Podaří se Adolovi uniknout z tajuplného ostrova? A co mají znamenat ty podivné sny s modrovlasou kráskou?
Recenzovaná verze: PlayStation Vita
Série Ys je pro mě osobním dlouhodobým cílem, který jsem si vytyčil už před několika roky. Konkrétně v době, když začaly postupně znovu vycházet starší díly. Nikdy jsem se ale ke hraní nedostal, protože buď se objevilo něco zajímavějšího nebo prostě bylo třeba sjet nějakou jinou hru z důvodu recenzování. Nakonec jsem dostal možnost vyzkoušet až aktuální osmý díl, který nese podtitul Lacrimosa of Dana a už několik týdnů si nadávám, že jsem Ys tak dlouho zanedbával.
Ztroskotanci, kteří si umí poradit
Studio Falcom dokázalo s Ys VIII: Lacrimosa of Dana vytvořit zvláštně monumentální hru, odehrávající se prakticky v komorní atmosféře malého opuštěného ostrova. Nic ale není takové, jak se na první pohled zdá. Zápletka je jednoduchá a ve zkratce jde vlastně o to, že se náš hlavní hrdina Adol Christin na palubě obří lodi Lombardia vydává jako řadový člen posádky vstříc dalším neprobádaným světům. Kapitán lodi je navíc příjemný chlapík a mladý dobrodruh se mu líbí, takže jej v jeho cestách podporuje. Proto mu v jednu chvíli sdělí, že budou proplouvat kolem tajuplného ostrova Siren, který je jako stvořený pro další Adolovu výpravu. Bohužel se o ostrově moc neví, protože všechny lodě, které chtěly u jeho břehů zakotvit, prostě ztroskotaly.
„Studio Falcom dokázalo s Ys VIII: Lacrimosa of Dana vytvořit zvláštně monumentální hru, odehrávající se prakticky v komorní atmosféře malého opuštěného ostrova.”
Lomabrdii bohužel stihne podobný osud a vy končíte jako trosečník na neznámé opuštěné pláži, patrně ostrova Siren. Nacházíte starý rezavý meč a hned se musíte vrhnout do boje proti místní fauně. Hra vás už od začátku lehce a nenápadně seznámí s principy boje a při probíjení se do vnitrozemí postupně zjišťujete další a další možnosti, jak se agresivní havěti zbavit. Pak ale narazíte na člověka. Dívku z lodi Lombardia, které se také podařilo přežít ztroskotání. Seznámení není zrovna hodné gentlemana, protože slečnu zastihnete pouze v rouše Evině. Adol sice dostává svou první facku (prozatím rány pouze rozdával), ale taky si s Laxií (tak se ona lepá děva jmenuje) začne budovat trochu kostrbatý vztah.
Asi už vám došlo, že postupně nacházíte další členy posádky a cestujících. Řadové námořníky, obyčejné cestující, ale i šlechtu plující v kajutách první třídy. Díky kapitánovi a několika členům posádky si pro svou vlastní ochranu založíte malou vesnici a rozhodnete se najít co nejvíc přeživších, postavit loď a z ostrova utéct. Plán je to hezký, ale nejde zase tak lehce uskutečnit a na ostrově nakonec strávíte víc času, než byste chtěli.
Monstra kam se podíváš
Vašim hlavním posláním se stane hledání a záchrana lidí plujících původně na Lombardii. Budete postupně prolézat celý ostrova a při té příležitosti také tvořit mapu. Tento proces je plně automatický a nemusíte se o něj naštěstí starat. Postupně se vám tak podaří najít doktora, kovářku, ženu, která dokáže vyrábět z donesených surovin nejrůznější výbavu, nebo siláka, který se postará o provizorní přístřeší pro ostatní. Všechny, které zachráníte, musíte zásobovat nějakými surovinami nebo informacemi. Výhodou je, že je váš inventář podobný kabelce Hermiony Grangerové a do kapsičky u opasku se vejde neomezený počet věcí. Odpadá tak žonglování s tím, co si vzít s sebou na výpravu a také starosti, jestli budu mít dost místa na suroviny.
„Výhodou je, že je váš inventář podobný kabelce Hermiony Grangerové a do kapsičky u opasku se vejde neomezený počet věcí.”
Paradoxně pak asi nejpodivněji působí ve hře ona tvorba zázemí pro přeživší. Najdete tři stromy a hned máte luxusní postele. Na pláži zachráníte kovářku (kupodivu s celou výbavou) a po návratu do vesnice najednou v rohu stojí perfektní kovárna i s kovadlinou a pecí. Vysvětlení je jednoduché, že jde o předměty z lodi, ale občas to prostě působí velmi vtipně a až moc nereálně. Kdyby třeba trvala stavba den nebo dva, bylo by to o hodně věrohodnější. Stejně tak jsou lidé stále oblečeni v nádherných uniformách z lodi, stále čistí, všude se povaluje spousta knih a třeba doktor hned disponuje lékařským vybavením a dokáže i z mála vyrobit silné léky. Ale co, jsme na ostrově Siren, kde se přeci dějí „zázraky”.
Ve třech se to lépe táhne
Na výpravy vycházíte vždy ve třech lidech. Ze začátku si Adol může vzít pouze starou známou Lexii a řeckého rybáře Sahada, ale postupně se výběr dost rozšíří. Přibude i tajemný dopravce s malým příručním kanónem nebo místní děvče, ovládající trochu jiný způsob boje. Volit mezi lidmi musíte nejen podle sympatií nebo síly. Ve hře totiž nejde ani tak o to, kdo je silnější, protože i slabší člen vám může v boji proti místní havěti pomoci víc. Každý člen skupiny používá v boji jinou zbraň a každá se hodí proti někomu/něčemu jinému. Sami můžete mezi jednotlivými členy skupinky velmi rychle přepínat a tak třeba Lexia, která sice normálně nedává moc silné rány a moc jich taky nevydrží, nosí s sebou tenký rapír a boj s ní je velmi účinný proti hmyzu a ptákům. Každá potvora má totiž svou slabinu a když ji zasáhnete, omráčíte ji a pak ji můžete společnými silami lehčeji dobít.
Kromě různých typů zbraní můžete používat i několik různých typů útoků, jen je jejich použití vždy něčím podmíněno. V případě, že správně naplánujete úskok nebo obranu, pohyb nepřátel se zpomalí (spustí se krátký bullet-time efekt) a vy máte šanci zasáhnout je několikrát za sebou.
Pokud monstrum zasáhnete normálními útoky, tak si pomalu nabíjíte speciální měřák, díky kterému můžete používat útoky speciální. Ty si můžete namapovat na všechny čtyři akční klávesy (kolečko, křížek, čtvereček a trojúhelník) a aktivovat je společným zmáčknutím s klávesou R. Tyto silnější a účinnější útoky jsou u každého člena skupiny jiné a odemykáte si je postupně získanými zkušenostmi. Stejně tak si můžete v průběhu hraní měnit jejich pozici, nebo je vyměnit za nové, lepší nebo plošnější. Jejich používáním v boji nejenže rychleji leveluje vaše postava, ale vylepšují se i samotné útoky.
Tím ale vaše akce nekončí. Stejně jako když si „obyčejným” útočením naplňujete měřák pro speciální útoky, tak si těmi speciálními nabíjíte měřák pro jeden ultimátní útok. Ten je sice jen jeden, ale doprovází ho velmi povedená animace. Ale opět musíte uvažovat kdy a hlavně proti jakému typu nepřátel jej použijete. Každá lokalita totiž skrývá nejen řadové nepřátele, ale i silnější potvory a také jednoho bosse. Proti němu musíte zvolit tu správnou taktiku, protože pouhé tupé mlácení vám přivodí jen rychlou smrt. Najít onu slabinu není ale nikdy těžké a boje nejsou ani nijak dlouhé. Pokud jej neskolíte napoprvé, tak napodruhé jej tak do 15 minut dostanete. Nebo můžete dál prohledávat ostrov, trochu posílit, vrátit se za nějakou dobu a ukončit život nepříjemného tvora.
Nic není takové, jak se zdá
Ys VIII: Lacrimosa of Dana slibuje víc a od prvních trailerů láká hlavně na dvojici příběhových linií. Celou dobu tady hovořím o přeživších z lodi Lombardia, ale kdo je ona Dana z názvu hry? Adolovi se na ostrově zdají sny, které mu nedají spát. Nejsou jen tak obyčejné, protože vypráví příběh modrovlasé dívky, žijící v úplně jiném prostředí. Adol se tak probouzí vyčerpaný a častokrát s podivnými myšlenkami na onu neznámou dívku.
Upřímně jsem se na hraní se dvěma různými hrdiny hodně těšil, ale než dostanete Danu poprvé do ruky, uplyne celkem hodně herního času. Princip hraní se také moc neliší, jen Dana startuje už na levelu 60 a zvládá o pár vychytávek víc (jako je třeba dvojitý skok). Bohužel to vede jen k tomu, že máte chuť dělat stejné věci i s postavou, která tohle nezvládá a vy jste pak zbytečně zmateni.
„Vyznat se v mapě je občas oříšek. Hlavně když se potřebujete dostat na nějaké konkrétní místo a to i když si označíte přesnou lokalitu, kam máte namířeno.”
Díky možnosti měnit kdykoli postavy z Adolovy skupiny, odpadá těšení se na výměnu mužského hrdiny za ženského. Na druhou stranu dokáže Adol díky prožívání cizího života odpovědět na některé otázky, které by jinak trosečníci nekázali rozluštit.
Bohužel Ys VIII není jen o kladech. Tím největším záporem je asi podivný dabing. Postavy jsou namluvené velmi dobře, animované předělové filmy mají ten správný ráz, jsou vytvořeny zručně, líbivě a akčně a tak vás někdy hodně překvapí, proč jsou jinak plynule mluvící postavy najednou němé. Někdy postavy diskutují nahlas, jindy jsou rozhovory vedeny pouze textovými okny a to i hned za sebou.
Také vyznat se v mapě je občas oříšek. Hlavně když se potřebujete dostat na nějaké konkrétní místo a to i když si označíte přesnou lokalitu, kam máte namířeno. Prostě je někdy velmi těžké se zorientovat, jestli jdete tím správným směrem. A to přitom můžete využívat zrychlené cestování pomocí obrovských zářících krystalů, ke kterým se můžete přesunou jejich vybráním v mapě. Ale ty nejsou všude.
Nicméně jsou postavy velmi uvěřitelné, třeba namyšlený šlechtic je opravdovou osinou v zadku a jiným zase v klidu uvěříte žal nad ztrátou blízkých, se kterými na lodi cestovali. Také není problém si k některým lidem vytvořit vztah, ale studio Falcom vás dokáže právě v tomto směru pěkně potrápit. Onen počet přeživších totiž ne vždy jen stoupá a tak se občas s některým z námořníků musíme i rozloučit.
Ys VIII: Lacrimosa of Dana koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.
Verdikt
Ys VIII: Lacrimosa of Dana je dobře navrhnutým výpravným RPG s funkčním bojovým systémem a fantaskním, ale uvěřitelným světem. Mezi postavami nenajdete výrazně plochý charakter, i když někteří mohli dostat víc prostoru. Skákání mezi dvěma příběhovými liniemi není až tak výrazným prvkem, ale dokáže hru dostatečně ozvláštnit, aby vás udržela v napětí. A zarážející je, jak dokáže příroda i na kapesní PS Vitě vypadat opravdu nádherně!
