Recenze Spyro Reignited Trilogy – notná dávka nostalgie

Pokud byste na facebookových stránkách první herní konzole od Sony položili otázku „Která herní postava z PS1 je ta nejlepší?“, vznikla by bitva tak veliká, že by se dala srovnat snad jen s otázkou konzole vs. počítač. Existuje totiž obrovská komunita lidí, která neústupně stojí na straně vačnatce s bláznivým pohledem v očích. Té však statečně oponuje neméně velká skupina lidí, hájící mladého ambiciózního dráčka Spyra. Zastánci Crashe Bandicoota se dočkali svého remasteru před více jak rokem a možná i díky úspěchu, který tato předělávka herní klasiky sklidila, se rozhodl Activision rozšoupnout a vypustit do světa i druhou tvář Sony 90. let v remasteru nazvaném Spyro Reignited Trilogy.

• Vychází na: PS4 (testovaná verze), Xbox One
• Datum vydání: 13. listopadu 2018
• Žánr: Plošinovka
• Česká lokalizace: Ne

Trocha historie

Původní trojici her od roku 1998 vytvářelo studio Insomniac Games, v dnešní době známé především pro svojí adaptaci Spider-Mana ze září tohoto roku pro PS4. Ačkoliv konkurenční Crash byla ve všech směrech výborná hra, Spyro znamenal pro vývoj plošinovek na konzoli PlayStation revoluci. Do té doby se totiž největší pozornosti dostávalo především 2D skákačkám, jako byl třeba právě Crash Bandicoot, Rayman, Oddworld nebo oblíbený Herkules. O perfektní hře s „otevřeným světem“ jako mělo Nintendo se svým Super Mario 64, si však Sony mohlo nechat jenom zdát. I když Spyrovi předcházelo několik pokusů, jako třeba Croc: Legend of the Gobbos, který má navždy své útulné místečko v mém srdci, ten největší 3D boom pro konzoli PS1 přišel ale až se hrou Spyro the Dragon. Velkou měrou tak nastavil budoucnost pro tento žánr her a započal tak zlatou éru plošinovek na konzolích od Sony, do které patří třeba Ratchet and Clank nebo Jack and Daxter.

Do Spyro Reignited Trilogy se dostaly první tři díly vytvořené právě Insomniaky. Do roku 2005 však vzniklo her z tohoto univerza mnohem více. Dokonce byl vytvořen i cross-over se světem Crashe Bandicoota. Žádný z nich už ale nedosáhl slávy původní trilogie, a tak byl Spyro na nějakou dobu poslán k ledu, odkud ho vytáhli až v roce 2011 vývojáři ze studia Toys for Bob a fialový ještěr se stal součástí hrdinů ve hře Skylanders. A možná z tohoto důvodu bylo pro účel vytvoření nového remasteru vybráno právě toto studio.

Pro pamětníky

Je super, když máte recenzovat hru a vy mermomocí hledáte nějakou chybu, abyste měli o čem sakra psát. Spyro Reignited Trilogy je přesně takovou hrou. Přirovnal bych to k 90leté dámě, kterou dáte do stroje času. Vyleze z něj mladá, 20letá slečna, která sice pořád má nějaké ty senilní připomínky, ale dívá se na ni prostě skvěle. Remaster Spyra je totiž řemeslnou prací, kde pamětníci budou poznávat stará známá místa i postavy a budou se rozplývat nad krásou nově vytvořených modelů. A skutečně, hned, jak jsem se objevil v první lokaci, se mi začaly vybavovat vzpomínky z dětství, kdy jsem ji na demo disku prošel snad milionkrát. Ihned jsem se rozběhl pálit růžové tulipány, opakovaně narážel hlavou do zdi a svým ohnivým dechem podpálil několik nevinných oveček. Všechno totiž funguje a vypadá tak, jak si pamatujete. Vývojáři se chvástají tím, že všechny truhly, diamanty, draci, vejce i ostatní věci jsou na stejném místě jako v originálu a přesně tak to na mě i působilo.

Pohádkově laděná grafika Spyrovi prostě sluší. Modely postav jsou nově vytvořeny, všechny ale na základě původních dílů. Nepřátelé tedy vypadají trošičku jinak, než si je pamatujete, a to převážně v detailnosti jejich vykreslení. Co je ale důležité, boj proti nim funguje naprosto stejně. Prostředí mi svojí stylizací trošičku připomínalo Fortnite, a to převážně v travnatých a zalesněných lokacích. Není se ale čemu divit, oba dva jsou totiž vystavěny na Unreal Enginu 4. U Spyro Reignited Trilogy je ale všechno detailnější. Prostředí na vás krásně reaguje, pokud šlapete po trávě, tak se pod vámi ohýbá, a když na ní vyšlete spršku ohně z vašich plic, efektivně lehne popelem. K dobru musím také přičíst technickou stránku. Až na dvě drobnosti, kdy jsem jednou byl vystaven neviditelnému protivníkovi a podruhé se mi v minihře nerespawnovala příšera, kterou jsem ale potřeboval zneškodnit k úspěšnému splnění, jsem nenarazil na žádný problém. Textury krásně sedí, nikde nic nepřečuhuje, nic se neseká, všechno funguje tak, jak by mělo.

Jedinou výtku tak mám ke kameře, která - pokud si dobře pamatuji - zlobila i před dvaceti lety. Při běžném pobíhání po mapě je všechno v pořádku, když ale potřebujete jít někam a přitom se dívat na jiný směr, občas kamera tak prapodivně uskočí. Nebo nedej bože se dráček pohne trošičku jinam, než chcete a hlavně u některých bossfightů to může mít až fatální následky. Krušné časy ale nastávají při létání a hlavně při potápění, a to především v úzkých prostorách. Vzhledem k tomu, že v těchto případech Spyro následuje směr kamery, prapodivné pohyby obrazu dělají z těchto situací pekelný zážitek.

Pro nepamětníky

Je mi jasné, že spousta z vás Spyra nikdy nehrála a třeba jen zaslechla báje a pověsti o tomto statečném drakovi. Podíváme se pro to i na to, o čem vlastně tato Sony legenda je. Jak už jsem říkal, Reignited Trilogy obsahuje první tři díly této série, které byly vytvořeny pro systém PS1. Do rukou se vám dostane malý nebojácný dráček a vaším úkolem je cestovat různými světy, sbírat drahokamy a plnit úkoly vedoucí k záchraně obyvatel. K dispozici máte své rohy, kterými můžete vrazit do nepřátel, nebo svůj dračí oheň, se kterým všechny spálíte na uhlíky. Na zdolávání větších vzdáleností vám poslouží vaše křídla, ty ale ve většině případů nepoužíváte k letu, ale k takovému volnému pádu. To je potom využíváno k řešení různých hádanek, jak se dostat k místům, které jsou třeba ve větší výšce nebo schované někde dál za pevninou. Pohybujete se vždy v otevřených lokacích, které brání nepřátelé. Druhů nepřátel je nespočet, jelikož každý svět má své specifické jednotky a jen velice málo se opakují. Někdy se až budete divit, co všechno autoři nevymyslí.

Od příběhu potom nečekejte žádný velkolepý trhák. Všechny tři díly sledují jednoduché události, sloužící jen pro základní vysvětlení problému a nějakému tomu odůvodnění, proč děláte to, co děláte. Během celé doby narazíte jen na jeden twist, se kterým ale počítáte od první chvíle, co tu postavu spatříte. Často jsou zajímavější některé pod-příběhy jednotlivých světů. Taková nechtěná svatba víly nebo nápadník princezny Lociky se zákazem přiblížení jsou docela fajn. Navíc postavy jsou sympatické a zábavné. Často jsem se přistihl, jak se pousmívám některým drobným vtípkům nebo neschopnosti šelmy Huntera.

Oproti minuloročnímu Crashovi je obtížnost nastavena dost nízko. Znalci tohle samozřejmě vědí, ale i nováčci brzy zjistí, že nejefektivnější taktika je prostý a rychlý útok dřív, než váš protivník cokoliv zmůže. Valnou většinu nepřátel zlikvidujete jedním ohnivím dechem a ty, které ne, zase povalíte jedním nárazem rohů. Ani bossfighty pro mě nepředstavovaly větší výzvu a většinu jsem zvládl na první dobrou. Své také dělá to, že inkasovaný zásah zdaleka neznamená smrt. Spyra totiž doprovází vážka Sparx, která funguje jako indikátor zdraví. Sama přežije 3 rány a uzdravujete ji pomocí drobných stvoření, kterých je ale po mapě habaděj.

Samotnou alfou a omegou je sbírání předmětů a prozkoumávání lokací. Bez dostatečného lootu se totiž neposunete ve hře dál. První díl je v tomto nejlineárnější a vaší hlavní starostí je oživování zkamenělých draků. Druhý a třetí díl už ale obsahuje i různé minihry a nové schopnosti, kterým se musíte přiučit. Je proto potřeba mít u sebe i dostatek drahokamů, abyste si je mohli u obchodníka odemknout. Ty přitom občas bývají pekelně drahé. K tomu, aby vás hra pustila k poslednímu bossovi, tak musíte mít posbíráno mezi 70 až 80 procenty všech předmětů ve hře a speciálně u miniher to může být i pěkně zdlouhavá záležitost. U nich se asi nejvíc projevuje fakt, že hra byla vyvíjena před více jak 20 lety. Někdy jsou tak jednoduché, že vás ani moc nebaví, ale hra vás nutí je dlouho opakovat, nebo naopak ovládáním jsou tak prapodivné, že vám prostě zaboha nejdou pokořit. Když jsem takto po 30té opakoval skateboardový závod proti gangu, myslel jsem, že ovladač poletí z okna. Většina je však zábavná a nenadělají vám zbytečné vrásky na čele.

Něco navíc

Osobně mám rád, když se vývojáři věnují detailům. Na Spyro Reignited Trilogy jde poznat, že na ní autoři pracovali srdíčkem a s velkou dávkou lásky k předchozímu titulu. Kromě toho, že se snažili do nejposlednějšího drahokamu vytvořit totožné lokace, v nastavení se dá najít i mnoho dalších bonusů pro fanoušky původní trilogie. Samotná hudba prošla remastrem a zní naprosto báječně. Všechny melodie budete poznávat, jen jsou trošičku živější. Pokud byste ale chtěli skutečné retro, není problém, můžete nastavit hru s původní muzikou. I ovládání prošlo drobnou změnou, pokud však tíhnete ke starému, stačí zajet do menu a všechno najdete přednastavené. Navíc si můžete zapnout i mini mapu, která mě nesčetněkrát zlehčila prohledávání lokace. A pokud chcete hru vytěžit na 100 %, vývojáři pro vás nachystali speciální úkoly, za jejichž splnění se vám odemkne přístup do galerie.

Při všech těch možnostech nastavení je ale zarážející jedna věc. Proč autoři nepřidali titulky ke cutscénám? Ne, vážně tam nejsou. Těžko se mi tomu věřilo a několikrát jsem se ujišťoval, zda-li jsem se nepřehlédl, ale prostě tam nejsou. Český dabing přítomen také není, proto se někteří hráči, ne tak zběhlí v angličtině, s touto hrou můžou cítit jako já, když jsem jí prvně hrál v 10 letech. Naštěstí mimo cutscény titulky jsou, takže o většinu nepřijdete, to hlavní se však většinou děje ve filmečku bez titulků, kde se budete muset spolehnout na porozumění mluvenému textu. Avšak ani tato drobnost vám nezabrání v tom, abyste si tento výborný remaster užili a zažili tak krásné chvíle nostalgie nebo objevili kus herní historie.

Hru koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.