Nový simulátor stavby města od Maxisu a EA se snaží zachovat původní hratelnost. Pátý díl bez číslovky pět do mrtě vytěží hračičkovské potěšení z budování. A vyráží exkluzivně na PC!
Snad až příliš často ve hrách krájíme teroristy, mlátíme dotěrné novinářky, znásilňujeme lepé děvy nebo zachraňujeme život, vesmír a vůbec. Svět za okny takový obvykle nebývá; řada lidí v něm naopak raději něco tvoří.
Všichni PC kutilové, kteří v předchozích dílech SimCity dlouhé hodiny budovali dokonalou (a přesto dysfunkční) dopravní síť, sázeli parčíky (aby se jim pak podfinancovaná policie mohla vyhýbat) a věřili v mocnou jadernou energii, si mohou do kalendáře rudou fixou zakroužkovat rok 2013. Právě pro ně se totiž po řadě spekulací regulérním pátým dílem vrací série SimCity!
Série SimCity aneb budovatelský ráj První SimCity uzřelo světlo našich harddisků již v roce v roce 1989 pod patronátem designéra Willa Wrighta, autora většiny Simněco her. Hra využívala reálné vědecké teorie systémové dynamiky Jay Wrighta Forrestera a dodnes se dá (jakž takž) brát za vcelku uvěřitelnou simulaci fungování (amerického) urbanismu. Pokračování jménem SimCity 2000 (1993) přineslo "všeho více", především pak kouzelnou izometrickou grafiku, a stalo se zřejmě nejoblíbenější hrou série. Následující SimCity 3000 (1999) v trendu pokračovalo, nabídlo ovšem příliš málo novot. Zlí jazykové (jako Michal Rybka) hře navíc vyčítali nedostatek audiovizuální invence - především chybějící 3D zpracování, v němž by si starostové mohli vyjít na procházku mezi občany. SimCity 4 simulování města naopak utužilo a přiblížilo realitě - a bylo tak koncem idylických městeček z předchozích itinerací. I přes vydání v roce 2003 (tedy dva roky po GTA 3) v něm na volnou 3D featuru stále nedošlo. Dočkali jsme se jí až v poslední SimCity, jež neslo jméno Societies a dorazilo před pěti lety. Konzervy v něm zplakaly nad naprosto překopaným systémem stavění - hráč budoval i ty nejmenší obytné domky, zatímco předchozí díly se zaměřovaly spíše na nutnost vytvořit ideální podmínky, aby si občané baráky vystavěli sami. V době casual her poslední SimCity nenasytilo ani hráče žádající komplexnost, ani nezávazné virtuální starosty. Na úbytku Wrightova dítka začaly profitovat nové městské strategie, především série Cities XL a facebooková CityVille. |
Zpátky ke kořenům
První setkání s prvním SimCity bylo pro neinformovaného hráče menším šokem – také autor těchto řádku si vzpomíná, jak ve zděšení z komplikované městské infrastruktury chtěl pokleknout na kolena před českými městskými úředníky a děkovat jim za to, že v našich městysech teče voda, proudí elektřina a funguje policie!
Právě příliš „sofistikovaná hratelnost“ byla příčinou vzniku neúspěšného kacířského SimCity Societies. Z informací o novém dílu ovšem vyplývá, že nové SimCity znovu zahraje na strunu všem milovníkům složitého budování (a ano, není očíslováno číslovkou ‚5‘).
Dočkáme se v něm tradičních aspektů jako zónování, kdy hráč pouze vyznačí místa, kde mohou obyvatelé stavět (a zapojí k nim inženýrské sítě i policejní protekci), i flexibilního herního světa, jež dynamicky (a občas i dynamitově) reaguje na hráčovo konání.
Vstříc světlým pozítřkům
Co se tím myslí? Především to, že nové SimCity chce nabídnout systém, v němž všechno souvisí se vším. "Pracujeme na simulaci, jež skutečně zachytí svět, v němž dnes žijeme. Svět, kde všechna vaše rozhodnutí jdou za hranice vašeho města." Vyjádřila se včera na tiskové konferenci v San Franciscu viceprezidentka Maxisu Lucy Bradshawová.
Dlouho očekávané novinky v rámci série jsou dvě – zaprvé možnost vyhnout se pravoúhlému designu měst (poplatnému americkému plánování „na zelené louce“) a snaha o detailistické ztvárnění života obyvatel. Konečně se tak dočkali ti, kteří chtějí vidět simíkům takříkajíc až do talíře.
Zakroucené silnice a zóny jdou na ruku možnosti stavět budovy i na svazích. Ironií osudu je, že k oznámení SimCity došlo právě v San Franciscu. Tedy v městě, jež bylo pro kopcovitý design skoro nemožné vybudovat v minulých dílech série. Právě to má nová úprava změnit.
Naopak detailnost nabídne možnost dlouhé hodiny pozorovat episody ze života virtuálních panáků, od policejního pronásledování zločinců po pouhou cestu dělníka do práce. To svým způsobem nabízely i minulé díly, nové SimCity ale město zabydlí skutečně masou individuí a nikoliv jen náhodně se hýbajícími pixely. Jednotliví obyvatelé si budou kupovat pozemky, obchodovat a navíc se svými žádostmi mají obracet přímo na vás jako jejich starostu.
Nepřítel naslouchá
Své pachtění tentokrát budeme prožívat v celém simstátě, podobně jako v SimCity 4. Nově přibude možnost multipleayeru, kde mají vaše sousedy tvořit skuteční hráči. Zdali jejich statistiky zastanou roli i v singleplayeru, podobně jako Wrightova Spore užívala do role alienů rasy jiných hráčů, prozatím není zcela známo.
Je známo, že SimCity nabídne všemožné online statistiky celého hráčstva. Netočí se ovšem veškeré srovnání kolem průměrné délky penisů obyvatel (nebo jiných statistických marginálií); multiplayer dovolí třebas i helfnout sousedům s katastrofami či naopak poslat jeho směrem znečištění. A pro optimistické světlé zítřky se města budou moct spojovat na projektech jako je výzkum vesmíru. Cítí z toho ještě někdo facebookovou verzi Civilization World?
"Mluvíme o SimCity, v němž jsou suroviny omezené."
A právě sociálním hrám se tato featura má podobat - region má simulovat fungování ekonomiky na státní úrovni. Výsledek? Nemáte elektřinu? Napište kamarádovi, ať postaví o elektrárnu více, že ji od něho koupíte!
Důležitým detailem simulace regionu je ovšem také ekologické poselství hry. Kromě toho, že na hře spolupracuje dokumentarista Davis Guggenheim, režisér enviromentální agitky Nepříjemná pravda, se Lucy Bradshawová pro Joystiq vyznala i ze snahy naservírovat hráči titul, v němž jeho rozhodnutí mají dlouhodobé dopady. Jak toho dosáhne? Hráči budou potřebovat a sdílet přírodní zdroje. A jak Lucy dodává, "Mluvíme o SimCity, v němž jsou suroviny omezené…"
Minirecenze CityVille Reflektovat se musí každé mediální dílo, potopme se proto až po uši do záležitosti jménem CityVille! Tato neblaze proslulá facebooková sociální hra totiž s desítkami milióny hráči v posledních dvou letech zastávala post nejdůležitějšího zástupce budovatelských her. A, ač to některé možná bude šokovat, ve svém jádru nejde o špatnou hru! CityVille totiž hraje přesně na ty budovatelské pudy, které nedávaly spát starcům nad SimCity. Detailnost jde za všechny meze – chcete postavit ghetto dokonale oddělené zdí od roztomilé obchodní zóny? Není problém. A co takhle váš vlastní chinatown? Za pět minut hotovo. Nebo vlastní miniManhattan? Stačí vám jediné – vůle (vy)hrát si a hromada přátel. Odvrácenou stranou CityVille je právě nutnost obtěžovat své facebookové kolegy, spolužáky, ex i spolubydly přáním, „aby vám sakra kliknuli na vaše žádosti“, protože bez permitu postavíte prd. Zynga, autor něcoVille série, by pravděpodobně vydělala nemalou sumu, kdyby CityVille uvolnila bez nutnosti hrát po internetu. Minimálně já bych do takového ne-sociálního CityVille šel s láskou. Pokud by se totiž oddělil od své protivné multiplayerové podstaty, zasloužil by si FarmVille chutných 7/10. A éře nemnoha stavěcích her jde o nadmíru slušné skóre. |
Poručíme vědru, dešti
Nové SimCity bude stát na novém enginu Glassbox. Jeho nejzajímavější vlastností, kromě možnosti stavět zákruty a simulace fyzikálních zákonů, je maximální míra detailnosti nejen co do obyvatel, ale i grafiky. Právě Glassbox z dílny Maxisu má městu vdechnout unikátní život, v němž se simáci narodí a zestárnou přesně tak jak jim to vaše město naleštěné či dystopické umožní. Tedy buď ve vašich institucích, či na dlažbě.
"Mírně stylizované pojetí je zde stále. K aktuální předobjednávce dostaneme DLC, v němž si budou hubu rozbíjet všemožná monstra..."
Kromě audiovizuálních orgií ovšem zní zajímavě i plánovaná kustomizace budov, tedy přístavby k baráčkům a úpravy, nebo přítomnost misí k jejich získání. Je nasnadě, že jistý technologický strom a odemykání budov obsahovaly i minulé díly série, současné pojetí misí ale vypadá spíše jako vykradené ze zmíněné CityVille. A díky za to, jde o jednu z dobrých featur Zyngy.
I přes povídačky o grafice, jež vypadá lépe než realita, je třeba nové SimCity stále brát jako hravou záležitost. Mírně stylizované téma a vizuál jsou zde stále, a dokládá to jak defaultní izometrický pohled na metropoli, tak i možnost získat k aktuální předobjednávce balíček ‚SimCity: Hrdinové a padouši‘, v němž si budou hubu rozbíjet všemožná monstra...
Momentálně není známo, zdali hra nabídne i jiné architektonické styly než americké. Není to ale pravděpodobné. Nezbývá než se tedy modlit k mocné modderské komunitě.
PC kontrarevoluce
Předpovídaná renesance PC scény je zkrátka dovršena! Minulá léta uzřela odliv zaběhnutých jmen a věštby kolem zániku PC her ve prospěch konzolí. Jedním z omílaných faktů přitom bylo, že strategický žánr, typická doména PC her, stál doslova nad hrobem. A pokud nějaká plánovaná hra užívala značku dřívějších strategií, dělo se tak ruku v ruce se změnou žánru na akční škatule, jako v akci XCOM nebo dřívější konzolové Civilization Revolution.
A najednou, během posledních několika měsíců, jsme se dočkali ohlášení návratu celé baterie strategických pokračování. Vrátí se nejenom Command and Conquer v nových Generalsech, ale také tahový (!) XCOM, neméně tahový datadisk k Civilization 5 a nyní také nová městská strategie od Maxisu.
I přes nadávky kolem oznámené nutnosti vlastnit k jeho spuštění Origin, a i přes hrozící propojení singleplayeru s multiplayerem, dává poslední kvartál zavilým PC stratégům řádný důvod k optimismu. Držíme Maxisu palce, aby nové SimCity nepohnojil jako svůj minulý experiment Societies.
