Srovnávací recenze Pillars of Eternity II: Deadfire

Zrovna u téhle hry mi přijde dvojnásob důležité si vyjasnit, co se skrývá pod termínem "srovnávací recenze" a čím se taková recenze odlišuje od té klasické. Cílem srovnání je v tomto případě, jak se hru povedlo převést na novou platformu nebo platformy - což sebou samozřejmě přináší větší důraz na technickou stránku věci, než na tu obsahovou.

V případě této hry je to dvojnásob důležité, protože kdybychom si chtěli pořádně rozebrat obsah Ultimate edice tohoto gigantického nelineárního CRPG, včetně všech placených i neplacených DLC, ani to by se nám do jednoho článku pořádně nevlezlo - natož pohromadě s tím kýženým srovnáním. Proto čekejte stručnější povídání o hře jako takové a naopak zaostření na zážitek z jejího hraní na PS4 Pro.

• Platforma: PS4 (recenzováno), X1, PC, SW (později)
• Datum vydání: 28. 1. 2020 (PS4, X1)
• Výrobce: Obsidian Entertainment (Kalifornie, USA)
• Žánr: CRPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 22 GB (PS4)
• Herní doba: 80 hodin
• Přístupnost: 16+
• Prodejní verze: digitální/krabicová
• Cena: 1 399,- (Xzone)

Krásné a hluboké CRPG

Vývojářské studio Obsidian Entertainment není potřeba fanouškům RPG her nijak dlouze představovat. Ostatně před několika měsíci nám nadělili skvělé Outer Worlds (naše devítková recenze), které sklidilo úspěch snad na všech frontách. V minulých dvou dekádách jsme od nich ale dostali plno dalších zásadních RPG her, od KOTOR 2 přes Fallout: New Vegas až po drtivý úspěch Kickstarterem spolufinacovaného návratu klasických izometrických RPG v podobě první Pillars of Eternity. Pointa je, že tenhle tým patří v rámci RPG žánru k těm nejlepším.

A na hře je to od prvních vteřin okamžitě poznat. Ať už jde o nádherně kreslenou grafiku, rozmáchlou orchestrální hudbu (která mi okamžitě připomněla filmového Pána prstenů) nebo to, co dělá RPG hru RPG hrou: vynikající rozsáhlé dialogy, charismatické postavy a nepřeberné množství voleb, jak trénovat vaši postavu, sestavit vaši družinu a ovlivnit děj propleteného příběhu. Velký dojem ve mě zanechalo také namluvení úplně všech postav a úplně všech dialogů (včetně vypravěče!), protože při tomhle rozsahu je to nejen mimořádně gigantická porce práce, ale vybraní herci ji zároveň odvedli v kvalitě, na kterou opravdu nejsem u podobných her zvyklý. Z téměř každé věty je doslova cítit, jak si ji daný herec nebo herečka užívali a prožívali.

Tenhle tým patří v rámci RPG žánru k těm nejlepším.

Nad tím vším samozřejmě vládne ruka zkušených designérů, kteří vás rychle a poutavě uvedou do děje a než se nadějete, žijete ve světě Eora. Tedy nejprve zemřete, ale to je na delší vysvětlování. Každopádně to obnáší probuzení jednoho mocného prastarého boha, který se vydá na zkázonosnou křížovou výpravu napříč kontinentem a je na vás, vaší družině a posádce vaší lodi, abyste jej dostihli a zastavili. Pojmout to můžete jako poměrně dynamickou akční záležitost, ale také jako klidnou a pomalou metodickou výpravu - záleží na vašem herním stylu, preferencích, nastavené obtížnosti a tak dále.

Konzolové ovládání a výkon

Proč se vlastně oháním tím "zastaralým" termínem CRPG? Protože v počátcích počítačových her jsme si zvykli tímto termínem odlišovat digitální hry od těch stolních. A původní RPG videohry z těch stolních citelně vyšly, přičemž ty nejlepší dokonce přímo využívaly jejich pravidla nebo světy (tou nejslavnější z této skupiny je zřejmě Baldur´s Gate). Pillars of Eternity je původní Baldur´s Gate po mnoha stránkách velmi podobná, včetně izometrického pohledu z výšky. Ten si sice díky modernímu engine můžete všelijak zoomovat, ale je lepší nechat dynamickou kameru, aby se o to hezky starala sama (její chování bylo oproti prvnímu dílu hry citelně vylepšeno).

Hlavním problémem drtivé většiny podobných her na konzolích v minulosti bylo, že se snažily replikovat logiku ovládání myší z jejich PC předlohy. V praxi jste tak zkoušeli páčkami na ovladači ukazovat jako myším kurzorem, ale nikdy to nepůsobilo tak přirozeně a přesně. S potěšením mohu prohlásit, že řešení POE2 je mnohem přirozenější a účinnější - páčkami ovládáte přímo pohyb své postavy, jako kdybyste hráli akční RPG typu Diablo, přičemž to zároveň působí stejně citlivě a přesně, na rozdíl od některých podobných her, které tento přístup již také zkoušely. Pomocí tlačítek si pak můžete přepínat, kterou postavu ve vaší družině takto chcete ovládat, včetně možnosti ovládat celý hlouček zároveň.

Páčkami ovládáte přímo pohyb své postavy

Ovládání samo o sobě funguje tak dobře také díky tomu, že hra běží naprosto plynule a hladce skroluje i zoomuje po nádherně detailních před-rednerovaných prostředích, plných speciálních efektů, ať už od přírody ve hře nebo kouzel vašich bojovníků. Když pak dojde na nějaké opravdu precizní interakce (kliknutí na knihu na poličce nebo kámen v rohu jeskyně), máte možnost stiskem tlačítka "uvolnit" páčkové ovládání postav a zobrazit tradiční "myšoidní" kurzor, pomocí kterého můžete na danou věc najet, aniž byste se snažili k ní napasovat vaši postavu přímo, ručně. Využijete to sice jen v některých situacích, ale i zde patří potlesk autorům konverze. S ohledem na povahu hry snad stojí zmínit ještě to, že při hraní na televizi z větší dálky může být někdy management inventáře náročnější na oči, jelikož hra má samozřejmě plno drobných menu a grafických i textových detailů v nich.

Nepřeberné možnosti

Na PC hra vyšla již před dvěma roky a od té doby se dočkala mnoha vylepšení i doplnění, zdarma i placených. Na konzoli dostanete rovnou úplně vše pohromadě (proto název "Ultimate Edition"). Tím nejlepším ze všech přídavků je možnost vybrat si ze dvou soubojových systémů: tradičního realtime (s možností ovládat kteroukoliv postavu nebo zastavit čas a rozdat pokyny všem) a nového tahového, připomínajícího například sérii Divinity, kde se všichni spojenci i protivníci střídají během boje po tazích, připomínajíce například šachovou partii.

Kromě toho balení obsahuje plejádu všemožných příběhových i herních přídavků, od kosmetických možností pro vaše postavy přes extra "challenge" výzev typu degradujícího vybavení až po trojici velkých příběhových DLC, přinášejících do již tak gigantické hry další lokace, monstra i parádní bossy. V přídavku "Beast of Winter" se podíváte do zamrzlé části světa, přídavek "Seeker, Slayer, Survivor" nabídne účast v gladiátorské aréně a přídavek "Forgotten Sanctum" vás nechá nahlédnout pod pokličku tajné organizace mágů a uctívačů různých bohů. Většinu těchto věcí najdete přirozeně zakomponovanou do herního světa a můžete je tak zakomponovat do svého průchodu hrou ještě před jejím hlavním finále, pokud tedy máte dostatečnou úroveň postav.

Na konzoli dostanete rovnou úplně vše pohromadě.

Jak už to u pořádného CRPG chodí, vaše volby hrají hlavní roli na každém kroku. Víceméně ve všech rozhovorech se musíte rozhodovat, jak se budete k ostatním chovat, koho přijmete do družiny a s kým uzavřete spojenectví. Propracovaný herní svět samozřejmě obsahuje několik "politických" frakcí a bude jen na vás, které si nakloníte a které znepřátelíte. Jelikož velká část hry se točí okolo vaší lodi a svobodného pohybu po námořní mapě, můžete se samozřejmě také stát piráty se vším všudy, kteří na mírumilovnou domluvu příliš nevěří. Postavy ve vaší družině budou samozřejmě náležitě reagovat na vaše volby, ale i jedna na druhou mezi sebou.

Jediný háček

Hráči, kteří již mají za sebou první díl této série, nejspíš od začátku mají jedinou otázku na technický stav druhého dílu. Zlepšila se situace s nahrávacími časy? Odpověď zní ano, zlepšila, ale jen do určité míry. Podle toho, v jaké části hry zrovna jste a jak často potřebujete střídat prostředí (například běhat po světové mapě mezi dvěma městy), nahrávací obrazovku můžete vidět různě často. Když jste třeba zakopaní v náročném dungeonu, nemusí na ni přijít hodinu nebo dvě. Jindy se jí ale můžete dočkat každých pár minut. Hlavní problém přitom je, že nahrávání trvá opravdu dlouho. Nezažil jsem sice extrémy několika minut jako u prvního dílu, ale třeba 30-60 vteřin je celkem běžných. Existují na to různé triky, jako třeba udržovat menší počet uložených pozic a střídat je dokola (místo desítek nebo stovek individuálních). Samozřejmě si také můžete pomoci instalací SSD disku do své konzole.

Pokud ale milujete klasické CPRG ze staré školy, těžko si zahrajete něco krásnějšího a propracovanějšího, než je tenhle kousek. Kvality hry jsou na takové úrovni, že to lze doporučit i za cenu, že byste si u případných loadingů měli číst něco bokem apod. Pokud je pro vás ale tato hra úplnou novinkou, možná stojí za zvážení začít prvním dílem - ne, že byste se v příběhu dvojky měli problém zorientovat, nicméně je patrné, že různé postavy mají svou historii a váš vztah k nim i celému hernímu světu bude nejspíš o dost silnější, pokud si projdete "předehrou" tohoto nového dobrodružství.

Hru můžete zakoupit v Xzone.