Povedený epilog nebo zbytečný návrat?

Reklama

Kingdoms of Amalur: Reckoning – RPG, které v době svého vydání až příliš zapadlo, kdy za to může hned několik skutečností, relativně špatně zvoleným datem vydání počínaje, až po velké problémy v samotném studiu konče. Každopádně pokud si chcete o nešťastném průběhu tvorby tohoto ambiciózního titulu a osudech studia Big Huge Games přečíst něco podrobnějšího, tak doporučuji knihu Press Reset od Jasona Schreiera, kterou v angličtině naleznete i v Xzone (český překlad bohužel stále není).

Každopádně práva na značku připutovala do společnosti THQ Nordic, která v minulém roce doručila remaster původní hry, čímž ji opět připomněla veřejnosti. Fanouškům ale tato vylepšená verze v podstatě nenabízela nic nového, kvůli čemuž by ji měli zakoupit. Navíc stále trpěla na poměrně velké množství chyb, kdy některé z nich bránily i samotnému dohrání (je ovšem třeba uznat, že tyto bugy byly ve výrazném množství odstraněny). Nicméně ve vzduchu se nesl příslib kompletně nového DLC Fatesworn, jenž vznik tohoto remasteru mohlo ospravedlnit. Nyní se již nacházíme v době o víceméně rok a půl později, kdy tento dodatek je na světě a já ho mám úspěšně za sebou. A myslím si, že fanoušci zklamáni nebudou.

Platforma: PC, PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch

Datum vydání: 14. 12. 2021

Výrobce: Kaiko

Žánr: RPG

Česká lokalizace: Ne

Multiplayer: Ne

Dat ke stažení: 10 GB

Herní doba: Hlavní příběh 7 hodin / proběhnutí všeho zhruba 20 hodin

Cena: Samostatně 19,99 eur (510 Kč) / kompletní Fate edice za 54,99 eur (1 400 Kč)

Nové strasti pro hrdinu bez osudu

Hned na začátku je třeba upozornit, že události Fatesworn začínají až po konci základní hry, kterou tedy musíte mít už úspěšně za sebou, abyste se do nového obsahu mohli vůbec pustit (dohrání předchozích DLC nutné není). Každopádně to znamená, že Křišťálová válka (Crystal War) konečně došla ke svému konci a obyvatelé si mysleli, že je všem strastem alespoň na nějakou chvíli konec a zavládne doba míru. Avšak k tomu bohužel nedochází, jelikož na západě, v regionu Mithros (tvořeného lesnatými i zasněženými krajinkami, na něž se díky pohádkovosti stále pěkně kouká), uplynulé události daly do pohybu další hrozbu, kdy skrze portály se do světa dostávají monstra zvaná Niskaru. Proto je náš hlavní hrdina do tohoto regionu vyslán, kdy brzy zjistí, že jsou tyto aktivity spojeny s kultem, který uctívá boha Chaosu – Telegra, jenž chce lidi zbavit „okovů“ osudu. A přesně tomu se náš hrdina pokusí zabránit.

Na západu se objevila nová hrozba, kterou je třeba zlikvidovat.

Příběh tak nabízí v podstatě klasickou šablonu nově objevené hrozby, která je třeba zastavit. Vyprávění tedy opět působí poněkud genericky, avšak zároveň vás ani v žádném případě vyloženě neurazí. Za co ovšem autorům zcela upřímně tleskám, tak je ona přirozenost, s kterou tento dodatek zakomponovali do již vytvořeného světa. Ve výsledku tak nebudete věřit tomu, že původní titul a přídavek dělí skoro 10 let, jelikož zdejší prostředí, obyvatelé, události i nová hudba (o tu se opět postaral Grant Kirkhope) krásně zapadají, čímž tvoří pevný koherentní celek. Rozšíření navíc funguje jako takový epilog, v němž fanoušci mají možnost se rozloučit se zdejším světem i oblíbenými postavami, a mohou doufat, že se jednou dočkají vysněného druhého dílu.

Vzepři se chaosu

A toto přirozené zakomponování se týká i několika novinek v rámci hratelnosti. Na vašich cestách narazíte na mnoho hlavních i vedlejších úkolů, během jejichž plnění potkáte staré známé nepřátele, ale nezapomnělo se ani na další varianty či kusy zcela nové. To posléze platí i o vybavení, kdy se můžete těšit na 6 unikátních zbrojních setů a 21 dodatečných zbraní a štítů. Kromě toho byla zvednuta laťka maximální úrovně, kdy lze vaši postavu dostat až na level 50.

Jednou z nejvýraznějších novinek je Chaos.

Mezi jednu z nejvýraznějších novinek se nicméně řadí Chaos. Ten je totiž přímo spojen se zdejším příběh, kdy ve světě budete potkávat zmiňované portály a trhliny, které je třeba uzavřít. Abyste to ovšem mohli udělat, tak musíte zničit monstra Chaosu, která jsou zpočátku imunní vůči konvenčním zraněním, pročež je nejdříve musíte načít za pomoci speciálních zbraní. Jednoduchá, avšak funkční mechanika. Samotné portály navíc naleznete rozprostřené po celém království, kdy fungují jako takový endgame obsah, jelikož vás přesunou do dungeonů, z nichž získáváte nové materiály. Přídavek je to hezký, avšak je trochu škoda, že samotné dungeony jsou dost jednotvárné a bez nápadu. S Chaosem je následně ještě přímo spjata nová linka dovedností, jejímž levelováním snadněji naleznete právě ony portály. Navíc lze vyzkoušet dodatečné karty osudu, které propůjčují schopnosti přímo vhodné pro boj s novými překážkami. Je tedy jasné, že Fatesworn nabízí opravdu velkou porci obsahu, s nímž jsem strávil zhruba 12 hodin (z toho asi 7 hodin zabrala hlavní linie), avšak jestli budete chtít vysbírat úplně vše, tak se dostanete i za hranici hodin dvaceti. Rozhodně ale doporučuji si obtížnost nastavit minimálně na těžkou, jelikož na nižší stupně DLC nenabízí v podstatě žádnou výzvu. Tedy samozřejmě za předpokladu, že už máte svou „vymazlenou“ postavu na maximální úrovni.

Problémy minulosti

Osobně jsem se ale při hraní tohoto rozšíření přistihl u toho, že mi čím dál více vadily problémy, kterými trpěl už původní titul i remaster. Stále jsem se tak nepřenesl přes opravdu nešikovně řešený inventář, v němž věci vyloženě musíte lovit. Také mne čím dál více otravoval omezený pohyb po lokacích, kdy se neustále zasekáváte o různé překážky, a moc tomu nepomáhá ani absence skoku. Nabourána nebyla ani repetitivní šablona jednotlivých úkolů, které stále fungují ve stylu – „dojdi, zabij, přines“. Dočkáme se sice lehkého ozvláštnění v podobě hádanek, ale těch je příliš málo a jsou příliš jednoduché.

Čím dál více mi vadily problémy, kterými trpěl už původní titul.

Jedním dechem však musím dodat, že za celé mé hraní jsem narazil na pouze jeden bug, který navíc nebyl nikterak hrozný, jelikož se jednalo o zaseklý nápis na obrazovce při získání další úrovně, jenž zmizel při načtení poslední uložené pozice. Nepříznivá situace při mém testování samotného remasteru se tedy díky bohu neopakovala. Taktéž si dovolím říct, že nové lokace mi přišly o trochu detailnější a ostřejší.

Spokojený fanoušek součástí úspěchu

Je tedy evidentní, že Fatesworn je DLC, jenž je mířeno na fanoušky základní hry, kteří se skrze něj mohou krásně rozloučit se svým oblíbeným RPG, a zároveň jim nevadí, že stále musí pracovat s některými už výrazně zastaralými či nepříliš intuitivními prvky. Pokud se ale do světa Amaluru chystáte úplně poprvé, tak vězte, že tento dodatek hře ostudu určitě nedělá, jelikož zdejší svět rozšiřuje přirozeně a nenuceně. Ale doporučuji počkat, až bude kompletní „Fate“ edice, která nabízí základní hru i tento datadisk, za nějakou hezkou cenu.

Verdikt

Fatesworn je příjemnou tečkou za jedním trochu zapadlým RPG, které pokračuje ve stejných intencích jako původní dílo, pročež si ho fanoušci užijí a konečně mají pořádný důvod, proč si samotný remaster pořídit. Jen člověk musí být připraven se smířit s některými již výrazně přestárlými prvky.