Proč je Assassin’s Creed 3 zasazen do Americké revoluce?

Dlouhé spekulování je u konce – Ubisoft potvrdil, že uniklé obrázky Assassin’s Creed III jsou pravé, a de facto tak kývl na zasazení hry do doby Americké revoluce mezi lety 1763 až 1783 (bereme-li to historicky i s preludiem). Zatímco detaily o hře samotné najdete v našem preview a speciálu, tento text se zaměřil spíše na to, proč je obrobí Americké revoluce zajímavé a srovnatelné s oblíbenou érou Assassin's Creed II.

Poslední dva roky se přitom objevila celá řada spekulací na téma zasazení finále trilogie. Fanoušci si jednou z prstu vycucali zasazení do viktoriánského Londýna à la Sherlock Holmes, jindy zase argumentovali za feudální Japonsko à la Poslední samuraj. Mnohé tak amerikanizovaný třetí díl zklamal. Přece jen i naše diskuze jsou plné názorů jako „Ta Amerika aby pořád někde nebyla prosazovaná“ či „Amerika ma malú a krátku historiu“ atd.

Dovolili jsme si těmito reakcemi nesouhlasit a posvítili si na sedm historicko-kulturně-válečnických důvodů, kvůli nimž podle nás zasazení třetího Assassina vlastně dává elegantní smysl.

1) Protože „je čas na další revoluci“

Sérií Assassin’s Creed se jako červená niť táhne vidina apokalypsy roku 2012. Je to ostatně jeden z důvodů, proč si Ubisoft musel s finálním dílem trochu pospíšit. Dá se očekávat, že přiblížení k současnosti bude znamenat i eskalaci konfliktu mezi Assassiny a Templáři – a právě z těchto důvodů je téma Americké revoluce ideálním podhoubím nadcházejícího děje.

Americká revoluce totiž nese vzácný příklad převratu, který je postaven na vysoce humanistických ideálech a obešel se bez drastického pošpinění krví. Za Americkou revolucí stály ideály osobní svobody, nezávislosti jednotlivce a ceny lidského života (alespoň pokud jste byl běloch; což může být důvod polo-indiánského protagonisty Connora). Stručně řečeno, americké kolonie bojovaly proti zahraničnímu útlaku a nadvládě. Americkou revoluci ovšem nedoprovázely podobně šílené masakry jako jen o pár let pozdější francouzskou revoluci nebo o více jak sto let mladší Říjnovou revoluci. A jak již bylo odhaleno, i nová hlavní postava Connor má být idealista.

Pokud se vývojáři hry budou snažit o tematické propojení historického příběhu s aktuální Desmondovou story, můžeme očekávat juxtapozici revoluce z 18. století s nějakou tou z roku 2012. A dystopická realita herního světa Assassin’s Creed by něco takového potřebovala jako sůl.

2) Protože neoklasicismus se počítá

Skutečnost, že druhá polovina 18. století byla obdobím neoklasicismu, je dalším pojítkem napříč sérií. Neoklasicismus záměrně imitoval starověkou architekturu, tudíž se podobá antickým stavbám známým z předchozích dílů Assassin’s Creed. Parkourovou hru samozřejmě lze zasadit i mezi mrakodrapy, neoklasicistní pojetí Washingtonu D.C. (jehož stavba začala až po válce samotné, leč skrze budoucí datadisky může Assassin's Creed III klidně dojít až do doby americké občanské války) ale odkazuje právě k městům jako starověké Athény či Řím.

Mimo neoklasicistního propojení s érou Ezia ale třetí díl nabídne i zcela nový architektonický styl. Tradiční architektura koloniálních budov běžného užití totiž byla podobnější spíše anglicistnímu stylu, jak ukazuje třebas rytina Old State House pocházející právě z doby počínající revoluce.

Jak si navíc ještě před potvrzením o zasazení všimli kolegové z Kotaku, koloniální Amerika vyvedena v měřítku 1:1 by byla co do urbanismu podobně hustá jako zmenšená středověká města z předchozích dílů. Přesto to poté odhalily také čerstvé informace o hře.

Již tehdy zaspekulovali rovněž nad tím, že by třetí díl mohl obsahovat i šplhání po stromech. Tedy něco, co bylo později potvrzeno screenshoty. Jelikož protagonista Assassin’s Creed III má být napůl Indián, podobná "přírodní" schopnost s jeho původem docela štymuje a stejně tak nabízí stylistické odlišení od předchozích dílů.

3) Protože tehdy žil Benjamin Franklin

Již minulé díly série přišly s užíváním historických postav. Zatímco první díl tento koncept ještě příliš neprozkoumal, Assassin’s Creed II už nabízel Niccola Machiavelliho jako vůdce Assassinů a Leonarda Da Vinciho v roli Q. Je logické, že třetí díl bude v tomto trendu pokračovat - přítomnost Washingtona i Franklina ostatně již byla potvrzena. Co to vlastně bylo za lidi?

Málokdy se (ač možná i vlivem exportu americké kultury do zbytku světa) v posledních staletích vyskytoval takový velký počet význačných osobností jako právě během americké revoluce - a mnohdy se těm z ACII i podobají. Tento agregát čítal nejen George Washingtona a jeho následovníky (např. Thomase Jeffersona), jež se vypracovali z revolucionářů přes generály až na presidenty, ale také Benjamina Franklina.

"To celé samozřejmě za předpokladu, že budeme hrát na straně revolucionářů..."

Byl spisovatelem, obchodníkem, politikem, intelektuálem i vynálezcem a ztělesnil v sobě prototyp amerického self-made mana (Franklin se na boháče vypracoval od potulného tiskaře) a těžko by se po Da Vincim hledal další obecně známý "renesanční všeuměl". Sázím svou dobrou pověst, že to bude právě on, kdo bude hlavnímu hrdinovi vyrábět nová udělátka.

To celé samozřejmě za předpokladu, že budeme hrát na straně revolucionářů. Máme-li čerpat z předchozích dílů, jisté spojitosti série Assassin’s Creed s historickými postavami zde už jsou. Díky hutnému využívání různých spikleneckých teorií v sérii Assassin’s Creed je ale také dost dobře možné, že si vývojáři naopak smlsnou na výkladech o zednářské konspiraci a pyramidách na dolarových bankovkách.

4) Protože se stále bojovalo mečem i puškou

Rovněž tento argument vypíchnuli již lidé z Kotaku - konec 18. století byl jednou z posledních dob, kdy se zhusta užívaly jak střelné zbraně, tak i sečná propichovátka. V Londýně či na Divokém západě v roce 1900 by už působilo trochu divně, že Eziova prapotomka někdo prostě zdálky šestkrát neprostřelí koltem. Samurajské půtky by si zase žádaly překopání systému souboje s mečem. Ale koloniální Amerika umožňuje obojí - jak pomalu nabíjené muškety, tak i bajonety a indiánské tomahawky. Jak bylo také odhaleno, engine umožní bitvy o stovkách vojácích.

První trailer z Assassin’s Creed 3 očekávejte dnes v 18:00.

Ale proč se na to nezeptat odborníků? "18. století bylo koncem romantických a ctnostných rytířských soubojů, na jejichž místo přišel 'Věk pušek'." Tato éra zároveň souvisela i co do počtu účastníků s relativně malými válečnými střety vhodnými akorát pro počítačový engine. Než přišly národní revoluce, především ve francouzském pojetí národního státu a napoleonské války, něco jako odvody miliónů mužů do vojsk nebývalo pravidlem.

5) Protože Indiány ve hrách často nevídáme

Prezentace minorit ve videohrách dlouhodobě pokulhává. Přitom je to právě ukázka „nelehkého života utlačovaných“, co často odlišuje dobré/zajímavé filmy a knihy od nezajímavých titulů. Za Indiána jsme hráli sotva několikrát a Assassin’s Creed III má šanci to příjemně změnit. Nebo snad nikdo nechce na vlastní pixely zažít skalpování Templářů?

Přítomnost minorit navíc staví všechny vznešené ideály americké revoluce do pěkného kontextu – svobodu a práva ano, avšak jen pokud jste běloch. Otroctví afroameričanů v koloniích samozřejmě dlouhodobě existovalo (ačkoliv se o jeho zrušení jednalo už při sestavování ústavy na konci 18. století), stejně tak Indiáni to často neměli jednoduché.

Import otroků - do poloviny 18. století i bílých, sloužících pod tzv. indentured servitude zdarma po dobu několika let; tito tvořili hlavní část dobových přistěhovalců - a Indiáni bojující na rozličných evropských stranách (během fronty Sedmileté války z 1756 - 1763; tedy sotva tři roky po narození herního Connora) do značné míry špiní americkou revoluci jako tradičně viděné pravdoláskové vítězství. V USA je téma revoluce populární, tyto jeho součásti jsou ale v epopejích často přehlížené. Assassin's Creed III prozatím působí, že se jim vyhýbat nebude.

"Poslední Mohykán má za hlavního hrdinu také de facto míšence."

Rovněž na počátku americké národní literatury stojí právě tzv. indian captivity narratives alias „vyprávění o zajetí indiány“. Ta pojednávala o bělochovi, jenž prožil zajetí barbarskými či milými Indiány. Ostatně kniha Poslední Mohykán, která založila americkou literaturu, má za hlavního hrdinu také de facto míšence. Na tomto základě se tedy dá odtušit, jak se v italském přistěhovalci a potomkovi Ezia objeví indiánská krev…

6) Protože dlouhá historie je o úhlu pohledu

Také tvrzení, že USA mají krátkou historii, pokulhává na obě nohy. Zaprvé, Severní Amerika samozřejmě má dlouhou historii – místní obyvatelé (označováni tradičně jako Indiáni) na kontinent přišli nejpozději před 16 000 lety a během následujících milénií si vypracovali distingovanou mytologii i rozčlenění do řady odlišných a mnohdy znepřátelených kmenů.

A zadruhé, evropští kolonisté si s sebou přivezli znalost své vlastní historie a kultury. Na americké půdě přežívali velmi odlišné skupiny kolonistů – například puritáni a kvakeři. Ani války se jí nevyhýbaly. Než Spojené státy vyhlásily nezávislost, stačila se na území přehnat třeba fronta Sedmileté války. Tento střet mnoha, mnoha civilizací vytvářel tavící kotlík, v němž nebyla nouze o překvapení a střety pramenících z odlišných světonázorů – a opět se v tom nabízí analogie s předchozími díly (křížové výpravy, renesance) i s rokem 2012.

A především ani samotná americká revoluce si nemůže ztěžovat na nedostatek dramatu. Assassin's Creed III se bude odehrávat mj. v Bostonu a New Yorku - a byl by v tom čert, kdyby nedošlo na slavné "bostonské pití čaje". Oficiální vzhled krabice, tedy Connor a Washingtonovi muži v zimě, ale konotuje spíše krutou zimní episodu ve Valley Forge. Dobové války na severoamerickém kontinentu byly vnímány jako kruté nejen co do boje samotného, ale rovnou mírou i co do zápolení s podnebím. A Valley Forge je místo, kde kontinentální armády takřka prohrály válku za nezávislost jen vlivem krutých mrazů. Vlivem špatného vybavení (třetina vojáků neměla ani boty) jich zde zahynula celá pětina. A také zde byl vidět vliv evropské historie - Američany zde drezúroval Prušák Friedrich von Steuben.

Je pochopitelné, že leckomu se dnes obrazy americké vlajky přejídají. Je ale nutné pochopit, že koloniální Amerika byla velmi odlišná od dnešního (často negativního) chápání moderních Spojených států. Řada osobností z doby vzniku USA přísně oddělovala stát od církví a šlo o neortodoxní věřící (například Thomase Paina pozdější vůdci USA označili za „nechutného ateistu“). Idea USA jako koloniální velmoci vznikla až později během 19. století a nápad, že USA by měly být světovým policajtem, se zrodil teprve po druhé světové válce.

7) Protože může „nastavovat zrcadlo“

A tím se dostáváme k bodu závěrečnému. Budou-li fachmani z Ubisoftu mít alespoň za nehet sebereflexe, mohou proti sobě stavět obraz dnešních USA (chtělo by se říct „imperialistických“, ale nebuďme demagogičtí nebo zpolitizovaní) s velmi odlišným obrazem zrodu USA. Pokud by se Assassin’s Creed III odehrával třeba v Rusku, jak spekuloval jiný náš čtenář, stěží by se jádru krize současné demokratické a kapitalistické společnosti (nebo alegorickému hernímu konfliktu s Templáři) přiblížil natolik, jako když se bude odehrávat ve Spojených státech, stále ještě jediné aktuální supervelmoci.

Projeví-li autoři řádnou dávku snahy, může být Assassin’s Creed III vzácným dílkem, které do světa videoher přihodí kapku společenské reflexe a podobných intelektuálských radostí. Tím víc, bude-li se odehrávat v době boje za svobodu; v době, která do značné míry určila dnešní podobu demokracie & kapitalismu ve světě.

Assassin’s Creed III je naplánován na 30. října letošního roku pro PC, PlayStation 3 a Xbox 360 (později i Wii U).