Might & Magic Heroes VII se povedl. V mnoha směrech se dá označit za návrat ke kořenům. Pokud se tvůrcům podaří vyladit haprující technickou stránku, bude to titul, za který se tato série rozhodně nebude muset stydět.

Je to už hodně dlouhá doba od momentu, kdy jsem poprvé nainstaloval Might and Magic Heroes na svůj pevný disk. Od toho okamžiku spatřilo světlo světa již šest dílů této legendární tahové strategie. Některé zazářily, jiné naopak mírně pošpinily známou značku. Přes všechny různé peripetie si ale série dokázala udržet své věrné. Nyní tu máme Might & Magic Heroes VII. To, jestli se povedl, se již brzy dozvíte.

Poučí se z minulosti?

Impériu vždy nejlépe svědčí mír a klid. Největší problém nastává v okamžiku, kdy zemře vládce s celou jeho pokrevní linií. Právoplatný dědic tím pádem chybí a z říše se stává válečné bojiště, na kterém bojují šlechtické rody, toužící po moci a koruně. Podobná situace nastala i v magickém světě Ashanu. Imperátorka i její holátka byli zavražděni, konflikt mezi vládnoucími lordy na sebe nenechal dlouho čekat. Po řadě bitev je ale rod Grifů již unaven zbytečným krveprolitím. Jeho vévoda zvažuje odchod z říše a založení vlastního nezávislého království. Tuto volbu ale neschvalují jeho společníci. A tak se snaží vůdce rodu Grifů Ivana přesvědčit vyprávěním příběhů z minulosti k tomu, aby tažení proti jeho nepříteli dotáhl až do zdárného konce. To, jestli pomohou chyby minulosti zachránit budoucnost, budete ale muset zjistit sami.

„Kampaň vám stejně jako volná hra nabídne šest hratelných frakcí.“

Příběhy jednotlivých rádců vám nastíní každou z prozatím dostupných frakci. Jejich děj je ve většině případů hodně zajímavý, dá se dokonce říct, že má v určitých vyprávěních i slušný emotivní náboj. Každá z pevností dostane dostatečný prostor pro ukázání kladů a záporů. Jako celek se kampaň skutečně povedla. Příjemně jí podtrhuje i přítomnost české lokalizace.

Osobně jsem byl asi nejvíce zaujat kampaní za Nekropoli. Ta pojednává o pýše, pádu a následném vzestupu všemi oblíbené frakce nemrtvých, kterou snad všichni obyvatelé Ashenu přímo zbožňují. Možná právě díky tomu ve mně vznikla určitá fascinace tímto národem.

Magická šestka

Volná hra i kampaň mají jeden společný aspekt. Obě vám nabídnou šest hratelných frakcí. Azyl, Tvrz, Akademie, Nekropole, Kobka a Sylvanští elfové jsou hlavními aktéry většiny vašich četných dobrodružství. Každý hrad má své originální jednotky, budovy a frakční schopnosti. Dá se říct, že vojska jednotlivých národů jsou v řadě směrů hodně vyrovnané.

Pro začátek bych uvedl národ, který je v Heroes už od jeho počátečních krůčků. Lidská frakce Azyl má prakticky stále stejné jednotky, dočkala se sice pár inovací, ale ty neohromí. Armáda je obohacena mistry meče, bojovými sestrami a vlky. Prioritou tohoto města je soudržnost a pevná morálka. Plně zatracují temnotu a vše nečisté.

Vzpomínky na třetí Heroes ve mně vzbudila Tvrz. Kombinuje totiž jednotky dvou zásadních hradů zmíněného dílu. Vojáci Pevnosti se připojili ke svým skřetím bratrům a nyní bojují po jejich boku. Mix gnollů, bazilišků a kentaurů rozhodně nevypadá na první pohled špatně. Škoda jen, že se původní šampion Pevnosti vrátil zpět do Kobky. Na jeho místo si můžete dosadit buď Kyklopa nebo Behemonta. Frakce jako taková je hodně zaměřena na agresivní útok, vyčkávání se za ní nenosí.

Nejsilnější zbraní kouzelnického města Akademie je rozhodně magie. Bez ní by velká část armády této frakce nikdy nevznikla. Tvoří jí totiž stroje. Golemové, chrliče a titáni dokáži v řadách živých nepřátel napáchat dalekosáhlé škody. Pokud vám moc nesedí mechanické jednotky, nezoufejte, po ruce budete mít i živé duchy ohně, mágy, džiny a magické orly. Armáda je jako celek na střední úrovni, bez používání magie se při hraní pravděpodobně neobejdete.

„Nekropole roste z kostí svých nepřátel."

Akademie plně zavrhuje nekromancii a její provozovatele. Některým mágům však nevadí a dokonce jí i provozují. Pro takové je tu Nekropole. Armáda této frakce roste z kostí svých nepřátel. Jednotky jsou rychlé a efektivní. Jedinou nevýhodou je asi jen absence výrazných střeleckých jednotek. Dominantním pilířem vojsk Nekropole jsou kostění draci a smrtky.

Sylvanští elfové byli vždy silně spjatí s přírodou. Tato říše se dá označit za království pohádek. Její vojska tvoří dryády, skřítci, elfové a draci. Trošku mi tu schází jednorožec, toho ale nahradil urostlý jelen. Na vrcholku potravního řetězce stojí smaragdoví draci a enti. Zásadním kladem této frakce je efektivní útok na jednoho vybraného nepřítele, kterého si označí a následně zlikvidují.

Kobka byla vždy jednou z nejsilnějších frakcí. Cena jejich jednotek nikdy nebyla zrovna přístupná. Temní elfové si ale vždy svou cenu dokázali bez problému obhájit, díky své síle a efektivitě. Do řad Kobky se vrátila skladba původních zástupců tohoto hradu. Tu tvoří troglodyt, medúza, minotaurus, černý drak a hlavně hydra, která v předchozích dílech neustále dezertovala k jiným uskupením.

Každé z měst má své specifické budovy, dobývací stroje a podpůrné jednotky. Mizí tedy sjednocený celek dobývacích jednotek známý z třetího dílu. Originalita se dá v tomto směru jen uvítat. U jednotlivých frakcí najdete vždy dva šampiony. Podobně jako ve čtvrtém dílu i zde na vás čeká těžká volba. Vytvořit totiž můžete jen jednoho z nich, tím pádem si musíte vybrat, jestli chcete draka či hydru. Oba v jedné metropoli mít jednoduše nemůžete. Tento krok mi moc nesedl.

Bez peněz do města nelez

Žádná z budov ve městě není zadarmo. Might & Magic Heroes VII se snaží plnit přání komunity, takže pro výstavbu města potřebujete, krom zlata, také dřevo, kámen a čtyři další suroviny. Naštěstí spadají doly po obsazení pod kapitulu dané provincie. Po jejím dobytí tím pádem získáte či přijdete o všechny již zabrané továrny. Pokud se nacházíte na nepřátelském území, můžete produkci protivníka omezit vyrabováním jeho statků. Výroba se v nich obnoví až po pár kolech.

„Čest, slávu a nové zkušenosti získávají odvážní hrdinové na bitevním poli.“

Hodně příjemným překvapením je překopaný design měst. Ta znovu dostávají 2D vzhled, na kterém jde jasně vidět, že v nich něco děláte. Stavba nových budov zvyšuje úrovně, následně otvírají zprvu uzamčené budovy. Na posledních stupíncích čekají šampioni, kapitola a pořádné opevnění. Stylizace jednotlivých frakcí je skutečně vydařená.

V okolí měst však nejsou jen doly. Provincie má ve svých útrobách i tvrze a menší náborová střediska. Po jejich získání v nich můžete verbovat válečníky. Ti se, podobně jako frakční jednotky, obnovují jen jednou za týden, takže se občas může stát, že přijdete k pevnosti a již bude vykoupená.

Do čela provincie je vždy dobré postavit schopného guvernéra. Tím by se měl stát hrdina s největšími přínosy pro město a danou oblast. Po dosazení může kupříkladu zpomalovat nepřátele, zvyšovat populaci a ovlivňovat celkový příjem metropole.

Odvážní rekové

Podobně jako v předchozích dílech i v Might & Magic Heroes VII dostávají hrdinové velké slovo. Nemají sice takovou moc jako ve čtverce, přesto ale dokáží ničit celé armády. Mohou dokonce operovat i na vlastní pěst. V takové situaci ale stačí jeden dotek jednotkami vyzbrojeného protivníka a je po nich. Efektivně jim na jejich cestě pomáhá magie spolu s ostřím meče.

Magie se do Might and Magic Heroes vrátila znovu v podobě škol. V těch se hrdinové učí nová kouzla. Pokud náhodou nemá váš rek pro magii nadání, můžete si pořídit svitky, díky kterým používáte čáry i bez potřebných znalostí.

Za pomoci magie a meče povedete svá vojska k vítězství. Za ně dostanete zkušenosti, díky kterým se budou vaši hrdinové povyšovat. Při každém povýšení získáte bod, který můžete následně investovat do jednoho z deseti dovednostních stromů. Ty jsou dostatečně košaté, Might & Magic Heroes VII v tomto směru rozhodně nešetří. Vaše statistiky ovlivňují i vlastnosti armády, takže čím vyšší úroveň máte, tím víc můžete svým vojákům nabídnout.

Čest slávu a nové zkušenosti získávají odvážní hrdinové na bitevním poli. Autoři Might & Magic Heroes 7 se nechali inspirovat u jiných strategií a do svých bojišť zanesli různé překážky. Ty vytváří krytí vašim jednotkám. Díky němu se sníží poškození způsobené útokem na dálku. Sice jen o určité procento, ale i to občas stačí.

Zajímavým aspektem na bojišti je morálka. Ta ovlivňuje převážně živé jednotky. Pokud je na vysoké úrovni, pomáhá jim k lepším výkonům. Hrají častěji za kolo. Za předpokladu, že je situace opačná a nálada je na nízké úrovni může se dokonce stát, že vojáci svůj tah vynechají. Nemrtví a stroje nejsou morálkou vůbec ovlivňováni, což je v určitých situacích obrovská výhoda.

Sekání do protivníků mělo vždy šťávu. Při soubojích je ale nyní možné využít i bodnutí do zad. V minulosti tolik nezáleželo na tom odkud, je útok veden. Časy se ale mění. V Might & Magic Heroes VII má úhel, z kterého vedete úder, vliv na výsledné zranění. Může ho buď zvýšit, nebo snížit.

Technický polotovar

Nevím čím to je, ale poslední dobou je většina her, které vychází pod palcem Ubisoftu v nevalném technickém stavu. Rád bych řekl, že Heroes 7 je vydařeným dílem, kterému se časté porodní bolesti vyhnuly obloukem. Škoda, že to nejde. Hra jako taková totiž nejede zrovna ideálně. I na výkonnějších sestavách dochází ke slušným propadům fps. Občas dokonce nastane situace, že hra zamrzne jako celek a pak můžete přijít i o několikahodinový postup. Takže je dobré neustále ukládat. Nikdy nevíte, kdy to může padnout.

„Na závěr se dá říct, že se Might & Magic Heroes VII celkem povedl. Lépe řečeno, vydařil se jen v určitém směru.“

Dalším nešvarem hry je hromada bugů a extrémně dlouhé tahy umělé inteligence. Ta i při menším počtu dokáže hrát i několik minut. Upřímně nevím, co mě otravovalo víc. Tahy AI nebo extrémně dlouhé načítání. U obou zmíněných jsem si ale ve většině případů mohl postavit na čaj, protože než sem se dostal ke hře, uplynulo vždy několik stovek sekund.

Úmyslné natahování tahů umělé inteligence ale není jediný problém, kterým AI disponuje. Její tahy občas též dokáží překvapit, ale spíše ve smutném slova smyslu. Rozhodnutí, která dělá, totiž většinou nemají se strategií nic společného. Na vyšších obtížnostech je to o něco lepší, ale stále to není to pravé ořechové.

Dobří Heroes

Na závěr se dá říct, že se Might & Magic Heroes VII celkem povedl. Lépe řečeno, vydařil se jen v určitém směru. Po stránce kampaně, vyvážení frakcí a inovací bojiště se jedná o povedený titul. Problém je, že technická stránka se vůbec nevyvedla a prakticky znehodnocuje toto dílo jako celek. A to je celkem škoda, protože to minimálně ze začátku vypadalo na slušný návrat ke kořenům této legendární série. Snad se autoři poučí a příště nevydají své dílo nedodělané.

Počítač na recenzi zapůjčil Grunex.com.