Sea of Thieves – fotoseriál z pirátského dobrodružství

Nadějná exkluzivita Microsoftu zve na plavbu pod pirátskou vlajkou.

Reklama

Společnost Microsoft se do povědomí hráčů aktuálně pokouší dostat za pomoci akčního pirátského RPG Sea of Thieves, v němž se sami nebo s partou přátel můžete vydat na rozbouřené moře. V našem dnešním fotospeciálu vám ukážeme, jak to dopadne, když se rozhodnete opustit bezpečné břehy bez svých kumpánů.

Výprava za dobrodružstvím

Jakožto vlk samotář jsem se rozhodl vydat za dobrodružstvím na vlastní pěst. V místní krčmě jsem nalezl mírně obtloustlou hostinskou, která mi nabídla pirátský grog, jenž jsem do sebe mžiku nalil. Poté jsem se pustil do průzkumu ostrova, na kterém jsem se aktuálně nacházel. Nenalezl jsem toho na něm mnoho. Prakticky jsem objevil jen pár polorozpadlých budov, malou nálevnu a místní obchod s různým typem vybavení a výstroje. Po nakoupení zásob jsem se rozhodl vyrazit na širé moře. Má nevelká kocábka na mne už čekala v přístavišti, které bylo prakticky prázdné, takže mi nic nebránilo v tom, abych se vydal na cestu.

Loď, jíž jsem jakožto jednotlivec disponoval, nebyla nějak zvlášť výstavní. Na její palubě jsem nalezl jen dvě děla, několik dělových koulí, zásobu kulek a mapu, která mi ukazovala polohu okolních ostrovů. Po projetí lodního inventáře jsem vytáhl kotvu, roztáhl plachty a vydal se vstříc svému prvnímu dobrodružství. Moře naštěstí nebylo příliš rozbouřené. Zpočátku jsem si cestování po vodě neskutečně vychutnával, na obloze nebylo po několik hodin možné spatřit ani mráček a vítr též nefoukal nějak zvlášť prudce, takže jsem si mohl plavbu pořádně užívat. Situace se změnila až po pár hodinách, kdy jsem v dáli spatřil bouři řítící se vstříc mému malému plavidlu.

Abych se jí vyhnul, byl jsem nucen vydat se k malému ostrůvku, který se nacházel několik mil od mé pozice. Cesta k němu byla hodně náročná, přesto jsem se dostal k jeho břehům a pustil se do průzkumu. Po několika krocích jsem nalezl malou útulnou jeskyni, která v minulosti zřejmě skýtala úkryt trosečníkům, jež tu po sobě zanechali ohořelé svíce a různé odpadky. Při průzkumu zbytku ostrova jsem toho moc neobjevil, jeho původní obyvatelé ho zřejmě opustili hodně rychle. Když fujavice ustala, zdvihl jsem kotvu a vyplul na širé moře.

Na otevřeném moři jsem následně plul několik minut bez toho, abych narazil na pevninu či jinou loď. Situace se citelně změnila po několika hodinách plavby, kdy jsem narazil na potopený koráb, jehož stěžeň bylo možné vidět už z velké dálky. Vzhledem k tomu, že mi pomalu ale jistě začaly docházet zásoby, jsem se rozhodl, že vrak prozkoumám. V momentu jsem zajistil loď a vrhl se do vln na místě, kde se nacházel vodou přeplněný bitevník. Při šmejdění v jeho útrobách jsem nalezl řadu zajímavých předmětů, které jsem pomalu odnosil na svou palubu, jež byla následně plná různého dobře prodatelného harampádí. Když jsem viděl, že více toho neuveze, udělal jsem si na mapce značku a vydal se do domovského přístavu, z něhož jsem ráno vyrazil na mou dobrodružnou výpravu.

Zpáteční cesta probíhá zpočátku relativně dobře. Zásob jsem měl dostatek, vítr vál, tak jak měl, a na nebi nebyl ani mráček. Na mou smůlu se stala moje bárka terčem menší skupiny pirátů, která mne nejprve začala ostřelovat ze svých děl. Sám jsem jim však oplatil stejnou mincí, a přestože jsem byl zcela osamocen, dokázal jsem se ubránit. Ve finále se mi nakonec povedlo dokonce jejich plavidlo poslat ke dnu i s celou jeho posádkou, kterou jsem následně dorazil za pomoci mé pušky, protože se nemohla nijak zvláště bránit. Poté, co jsem si udělal krásný snímek jejich potopeného miláčka, jsem opět pokračoval dále v plavbě až do okamžiku, než jsem v dáli uviděl obrysy mohutného korábu, který se pohyboval mým směrem.

Rychle jsem proto roztáhl plachty a pokusil se zmizet z jejího dosahu. Vzhledem k tomu, že měla dispozici tři velké stěžně, mě však během chvíle dohnala, takže jsem byl přinucen postavit se na vlastní pěst členům její posádky snažící se vystrnadit mě z mého plavidla. Po dlouhém boji se jim to nakonec s vypětím všech sil povedlo, protože měli přesilu čtyři na jednoho. Jakožto správný kapitán jsem se rozhodl jít ke dnu se svým plavidlem a svou cestu jsem zakončil na bludném Holanďanovi, jenž v Sea of Thieves slouží především jako oživovací pozice pro ty, kteří byli zabiti v boji, nebo utonuli v moři.

Nic pro osamělé vlky

Microsoftu se sázka na pirátské prostředí celkem vyplatila. Na rozdíl od jeho předchozích děl nabízí tento projekt relativně zajímavý zážitek pro větší skupinu hráčů, která bude hledat poklady, lovit piráty a samozřejmě bojovat proti samotnému oceánu, která se je neustále bude snažit stáhnout ke dnu. Abych byl upřímný, uzavřená beta Sea of Thieves mě celkem zaujala, protože mi celek nabídl hodně chytlavý zážitek, v jehož rámci jsem musel permanentně bojovat s nádhernou přírodou o to, abych vůbec zůstal naživu.

Pokud se Microsoftu podaří do Sea of Thieves implementovat zajímavý příběh, vylepšit soubojový systém, určitým způsobem definovat herní třídy a mírně zpřístupnit jejich dílo vlkům samotářům, má jejich projekt šanci na to, aby zaujal širší počet hráčů. V případě, že se tak nestane, bych jej osobně doporučil primárně skupinkách, které pospolu chtějí loupit a rabovat konkurenční plavidla.