Section 8: Prejudice – tentokrát i pro jednoho

Mnozí z vás si možná ještě pamatují původní Section 8, což byla předražená multiplayerovka, která nepřinesla takřka nic nového do online hraní. Nyní se autoři z TimeGate Studios rozhodli pro pokračování svého nízkorozpočtového titulu a přidali dokonce i singleplayerovou kampaň.

Příběh Oskara určitě nevyhraje

Nejdříve se podíváme na kampaň pro jednoho hráče. Ta je prošpikována všemožnými „klišé“ a příběh je nejenom předvídatelný, ale i dost hloupý. Je to už taková klasika. Zatímco náš hlavní hrdina a velký drsňák jménem Alex Corde se nebojí sem tam utrousit nějakou tu rádoby vtipnou hlášku a je klaďas každým coulem, musí zneškodnit ty zlé padouchy, co chtějí ovládnout či zničit naši planetu. Aby vám bylo úplně jasné, kdo že jsou ti dobří a kdo ti špatní, vy a vaši spolubojovníci jste modří, zloduchové červení. Plytký příběh a příšerné výkony herců v dabingu asi nebudou tím pravým magnetem pro hráče, ale pojďme ještě trochu více do hloubky.

Hra na první pohled vypadá jako kombinace několika starších titulů a je více než očividné, že si autoři vypůjčili některé části z jiných her. Macho vzhled vojáků, kteří jsou ve svých válečných oblecích až absurdně obrovští, dává vzpomenout na hit Gears of War, futuristické prostředí zase třeba na Halo. Naštěstí však vývojáři z TimeGate Studios přidali i několik svých nápadů, což hru velmi osvěžuje.

Kdo si létá s Jet-Packem, nezlobí

Největší devízou celé hry jsou jednoznačně nadlidské schopnosti vojáků a jejich vybavení. Především možnost použití Jet-Packu je velmi zábavná kratochvíle. Znáte to, za překážkou jste zahlédli protivníka a čekáte, až se zase vykloní. Když se delší dobu nic neděje, vyběhnete proti němu, ale on vás už očekává a strhne se boj „na férovku“. Co to ale zkusit jinak. Zahlédli jste protivníka za překážkou, ale místo čekání se vrhnete přímo na něj, lépe řečeno použijete Jet-Pack a přeletíte ho. Během okamžiku se ocitnete za ním a nic netušícího chudáka dostanete rychlým úderem do zad. Právě použití Jet-Packu se tak jeví jako výborný tah a dává hraní rychlejší spád a šťávu.

Další superschopností vojáků je Overdrive. Stačí jen chvíli podržet směrové tlačítko na ovladači a vaše postava nabere obrovskou rychlost, čímž můžete své protivníky nemile překvapit. Třetí schopnost není ani tak schopnost vojáka jako spíš jeho zbraně. Při míření totiž jednou za čas můžete použít tzv. lock on. Vyhlédnete si svou kořist, která neustále poskakuje či poletuje s Jet-Packem, a je tak těžké ji trefit. Po zapnutí locku už stačí jen střílet a zbraň automaticky míří na vybraný cíl, dokud protivník neumře. Nesmím však zapomenout zdůraznit, že všechny tyto schopnosti nelze používat jako na běžícím pásu. Pro každou z nich existují speciální systém nabití a teprve po nabití je možné je použít.

Celá kampaň má celkem 8 misí, které se odehrávají ve čtyřech různých prostředích. Graficky tedy hra příliš neexceluje a ačkoliv běží na Unreal Engine 3 jako například Gears of War, místy budete mít určitě pocit, že z toho autoři mohli vytěžit trošku více. Prostředí sice není zabugované, což je vzhledem k ceně titulu velmi pozitivní věc, ale žasnout jaksi také nebudete.

AI si občas vezme time-out

Jelikož jsme se ještě stále nedostali do druhé části článku, tedy do recenze multiplayeru, podíváme se na zoubek také umělé inteligenci. Ta působí velmi nevyrovnaným dojmem. Několikrát se mi stalo, že mě červený voják nepříjemně překvapil tím, že mě přeletěl Jet-Packem a začal kosit do zad. Také se mi ale stalo, že se protivník zasekl pod nějakou překážkou, a i když by mu stačilo udělat krok zpět a byl by ze své pasti venku, stále se pokoušel tvrdošíjně používat Jet-Pack a narážel neustále do stejné překážky.

Brnění vojáků je poněkud neobvyklé. Nad jejich hlavami se totiž zobrazují dva ukazatele. Jeden pro brnění a druhý pro zdraví. Buď si na tyto ukazatele zvyknete už od začátku, nebo vás budou štvát až do konce hry. Já jsem si na ně zvykl a nevadily mi, nicméně právě díky těmto ukazatelům jsou vidět některé další bugy. Vězte tak, že v této hře headshotem na jeden zásah prostě nikoho nezabijete. Někdy uberete celý ukazatel brnění, někdy jen trošku a to i přesto, že vystřelíte do na vlas stejného místa. Vojáci z budoucnosti jsou přeci jen jinak stavěni.

Výběr zbraní je víceméně klasický, ale nechybí v něm prakticky žádný populární kousek. Celkový počet osmi sice nikoho neohromí, ale také neurazí. Váš voják může vždy nést jen dvě zbraně a k tomu dvě specialitky na opasku. Těmi může být nůž, granáty či třeba opravářská sada. Autoři pro hráče připravili přednastavené Loadouty, je však možné si je nadefinovat tak, jak potřebujete, nebo jak si momentální situace vyžaduje. Je také možné uplatnit upgrady a vylepšit tak své postavě statistiky, ale jedná se spíš o další balast navíc, protože s upgrady můžete hýbat, jak chcete a žádný efekt se stejně neprojeví.

Multiplayerová řežba

Zatímco kampaň pro jednoho hráče díru do světa asi neudělá, multiplayerová část je na tom o poznání lépe. V podstatě vše, co jsem popsal výše, si teď představte v mohutné vřavě až o 32 živých hráčích. Používání Jet-Packu zde získává úplně nový rozměr a teprve s jeho použitím pochopíte, co to znamená pořádná a naprosto nepředvídatelná multiplayerová řežba.

K dispozici na vyřádění se budete mít hned trojici módů. Původní Conquest a Swarm nedávno doplnil ještě mód Assault. V Conquestu se hráči rozdělí do dvou týmů a zabírají kontrolní body. Samozřejmě lze použít všechny schopnosti, které jste měli možnost si vyzkoušet v singleplayerové kampani, a k tomu si ještě přidejte různá vozidla či možnost respawnu kdekoliv na mapě. Výsledek je výborný. Velmi hutná, rychlá a strhující akce, kdy se v žádném případě nevyplatí někde sedět a čekat. Tohle je opravdu rychlá záležitost, která vás nenechá ani na chvíli vydechnout.

Druhý mód je Swarm. Ten je více kooperativní a záleží tu hodně na týmové práci. V týmu jste dohromady čtyři a vaším jediným cílem je ubránit svůj Control Point proti neustále se rojícím počítačem řízeným botům. To vše po dlouhou dobu patnácti minut. Po každé ukrojené třetině z tohoto limitu jste odměněni leteckým náletem, který se postará o další vlnu útočících nepřátel a dá vám chvilku na doplnění munice. Třetím do party je mód Assault. Zde je cílem obsazení co nejvíce kontrolních stanovišť.

Mně osobně se nejvíce líbil mód Conquest, kde nezáleží jen na počtu fragů, ale také na obsazování a ničení struktur a plnění DMC – různých úkolů, které budete dostávat v závislosti na vývoji bitvy.

Ačkoliv je hra zpřístupněna až pro 32 hráčů, nezřídka kdy nás bylo na mapě kolem patnácti. Mírný nedostatek hráčů je pravděpodobně způsoben tím, že hra je dostupná jen v digitální distribuci a je nutné mít Games for Windows Live, která není podporována ve všech zemích. Naši slovenští sousedé tak mají například smůlu a hru si momentálně nemohou koupit. Doufejme, že se to brzo změní a na serverech tak bude stále více a více akce chtivých hráčů.

Z Prejudice je tak trochu cítit, že singleplayerová kampaň je zde něčím navíc, aby si v ní hráči vyzkoušeli, jaké jsou možnosti a tak nějak zabili čas. Samotnou ji však rozhodně doporučit nemůžeme. Pokud máte jiné hry na hraní, neztrácejte zde zbytečně čas. Na druhou stranu hra pro více hráčů je skvělá akční zábava, která vás vtáhne a vyplivne až po dohrání kola. Přesně takhle si představujeme multiplayerovou akční hru, bez dlouhých loadingů hned do akce, kde se to jen hemží hráči se stejnou krevní skupinou.