Recenze Monark - JRPG lehce netradičně

Existují hry, o kterých prostě hned z prvního traileru a prvních screenshotů prostě víte, že je CHCETE hrát. A paradoxně teď nemluvím o titulu Horizon: Forbidden West, na který jste patrně všichni čekali a minulý týden jste se konečně dočkali. Já se možná trošičku vymykám standardu a tak pro mne byla tím vysněným únorovým tahákem úplně jiná záležitost.

Mluvím tady o hře Monark, za jehož tvorbou stojí mimo jiné studio FuRyu. Tým, ve kterém najdete kupu talentovaných lidí a který znáte hlavně díky sérii Shin Megami Tensei. Netuším, ze které strany přišlo rozhodnutí, ale nakonec vytvořili další JRPG, zasazené do středoškolského prostředí. Na první pohled si určitě řeknete, že tohle tady bylo již milionkrát (dobře, možná s tou číslovkou trochu přeháním), ale Monark na mne působil v prvních ukázkách lehce hororově a s temnějším podtónem. Větším, než na jaký jsme u většiny JRPG zvyklí.

• Platforma: PlayStation 5, PlayStation 4, Switch (recenzovaná verze) a PC (Steam)
• Datum vydání: 25. února 2022 (22. února 2022 na PC, v Japonsku 14. října 2021)
• Výrobce: Lancarse, FuRyu
• Distribuce: Nippon Ichi Software/NIS America
• Žánr: JRPG
• Česká lokalizace: Ne
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 6,9GB
• Herní doba: 70+ hodin
• Přístupnost: 12+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 1 599 Kč

Předvídatelný stereotyp?

Nebudu to již zbytečně prodlužovat, takže se vrhneme na příběh. Probouzíte se na střední škole Shin Mikado a “jako obvykle” si uvědomíte, že nic nevíte. Amnézie je u hlavních hrdinů celkem běžná věc, takže se s tím jako hráči vyrovnáte po svém a jdete prozkoumávat akademii, na kterou již delší dobu chodíte (jak jinak si vysvětlit tu uniformu, co máte na sobě). Škola ale prošla docela radikální změnou, která se netýká výměny učitelského sboru nebo lepší nabídky v jídelně . Do školních budov se totiž dostala tajemná mlha, která pěkně pomalu přivádí úplně každého, kdo se do ní dostane, k šílenství. S pomocí své mladší sestry, kterou ale samozřejmě vůbec nepoznáváte, a prezidentky studentské rady Nozomi, se dostáváte do jednoho z bezpečných pater.

Ze školního kampusu ale nejde uniknout a v záchvatu paniky skončíte v jiné dimenzi zvané Otherworld. Tady se poprvé setkáváte s Vanitem. Tento plyšový mazlík působí trošku strašidelně, protože je ve své podstatě mocným démon a ten vám předá sílu, se kterou můžete bojovat proti lidem, kteří mají pravděpodobně něco společného s tím, co se na škole děje.

Hřeší se všude

Úvod do dějem máme v tuto chvíli za sebou a Monark na nás vychrlí kupu textu o tom, jak se v tomto JRPG máme chovat, jak bojovat, jak používat telefon, takže se až divíte, že chybí návod na obsluhu záchodků na chodbě. Dost ale pokleslého humoru. Síla, kterou vám Vanitas dal, z vás udělala Pactbearera/Nositele paktu. Časem zjistíte, že právě tito nositelé odpovídají za přetvoření školy do současné podoby. Celkem jich je sedm, a jak již správně tušíte, jejich přesvědčení odpovídá sedmi smrtelným hříchům, které zde prezentují trochu víc, než třeba v Dantově pekle (nebo v Dante’s Inferno, chcete-li). Vaše statistiky, vaše síla, je závislá na vašem egu a to se právě skládá ze sedmi smrtelných hříchů a díky tomu můžete být Monark. Přiznám se, že to může znát lehce zmateně a prvních pár hodin hry je navíc docela bez šťávy, což je pro navnadění určité faux pas. Ve zkratce lze ale říct, že dalších sedm lidí má na půdě akademie tyto schopnosti a vy je musíte dát do latě.

Vaše statistiky, vaše síla, je závislá na vašem egu a to se právě skládá ze sedmi smrtelných hříchů.

Každý Pactbearer má tři důvody proč to dělá a které musíte zlomit. Najdete je pouze v mlze a proto se musíte vydat na nebezpečné území a riskovat vlastní duševní muka, zde v podobě měřáku Madness/Šílenství. V mlze potkáte spoustu dalších studentů, někteří trpí třeba jen málo, ale jiní jsou už takřka na pokraji zhroucení. Najdete je jak se svíjí na podlaze nebo mlátí hlavou o zeď, což zase podtrhuje původní myšlenku, že je Monark hororovou hrou.

Bez smartphonu ani ránu

Monark klade od začátku velký důraz na chytré telefony. Telefon tady funguje jako herní menu a také se přes něj dostanete do Otherworldu. Způsob, jaký se to děje je příjemný, prostě přijmete volání neznámého, ale konkrétního čísla. Mlha je ale také místem, kde musíte spěchat, protože každá nová zamlžená oblast spustí možnost hovoru Death Call. Na tento hovor nemusíte odpovídat, ale když to už uděláte, čeká vás opravdu tvrdý boj, který nemáte ze začátku šanci vyhrát. Na druhou stranu, pokud hovor necháte být, ovladač bude po zbytek průzkumu "vyzvánět" a všichni ostatní studenti a učitelé, chycení v mlze, úplně zešílí a pokusí se vás zavraždit. Vyhnout se tomu můžete jen jedním způsobem. Najít na patře budovy místo, kde jsou další chytré telefony, přijmout na nich hovor, porazit démona a nakonec rozbít jeho magický krystal. Pokud se vám to nepodaří, čeká vás probuzení na marodce.

Monark klade od začátku velký důraz na chytré telefony.

Když už jsem nakousl ty souboje, tak Monark má celkem zajímavý a funkční tahový taktický systém. Každá postava se může posunout o předem jasně definovanou vzdálenost a poté, ve svém tahu, použít schopnost. Samozřejmě musíte počítat, že vzdálenost se u jednotlivých soubojovníků liší a i schopnosti mají různý dosah a efekt. Tahy proto budete muset volit opravdu pečlivě, protože každý speciální útok vás buď stojí nějaké to zdraví a pokud ne, tak vám zvýší procento šílenství. A propadat šílenství je prostě šílenství, protože se pak vrhnete na své přátele. Výhodou je, že při útoku se k vám připojí všichni spojenci, kteří jsou v dosahu. Nepřátelé sice budou kontrovat, ale pouze hlavního útočníka. Přežít každou bitvu vyžaduje buď opakování nebo pořádné plánování. Monark vám totiž nedá nic zadarmo.

Abyste nepřátele jednoduše porazili, nabízí hra několik zajímavých funkcí. Kromě standardních efektů, které mají vliv na váš nebo nepřítelův stav, můžete měnit pořadí tahů nebo třeba předat svůj tah dalšímu spojenci, pokud se nachází ve vhodnější pozici. Vaše postava má ale jednu neobvyklou speciální schopnost, kterou jsem ze začátku dost ignoroval, ale později si najednou uvědomíte její sílu. Jde o to, že můžete se spojenci sdílet své buffy (ale i debuffy). Takže základní úspěšná strategie spočívá v tom, že někteří spojenci ze začátku pouze zvyšují své statistiky a pak vám je stačí “pouze” sdílet. Nicméně i tak jsou souboje jen pro otrlé. Za úspěšný souboj získáváte EXP, ale jejich hodnota může být, a často je, velmi rapidně sražena třeba za překročení předem daného počtu kol, za které máte vyhrát, za efektivní používání schopností a také za úmrtí spojenců. A bez zkušeností prostě nejde levelovat.

Nositelé myšlenky

Samotní Nositelé jsou pak jedny z nejlepších postav, na které můžete v Monarku (a možná i v jiných JRPG), narazit. I když jsou to nositelé hříchu, můžete se předem seznámit s důvody, proč to všechno dělají a přestože představují hřích, není jejich uvažování obvykle úplně špatné. Jeden z prvních si třeba myslí, že mlhu lze přežít pouze tím, že se všichni budou řídit jeho pokyny. Díky schopnostem svého Monarka tak vymývá mozek spolužákům a všechny ovládá. A přes tento jeho silně nadřazený pohled na situaci si opravdu myslí, že koná dobro a pomáhá. Ostatní Pactbeares jsou ještě zajímavější, když jde třeba o víru, a jejich osobnost ještě zdůrazňuje daný hřích.

Přežít každou bitvu vyžaduje buď opakování nebo pořádné plánování. Monark vám totiž nedá nic zadarmo.

Ego a téma hříchů prochází úplně celou hrou a dokonce je jimi prezentována i vaše síla v boji. Vtipný je ale způsob, kterým lze navýšit statistiky konkrétních hříchů. V kampusu potkáte různé postavy, které vám budou dávat psychologické otázky (podobně si hned na začátku vlastně vytvoříte pomocí dotazníku svůj profil), na které musíte odpovědět. Podle vaší odpovědi se navýší statistika u jednotlivého hříchu a dostanete taky zdůvodnění, proč zrovna u té a proč ne třeba u jiného hříchu. Navíc jsou ve škole rozmístěny různé bonusy, které ale můžete otevřít až když bude určitý hřích na potřebné úrovni. Když ale budete u odpovědí přihlížet k vlastní osobnosti, můžete mít s některými problém. Já osobně třeba nikdy nedostal chamtivost dost vysoko.

Problémy v ráji

Velký problém je u hry Monark zpracování postav. Yakuza je známá svými “gumovými” panáky, ale Monark v tomto směru působí hodně zastarale dát jim do obličeje nějakou emoci by neškodilo. Na druhé straně má hra velmi dobrý dabing, původní japonský i lokalizovaný anglický, a pak hlavně povedený soundtrack. Některé skladby jsem dokonce přes menu v telefonu hry poslouchal jen tak.

Hra má velmi dobrý dabing, původní japonský i lokalizovaný anglický.

Ve hře toho budete hodně milovat a taky hodně nenávidět. Třeba řešení hádanek pro další postup v mlze je parádní. Někdy je odpověď řečena hned na začátku a vy s ní musíte jen logicky propracovat (dokonce jsem po letech vytáhl tužku a papír pro poznámky), ale soubojová stránka je občas problém. Bez mučení můžu přiznat, že obtížnost je místy až příliš vysoká.

Monark je rozhodně velmi zajímavá hra, ale rozhodně ji neocení úplně každý fanoušek JRPG.

Za poskytnutí hry pro recenzi děkujeme společnost NIS America. Hru Monark můžete koupit v obchodě Xzone.cz.