Recenze IXION - strhující výprava do vesmíru

Občas se stane, že se kvalitní příběh schovává v nečekaném herním žánru. Kdo by čekal, že nenápadná indie strategie od patnáctičlenného francouzského týmu bude svým příběhem místy připomínat to nejlepší z Mass Effektu nebo z filmu Interstellar. Přesně to se ale povedlo a s každou další kapitolou i každým dalším hyperprostorovým skokem hlouběji do vesmíru si vás hra omotá o něco víc kolem prstu, kromě jiného pomocí strhující výpravy, nádherné hudby, nečekaných zvratů v chytrém příběhu a samozřejmě, parádní hratelnosti. Podobně jako nám loni konec roku nadělil geniální indie záležitost Inscryption, také letos jsme se na poslední chvíli dočkali silného zástupce této alternativní herní scény.

• Platforma: PC
• Datum vydání: 7. 12. 2022
• Výrobce: Bulwark Studios (Francie)
• Žánr: příběhová budovatelská strategie
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 20 GB
• Herní doba: 30 až 70 hodin
• Cena: 849 Kč (Steam)

Milionářská výprava do vesmíru

Nejlepší sci-fi příběhy jsou většinou ty, které nejdou příliš daleko do budoucnosti a místo toho staví na reálných základech naší současnosti. Přesně takový je úvod IXIONu, který se odehrává v roce 2059 a vypráví příběh výstředního milionáře, který se sice nejmenuje Elon Musk, ale také je posedlý představou soukromé výpravy do vesmíru, která má změnit osud lidské rasy. Výprava má proběhnout na palubě masivního plavidla jménem Tiqqun, určeném pro tisícovky cestujících a vybaveném vlastními skleníky či továrnami na těžbu a zpracování surovin během cesty. Především je ale Tiqqun vybaven revolučním Vohle pohonem, který umožňuje cestovat skrze "sobě-podobný prostor", neboli zakřivovat realitu a cestovat "hyperprostorem", jako jsme to mohli vidět třeba ve filmu Interstellar.

Jenže při zkušebním zažehnutí pohonu na oběžné dráze měsíce dojde ke strašlivé katastrofě a Tiqqun se ocitne ve sluneční soustavě o několik desítek let později ("tenhle malý manévr nás bude stát desítky let!"), kdy dávno pohasly všechny známky lidského života a civilizace. Zůstaly ale stopy naznačující, že lidstvo možná stihlo vyslat do hlubin vesmíru i jiné výpravy ve snaze najít nový domov. Po vytěžení surovin ze zbytků sluneční soustavy se tedy i vy vydáváte na dlouhou cestu do hlubin vesmíru. Narazíte přitom na děsivá nebezpečí lidské, mimozemské i vyloženě přírodní povahy. Hra velmi dobře zvládá zapracovat nápady a prvky z mnoha klasických sci-fi příběhů, od Vetřelce přes Věc až třeba po Vesmírnou odysseu, Kouli nebo Horizont události.

Při zkušebním zažehnutí pohonu dojde ke strašlivé katastrofě.

Vaše role v tomto příběhu je role administrátora, který má na starost kompletní řízení plavidla Tiqqun. Zpočátku budete muset na rozlehlé palubě postavit "malé město", které obslouží jak ubytování posádky, tak výrobu a zpracování surovin včetně jídla nebo vody. Během vaší dlouhé cesty pak budete vynalézat a vylepšovat technologie, opravovat poškození stanice, zkoumat nové planety a také rozhodovat o politice, ovlivňující morálku a důvěru vaší posádky. Pokud jste hráli legendární polskou strategii Frostpunk, pak víte naprosto přesně, co vás čeká. Obě hry mají kromě jiného podobný třeba i vizuální design, především doprovodné ilustrační artworky. IXION je ale mnohem pestřejší a jeho příběh mnohem zajímavější.

Vražedná mrazivá temnota

Na to, že se jedná o strategickou hru, zvládá IXION velmi dobře navodit atmosféru hrůzy, způsobené nelítostnou mrazivou prázdnotou vesmíru. Hned po prvním zažehnutí pohonu se vaše plavidlo začne neodvratně rozpadat a budete jej od té chvíle muset neustále záplatovat novými ocelovými pláty, aby vůbec zůstalo provozuschopné. Původní skromná dávka surovin včetně jídla rychle dojde a budete se muset hodně ohánět, abyste začali v dostatečném rozsahu pěstovat vlastní zdroje. Čas od času se do toho ale vloží ještě nějaká ta aktivní hrozba, jako je třeba znepřátelená vesmírná loď s lidmi, kteří vás viní ze zkázy rodné planety. A hluboko v temnotě číhají ještě mnohem horší věci. Jeden z nejlepších momentů příběhu je, když skočíte na koordináty, kde údajně měla čekat další lidská výprava... a vynoříte se mezi jejími troskami, s mrtvými těly plujícími mezi troskami. Podpořena úžasnou hudbou, umí tahle hra navodit zdrcující atmosféru, jakou by jí třeba letošní "horor" Callisto Protocol mohl závidět.

Tvůrci sami říkají, že jejich hlavním záměrem bylo vystihnout a vše podřídit této atmosféře zoufalé poutě do neznáma, kde jste obklopeni nezměrnou a nelítostnou mrazivou temnotou. I proto je hra relativně náročná, pokud jde o obtížnost - alespoň na první pokus. Udržet celou stanici v provozu navzdory všem limitům a hrozbám je komplikovaná výzva, kterou dost možná napoprvé nezvládnete. S tím ale tvůrci počítají a vřele doporučují začít znovu. Při opakovaném pokusu, poučení z minula zjistíte, že vám to už jde mnohem lépe. Zhruba ve třicáté hodině hry jsem byl zoufalý, ale od padesáté dál jsem již měl všechny procesy tak vypilované, že jsem se posledními kapitolami nelineárního příběhu doslova "prošel" naprosto bez problému. Velmi zajímavá součást výzvy, kterou naplno nedoceníte dokud ji nezažijete, je skutečnost, že Tiqqun má 6 sektorů/palub a každou z nich řídíte jako vlastní "samostatné město". Tohle dodává hře citelně vyšší komplexitu, než jakou nabídlo jedno město ve Frostpunku.

Záměrem bylo vše podřídit atmosféře zoufalé poutě do neznáma.

Po všem výše napsaném se nejspíš podíváte na průměrné hodnocení na Steamu a řeknete si, že jsem se zbláznil. Hra tam má totiž momentálně velmi smíšená hodnocení. Jako někdo, kdo ale hru velmi aktivně hrál před jejím vydáním, během "launch day" a také potom, zatímco jsem aktivně sledoval také streamy o ní a účastnil se diskuzí s vývojáři i komunitou na Discordu, ale moc dobře vím, že tato negativní hodnocení neodráží skutečné kvality hry, nýbrž její technický stav při startu. Hra je jednak velmi náročná na hardware. Někdo by řekl "mizerně optimalizovaná", ale myslím že to spíš souvisí s absurdní propracovaností detailů 3D grafiky v takto rozsáhlé strategii. Především ale při vydání vývojáři vydali několik patchů, které sice opravily balancování surovin, ale rozbily mnoho dalšího - a řada hráčů přišla i o uložené pozice. Další negativní ohlasy jsou od hráčů, kterým hra přijde neférově těžká. Ona ale tak má působit - do toho zlomu, který jsem popisoval výše. Jakmile vám dojde, že doslova všechno na palubě, od oceli po vodu, se dá plně recyklovat, obtížnost hry skoro vymizí a zůstane jen parádní jízda nelineárním příběhem. Ale ten ohromně uspokojivý pocit z toho, že jste Tiqqun vystavěli správně, vám už nikdo nevezme.