Streets of Rage 4

Na hře golden Axe jsem v podstatě vyrostl. Tenkrát jsme ji hráli v coopu, přičemž já hrál vždy za toho pána s modrýma kalhotama (asi rytíř) a bratr hrál vždy za trpaslíka, ten byl nejlepší za mě. Tenkrát jsme se nemohli za boha dostat na konec hry. Nebo si to alespoň nepamatuju. 

Street of Rage 4 společně se hrou mother Russia bleeds byly pro mě návratem k žánru po skoro 25 letech a to už je slušná porce let. Každopádně oproti mother Russia bleeds je streets of Rage 4 asi ta nejlepší hra ve svém žánru. Streets of Rage 4 má asi nejlepší vizuál oproti konkurenci (alespoň ve svý době, od té doby toho v podobném duchu vychází o poznání více) a bombastický soubojový systém. Množství postav přidává na znovuhratelnosti a speciální komba jsou radost používat. V neposlední řadě bych vyzdvihl ještě neskutečný soundtrack. Ta úvodní skladba patří k vrcholu všech herních skladeb v historii. Hra je pekelně hard core, alespoň na vyšší obtížnosti a jen to potvrzuje, že tenkrát ty hry v 80. a 90. letech byly někde jinde ty hry co se týče obtížnosti. Dodnes mě mrzí, že jsem to vzdal a nepokoušel se to dohrát i na ty těžší obtížnosti. Hrozně jsem to chtěl zplatinovat. Ale nějak jsem to prostě jednou zavrhl a už se k tomu nevrátil.

Za mě povinnost pro všechny milovníky starých her a možná nejen pro ně, ale i pro úplné panice beat them Up her.