyb úplně plynulý. Což je citelné hlavně při jízdě. Poslední verze ovladačů 378.78 to krapet opravila, ale mně pomohlo až limitování obnovovací frekvence na nižší hodnotu pod 60 FPS. Protože synchronizace je jinak poměrně náročná a bez ní se na řádkující obraz zase nedá dívat. Jelikož takové hry z pohledu třetí osoby hraju na gamepadu (na klávesnici je ostatně zdejší řízení vozidel strašlivé), uzamčení frekvence na 50 či 40 FPS a nastavení hry na druhou nejvyšší kvalitu „velmi vysoká″ mi poskytlo plně plynulou grafiku s nerušeným pohybem, která propady již netrpěla.

„Na dvě nejvyšší předvolby vypadá Ghost Recon: Wildlands na PC podstatně detailněji než na konzolích.″

Pokud tedy máte podobné problémy s plynulostí na vašich kompech, zkuste si maximální počet snímků mírně srazit a uzamknout. Sice tím přijdete o synchronizaci, ale zase si můžete při nižším snímkování dovolit podstatně lepší grafiku, načež i vertikální tearing a stuttering je naprosto neznatelný. A netřeba uvádět, že na dvě nejvyšší předvolby vypadá Ghost Recon: Wildlands na PC podstatně detailněji než na konzolích. Při hraní na konzolích jsem se kolikrát přistihl, že se k televizi nakláním, abych např. při odstřelování v dalekém křoví vůbec zachytil nepřátelský cíl. PC má v tomto nezanedbatelnou výhodu v blízkosti monitoru a jeho vyšší ostrosti obrazu, kdy se vzdálenější objekty mnohem snáze lokalizují, byť poměr vykreslované vzdálenosti k počtu a detailu objektů je víceméně všude podobný.

Mrkněte na obrázek

Velmi ale kvituji malou, ale o to praktičtější drobnost, kterou bych rád viděl i u všech ostatních her jako dobrý standard na PC verzích. V menu podrobného nastavení obrazu má hra ilustrační obrázek, na němž vždy perfektně vidíte, jaký vliv bude mít ten který zapnutý či vypnutý efekt na kvalitu grafiky! Díky tomu zjistíte, že nějaký efekt vlastně ani nepotřebujete, protože se vám nelíbí nebo jej ani nezaregistrujete. Vůbec i nastavení grafiky samotné je velice podrobné a každá veličina je navíc přímo vysvětlena, z čehož je vidět, že PC verze byla vyvíjena ruku v ruce s konzolovkami a bylo jí věnováno patřičné péče.

„Ghost Recon: Wildlands je jednou z prvních her, které nativně podporují připojení DualShocku 4 do PC.″

Jakkoli je Ghost Recon: Wildlands jednou z prvních her, které nativně podporují připojení DualShocku 4 do PC (s bezdrátovým USB adaptérem), tak se mi nepovedlo tento ovladač rozchodit. Stále se po spuštění hry sám od sebe točil pohled dokola a nepomohlo ani nové zapojení, spárování, kalibrace, ani šikovná utilitka DS4Windows. Ta dokáže z bezdrátově připojeného DualShocku 4 emulovat klasický Xbox 360 ovladač zapojený kabelem pro hry, jež PS4 joypad nepodporují.

Nepotřebný benchmark

Hra obsahuje také vlastní benchmark, ten ale moc nedoporučuji, protože se při každém spuštění zdlouhavě načítá a vlastně ani není potřeba. Prvotní náhled při testování grafického nastavení poskytne již zmíněný ilustrační obrázek v nabídce pokročilého nastavení grafiky. Navíc klient UPlay, přes něhož se hra spouští, stejně nabízí možnost zobrazení snímkovací frekvence v rohu obrazovky, takže je mnohem rychlejší si všechno měnit přímo při hraní a pouze se hbitě přepínat mezi menu a hrou. Opět přitom jinde zdaleka nebývá pravidlem, že nastavení grafiky je přístupné kdykoli ze zapauzované hry, což by měl být dnešní standard.

Nikdo není pozadu

Nakonec se dá shrnout, že se Ghost Recon: Wildlands povedl na jakékoliv platformě a žádná není nechtěným levobočkem, který to odnesl za ostatní. Což je dobrá práce vývojářského týmu, jenž má ovšem se sérií bohaté zkušenosti, tak se není co divit. Pokud ale máte silnou výpočetní strojovnu, je jasné, že nejkvalitnější obrázek dostanete právě na počítačích, byť opravdu velkých rozdílů oproti konzolím si všimnete jen při přímém porovnání. A to je myslím velice solidní vizitka celé hry.

Přečtěte si recenzi na Ghost Recon: Wildlands.

Ghost Recon: Wildlands koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.