Phoning Home – velmi neosobní hovor

Aspekt přežívání je v současnosti ve hrách velmi oblíbený. Nezávislí tvůrci jej vkládají do nemalého množství projektů. Setkat se ním můžeme u 2D plošinovek, simulátorů chůze, nenáročných adventur, tahových strategií a dynamických stříleček. Jeho přítomnost nepřijde vždy vhod, přesto ho autoři často šikovně vpasují i do děl, ve kterých nemá co pohledávat. Vždy zaleží hlavně na jeho funkčnosti a zpracování. Populární prvek se do svého díla rozhodli určitým způsobem zakomponovat také vývojáři z berlínského studia ION LANDS. Jejich nenápadná adventura Phoning Home se snaží zaujmout za pomoci kombinace osvědčených elementů a malého počtu inovací. Co myslíte, podaří se jí to?

Já, robot

Role hlavního protagonisty je ve většině adventur svěřena životem kypící postavě, jejíž trable a následná smrt dokáží v hráči vzbudit nemalou škálu emocí. Vývojáři z ION LANDS se ve svém titulu rozhodli tento zažitý koncept opustit. Místo empatického živáčka tu máme nemluvného robota Iona, který byl svým druhem vyslán na průzkumnou misi, jež měla za cíl objevení nových surovinných ložisek. Po mnoha letech pátrání se robotickému hrdinovy nakonec podařilo nalézt svět, který splňoval všechny požadavky jeho rodu. Expediční loď naneštěstí nezvládla průlet atmosférou a ztroskotala.

Neřízené přistání plně odrovnalo všechny systémy plavidla. Nahodit se podařilo jen krátkovlnnou vysílačku, která zaznamenala signál dosud fungující kocábky. Ion se ihned po stabilizování situace vydal k neznámé lodi, která měla být jeho lístkem z povrchu planety. Ve finále se jím na jeho smůlu nestala. Místo odletu na něj totiž čekalo překvapení. To od základu změnilo jeho systém naprogramovaných priorit.

„Planeta, na které nezdolný robot ztroskotal, není zrovna z nejmenších. Phoning Home se odehrává na gigantickém světě, který vám nabídne různé typy klimatických zón.“

Herní příběh je prezentován převážně za pomoci filozoficky laděných debat, které mezi sebou vedou inteligencí obdařené lodě. Vaše robotická společnice ANI si v klasických diskuzích moc nelibuje, její specialitou jsou nostalgické monology, ve kterých vykresluje barvitou minulost svého druhu. Stabilní dávkování dialogových oken pomáhá udržet určitou plynulost děje, bez které by šel celek velmi rychle do kytek.

Moře času

Planeta, na které nezdolný robot ztroskotal, není zrovna z nejmenších. Phoning Home se odehrává na gigantickém světě, který vám nabídne různé typy klimatických zón. Na vaší výpravě projdete skrz středoevropské lesy, sluncem vyprahlé pouště, vulkány, sněhem zaváté hory a rozbouřené zátoky. Každá lokace vám nabídne mírně odlišné spektrum mimozemských staveb, dřevin, útrap počasí a nepřátel.

Paleta nepřátel je tu na poměry žánru relativně pestrá. Při toulkách po planetě narazíte na písečné červy, dinosaury a kamenné obry. Většina protivníků má ve Phoning Home jasně nadefinované stanoviště, ze kterého se nehnou ani o píď. Moc legrace si s nimi tím pádem neužijete. Osobně jsem byl nejvíce zaujat agresivním shlukem světel, které se od ostatních protivníků lišilo hlavně vysokou mírou pohyblivosti.

„Problematická robotická společnice není na smůlu autorů jediným nešvarem jejich projektu. Při hraní nás vedle tohoto prvku trápila také nepříliš doladěná optimalizace, neviditelné zábrany, propady do textur a pády hry. Celek by mohl být po technické stránce rozhodně lépe vyladěn.“

Proti agresivním světluškám se budete v počátečních fázích vašeho putování bránit jen těžko. K dispozici budete mít pouze ocelovou trubku, která vám při obraně moc nepomůže. V pozdějších etapách příběhu se vám do rukou naštěstí dostanou efektivnější typy vybavení, s nimiž se dokážete o většinu svých nepřátel bez větších problémů postarat. Nové technologie, zbraně a štíty si v tomto titulu musíte vyprodukovat za pomoci slušně fungujícího systému výroby předmětů, která vám dá přístup i k teleportérům, nejednou vám usnadní průchod krajinou.

Neukojitelná závislost

Po většinu herního času budete s vašim hrdinou nacházet, skenovat a extrahovat dosud neobjevené materiály. Sbírat budete houby, rudy, semínka, plyny, kořeny a legendární temnou hmotu. Nashromážděné látky následně využijete k sestavení již zmíněných technologií a zbraní. Vedle vybavitelných předmětů budete vyrábět také palivové články, baterie a opravářské sady. Váš robot není schopen bez stabilního přísunu paliva, energie a oprav efektivně fungovat. Pokud mu začne scházet kupříkladu elektrický proud, přestane užívat zbraně, sníží svou rychlost a nebude schopen aplikovat většinu na energii závislých schopností. Konzumovatelný trojlístek budete muset kvůli tomuto faktu produkovat prakticky neustále. Aspekt přežití není v tomto titulu zpracován zrovna nejlépe, jeho nepřítomnost by celku vůbec neuškodila. Osobně bych si průchod hrou užil více bez něj.

Opravnými balíčky nebude zásobovat jen svého neukojitelného závisláka. Krom něj se budete muset ještě starat o jeho méně zdatnou pomocnici, která vám svým problematickým chováním a zasekáváním v texturách nejednou slušně zvedne mandle. Poruchová společnice je jedním z nejvýraznějších nedostatků Phoning Home, její lepší zpracování by kompletu jen prospělo.

Pestrá škála

Problematická robotická společnice není na smůlu autorů jediným nešvarem jejich projektu. Při hraní nás vedle tohoto prvku trápila také nepříliš doladěná optimalizace, neviditelné zábrany, propady do textur a pády hry. Celek by mohl být po technické stránce rozhodně lépe vyladěn, jeho současný stav většinu hráčů se slabším strojem moc nepotěší.

„Autorům Phoning Home se podařilo zaspat dobu. Kdyby jejich dílo vyšlo před deseti lety, dozajista by to byl nadprůměrný kousek. V současnosti je to ale nenápadný titul, který se v záplavě výraznějších konkurenčních projektů během mžiku ztratí.“

Audiovizuální stránka tohoto díla se povedla rozhodně lépe než jeho optimalizace. Ozvučení jednotlivých klimatických pásů příjemně posiluje atmosférický prvek, který je v tomto projektu hodně citelný. Osobně jsem si průchod skrz pískem zapadlá města a temnotou zalité lesy i přes absenci výrazného vizuálu skutečně užil. Minimálně v tomto směru Phoning Home exceluje.

Promeškaná šance

Autorům Phoning Home se podařilo zaspat dobu. Kdyby jejich dílo vyšlo před deseti lety, dozajista by to byl nadprůměrný kousek. V současnosti je to ale nenápadný titul, který se v záplavě výraznějších konkurenčních projektů během mžiku ztratí. Prvotinu nezávislých vývojářů tlačí kupředu hlavně filozoficky laděný příběh, povedený soundtrack a vcelku slušný návrh poloprázdných map, které udělají radost všem příznivcům detailního průzkumu. Aspekt přežívání se zde naneštěstí moc nepovedl, jeho přítomnost vám často naruší jinak plynulý dějový zážitek. Mírně nedotažený survival není na smůlu tvůrců jediným nedostatkem. Kromě něj tu máme také nevyladěnou optimalizaci, problematického pomocníka a pády skrz textury.

Ve finále bych Phoning Home doporučil primárně nenáročným hráčům, kterým stačí ke štěstí pustá pláň, sběr kytiček a občasný náznak příběhu, jenž je stále povede kupředu. Nároční fandové dějem tažených simulátorů chůze a klasických RPG by měli od tohoto nezávislého dílka dát ruce pryč.

Redakce Zing.cz hraje na notebooku ASUS GL552.