This War of Mine: The Little Ones – válkou trpí i ti nejmenší

Recenzovaná verze: PlayStation 4

V listopadu roku 2014 způsobila indie hra This War of Mine nemalé pozdvižení. Způsob, jakým dokázala vykreslit hrůzy a utrpení, jež sebou přináší ozbrojený konflikt, byl zcela inovátorský a především neokoukaný. Titul, ve kterém je zapotřebí provést bandu civilistů strastmi života uprostřed válečné vřavy, aniž by utrpěla vaše, či jejich morální osobnost, to bylo zkrátka něco zcela nového. A o tom, že se skutečně nejednalo o zcela obyčejný titul, svědčí několik herních ocenění a také naše recenze, ve které si TWOM vysloužila krásných 9/10. V těchto dnech vychází This War of Mine: The Little Ones, což znamená, že oceněními ověnčený titul konečně zavítal i na konzole a přívlastek The Little Ones dává jasně najevo, že mezi civilisty budou tentokrát přežívat i děti.

Pokud jste dříve This War of Mine nějakým záhadným způsobem minuly, vězte, že se jedná skutečně o velmi silný emocionální zážitek. Jak už jsem nakousl, hlavním úkolem je přežít. Na samotném začátku hry vyfasujete bandu několika civilistů (většinou tři) a ocitáte se s nimi v polorozpadlé ruině, které po několik dní a strastiplných nocí budete říkat domov. Bohužel, nazývat onu ruinu domovem, to je dosti silné slovo. Nacházíme se v městě Pogoren v Graznavii a všude okolo zuří občanská válka. Vycházet, během bílého dne, je téměř jistá smrt a tak zatímco ve dne vylepšujete vybavení vašeho domu, v noci se plížíte ulicemi Pogorenu, hledajíc nějaké zásoby, jídlo a zbraně.

Jídlo a léky jsou ten nejcennější artikl

Váš provizorní domov na začátku neobsahuje téměř nic, výjimkou je lednice a malý „kutilský stoleček“, díky němuž budete přesně vědět, kolik materiálu potřebujete na sestavení toho či onoho. Způsobů, jakým si dům vybavit je několik a rozhodně neplní pouze funkci estetickou, nýbrž některé vybavení je bezpodmínečně nutné pro vaše přežití. Jde především o sporák, postel, zařízení pro sbírání a převařování vody, pastičky na krysy, ale také pracovní stůl pro výrobu zbraní a rádio, díky kterému můžete sledovat, jakým způsobem se bude v Pogorenu vyvíjet počasí, popřípadě jak pokračují boje mezi armádou a rebely. Zapomenout byste neměli ani na kamna, která především oceníte během dlouhých mrazivých dnů, kdy celé město zapadne sněhem, a teploty klesnou pod bod mrazu. V těchto těžkých časech je důležitý i dostatek dřeva a tak neváhejte využít sekyru na nepotřebný dřevěný nábytek.

Nejdůležitějším artiklem je jídlo a léky, ale pokud se vám podaří postavit z nalezených součástek nějaké to vybavení, můžete se stát notně soběstační. Můžete pálit alkohol, vařit léky, pěstovat zeleninu, chytat krysy (jídlo) a dokonce i vyrábět cigarety, bez kterých se zapřisáhlí kuřáci jednoduše neobejdou. Bohužel neexistuje žádný tutoriál, který by začínajícím hráčům prozradil, jak by se na začátku hry měli zachovat, nicméně ani v reálném světě vám nikdo žádný návod na přežití neprozradí.

Noční toulky Pogorenem

Po uplynutí dne přichází na řadu (zcela nečekaně) noc. Na noční hledání zásob může vyrazit pouze jeden člen vaší komunity, zatímco ostatním určíte další úkoly, někdo může jít spát, jiný musí držet hlídku a čelit nájezdům zlodějů. Každou noc se můžete vydat pouze na jedno místo na mapě, takže je potřeba dobře si promyslet, co momentálně potřebujete. Pamatujte však, že v noci se musíte pohybovat obezřetně, zvláště pak když si uvědomíte, že ukládání pozice funguje pomocí autosavu na začátku každého dne. Smrt rovná se konec. Obezřetnost a tichý postup je zapotřebí především v situacích, kdy jste se rozhodli vykrást sídlo rebelů, pokud však nechcete ocejchovat vašeho civilistu nálepkou zloděje, můžete se uchýlit k možnosti výměnného obchodu. Dříve nebo později vás však okolnosti donutí krást a nejspíš i vraždit. Válka je prostě zlo.

„Máte žaludek na to, abyste okradli dvojici seniorů o poslední zásoby jídla a léků a nechali je napospas osudu?“

Hlavní devizou hry je ovšem osobitost a způsob, jakým válečný konflikt zachycuje. Každý z vašich civilistů má svůj příběh, někdo byl ještě před válkou kuchařem, jiný fotbalistou, tahle paní byla učitelkou a tenhle malý chlapec si nepřeje nic jiného, než aby už to utrpení skončilo a on se mohl vrátit zpátky do školy. Civilisti, o které se staráte, mají nejenom své fyzické potřeby (jídlo, spánek), ale hlavou jim vrtají i otázky morální, což nakonec, ať chcete nebo ne, vede k morálnímu zamyšlení sebe sama. Válka je svinstvo, to ví každý a TWOM se to snaží zprostředkovat z první ruky a nutno podotknout, že se jí to celkem daří. Během nočního hledání zásob například narazíte na zdevastovaný dům, ve kterém žije manželská dvojice seniorů. Máte žaludek na to, abyste je okradl i o poslední zásoby jídla a léků a nechal je napospas osudu? Taková to a podobná morální dilema ve hře budete řešit každý den a pamatujte, že brzy můžou vaši obyvatelé trpět úzkostmi a depresemi. Poté se klidně může stát, že ráno dorazíte domů a najdete svého spolubydlícího oběšeného. Inu, psal jsem to již předtím a napíši to znovu, válka je svinstvo.

A co děti, mají si kde hrát?

Prohloubení morálních dilemat je tentokrát o to větší, že do hry přibyli i ti nejmenší, ti kteří během války trpí snad nejvíc, malé děti. Malé děti zvládají pouze základní funkce, zapomeňte na to, že budou vyrábět zbraně a běhat v noci po ulicích. Autoři, 11 bit studios, začlenili malé děti do hry především z toho důvodu, aby poukázali na to, že útrapy se v těchto situacích nevyhýbají ani jim. Po většinu času je zapotřebí dávat na ně pozor, starat se jim o zábavu, nechat je malovat si s křídami, popřípadě postavit jim malou houpačku, aby alespoň občas pozapomněli, co že se to kolem nich odehrává. Doslova mrazí v zádech při scénách, kdy malý klučina skáče panáka a prozpěvuje si, zatímco v koupelně za ním je vidět tlející mrtvola.

„Doslova mrazí v zádech při scénách, kdy malý klučina skáče panáka, zatímco v koupelně za ním je vidět tlející mrtvola.“

Malé dětičky mají také o něco častěji hlad, na druhou stranu stačí jim pouze menší porce. Zajímavý je epilog, se kterým se setkáte v případě, že se vám povede přežít dostatek dnů a dočkáte se příjezdu mírových sil. Epilog shrne veškeré vaše počínání a navíc prozradí, co se s vašimi přeživšími stalo po skončení konfliktu. V jedné hře se mi povedlo přežít nakonec pouze s malým chlapcem a jeho dědečkem, avšak když jsem si následovně přečetl, že po skončení občanské války se z malého klučiny stal agresor a utekl k teroristické organizaci, příliš vítězně jsem si tedy nepřipadal. Ale takový život zkrátka je, a TWIS:TLO patří velké díky za to, že jej takto zprostředkovávají i hráčům a umí vyvolat v člověku pocity zamyšlení.

Občas můžete potkat i létající civilisty

Jestliže patříte mezi velké fanoušky This War of Mine, na PC máte odehráno několik hodin a už se nemůže dočkat, až si zahrajete pokračování, budete nejspíše mírně zklamáni. The Little Ones není pokračování jako takové, jedná se především o rozšíření, přičemž tentokrát je to vůbec poprvé, co i majitelé konzolí mohou proniknout do válkou zpustošeného Pogorenu. (majitelé PC si musejí počkat na DLC, snad bude) Novinek proto nečekejte mnoho. 11 bit studios, je malé vývojářské studio a jejich hlavním cílem bylo naservírovat This War of Mine i majitelům PS4 a Xbox One a jako bonus přidali rozšíření The Little Ones, asi tak by se k této hře mělo přistupovat.

Bohužel, ani během portu na konzole se hra nezbavila některých chyb. Problémy jsem pociťoval například u ovládání, přesněji řečeno u schodišť, občas ne a ne poslechnout, kam že to chci vlastně jít. Tento problém může být i mojí neohrabaností, avšak z chyb v animacích se již vývojáři nevykroutí. Občas se postavy nesmyslně kroutí, točí se, jako by se převalovali v posteli, avšak levitují ve vzduchu. Dvakrát se mi dokonce přihodilo, že se postava doslova vznesla a skrze podlahu vystoupala do vyššího podlaží (během noční krádeže opravdu nemilé překvapení). Také bych ocenil, kdyby tvůrci přidali do hry i malé možnosti komunikování, když k někomu v noci přijdu, rád bych mu pověděl, že jdu pouze pro nějaké harampádí, co se mu válí na dvorku a nemusí se tak z mojí návštěvy rovnou duševně hroutit, popřípadě tasit na mě brokovnici.

Grafické zpracování je beze změny, takže i tentokrát čekejte působivé grafické pokoukání, které velmi stylově dokresluje, již takhle dost pochmurnou atmosféru ozbrojeného konfliktu. Pochvalu si zaslouží zvuky, když se do tiché noci ozve salva z kulometu, jeden by pomalu šel hledat nové spodní prádlo. Jestliže jste na This War of Mine dříve nenarazili, čtěte – nehráli na PC a zajímáte se o pohnuté životní osudy, nebojte se do tohoto titulu investovat, ovšem pokud s občanskou válkou v Pogorenu již máte nějaké zkušenosti, velmi brzy se u vás dostaví pocit stereotypu.