Mafia 3 - gangsterka na jiný způsob

Recenzovaná verze: PlayStation 4 a PC

Dlouho očekávaný a jinak pojatý třetí díl série Mafia je konečně tady. Ale je to pořád Mafia? Nebo jde o příliš odlišnou hru, která jen využívá a špiní známé jméno? Tuhle otázku si od loňského odhalení pokládá řada hráčů. V redakci se ale ptáme trochu jinak. Zajímá nás nejen to, jestli má Mafia 3 skutečně právo využívat svou značku, ale i to, jestli jde vůbec o zábavnou hru, která má co říct i hráčům, kteří s předešlými díly, z nichž ten první je doslova modla českých fanoušků, nepřišli do styku. Jak už to tak v případě kontroverzních titulů bývá, odpověď není tak prostá. Rozhodně není tak prostá jako motivace nového protagonisty, veterána z Vietnamu jménem Lincoln Clay.

Zlatá šedesátá

Lincoln se z války vrací do svého rodného města New Bordeaux v roce 1968. Ve Vietnamu prožil velmi krušné chvilky a na své činy a utrpení ostatních chce zapomenout a užít si pokud možno klidný život se svou adoptivní rodinou. Jak už to tak ale bývá, plány se sesypou jako domeček z karet. Po oslavě na přivítanou se Lincoln dozvídá, že se jeho adoptivní otec se svou „rodinou“ dostal do velkého maléru. Přestal platit výpalné italské mafii, které ve městě šéfuje Don Sal Marcano a jeho příbuzní. Jediná cesta z tohoto průšvihu vede přes velmi riskantní akci, vykradení sejfu Národní banky.

Příběh je na začátku pojat velmi dobře. Užijete si velké množství akce a v mezičase se ve filmečcích podíváte na své činy v dokumentu z pohledu zainteresovaných osob a komise. Dokument byl natočen po tom všem, co Lincoln Clay se svými společníky v New Bordeaux udělal, a výborně poslouží k tomu, aby se hráč rychle zorientoval a věděl, o co ve hře vlastně jde.

Tahle část kampaně je skutečně zajímavá a hlavně jsem se cítil, jak kdybych hrál následovníka druhé Mafie s velkým důrazem na příběh, emoce a činy. Po vykradení sejfu Národní banky a následných událostí se ale projevuje druhá tvář hry. Sal Marcano zradil adoptivní rodinu Lincolna Claye a všechny členy černošského gangu povraždil. Obětí měl být i samotný Lincoln, snad jen jeho štěstí chtělo, aby brutální a nepředvídatelnou vraždu přežil.

Lincoln Clay ztratil všechno, co mu bylo drahé. Po zotavení z následků útoku se rozhodne k jedinému: pomstít se mafii tak, aby všichni členové včetně Dona Sala Marcana a jeho příbuzných trpěli tak, jako trpí on ze ztráty své rodiny. V tento okamžik začíná Mafia 3 kulhat na jednu nohu. Příběh se pomaličku rozplývá a ve hře už jde výhradně o pomstu. Ale ne ledajakou pomstu, tohle je krvavá a zatraceně brutální pomsta. Takové praktiky neznají ani mafiáni ve svých slušivých oblecích.

Štěstí máme každej konečný množství. Dřív nebo později si svůj kyblík vyčerpáš a nic v něm nezbude –Sammy, adoptivní otec Lincolna Claye.

Přestože Lincoln Clay ve Vietnamu prošel výcvikem a zažil mnohé, sám by italskou mafii v New Bordeaux na kolena nepoložil. Využije slabin svého protivníka a postupně do svých řad přivede trojici společníků, která mu s chutí pomůže porazit zlo jménem Sal Marcano. Do svých řad postupně naverbujete chladnokrevnou Haiťanku Cassandru, šíleného Ira Burkeho a sympaťáka Vita Scalettu, hlavního protagonistu Mafie 2. Tyhle tři osoby vám budou pomáhat udržet podniky a čtvrti, které zaberete, pod kontrolou, dají vám různé bonusy a mají vám vydělat peníze.

Ano, mají. Hra vás bude informovat, že pro poražení Marcana a jeho oveček budete potřebovat nemalé množství financí. Opak je však pravdou, z ovládaných podniků a čtvrtí jsem získával akorát zanedbatelné úplatky, které by mi ani náhodou nestačily pro pořádnou výbavu. Přidělování podniků a čtvrtí tak začalo brzy ztrácet smysl a jediným smysluplným důvodem byly bonusy, které vám každý společník poskytne. Díky těmto bonusům si můžete přivolat dodávku se zbraněmi, municí a dalším vybavením, včetně adrenalinových injekcí pro obnovení zdraví. Dále consigliere, která přijede a vyzvedne peníze, jež máte u sebe. Do té doby musíte do sejfu ve svém úkrytu. Po smrti totiž o polovinu peněz, které máte u sebe, přijdete.

V pozdějších fázích příběhu si můžete nechat dovést auto či požádat operátorku o odstřihnutí telefonů, aby si protivníci nemohli zavolat posily a svědci nemohli upozornit policii na zločin. Také lze zařídit, aby po vás policie na nějakou dobu přestala pátrat. Mezi další bonusy se řadí zpřístupnění lepších zbraní, vylepšování aut, vybrané zbraně zdarma a možnost nést více munice/injekcí.

O bonusy můžete také přijít. Stačí se špatně rozhodnout a přidělit čtvrť někomu jinému. Každý společník má své pro a proti. Kromě bonusů měl rozhodovat také výdělek, jak jsem již ale napsal, ten je velmi zanedbatelný a alespoň pro mne nemělo moc smysl o něm přemýšlet. Cassandra, Burke a Vito a jejich lidé přitom nejsou jediní spojenci. Další důležitou postavou v příběhu je detektiv John Donovan, kterého Lincoln poznal ve Vietnamu. Právě Donovan bude vašim informátorem a pravou rukou. Bude pro vás odposlouchávat italskou mafii, shánět potřebné informace a vše s vámi do puntíku plánovat.

Nejde o to přivést je zpátky k životu ani o pouliční spravedlnost. Tady jde o to, aby ten bastard poznal, jaký to je o všechno přijít. Aby viděl, jak ho o všechno připravím - Lincoln Clay.

Hra s velkým potenciálem

Po dohrání Mafie 3 jsem dlouhou dobu přemýšlel o všem, co se ve hře stalo. Jsem přesvědčen, že minimálně první dvě hodiny jsou velmi zábavné, a kdyby v tomhle tempu a stylu dobrodružství pokračovalo, dokázal bych Mafii 3 mnohé odpustit. Bohužel se po slibném úvodu vše zvrhne v nekonečná krvavá jatka, která jsou velmi repetitivní. Stále děláte jedno a to samé: dojedete si pro úkol, vyslechnete informátory, mezitím pozabíjíte větší množství nepřátel, zničíte cenné zboží (drogy, luxusní vozy, osvobodíte prostitutky nebo eliminujete důležité klienty bordelu), abyste šéfa podniku/čtvrti vylákali ze skrýše. Poté ho zabijete. Tohle kolečko mnohokrát absolvujete, abyste se nakonec dostali k samotnému Salu Marcanovi.

V určitém ohledu bych dokázal takové opakování úkolů přežít, ale frustrace byla silnější. Zejména v momentech, kdy jsem vyčistil skladiště a zničil bedny s drogami, abych se o pár minut později znovu vydal na stejné místo, protože se tam vyskytuje šéf tamního podniku. Představte si, že tohle uděláte pětkrát za sebou, akorát se jen změní místo, a budete na tom jistě stejně jako já.

Přijde mi, že vývojářům ze studia Hangar 13, kde pracuje hned několik důležitých lidí z 2K Czech, došel v polovině dech, nebo jim někdo nařídil, aby Mafii 3 rychle dodělali, nehledě na výsledek. Tomu odpovídají i vedlejší úkoly. V těch musíte pro své společníky plnit mise. Pro Burkeho budete krást automobily, Cassandře doručíte drogy a Vito po vás bude chtít, abyste někoho našli a zabili. Vcelku jednoduché úkoly, které jsou navíc strašně jednoduché. Mafia 3 vás vede za ruku, na mapě vám ukáže, kde máte zásilku s drogami hledat, kde pro Burkeho ukrást auta a kde najít cíl pro Vita. Když k těmto stále se opakujícím úkolům přičtete ještě skutečnost, že jsou značně zjednodušené, budete při jejich plnění minimálně kroutit hlavou.

Já jsem téměř brečel, když jsem pro Burkeho kradl tři auta. Mapa mě zavedla na odlehlé místo, kde jsem ukradl první auto a odvezl ho na vrakoviště. Poté jsem jel pro druhý vůz. K mému úžasu jsem se ocitl na stejném místě, auto stálo na totožném místě a za ním dokonce bylo to mé, se kterým jsem přijel pro to první. Takhle se to opakovalo ještě jednou, jen s tím rozdílem, že tam nestály dva automobily, ale tři. Jedno bylo to, které jsem měl ukrást, další dvě ty, se kterými jsem předtím přijel. Zdá se, že někdo zapomněl vygenerovat více možností, kde se vozy mají nacházet, případně hra z nějakého důvodu zvorala generování. Ať tak či onak, jde o velkou chybu, která by se neměla stávat.

Fanoušky Mafie rovněž zamrzí, že při nakládání nebo vykládání zboží jen zčerná obrazovka. Příkladem budiž drogy pro Cassandřu. Letadlo do moře shodí bedny s marihuanou, vy přijedete s člunem na místo, zmáčknete příslušné tlačítko a naložíte bedny, ale ne způsobem jako v prvním nebo druhém díle. Ve trojce zčerná obrazovka a bedny jsou naloženy. To samé vás čeká poté, co přijedete k molu, abyste přeložili bedny na náklaďák. Opět akorát zčerná obrazovka a vy sedíte v náklaďáku. Chápu, že je jiná doba, trh si žádá zjednodušení, ale když už dělám pokračování hry, kde tohle bylo základem, mohli by dát autoři alespoň hráčům na výběr, zda chtějí zboží nakládat/vykládat ručně nebo automaticky.

Umělá inteligence, kapitola sama pro sebe

Dalším, mnohem větším problémem je umělá inteligence nepřátel. Ta je dost tupá, což poznáte při stealth zabíjení. Mnohokrát se mi stalo, že jsem se schoval za překážku a zapískal na oběť. Protivník zpozorněl, vytáhl zbraň a pomalinku se blížil ke mně. Na tom by nebylo nic zvláštního. Ovšem opodál stál jeho kolega, který musel vidět, jak hrudníkem jeho kamaráda projede můj nůž. Kolega nic neudělá, stále stojí na svém místě. Zapískám na něj a on udělá to samé jako jeho předchůdce. Pochopitelně skončí úplně stejně.

Pokud chcete další příklad, tak vám ho milerád dám. Zrovna jsem se dostal do střežené oblasti, přes sklo odprásknu jednoho mafiána a stáhnu se do druhé místnosti. Ostatní se v tom lepším případě začnou krýt a vyčkávají na mé další kroky. V tom horším případě se jeden za druhým vydají ke dveřím. Snadná práce, stačí zamířit a pomocí kulometu odprásknout jednoho za druhým. Abych na umělou inteligenci jenom nenadával, tak se mi skutečně líbí její chování poté, co protivníka střelím. Když zasáhnu nohu, začne na ní kulhat a nadávat, a po zásahu do těla se začne svíjet na zemi.

Další kapitolou je policie. Zapomeňte na to, že vás bude pokutovat za překročení povolené rychlosti. Na to se v Mafii 3 nehraje. V přítomnosti policie si musíte dát pozor akorát na to, abyste do nich nenarazili, případně nepřejeli nějakého člověka nebo nevrazili do lampy apod. To by bylo ještě v mezích, ovšem to, co se mi několikrát stalo, už ne. Na mysli mám případ, když po mně policajti vyhlásí pátrání a snaží se mě dostat. Za jízdy některým prostřelím gumy a oni havarují (občas během havárie i vybuchnou). Ostatní se stále drží, avšak z ničeho nic ve vysílačce slyším, že se mnou ztratili vizuální kontakt, přitom ve zpětném zrcátku je vidím a oni určitě vidí mé auto. Hra si ale myslí něco jiného.

Co je na Mafii 3 dobré?

Po přečtení řádků výše vám musí být jasné, že Mafia 3 není žádný zázrak, na který budeme i za deset let s láskou vzpomínat. Zároveň ale nejde o takový průser, jak se může na první pohled zdát. Rozporuplné a špatně zpracované věci, které se prohlubují po zhruba dvou hodinách hraní, ve větší míře napravuje atmosféra a zpracování města. V roce 1968 v New Orleans, kterým je New Bordeaux značně inspirováno, probíhaly rasové nepokoje. Černí byli utlačováni a neměli téměř žádná práva, bez nadsázky se s nimi zacházelo jako s kusem hadru. Stejné je to v Mafii 3. Nejednou vám to dá hra v cut-scénách pocítit, za což si scénáristé zaslouží velkou pochvalu. Výsledné hodnocení vylepšuje ještě prvotřídní dabing, soundtrack a již zmíněné filmečky. Z určitého pohledu jsou zábavné i přestřelky, když tedy zapomenete na kradmý pohyb a budete vše řešit brutálně stejně jako Lincoln Clay. Potěšila mě rovněž možnost si zvolit, zda oběti budu podřezávat nožem (případně je bodat) nebo je zlikviduju způsobem, který se obejde bez krveprolití.

Také se sluší zmínit řízení vozidel. Vybrat si můžete mezi arkádou a simulací. Zdá se mi, že při nastavení simulátoru je cítit váha vozu, auto hůře brzdí, pomaleji se rozjíždí a je těžší zvládnout smyk. Rozhodně si obě nastavení vyzkoušejte a rozhodněte se pro to, které vám bude více vyhovovat.

Je to Mafia nebo ne?

Je čas odpovědět na otázku, kterou jsme si položili na začátku recenze. Po dohrání hry, které mi zabralo přes 30 hodin, a s odstupem času musím konstatovat, že tohle není ta Mafia, na kterou minimálně čeští a slovenští hráči čekali. Ze začátku se budete cítit velmi dobře, ale po zhruba dvou hodinách se sen rozplyne a ze hry se stane jen brutální akce, kde jde jen a jen o zabíjení. Je to velká škoda, stejně tak je škoda, že tvůrci zabili potenciál. Kdyby si dali více záležet na detailech a vedlejších úkolech a vychytali umělou inteligenci, zlepšili grafiku, eliminovali doskakování textur a další nešvary, tak to mohlo dopadnout mnohem lépe. Hlavně rvačky působí dost fádně a nedodělaně, přitom na nich stojí jeden hlavní úkol. Nechápu tak jejich zpracování, kdy se mi několikrát stalo, že při rvačce moje ruka projela skrz nepřítele nebo jsem prošel skrz něho. Nemluvě o útocích na civilisty. Kdo kdy viděl, že jen strčíte do člověka, ten spadne na zem a je mrtev?

Mafia 3 by nebyla špatnou hrou. Sice by to nebyla ta pravá Mafia, ale konkurence v žánru open-world akcí to být mohla. Vždyť město a jeho atmosféra je celkem jedinečná, začátek příběhu vskutku zajímavý, hudba vás pohltí, dabing potěší a na filmečky se skvěle dívá. Kdyby Mafia 3 byla ještě nějaký čas ve vývoji, s největší pravděpodobností byste níže neviděli číslo pět, ale o dvě nebo tři čísla lepší.

Nezapomeňte si přečíst druhý pohled od Martina Cvrčka, který hraje Mafii 3 na PC a má k tomu co říct. Mezi námi jde o velkého fanouška Mafie, největšího v redakci Zingu.

Druhý pohled

Autor: Martin "Cvrnda" Cvrček

Všechno začíná tak dobře. Úvodní pasáže hry nabízí lineární, intenzivní a filmově podaný vývoj příběhu, který působí jako skutečný sen pro kohokoliv, kdo čekal řádného nástupce předešlých dílů. Tenhle americký herní sen se ale brzo rozplyne. Příběh Mafie 3 bych nejlépe přirovnal k hrnci výborně uvařené omáčky. Nejdřív vám dá kuchař ochutnat přímo z hrnce a vy cítíte, že je všechno tak, jak má být. Jenže po několika hodinách spokojeného ochutnávání vám kuchař ten hrnec sebere, záměrně rozlije jeho obsah kolem sebe a vám nezbývá než tu omáčku postupně seškrabávat dlouhé hodiny z podlahy. Pořád cítíte, že je dobře uvařená, ale najednou ji musíte jíst mnohem déle, než by bylo zdrávo, a mnohem složitějším a neskutečně stereotypním způsobem.

Podstata příběhu je určitě zajímavá a povedená a většina postav má co nabídnout. Návrat Vita Scaletty je učiněný splněný sen a Burke, Cassandra, otec James (alias Lincolnův morální kompas) nebo agent John Donovan nejsou špatně napsané postavy. Rodina Marcanů zase představuje řádné zmetky a ani sám Lincoln Clay není úplně k zahození. Ačkoliv na první pohled vypadá jako bezcharakterní dřevo, občas se mu podaří udělat něco, díky čemuž si nejspíš začnete myslet, že je to vlastně docela sympaťák. Problém ale je, že celá ta souhra dobře napsaných a hlavně skvěle nadabovaných postav je hrozně rozvláčná a opředená nevídaným množstvím nesmírně stereotypních úkolů, v nichž vlastně děláte stále totéž. A ani ta možnost rozdělovat části města Vitovi, Cassandře nebo Burkemu není tak zajímavá a zábavná, jak by možná člověk čekal. Přinejmenším jsem neviděl moc důvodů, proč jí věnovat víc pozornosti, než je nutné.

A tak je to vlastně téměř se vším v Mafii 3. Všechno zní na poslech hezky, ale realizace se zpravidla zasekla na půli cesty. Přestřelky jsou docela zábavné a chování zbraní není špatné. Jenomže v kontrastu s nimi tu stojí mizerně zpracované stealth mechaniky a především naprosto příšerná umělá inteligence, která ukazuje své nedostatky jak při přestřelkách, tak při plížení. Auta jsou hezky vymodelovaná, ale model poškození je vyloženě k smíchu. Ovládání většiny vozidel není úplně k zahození, ale jen v případě, že si nastavíte simulaci. A i v takovém případě občas auta až příliš plavou a některé pomalejší vozy mají podobné vlastnosti jako nezkrotná žihadla.

„Jízda po New Bordeaux s naladěním libovolné rádiové stanice dokáže být výborný zážitek a dobové skladby se daří trefně využívat i v některých důležitých příběhových momentech.”

Pak je tu město New Bordeaux. Samo o sobě má hezkou atmosféru a celkově je zpracované velmi dobře. Stěžovat si nemohu ani na jeho rozlohu. Bohužel často působí až příliš prázdně a právě na zpracování New Bordeaux je nejlépe vidět tragická technická stránka. Nezáleží na tom, jestli máte v případě PC verze nastavené minimální nebo maximální detaily. V každém případě hra vypadá nevábně a má velké problémy třeba s osvětlením. O tom, že i po odemčení snímků za sekundu nedokáže Mafii 3 rozjet na stabilních 60fps snad žádná existující sestava, nemluvě. Illusion Engine byl přece v Mafii 2 tak skvěle optimalizovaný a technicky vytříbený, jak je tedy možné, že se tvůrcům podařilo jeho údajně vylepšenou verzi takhle znásilnit? Teď za něco stojí jen cut-scény, kterým vážně není co vytknout.

Jinak mě napadají dva herní prvky, proti kterým nemohu říct ani popel Lincolnovy poslední oběti. Jedním z nich je český překlad, v němž jsem dokázal najít jen minimum chyb či nepřesností. Jinak působí velmi profesionálně a propracovaně. Druhým je výběr dobové hudby, který je jedním slovem perfektní. Už když jsem poprvé zapnul hru a v hlavním menu začal hrát song All Along the Watchtower od Jimiho Hendrixe, bylo mi jasné, že v tomhle směru tvůrci nezklamou. A nezklamali. Jízda po New Bordeaux s naladěním libovolné rádiové stanice dokáže být výborný zážitek a dobové skladby se daří trefně využívat i v některých důležitých příběhových momentech. Díky tomu máte pocit, že jestli se tvůrcům něco povedlo, jestli je něco vážně autentické, je to zachycení atmosféry 60. let. Originální orchestrální soundtrack je bohužel poměrně nevýrazný, což zamrzí hlavně při vzpomínce na soundtrack předešlých dílů, který byl v obou případech památnou záležitostí.

Na Mafii 3 je často vidět, že se vývojáři snažili. Někdy hra dokonce dokáže nabídnout překvapivé detaily. Potěšil mě třeba fakt, že rádio začne šumět, když vjedete do tunelu. Rád vidím, že nepřátelé vždy hned nepadnou mrtví k zemi a občas se chvíli svíjí, což je drsná, ale milá připomínka první Mafie. Je také skvělé vidět nový přístup k přerušení dialogů v autě, třeba vlivem nárazu. Pak dotyčný řekne něco jako „kde jsem to přestal” a zase mluví. Nebál bych se prohlásit, že občas je v Mafii 3 vidět a cítit rukopis a odkaz detailistů z 2K Czech, potažmo Illusion Softworks. O to víc zarážející jsou ale mnohá selhání v tolika zásadních záležitostech.

Rád vidím i to, že mají tvůrci docela „koule” a nebojí se vykreslit problematiku rasismu, což je další prvek, který trochu evokuje snahu o navození pocitu autenticity, známého z předešlých dílů. Na rozdíl od Mikyho jsem hru ještě nestihl dohrát, ale zatím jsem nenarazil na případ, kdy by autoři něco v otázce rasismu a dobových okolností zlehčovali nebo idealizovali. Lincoln Clay vážně není rytíř v zářivé zbroji a vojenské bundě, který bojuje za rovnoprávnost pohlaví nebo lidí s odlišnou barvou kůže. A jeho svět je přesně tak hnusný a nesnášenlivý, jak by měl být. To má ukazovat i jednání policie, které bohužel také není úplně ideální.

„Lincoln Clay vážně není rytíř v zářivé zbroji a vojenské bundě, který bojuje za rovnoprávnost pohlaví nebo lidí s odlišnou barvou kůže.”

Některé výrazné přestupky přímo před jejich očima neřeší, řadu banalit naopak tvrdě stíhají. Nebo se o to aspoň snaží, protože i policisté jsou bez ohledu na finanční podporu Sala Marcana a odlišné jednání v různých částech města neschopní idioti, jejichž pátrací metody jsou hodně zarážející. A když se vás milostivě rozhodnou zmáčknout, prostě jim za jízdy rozstřílíte pneumatiky, což stačí k absurdním explozím jejich aut. Tohle není slibované navození stylu hollywoodských filmů z 60. let v čele s Bullittovým případem. V tomhle směru byste nějaký pocit autenticity hledali marně.

Mafia 3 nejen že není moc dobrá Mafia. Ona to není ani kdovíjak výtečná hra. I když se u hraní vyloženě nenudím a nevztekám, stále cítím pachuť zmařeného potenciálu, který mě mrzí o to víc, že žánr gangsterek je jeden z mých nejoblíbenějších a v herním průmyslu je ho jako šafránu. Osobně bych Mafii 3 doporučil hlavně těm, kteří mají rádi atmosféru 60. let, jíž se vážně povedlo navodit, a těm, kterým nevadí sledovat dobrý příběh skrz spoustu stereotypních činností. Celkově ji ale vnímám jako spíše obyčejnou městskou akci, která je doprovázena řadou nedotažených herních prvků. Mafia 3 navíc nemůže být brána jako skvělá hra ani poté, co si odmyslím, jakou značku vlastně využívá a co ta značka v minulosti představovala.

Mafii 3 můžete zakoupit na Xzone.cz nebo GameExpres.sk.

Screenshoty v této recenzi pochází z PS4 verze a PC verze nastavené na střední a nejvyšší nastavení.

Redakce Zing.cz hraje na notebooku ASUS GL552.