Recenze Pán prstenů: Karetní hra

Posledně prezentovaná desková hra Pán Prstenů: Putování po Středozemi vás příliš nezaujala, nebo jste více než na figurky zaměření na čistokrevná karetní dobrodružství? Tak to by vás mohla oslovit dnešní recenze Pán prstenů: Karetní hra, která sice není postavena pro tolik hráčů jako výše zmíněný titul, avšak stále se jedná o kus orientovaný na fandy příběhů.

• Počet hráčů: 1 – 4
• Herní doba: 90 -120 minut (určuje jí počet hráčů)
• Cena: 1519 Kč (Tlama Games)
• Poskytnuto: Asmodée-Blackfire
• Věk: 14+

V Pán prstenů: Karetní hra se sejdou Gimli, Aragorn a další

Vyprávění Pán prstenů: Karetní hra ve své podstatě dává o něco větší smysl, než děj prezentovaný Pán Prstenů: Putování po Středozemi. Nebo minimálně škála hrdinů je logičtější a více zapadá do celkového rámce Tolkienova vesmíru. Vyprávění základní variace je zasazeno do období 17 let mezi 111. narozeninami Bilba a Frodovým odchodem. Časový rámec je tu tím pádem pevně stanoven, díky čemuž je třeba Bilbo konečně mimo hru. Namísto něj škálu hrdinů tvoří Aragorn, Gimli, Eleanor, nebo Legolas. Samotné spektrum je však širší, protože obsahuje rovnou dvanáct postav rozdělených ve své podstatě do čtyř odlišných balíčků.

Když sáhnete kupříkladu po balíčku Velení, bude na vás v něm čekat Aragorn, ve filmové trilogii padlý Théodred, nebo otec Gimliho, statný Glóin. Každý z balíčků stojí na dosti odlišných kartách. Alternativa s Aragornem je kouskem postaveným na podporování ostatních, což se často dost hodí. Pokud jde o spojenecké jednotky, které v tomto balíčku najdete, můžete počítat se zástupci Gondoru, Rohanu a trpaslíků a také jedním elfím střelcem. Za sebe jsem si z této varianty dost oblíbil kartu Faramíra, navyšující všem postavám vybraného hráče sílu vůle o jeden bod, což je slušný bonus.

Každá z karet má určitou hodnotu, již je třeba zaplatit za pomoci jednoho ze čtyř zdrojů. Karta může náležet do sféry Velení, Vědění, Ducha anebo Taktiky. Každá z postav dostává na počátku každého kola zdroje náležející do její orientace, následně si vezme kartu ze svého balíčku a může se dát do plánování. V rámci plánování dochází k nákupu spojeneckých karet, kouzel, nebo výstroje schopné posílit jednotlivce, či celou družinu. Skladba karet je vždy dostatečně pestrá, takže si je z čeho vybírat. Za všech okolností je ovšem nutné plánovat vaše kroky trošku předem. Právě schopnost připravovat se na všemožné situace je ve své podstatě jedním z prvků, které vám budou vyhrávat střetnutí a ve výsledku také celá putování.

Vyprávění vás v Pán prstenů: Karetní hra zavedou na různá místa

Jakmile si vyberete jeden z balíčků, vydáte se vstříc některému ze scénářů. Ideální je však samozřejmě sáhnout nejdříve po úvodním vyprávění, které vás vezme na cestu Temným hvozdem. Nepěkné to místo, avšak kde jinde začít putování, než právě tam, že? Prostor je to plný hrůz, nejedná se však o jediné místo, kam lze v rámci tohoto karetního dobrodružství zavítat. Celkem na vás čekají tři scénáře. Zamířit jde také do Dol Gulduru, kde na vás čeká průzkum věže nekromanta, nebo vstříc řece Anduině. Jednotlivé karty jsou zpracovány velmi pěkně, takže se máte možnost maximálně ponořit do vyprávění, která mohou mít vždy trošku odlišný průběh.

Stejně jako v knihách, i v této karetní hře je Temný hvozd destinací plnou pavouků, kterým je třeba se postavit. Hrdinové na svých cestách čelí nemrtvým, skřetům, ale také různým zvířecím obyvatelům divočiny. Za sebe jsem byl zaujat kupříkladu Močálovou zmijí, navyšující při každém útoku úroveň ohrožení, nebo náčelníkem Ufthakem, jemuž při každém útoku vzrostla bojová síla. Průběh střetů samotných stojí na jednoduchém principu. Zlo si vezme karty Stínu, načež se nepřátelé vrhnou do útoku. Hráč si vybere obránce, načež se hodnota jeho obrany stane štítem bránícím jej před poškozením. Pokud přeci jen dojde k prolomení obrany, následuje vyhodnocení, během nějž se poškození redukuje silou obrany. Když nikoho jakožto obránce nenasadíte a nevyčerpáte efekt útoku, útok zamíří na některého z hrdinů, který utrpí poškození v plné síle.

Jakmile se monstra vyřádí, následuje fáze, kdy se vrhají do útoku hrdinové. Hráči si mají možnost vybrat cíl a také počet postaviček, které se na něj vrhnou. Jakmile tak učiníte, nastává čas vyhodnocení síly útoku a také poškození. Stejně jako v případě hrdinů, i tady se pracuje s myšlenkou obrany, která je faktorem redukujícím obdržené zranění. Jakmile poškození přesáhne počet životů, je monstrum, nebo klidně i hrdina, poslán na odhazovací balíček. Je nutné pracovat s tím, že obdržená poškození jsou něčím stálým, takže si je přenášíte do dalších kol. A právě tento faktor vás nutí dost přemýšlet nad užíváním karet výstroje a jiných prvků, protože často na určitém hrdinovy stojí a padají některá dobrodružství a když zemře, máte zkrátka smůlu. Konec může představovat také dosažení hodnoty ohrožení 50.

Dopadnout to samozřejmě může také dobře. Když kupříkladu při výpravě skrze Temný hvozd najdete a zabijete Dítě Ungolianty, máte fakticky vyhráno, výprava končí a vy máte možnost oslavit vítězství u piva a medoviny. Prostě dobrodružství, jak má být. Samotná náročnost není při správném plánování vysoká. Samozřejmě ne vždy jde vše přesně, jak má, avšak i takové situace je možné zvládnout.

Sázka na karty se Pán prstenů: Karetní hra vyplácí

Tahle příběhová karetka sází na chytrý formát karet, oslnivé vizuální zpracování a hratelnost, z níž rozhodně nebudete mít bolehlav, protože v základu je až překvapivě přístupná. Škála hrdinů je pestrá a díky zasazení vlastně celek nepůsobí nikterak rušivě, takže si nabízené příběhy máte možnost opravdu vychutnat i jakožto fanoušci světa Pána prstenů.

Dá se říct, že Pán prstenů: Karetní hra patří mezi tituly, které stojí za pozornost právě kvůli tomu, jak snadno si k němu lze nalézt cestu. Za sebe bych si dokázal představit, že by základní verze obsahovala více dobrodružství, avšak pokud jde o ta, vždy si můžete elementární škálu rozšířit. Je to hlavně o tom, jak moc velký máte hlad po dalších výpravách. Osobně bych tento kus doporučil primárně milovníkům Tolkienova díla, které osloví jak příběhy, tak i ilustracemi. Může se však také jednat o slušný vstupní titul.