Test Drive Unlimited 2 – Havaj v obýváku

Test Drive Unlimited nelze zařadit do určitého herního žánru. Nabízí zajímavou kombinaci závodů, sociálního multiplayeru a interakci hráčů ve stylu PS Home, kde lidé diskutují, nakupují nemovitosti, auta a oblečení. Je to zkrátka mnohem rozsáhlejší projekt, než téměř jakákoliv žánrová konkurence a je velmi těžké objektivně posoudit celkové kvality. Vezmeme to tedy popořadě.

Dovolená v tropech

Kdo by to nebral, válet si šunky na pláži vedle svého náramného bytečku, v garáži mít několik Ferrari a na hlavě účes o profi kadeřníka? Většina z nás o tom jen sní, což je také případ hlavní postavy příběhu TDU 2. Po výběru typu a pohlaví totiž zjišťujete, že jste obyčejný parkovač aut v luxusním hotelu na Ibize. Vaše snění vás ale dovede k vyhazovu, jelikož snít ve vypůjčeném Ferrari se zatraceně nevyplací. Milá slečna, které auto vezete, je však k vašemu štěstí také moderátorkou a účastnicí místní veleoblíbené závodní soutěže Solar Crown, kde se ty nejlepší z nejlepších scházejí a měří síly na silnicích. A jako na potvoru se zranil jeden z účastníků, zrovna teď, při startu nové soutěže. Už víte, kam tím mířím?

Test Drive Unlimited 2 na to jde opravdu od podlahy a vrhá vás do víru dění. Jak už je to v podobných závodních šlamastikách zvykem, musíte se vzchopit a probojovat na to nejvyšší místo v žebříčku. Na cestě za slávou a uznáním na vás ale čeká mnohem více, než se může na první pohled zdát.

Začít bez speciálního řidičáku byl ale bylo nepříjemné. Vaše kroky tedy vedou nejprve do autoškoly, které jsou ve hře celkem tři – na tři druhy ředičských průkazů. Písmenem A jsou označovány ty nejprestižnější závody sportovních vozů, které na asfaltu dokonale prověří vaše schopnosti. Skupina B vás posadí za volant džípů a SUV ve skvělých terénních kláních, jež dokáží provětrat účes nejednomu profíkovi. Nakonec počáteční a nejvíce klasická je skupina C, kde budete začínat. Právě zde si poprvé osaháte principy řízení, taktiky během závodů a poprvé ozkoušíte ty pomalejší vozy. Připravte se však na to, že některé z úkolů budou opravdu, ale opravdu frustrující. V jaké jiné hře vás budou penalizovat za to, že jste omylem přesáhli milimetr za silnici?

Jak už ale jistě víte, kromě Ibizy je tu k mání ještě jeden, mnohem větší ostrov. Jedná se o Havaj a než se na něj dostanete, budete muset ukázat, že na to máte. Veškeré vaše snahy jsou monitorovány bodovým ohodnocením, které se dělí na pět kategorií:

Competition – body jsou přičítány za závody, kterých se zúčastníte. Jedná se o samotné velké turnaje, nepovinné vedlejší mise i duely, na které budete postupně vyzýváni.

Discovery – body dostáváte za průzkum herního prostředí. Ať už se jedná o obyčejné ježdění, hledání nových obchodů či nepovinné mise, více zpřístupněných silnic znamená více bodů na kontě.

Social – sociální body se vám přičítají především za komunikaci s ostatními postavami, nákup nových hadrů, využívání služeb a pomáhání cestujícím (stejně jako v jedničce).

Collection – název zde mluví sám za sebe. Čím více aut v garáži a luxusních vill na plážích budete vlastnit, tím více bodíků vám poteče do kapsy.

Global level – nakonec globální body jsou ze všech nejdůležitější. Ty v sobě kombinují všechny výše zmíněné aspekty a především vám odemykají další turnaje a letiště, kterým se dostanete na druhý ostrov a postoupíte příběhem dále.

Nevím, co dřív

Však se nebojte, i na Ibize budete mít spoustu povinností. TDU 2 nabízí velmi přizpůsobitelný systém, který vám dává naprostou volnost pohybu, ale drží vás několika body u příběhu a u toho, co hraje ve hře prim – závodů. Bez financí a bodů se prostě dál nehnete a chtě nechtě budete muset vedle turnajů sáhnout i po vedlejších misích. Naštěstí vývojáři vychytali problém minulého dílu a nyní se druhů závodů najde mnohem více. Ano, máme tu klasické sprinty z místa A na místo B, závody na čas a kroužení do kolečka. Mnohem zábavnější je však závod s focením a počítáním rychlostí, eliminační závody či specifické ježdění, kde musíte na trati splnit několik úkolů.

Tím ale variabilita nekončí. Do vedlejších misí patří detektivní sledování aut, adrenalinové blbnutí na silnici, jízda na čas s bombou v kufru či dovážení lidí z místa na místo. Téměř vždy se tak najde něco zábavného a co je ještě důležitější, hra vás do ničeho netlačí. Chcete postupovat příběhem? Pak hrajte turnaje a držte se kariéry. Chcete luxusní auta, byty a obleky? Pak koukejte zvednout zadek a něco pro to udělat.

Košili od Armaniho, nebo McLaren MP4-12C?

Je paradoxní, nakolik propracované jsou ostatní aspekty Test Drive Unlimited 2, když vezmeme v úvahu, že se jedná především o závodní titul. Samozřejmě, autosalóny nesmí chybět na žádném ostrově. Jak jinak byste si pořizovali nová auta? Zde jsou navíc chytře rozmístěny tak, aby hráč nedostával všechno a hned. Chcete Ferrari? Tak koukejte šmejdit po mapě a hledat. Na každém ostrově je na 7 různých salónů, které většinou kombinují různé světové značky. Najdete tu tak salón Ferrari, vyhrazený pro červený blesk s koněm na kapotě, ale poté např. Italian Cars salón, kde již máte k dispozici značek několik. Celkový seznam aut je úctyhodný a opravdu nemá cenu vyjmenovávat tu všechny. Seznam můžete najít v našich dřívějších novinkách. Co ale stojí za zmínku je různorodost, se kterou se k vozovému parku přistupovalo. Najdete tu auta všech tříd, velikostí i cenových hladin. Vybere si vskutku každý a co je ještě důležitější, každé auto se chová jinak a snaží se napodobit svůj vzor. Zatímco Porsche Cayenne tak bude sedět skvěle jak na asfaltu, tak šatolině, Ford Mustang GT vám bude dělat hodiny jedna radost. Rozdíly jsou, a to je dobře.

Vedle autosalónů je zde nespočet obchodů s oblečením, tuningových dílen, kadeřnictví i plastických chirurgů, což jsou zákonitě místa pro úpravu vašeho avatara i plechového miláčka. Možností je nespočet, ale opět vše závisí na vaší aktuální úrovni. Cetky i auta se odemykají postupně a na vás je tedy pořádně šlápnout do pedálů, pokud chcete tu pěknou červenou košili od Gucciho. Bohužel úprava aut se omezuje na změnu laku, vinylu a nějakého toho vylepšení vnitřku. Na radovánky typu NFS: Underground tak rovnou zapomeňte. V neposlední řadě nelze nezmínit realitní kanceláře, které poslouží měrou vrchovatou. Ne vždy totiž budete mít peníze na celý další dům a nejlepším řešením tak bude zajet k agentovi, který vám domky jednoduše vymění za mírný doplatek. To se hodí především v situacích, kdy potřebujete další místa v garáži a přitom nechcete zbytečně utrácet za nový pozemek.

Nyní se však dostávám k tomu aspektu, který dělá TDU 2 tak unikátním titulem. Tím je kvalita interiérů. Ať už dřepíte doma v obýváku nebo se jedete podívat do salónu Fordu, je to zkrátka nádhera. Interiéry zde vypadají téměř fotorealisticky a skvěle simulují ten pocit, kdy poprvé vejdete do autosalónu a víte, že bez auta neodejdete. Všechny vozy jsou zpracovány prezicně a i když postrádají určitou míru detailů, kterou můžete většinou najít v simulátorech, vypadají perfektně. Potěší jedna z velkých novinek druhého dílu, a to možnost se volně pohybovat po prostorách. Z pohledu první osoby si tak obejdete každé auto, přiotevřete dveře, nahlédnete dovnitř. Sednete si, zakroutíte klíčem a poslechnete si ten nádherný zvuk Aston Martin DB9. Vezmete auto na projížďku a zjistíte, že je to přesně to, co hledáte. Je to pocit, který nedostanete v mnoha jiných hrách.

Designérem vlastního života

Vedle avatara a vozového parku je jednou z dalších složek hry především úprava vašeho hnízdečka. Nejedná se o nic, co by mělo na hru drastický vliv, zvýšíte si ale sociální oblast kariéry a zlepšíte náladu. Úprava prostor je opět řešena ve stylu první osoby, kdy stačí jen pohledět na místo, které chcete upravit a otevřít nabídku možností. Měnit lze vše, od podlah, stěn po tapety, nábytek a techniku. Nečekejte hloubku The Sims, na poměry závodních her je to ale více než dost.

Potěšujícím faktem je i preciznost, se kterou se vývojáři věnovali interiérům vozů. Každý je skvěle vymodelovaný přesně podle reálné předlohy, díky čemuž je jízda s pohledem z kokpitu neopakovatelným zážitkem. A to i proto, že si titul pohrál s chováním řidiče a kamery, takže byl navozen velmi realistický pocit při zatáčkách a kolizích. Samotný jízdní model není z nejhorších a rozhodně hráčům hodně odpouští, a to i na třetí, nejtěžší obtížnosti modelu. Pocit váhy vozu a setrvačnosti ale citelně pokulhává, což občas vyústí v lehce plavoucí pocit. Řízení v TDU 2 je ale zábavné a účelné, a přesto vyžaduje cvik a cit pro rychlost. Hra se zkrátka zastavila na zlatém středu mezi arkádou a simulací, což ji nemůžeme mít za zlé.

Co ty betonové keře pánové?

Nemohu jinak, ale z audiovizuální prezentace Test Drive Unlimited 2 jsem na rozpacích. To nejdůležitější umí a za to má ode mě poklonu – modely vozů a interiéry jsou dechberoucí a kolikrát jsem se nachytal, že se jen procházím po autosalónu a očumuji auta. Skvěle je propracované i střídání dne a noci, které se nezastavuje ani v zapauzovaném menu, což je trochu k smíchu. Bez problémů se vám tak stane, že jedete za odpoledního světla, hru pauznete, odskočíte si na večeři a když se vrátíte, už máte půlnoc a stojíte na noční polní cestě. Jinak je střídání plynulé, a tak jednotlivé závody hned tak neomrzí. Je to totiž zcela jiný zážitek, když jedete v nočních hodinách.

Na druhé straně stojí samotné prostředí tropických ostrovů. Ano, západ slunce na pláži vypadá romanticky a některé džungle, skrze které se proplétají silnice jsou úchvatně husté a zarostlé. Na druhou stranu je ale rozloha obou ostrovů obrovská, kvůli čemuž strádají jednotlivé detaily. Příroda tak po většinu času vypadá jednotvárně a nudně, textury vzdálenějších objektů často zlobí a vesničky a města, která během svých cest potkáte jsou si podezřele podobná. Dokonalou pěstí na oko působí živé ploty, které ode mě dostaly přezdívku „betonové křoví“. I ten nejmenší porost ve hře, kterým by měl těžký vůz projet jako nůž máslem, je tu nepřekonatelnou překážkou. Často tak prohrajete závod už jen kvůli tomu, že se vám po smyku v zatáčce bude zdát ten malý keřík průjezdný. Chyba.

Poměrně nepřítomný je i model poškození, který vám sice hezky odře blatník a poškrábe barvu, ale přes viklající se nárazník nezajde. Mnohem více si dle všeho vývojáři dali záležet na špinění auta, které po průjezdu několika loukami vypadá jako mechanický vodník. Naštěstí to obvykle spraví využití nejbližší myčky. Naopak okolní provoz ztrácí po nárazu kola a blatníky na všechny strany, což působí trochu tragikomickým dojmem. Protijedoucí džíp po nárazu v rychlosti 250 km/h odletí do nejbližšího křoví, zatímco vy odjedete s lehce odřeným lakem. Ale no tak.

Zvuková kulisa je rozporuplná stejně, jako ta vizuální. Naštěstí se nestalo to, čeho jsem se obával nejvíce. Zvuky motorů a všech vozů jsou prvotřídní a nemohu ani předpokládat, kolik hodin strávíte v autosalónech s hlavou zabořenou v kabině (i když opět nelze srovnávat se simulátory). Zvuky prostředí a okolního provozu ničím nevybočují z průměru, naopak hudební podkres, který čítá pouhá dva rádia, je příšerně odfláknutý. Co člověk potřebuje k dlouhým cestám opuštěnými silnicemi Havaje? Především skvělou hudbu. Tady to někdo pěkně podělal, páni vývojáři. Jedinou nadějí je tak možnost nahrát si vlastní skladby do PC verze, kde také narazíte na podstatně ostřejší textury a celkově vypiplanější grafické pozlátko. I to málo je totiž znát.

Pojďme všichni na pivo!

Jedním z nejzářivějších aspektů TDU 2 je integrovaný multiplayer a sociální síť, která vše drží pohromadě. Online svět je od vás vždy jen záležitostí několika kliků. Stačí se připojit na Xbox Live (v případě, že hru hrajete na Xboxu 360 jako já) nebo jednoduše na internet svým profilem a celý online svět hry je ihned promítán přímo do vaší mapy. V herním světě se tak pohybují hráči, kteří jsou v součané době také online a celý systém působí neuvěřitelně plynule. Projíždějící hráče můžete v mžiku zvát na duely a vytvořené závody, po ostrově je také roztroušeno hafo předpřipravených závodů.

K mání máte celou plejádu online módů a závodů, na které narazíte i v kariéře. Pokud se vám to zdá málo, není problém díky jednoduchému editoru vytvořit závod zcela vlastní, hodit rovinku v několik desítek kilometrů a předhánět se v tom, kdo má na rovince rychlejší vůz. Je jasné, že bude multiplayer závodní hry postaven především na závodech a Test Drive Unlimited 2 vám dává široké možnosti vyžití včetně pořádání hromadných závodů a turnajů.

Čím ale recenzovaný titul vybočuje z řady početných kolegů v žánru je sociální síť hry. Po obou ostrovech máte roztroušeny tzv. Sociální kluby, který si můžete založit, obestavět a vesele zvát své kamarády i nově příchozí na večírky. Zde se vše samozřejmě odehrává opět v první osobě, jako ve všech ostatních obchodech. Hráči se tak mohou volně pohybovat, bavit, srovnávat si naleštěná fára a chlubit se novými trofejemi. Právě tento systém mi nejvíce připomínal již několikrát zmíněný titul PS Home a vývojáře za zahrnutí tak smělého kroku nelze, než obdivovat.

Když musíš, tak musíš

Test Drive Unlimited 2 je svěží zážitek v žánru závodních her. Málokterá hra vám dokáže v jednom balíčku nabídnout akční závody, sociální multiplayer a obrovské možnosti přizpůsobení v takovém měřítku, jaké předvádí recenzovaný titul. Rozhodně to není hra bez chyb a z článku jste jistě pochopili, že má co dohánět. V zážitku ze snobského života, obyčejného ježdění, relaxování a procházení po naleštěných autosalónech se ji ale nevyrovná nic. Kolem a kolem se tak jedná o skvělý titul, kterému prostě občas dochází dech.

Otázky a odpovědi

Ot: Zajímalo by mě proč tam nedali Nissana 350z a nějaký to Lambo :-)

Od: Ve hře se nachází nejen Nissan 350z, ale také Nissan GT-R.

Ot: Mě by zajímalo, která z těchto her - Test Drive Unlimited 2, Need For Speed: Hot Pursuit či Gran Turismo 5 nabízí hráčovi, pravý pocit adrenalinu a pořádného zážitku z jízdy.

Od: Co se týče pojmu "adrenalinový závodní zážitek", ten u mě jednoznačně patří k NFS: Shift a jeho následovníkovi. Z výše jmenovaných her ale nejspíše zvítězí Hot Pursuit. GT 5 je čistým simulátorem a TDU 2 kombinací obou, tudíž nenabízí tolik adrenalinu, jako právě Hot Pursuit.