Recenze Sherlock Holmes Chapter One – počátky slavného detektiva

Pokud si recenzi nechcete číst, můžete se na ni podívat. Výše naleznete naši videorecenzi.

Ukrajinské studio Frogwares není na poli vývoje her žádným nováčkem. Na kontě mají tituly jako 80 Days, nedávné The Sinking City a především sérii her podle Sherlocka Holmese, kterých za 20 let své existence vydali opravdu nespočet. Už od oznámení nejnovějšího projektu s podititulem Chapter One ale bylo jasné, že vývojáři tentokrát zkouší něco nového. Namísto klasického Sherlocka tady máme jeho mladší, méně zkušenou verzi, která se teprve rozkoukává po světě.

• Platforma: PC, PlayStation 4, PlayStation 5 (recenzovaná verze), Xbox One, Xbox Series
• Datum vydání: 16. 11. 2021 (PS4 a Xbox One později)
• Vývojář: Frogwares
• Vydavatel: Frogwares
• Žánr: Adventura, open world
• Česká lokalizace: Ano (titulky)
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 25 GB
• Herní doba: Hlavní příběh přibližně 10 hodin
• Prodejní verze: Digitální
• Cena: 44,99 € (Steam), 1 189 Kč (PS Store), 1 289 Kč (Microsoft Store)

Sherlock, jak ho neznáte

Ale hezky od začátku. Především je potřeba si ujasnit název. Nevím, jaký markeťák z Frogwares vymyslel pojmenování této hry, protože zbytečně způsobuje zmatky. Ne, Sherlock Holmes Chapter One není epizodická hra a žádná „Chapter Two“ nikdy nebude. Jde zkrátka o příběh, který se zaměřuje na Sherlockovo mládí. Na začátku hry přijíždí na rodný ostrov Cordona, kde chce nejdřív jen navštívit hrob své matky. Postupně ale zjišťuje, že okolnosti její smrti byly trochu odlišné, než si myslel, a začne pátrat po důkazech z tehdejší doby. Mezitím se zaplete do dalších případů a hned tu máme Sherlocka od Frogwares jako vyšitého. Ale ne tak úplně…

Jak už jsem zmínil na začátku, Sherlock v Chapter One není úplně takovým, jak ho znáte z knih, seriálu či předchozích her. A teď nemluvím jenom o věku a vzhledu, Sherlock je zkrátka jiný. Povahově jiný. V průběhu hry postupně sledujeme, jak se v něm perou dvě různé osobnosti. Na jednu stranu dokáže být velmi chladný, na druhou stranu opravdu emotivní. Zároveň se v případech snaží najít pravdu, ale je pravda vždy to nejlepší řešení? Morální dilemata a pochybování nad sebou samým vás budou provázet na každém kroku. A vývoj postavy Sherlocka je něco, co jsem si ve hře užil snad zdaleka nejvíc. Celou dobu ho navíc doprovází přítel Jon, který ale není takový, jak se na první pohled zdá. Jon je totiž pouze výplod Sherlockovy fantazie, který ho provází už od útlého dětství a prakticky všechno prožili spolu. Za tu dobu si tak vybudovali velmi silné pouto a chemie mezi nimi funguje ve hře opravdu skvěle.

S jídlem roste chuť

I ostatní postavy jsou ale velmi zajímavé a nutno říct, že jich potkáte opravdu spoustu. Každá je unikátní a málokdy narazíte na vyloženě kladnou či zápornou postavu. Občas jste tak postaveni před morální rozhodnutí, kde si musíte zvolit menší zlo. To je něco, co Frogwares zkrátka umí a dokázali to už v předchozích hrách se Sherlockem. Tady ale vše dotáhli ještě o úroveň dál, a to především, co se týče samotného hlavního příběhu. Ten se skládá z 5 případů a při žádném jsem se rozhodně nenudil. Začátek byl trochu pomalejší, ale krátce nato příběh začne nabírat tempo a opravdu se rozjede. Každý případ je lepší a lepší, přičemž u konce si pomalu říkáte, že byste si ještě nějaký další případ zahráli. Příběh ke konci neskutečně graduje, samotné finále je pak naprosto geniální a hlavně, opravdu překvapivé. Ze začátku jsem byl mírně skeptický, ale po dohrání musím říct, že tohle je za mě jasný aspirant na příběh roku.

Jenže u hlavního příběhu to nekončí. Frogwares si dali za cíl vytvořit ambicióznější titul než kdy dřív. Chapter One je totiž open world, a na ostrově Cordona tak naleznete i různé vedlejší případy a aktivity. Ze začátku je otevřený svět trochu prázdný, ale postupně se zaplňuje různými obchody a důležitějšími budovami jako je například chrám, radnice, policejní stanice a podobně. Cordona je opravdu nádherný ostrov a celé prostředí vytvořili Frogwares na jedničku. Město si žije svým životem a budete potkávat různorodé obyvatele, kteří vám občas pomohou v řešení případů. Brzy ale sklouznete k používání rychlého cestování, a to z prostého důvodu – ve hře chybí jakýkoli dopravní prostředek, což považuji za velkou chybu. Sprint není dost rychlý na to, aby měl člověk opravdu chuť k danému místu doběhnout.

Digitální peklo

Pak je tu ale ještě jeden, mnohem závažnější důvod, proč jsem po Cordoně příliš nepobíhal, a tím je technický stav. Nerad to říkám, ale už dlouho jsem nehrál hru, která by na tom byla až takto špatně, a to připomínám, že jsem hrál na PS5, což rozhodně není žádný slabý stroj. Ve vnitřních prostorách je vše ještě relativně v pořádku, ale venku na vás čekají velké propady FPS prakticky každých pár vteřin. Hra se sekala opravdu neuvěřitelně, což úplně kazí celý dojem. A to navíc není všechno, často totiž budete svědky všemožných glitchů v podobě problikávání objektů, doskakování textur, špatně fungujícího zvuku a podobně. Frogwares se zkrátka nepoučili ze svých chyb, protože na technickém zpracování si vylámou zuby snad pokaždé, a je to hrozná škoda.

Líp jsou na tom cutscény, na kterých si vývojáři dali opravdu záležet a hodně si pohráli s kamerou, což ostatně prezentovali i v jednom z videí. Vše navíc krásně doplňuje výborný dabing a atmosférická hudba. Dialogy jsou dobře napsané a dokážou být vtipné i emotivní, když je to potřeba.

Horší už je to s lipsyncem, ale nakonec mi nepřišel tak hrozný, jak jsem se obával. Na „AA“ hru je kvalita animací obličejů relativně přijatelná. Navíc vzhledem k tomu, jak hra vypadá, se ani nejde na vývojáře zlobit. Už v trailerech vypadala hezky, ale i přesto ještě předčila mé očekávání. Jistě, některé detaily nejsou úplně ideální, nicméně to se při velikosti studia nedá očekávat. Obecně bych grafiku hodnotil opravdu pozitivně, pochválit musím především stíny a odlesky.

Vyšetřování plné miniher

Dost ale o technické stránce, měl bych vám konečně představit samotnou hratelnost, a ta rozhodně není ničím neznámým, pokud jste hráli předchozí tituly od Frogwares. V rámci vyšetřování prozkoumáváte důkazy, vyslýcháte svědky a využíváte myšlenkový palác, abyste dali Sherlockovy dedukce dohromady. Čeká vás také nespočet miniher v podobě chemické analýzy, prohledávání archivu, odposlouchávání či používání převleků. Právě kostýmy a imitování různých stereotypů je opravdu zábavné.

Zatím jsem vyjmenoval věci, které má hra společné s předchozími tituly, jenže je tady jedna zásadní novinka, a tou jsou souboje. Už od začátku byli fanoušci k jejich přidání velmi skeptičtí, ale já jsem byl systémem, který Frogwares představili, poměrně zaujatý a jsem rád, že můžu říct, že vývojáři nezklamali. Samozřejmě, nesmíte mít přehnaná očekávání. Možná vás bude trápit malá variabilita nepřátel či krkolomné ovládání (sprint na R2 a kotoul na trojúhelníčku jsem doteď nepochopil), ale ve výsledku jsem se u soubojů dobře bavil. Jako hlavní složka hratelnosti by to určitě nefungovalo, jako vedlejší prvek jde však o velmi příjemnou novinku.

Více neznamená lépe

Vedlejších aktivit je ale mnohem víc. Na ostrově Cordona můžete také hledat poklady nebo třeba zavzpomínat na Sherlockovo dětství v podobě kratších útržků z různých událostí. Čeká na vás i spousta vedlejších případů, jejichž kvalita ale velmi kolísá. Zatímco některé jsou opravdu propracované a můžou se pomalu rovnat i některým hlavním, jiné jsou zase vyloženě odfláknuté a bylo by snad i lepší, kdyby ve hře vůbec nebyly. Mluvím teď o případech ve stylu: „Přečtu si report, prohledám místo činu, zrekonstruuju scénu a konec“. Za pár minut máte hotovo, ale dokončení případu vás nijak nenaplňuje, protože s účastníky incidentu jste si nevybudovali žádné pouto.

Když však vezmu hratelnost celkově, musím vývojáře pochválit, protože mi přišla opravdu zábavná. Na PS5 se navíc můžete těšit také na vyloženě skvělé využití haptické odezvy, které mě u 3rd party titulu docela překvapilo. I tak mám však k hratelnosti jednu výtku, a to je fakt, že občas prostě nevíte, co po vás hra chce. Orientujete se pouze pomocí ikonek na důkazech, ale ty vás můžou často spíš mást. Někdy zkrátka děláte věc správně, jenom vám něco chybí, jindy zase úplně přehlédnete jeden důkaz a půl hodiny bezradně chodíte po místě činu. Rozhodně bych ocenil nějaký lepší systém nápovědy, protože takové situace dokážou být hodně frustrující.

Na závěr ale ještě něco pozitivního. Určitě vás potěší, že hra obsahuje české titulky a musím říct, že jsou velmi kvalitní. Rozhodně při jejich zapnutí neuděláte chybu a můžu je doporučit i zkušenějším angličtinářům. Slovní zásoba v této hře je totiž poměrně náročná.

Oběť, která stojí za to

To je ale už opravdu všechno, co jsem měl na srdci. Nastává tedy ta nejpalčivější otázka, jak bych titul celkově zhodnotil? Odpověď to rozhodně není jednoduchá. Během hraní se mi celkový pohled na hru velmi drasticky měnil. Nadšení z trailerů nejprve vystřídalo vystřízlivění v podobě střetu s realitou (velmi špatným technickým stavem), postupně ale začínalo převládat nadšení z příběhu. Kdybyste se mě tedy na hodnocení zeptali pár hodin po začátku, mé dojmy by byly velmi, ale opravdu velmi odlišné. Po dokončení příběhu vám však mohu hru Sherlock Holmes Chapter One s čistým svědomím doporučit. Občas budete skřípat zuby, ale pokud se zkrátka s technickou stránkou smíříte, užijete si neskutečnou jízdu. Můžete se těšit na příběh mladého detektiva, jenž vás dokáže rozveselit i emočně zasáhnout. Příběh plný morálních dilemat a zvratů. Příběh, na který jen tak nezapomenete.