Dva nože, dvě ruce, jeden bojovník. Speciální agent bude v chystané hře Rush'N Attack: Ex-Patriot porcovat nepřátele stejně rychle, jako řezník půlky prasat pro hladovce z předvánočních front na maso. Na rozdíl od řezníka má však ke svému konání poněkud vyšší pohnutky – a to rovnou záchranu světa.
Srovnání s řezníkem při porcování masa je v tomto případě úplně na místě. Pokud se podíváte na některé z vypuštěných videí ukazujících hratelnost, uděláte si dokonalý obrázek o tom, jak hlavní hrdina, speciální agent seržant Sid Morrow, ladnými pohyby s nožem v každé ruce likviduje jednoho nepřítele za druhým. Své rány vede buď přímo tváří v tvář protivníkovi, nebo jej zlikviduje pěkně potichu jedním chvatem a přesně mířenou ranou zezadu. Pokud se dostane do potyčky se silnějším soupeřem, přijdou na řadu účinná komba, která soubojům dodávají punc zápasu speciálně vycvičených vojáků, jaké jsme zvyklí vídat na filmových plátnech. A proč vlastně Morrow používá pro likvidaci nepřátel především dvou nožů? Na to se musíme podívat trochu do historie.
Platformová historie
Rush'N Attack: Ex-Patriot je klasická platformová akce, jak vystřižená z osmdesátých let. Jak by také ne, když se vlastně jedná o jakýsi remake původní arkády Rush'N Attack (1985), která je v Evropě známější pod názvem Green Baret. Pamětníci si ji mohou pamatovat z osmibitů ZX Spectrum, Atari 800 a dalších. A v ní právě hlavní hrdina využíval k likvidaci protivníků výhradně nože. Vývojáři z českého studia Vatra Games pochopitelně novou hru přepracovali do moderní podoby a využitím enginu Unreal 3 jí dodali velmi atraktivní pseudo 3D vzhled. Staré grafické zpracování vystřídá moderní rozmanitější prostředí, animaci postaviček přidá na realističnosti využití motion capturingu a atmosféru dokreslí kvalitní ozvučení. Ex-Patriot by se měl ještě do konce roku objevit ke stažení na PlayStation Network a Xbox Live Arcade.
Ačkoliv se jedná o arkádu, naleznete ve hře jednoduchý příběh s celkem zajímavou záplatkou z období studené války. Kolem pádu tunguzského meteoritu na Sibiř v roce 1908 se vedou různé konspirační teorie. Pro scénáristy je však jisté jedno. Po dopadu meteoritu působí v oblasti neznámé záření, které podporuje podzemní tvorbu silně mutagenního krystalu, který ruská strana využívá během studené války pro supertajný výzkum. Rusové dělají pokusy na vězních, z čehož si slibují vyvinout supervojáka, který jim má pomoci v boji proti imperialistům. Naštěstí se podivného výzkumu domákne CIA, která do oblasti vyšle speciálního agenta Sida Morrowa, jenž se o všechno „postará“. Příběh je vyprávěn zajímavou formou komiksových bublin v rozhovorech, jež obsahují solidní množství padesáti stran textu. Navíc na vás během hraní čekají různé dějové zvraty, a proto je nač se těšit.
Porcování na několik způsobů
Samotné hraní razí všechny základní principy klasických akčních plošinovek. S hlavním hrdinou budete skákat z jedné rampy na druhou, přeskakovat zdi, barely na vodě, šplhat po žebřících apod. Původní jednoduché mlácení nepřátel vystřídá modernější soubojový systém, v němž je důležité dobře zvládnout různé bojové chvaty, nazývané jako komba. Těchto komb by mělo být ve hře přítomno nejméně dvanáct, přičemž je budete získávat postupně během hraní. Ačkoliv se hrdina spoléhá hlavně na boj s noži, občas narazí na nějakou účinnější zbraň. Zbraně ovšem fungují jako jakési power-upy, to znamená, že po sebrání třeba takového granátometu vyplýtváte všechny náboje, zbraň zahodíte a pokračujete dál zas jen s noži.
Design úrovní by měl být navržen tak, abyste měli vždycky jasno kudy se vydat dál, ovšem s možností využít několika alternativních cest. Kromě prvotního akčního postupu, kdy jednoduše krájíte všechno, co se vám postaví do cesty, nabízí hra také možnost překonávat jednotlivé úrovně nepozorovaně a potichu. K nepřátelům se tak můžete plížit zezadu, nebo na ně nepozorovaně číhat v temnotě otevřených dveří a jednou ranou je posílat k zemi. Některé hlídače byste měli mít možnost nepozorovaně obejít, k čemuž využijete třeba také různých větracích šachet nebo jen rozbijete jediný okolní zdroj světla a ztratíte se ve tmě.
Původní osmibitové arkády se vyznačovaly docela tuhou obtížností, kterou by dnešní hráči asi jen těžko rozdýchávali. Tři životy, každý špatný kontakt s nepřítelem rovná se smrt a po vyplývání životů hrát celou hru znova – to by už dneska nejspíš moc úspěchu nepřineslo. Proto autoři využijí standardních checkpointů pro ukládání hry, kdy některá míst mají být dost obtížná, nicméně nebudete muset po nezdaru hrát celou hru znova. Autoři slibují zhruba čtyři až šest hodin zábavy, přičemž pochopitelně bude záviset na schopnosti a zkušenosti hráče. Výzvou pro všechny by se pak měly stát achievementy, jejichž kompletní pokoření by měl zvládnout každý všímavější hráč, ne jen několik vyvolených hardcore jedinců.
