Recenze Tomb Raider

Legendární série Tomb Raider už v posledních letech nebyla to co dříve. Tak nějak zestárla, stejně jako její fanoušci, kteří ale mezitím stihli i dospět, ztratila šťávu a byla úspěšně nahrazena modernějším pojetím podobných dobrodružství, v podobě příběhů Nathana Draka, ze dnes již velmi slavné a zdařilé série Uncharted. Právě tato série nám ukázala, že je o podobné příběhy stále velký zájem. Něco se u Tomb Raideru muselo změnit. Stejně jako u filmové série Star Trek, která se dlouhé roky držela původního konceptu, je i u Tomb Raideru čas na naprostý restart celého příběhu. Začínáme tedy od začátku a v úplně jiném stylu. Musím se přiznat, že původní díly legendárního Tomb Raideru mi toho moc neřekli, a i když je považuji za obecně uznávanou herní klasiku, nebyly asi pro mě. Povedl se ale restart stejně dobře jako u zmiňovaného Star Treku, budeme se na nové díly sériě těšit? Uvidíme, jestli se na dojmech ze hry shodneme.

Lara Croft

S Larou Croft se v sérii Tomb Raider setkáváme už od roku 1996. Tehdy to byla ještě silná, sebevědomá žena s obrovským superpoprsím a extrémě krátkými kratasy. Pro mnohé hráče ideál ženy, pro mě ohromná nuda. Nic na tom nevylepšilo ani filmové zpracování v hlavní roli s Angelinou Jolie, které bylo v úplně stejném stylu. Postavu Lary Croft původně vytvořil návrhář Toby Garden, obvykle se objevovala oblečená v hnědých kraťasech a modrém tričku, na zádech batůžek a u pasu dvě obrovské pistole.

Nyní se ale podíváme do jejího mládí, a to bude úplně jiný šálek kávy. Lara je čerstvě po dokončení studií na univerzitě, je mladá, krásná a samozřejmě nezkušená. Se svými přáteli se na lodi Endurance vydává na svou první výpravu, a my, dámy a pánové, budeme u toho. Její přátelé a vůbec celá posádka je až překvapivě rozmanitá. Setkáme se, s pro mě, velmi nepříjemnou a impulzivní mladou černoškou, chytrou a roztomilou Japonkou, britským namyšleným profesorem, americkým mladíkem, ohromným Mexičanem, skvělým dědulou, a dalšími zajímavými postavami. Člověk se musí zpětně zamyslet, jak se asi tahle partička seznámila. Hra má ale takový spád, že se tímto detailem, minimálně před dohráním hry, nebudete zabývat.

Ze začátku si totiž budete všímat především Lary, to zpracování je prostě úžasné a myslím, že ho neocení pouze pánové. Lara je zkrátka, krásná, sexy a do detailů zpracovaná postava, do které se ženy vžijí a pánové zakoukají. Budete se o ní bát a starat. Nový Tomb Raider je totiž hodně emotivní hra, která vás už na začátku vtáhne do děje a do osudů hlavních hrdinů. Myslím, že je to způsobeno hlavně tím, že Lara už není ženská verze robokopa. Nyní je mladá a vystrašená holka, když se na ní podíváte, vidíte, že se opravdu bojí, že se třese a pláče. Budete mít o Laru strach, a to je to co Vás do hry skutečně vtáhne a už nepustí.

Záhadný ostrov, jsme ztraceni

Jak už jsem se zmínil výše, půvabná Lara Croft se na palubě zaoceánské lodě Endurance vydává do oblasti Ďábelského trojúhelníku, kde pátrá po ztraceném ostrově mocné japonské císařovny. Žádný pohodový výlet na tropické ostrovy ale nečekejte, loď po cestě potká ohromná bouře a ztroskotá. Lara ale z přelomené lodě vypadne a podaří se jí dostat na pevninu. Neví, kde je. Neví, jestli ještě někdo z posádky přežil. Je sama na neznámém místě. V tom jí někdo omráčí a nám je jasné, že nepujde pouze o simlátor přežití na opuštěném ostrově. Když se probudí, je na ohavném místě.

Kdo jí to udělal? Co je to za zvrácenost? Ano nový Tomb Raider rozhodně není pro malé děti. Jak už tomu bývá Lara má obrovské štěstí a podaří se jí uniknout. Je ale v jeskyni a neví jam dál. Musíte se dostat ven a je jen na vás, aby jste našli způsob. Tomb Raider, nebude jen prostá střílečka. Tomb Raider je hra plná hádanek, tajných vchodů, bonusových lokací. Když přijdete na řešení první hádanky a konečně se dostanete ven, otevře se před Vámi krásný a tajemný ostrov, který je plný divoké zvěře, rostlin, podivných banditů a přeživších z jiných výprav a posádek. Dozvídáte se, že nebude vůbec lehké se z ostrova dostat, že to vypadá jako by jste se hráli v seriálu Ztraceni. Prostředí je také velmi zajímavé. Když se nic neděje, je hra nádherným sandboxem, můžete objevovat nová místa, lovit zvěř, sbírat květiny nebo součástky, ale jakmile je na řadě příběh, stane se ze hry koridorová záležitost.

Pěkné na tom je, že to vůbec nevadí, hra má takový spád, že vás koridor nijak neomezuje, a když to už pro příběh není důležité, jste opět v otevřeném světě. Nádherná ukázka toho jak se to má dělat. Ostrov se Vám navíc bude zaručeně líbit. Najdete tu spoustu starých ruin, chrámů, tajemných jeskyní a mimo jiného i několik japonských bunkrů z druhé světové války, které budou působit, jako něco jiného, něco osvěžujícího. A když se dostanete do hor... nádhera. Tvůrci hry připravili prostředí, které Vás rozhodně nebude nudit. Ostrov se navíc v průběhu času mění, není statický, působí jako opravdový. Navíc úžasná kamera, na které někdo opravu hodně zapracoval. Minimálně prvních deset hodin se budete úžasně bavit, a ten konec? No nechte se překvapit samy.

Křehká bojovnice

Křehkou dívenkou nezůstanete celou dobu, to by přeci nešlo. Musíte se z ostrova dostat, a tak vám nezbývá nic jiného než bojovat. Bohužel přechod mezi vyklepanou holčinou a zabijáckou stvůrou je tak rychlý, až působí okatě nerealisticky. To ale Laře jistě odpustíte, hra by na plynulý přechod musela být o hodně delší a to už by nebylo úplně ono. Svoje dovednosti si můžete vylepšovat za nasbírané zkušenosti, a tak se sami rozhodujete, jak Laru dovedete k vítězství, jakým způsobem bude bojovat a dokonce i to, co přitom bude mít na sobě. Lara se přitom po vzoru Nathana Drakea bude krýt za všemožné překážky a musím uznat, že systém krytí funguje také na výbornou.

Za vybranou překážkou se ale neschováte moc dlouho, vaši protivníci také nejsou žádná mejdla, a tak objekt, za kterým se schováváte, brzy zničí, nebo vás odtamtud dostanou jiným způsobem. Je třeba vyzdvihnout skvělou úroveň umělé inteligence, která vás bude držet stále v pohybu. Takhle se mají NPC chovat, takhle je to co možná nejvíc přirozené. Lara si postupem hry za nasbírané součástky odemyká také lepší vybavení a zbraně. Dostanete se třeba k lepšímu luku a dalšímu vybavení, díky němuž se zpřístupní další cesty jak v příběhových úkolech, tak v těch dobrovolných. Ještě o něco zajímavější, je pak systém vylepšování zbraní, který funguje na stejném principu.

Za nasbírané součástky si můžete vylepšovat jednotlivé části zbraně. Tyto změny a vylepšení pak můžete hned na zbraních vidět, protože je Lara skutečně nese, což působí opravdu autenticky. Vylepšení navíc nejsou jen tak kosmetická. Když dostanete třeba takový granátomet, nastane opravdový rachot. Tím to ale nekončí, každá zbraň má něco, a já se raději pokusím vyhnout prozrazování konkrétních vylepšení, abych vám tuto radost nevzal. Jen prozradím, že jsem si nejvíce oblíbil luk, který je nejen tichý, ale také plní mnoho dalších funkcí. Tou nejzákladnější pak bude přeprava.

Grafická stránka

Grafická stránka této hry je něco, co vás dostane hned na první pohled. Tomb Raider běží na drasticky modifikované verzi Crystal enginu, který byl poprvé použit u hry Tomb Raider: Legend v roce 2006, a už z obrázků jistě tušíte, jak nádherně to všechno vypadá. Tomb Raider není jenom hra, je to výtvarné dílo, zpracované až s překvapivou precizností. Jediné k čemu mám výtku, jsou občas slabší textury, nebo spíše jejich ostrost, což by jistě vylepšil nějaký texture pack, jako v případě jiných her.

Pokud hru budete hrát na PC, což je má oblíbená platforma dočkáte se i řady moderních efektů, jako je tesselace, ambientní osvětlení, zvýšené rozlišení textur, vyšší kvalita stínů, lepší post procesing, větší dohlednost, pokročilé efekty hloubky ostrosti a další efekty. Nádherně je pak zpracovaná především hlavní hrdinka, která je úžasně animovaná a zpracování mimiky dostává také za jedna. Takovou spíše zajímavostí je pak zpracování jejích vlasů, o které se stará technologie AMD Tress FX. Vlasy se konečně chovají realisticky a reagují na pohyb postavy, vítr a další vnější vlivy.

Tuto technologii si pak nejvíce užijete na grafických kartách AMD, protože pro konkurenci tato technologie není příliš optimalizována. Na to si ale asi budeme muset zvykat. S příchodem nových konzolí s grafikami od AMD očekávám více bonusů pro majitele těchto karet, a tak mám jako zastánce garfik ATi-AMD radost. Nicméně jde vidět, že technologie AMD Tress FX má ještě co vylepšovat. Zatím je zpracování spíše zajímavé než realistické. Vlasy na mě totiž působili spíše jako takové provázky a neviděl jsem ten skutečný efekt vlasů. Nicméně věřím, že se na tuto technologii více zaměří a vylepší jí pro majitele nových konzolí, a tím i pro PC hráče a fanoušky této značky. Samotného by mě zajímalo, jak na tom v budoucích letech bude nVidie ve spojitosti s nástupem další generace konzolí.

Multiplayer

Tomb Raider je stejně jako třeba Assassins Creed 3 hlavně singleplayerovou hrou. Multiplayer ale přesto nechybí. Nejprve si vyberete postavu, za kterou budete hrát, a pak se do toho pustíte. Můžete hrát hned několik módů. Základem je asi Team Deathmatche, kde se svými spoluhráči bojujete proti druhému týmu, jinými slovy, klasika, která by neměla chybět u žádné pořádné hry. Dalším druhem hry Rescue, ve kterém se snažíte nasbírat určitý počet lékárniček a přinést je na určené místo.

Druhý tým se Vám v tom přitom snaží zabránit, což je jistě velmi originální styl, který oceňuji. Dalším modem je Cry for Help, kde budete tříbit vaše průzkumnické dovednosti. Vaším úkolem bude hledat zadané předměty v daném časovém limitu. Ve všech multiplayerových módech hry se přitom budete pohybovat na několika různých mapách převzatých z příběhové části hry. Mapy jsou spíše menší, a tak nečekejte nějaké rozlehlé pláně oblivionu. Budete zde totiž spíše šplhat než běhat a tak jsou mapy, abych tak řekl, vysoké.

Mapy nabízí hned několik úrovní, mezi kterými se budete pohybovat, aby zůstaly co možná nejvíce různorodé. To platí také pro různé pasti, dostupné v různých lokalitách. Multiplayer je tak příjemným zpestřením, které po dohrání příběhu jistě vyzkoušíte, pochybuji ale, že se k multiplayeru budete nějak často vracet. Tomb Raider není Batllefield a ani se to od něj nečeká. Vidím tu opět podobnost se sérií Uncharted, kde jsem u druhého dílu sice strávil jedno krásné odpoledne u hry více hráčů, ale od té doby jsem se k tomu také nevrátil.

Závěr

Tomb Raider je hra, která mě naprosto uchvátila, vtáhla mě krásně do děje a hlavně opravdu příjemně překvapila. Je to ukázka toho, jak se podobné hry mají dělat, a také ukázka toho, že herní průmysl a hry obecně jsou i dnes kvalitní a zábavné. Pokud jste tuto hru ještě nehráli a máte aspoň trochu rádi akční adventury, nebo se vám aspoň trochu líbila první série seriálu Ztraceni, dejte Tomb Raideru šanci, věřím, že i Vás příjemně překvapí a hlavně pobaví. Už proto ode mě získává velmi vysoké hodnocení a to celých 9/10. Doporučuji, jde o opravdu kvalitní hru.