Recenze Jurassic World Evolution

Ještě tomu není tak dávno, co byly hry spojovány s filmy považovány za vrchol odpadu herního průmyslu a tradičně končily rovnou ve výprodejích v Tescu, kde úspěšně útočily na nic netušící rodiče a nehráče. Po vlně povedených Batmanů od Rocksteady a zániku hned několika na podobné tituly zaměřených studií by jeden myslel, že tahle etapa herního průmyslu již vzala za své. Jak se ale zdá, ani tyhle hry nevymizely úplně a minimálně částečně se po kratší odmlce vracejí ve formě nového Jurského světa. Strategie od tvůrců Planet Coasteru, která snaživě ždímá slavné jméno a solidně zpracovanou licenci, ale herních kvalit už bohužel nabídne daleko méně než líbivých prehistorických zvířátek.

• Vychází na: PC (testovaná verze), PS4, Xbox One
• Datum vydání: 12. června 2018
• Žánr: Budovatelská simulace
• Česká lokalizace: Ne

Co by se asi tak mohlo pokazit?

Jak již naznačilo samotné oznámení před pár měsíci, Jurassic World Evolution je skutečně hrou především o té známé licenci a hned v úvodu vám dají tvůrci velmi jasně vědět, že mají nejen hudbu, ale i dinosaury a hlas Jeffa Goldbluma i dalších herců z posledního filmu a hodlají vás tím po dalších 30 hodin solidně ubíjet. Na tom by ale asi nebylo ani nic tak špatného, vždyť jsem se do hry pouštěl i já především kvůli známé předloze. To by se ovšem nesměli autoři omezovat pouze na ty znuděné hlasy známých herců, kterým je nějaká menší videohra úplně někde, a licenci necpali prakticky všude na první signální a nekompenzovali s ní jinak ryze průměrný ekonomický simulátor/stavbu Zoo. Není to úplná katastrofa a ani hra, která by bez licence sahala s obtížemi po nejnižších známkách, ale šlo to udělat i lépe a hru daleko více provázat s filmovým souputníkem.

Co ale přeci jen vývojářům nelze upřít a trochu je to asi i omlouvá je fakt, že alespoň po audiovizuální stránce není moc co vytknout a minimálně na PC patří hra ve svém žánru k tomu lepšímu. Všechno běží naprosto hladce bez záseků, či výraznějších chyb a prezentace samotná zvládá hráče udržet u monitoru alespoň úvodních pár hodin, kdy skutečně licence přebijí pochybné kvality hry samotné. Smutným faktem totiž je, že nejít o Jurský svět, ani pes by po tomhle simulátoru ě neštěkl a nebýt skvělého hudebního podkresu a skutečně atraktivního ztvárnění prehistorického života, začal bych se nudit daleko dříve než zhruba ve třetině kampaně.

Přibližně prvních 10 hodin je totiž přesně ten bod, kdy se Evolution překlápí z ne úplně áčkové, ale dobře zabalené strategie do hodně rozpačitě pojatého simulátoru, který dává až příliš jasně znát, na co se vlastně autoři soustředili. A můžete mi věřit, že vzhledem k hodně spartánskému pojetí celé hry stran herních možností, ekonomického modelu, a dokonce i základní logiky to rozhodně nebyly herní mechanismy samotné.

Chovatelská strategie

Vezměme si třeba hned ty dinosaury, kteří by měli být stěžejní atrakcí podobné hry. Respektive oni skutečně tím tahákem jsou a sledovat z blízka každý z dostupných 42 druhů potěší nejen každého fanouška filmu, ale i dinasourů jako takových. Škoda jen, že jejich získávání a vůbec cokoli spojeného s herními mechanismy je prostě naprostou otravou. Většina věcí se tady odbude opakovaným odklikáváním fádních menu, a ještě ani teď, po téměř 30 hodinách hraní moc netuším, jak mnohé druhy chovat či jaký mají některé funkce vůbec smysl, a to už považuji za selhání nejen hodně minimalisticky pojatého tutoriálu, ale také hry jako takové, která se zkrátka poté, co si odmyslíte líbivou prezentaci a grafiku řadí do absolutního průměru. Jakýmsi způsobem funguje a nenáročnému hráči to v době žánrového sucha i vystačí, ale do dějin se s tímhle určitě tvůrci nezapíší.

Jednotlivé dinosaury postupně odemykáte sbíráním fosilií na statické mapě světa, mimochodem jde o prvek bez jakékoli hloubky či právě smyslu, následně fosilie analyzujete a až jich budete mít dostatek, hle, už se vám klube za několik set tisíc nový Tyranosaurus, chlouba vašeho parku a ostrova Isla Matanceros. Tedy pokud vám samozřejmě nevyroste dílem náhody kus značně poškozený a vy tak vyhodíte peníze oknem. Celý tenhle proces absolutně postrádá jakoukoli interaktivitu, hráči dává jen minimum zpětné vazby a ve výsledku tak dělá ono vytváření nových dinosaurů a v přeneseném slova smyslu i budování vašeho parku jednu velkou nudu. Každý krok nějakou tu dobu trvá a něco i stojí a světe div se, tohle je simulátor, kde nelze urychlit čas. Pokud tak chcete nějaký úplně nový druh, můžete si rovnou jít udělat kafe. O moc stejně nepřijdete.

V novém Jurském světě se toho totiž opravdu moc neděje a možnosti rozvoje parku jsou poměrně omezené. Lze cítit, že jde do jisté míry o úlitbu konzolovým verzím a na výběr je pouze pár základních budov, které někam prostě umístíte a dále už se o nic nestaráte. Dost o podobné hře ostatně vypovídá už jen to, že jediným zdrojem/prvkem infrastruktury je elektřina a rozhodně nejde o jakoukoli výzvu. Lze tak říci, že v oblasti budování parku jde o skutečné zklamání a pokud jste především hráč budovatel, Jurassic World Evolution vám toho mnoho nenabídne. Nemusíte se tady totiž prakticky starat o ekonomiku, či se zabývat složitým managementem jednotlivých aspektů rozsáhlého a komplikovaného zábavního kolosu. Ve všem tomhle jde hra takříkajíc naproti mainstreamu a jakékoli nároky na hráče maximálně minimalizuje. Prostě tady jen plníte mise jedné ze tří frakcí, dostáváte peníze, odemykáte pár nových budov a neustále na něco čekáte.

Prehistorie plná kompromisů

O kolik si ovšem Jurassic World Evolution neužijí hráči budovatelé, o tolik může potěšit hráče chovatele. I ti se bohužel musejí prokousat přes nudné a ničím zajímavé stavění a přetrpět neexistující management zábavního parku, o to větší zábava na ně čeká v pozdějších stádiích hry. Můžete totiž jednotlivé dinosaury šlechtit k obrazu a potřebám svým a důvodem, proč bych nakonec Jurassic World Evolution zařadil alespoň do vod průměru je fakt, že na rozdíl od stavění se autorům povedl alespoň prvek chovu jednotlivých prehistorických bestií. Hráči nejednou zjistí, že ukočírovat takový prehistorický park ve světě plném katastrof a dinosaurů, kteří zkrátka ve výběhu neposedí, není žádná sranda. Obzvláště udržet všechny dinosaury na uzdě, přečkat náhodnou katastrofu, a ještě se vypořádat s bídně fungujícím systémem reputace a hodnocení vašeho parku je nakonec vlastně i výzvou, jež vás na pár hodin u monitoru udrží.

Bohužel jde o výzvu do velké míry i proto, že hra s vámi komunikuje jen minimálně a například na to které druhy se mají rádi a jaké jsou jejich vzorce chování si musíte přijít do velké míry sami. Tady by rozhodně slušela obsáhlá encyklopedie a obecně bohatší ovládací rozhraní. To je sice přehledné a pozitivem budiž to, že nikde dlouho netápáte. Jde to ale na vrub srozumitelnosti celé hry. I tak jsem se ale vlastně nakonec pár hodin bavil chytáním dinosaurů a přemýšlením nad tím, proč že vlastně nechtějí zůstat za elektrickou ohrádkou. Hodně povedeným prvkem pak je i možnost z pohledu třetí osoby projet celý park, či se dokonce v roli strážce parku pustit do chytání zdivočelých atrakcí.

Každý si ale už musí sám položit otázku, zda mu tohle stačí ke štěstí a při plné AAA cenovce se nebude cítit okraden. Pravdou rozhodně je, že trpělivým hráčům Jurassic World Evolution vydrží i dobrých 30 hodin a po kampani se mohou samozřejmě vyřádit v sandbox módu, který dá plně vyniknout strastem a radostem prehistorického chovatelství. Škoda jen, že důraz na dinosaury zcela upozadil poměrně důležité prvky tycoonu/budovatelské strategie a v tomto ohledu jde skutečně o spartánsky pojatou hru, která se to snaží uhrát především na solidně uchopenou licenci a svými možnosti mnohdy připomene s trochou nadsázky i mobilní hru. Menší množství obsahu ovšem do budoucna vyřeší pravděpodobně mody, a nakonec tak zůstává jen to rozhodnutí, zda jste spíše chovatel a objevování nových druhů dinosaurů a jejich chov formou pokusu a omylu je vám bližší, než budovatelská simulace bez smysluplné ekonomiky a zpětné vazby.

Jurassic World Evolution koupíte v obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2018.