Arma 2: DayZ – Proč je tak oblíbený, proč byste ho neměli minout, co byste měli vědět

Pokud se pohybujete ve světě Army 2, DayZ mód vás prostě nemohl minout. Dost možná vás nemohl minout, i když jste se o Armu 2 nikdy moc nezajímali. Znenadání se objevil, znenadání se z něj stal naprostý fenomén, a jen tak mimochodem razantně zvýšil prodeje samotné Army. To je DayZ. Mód, jenž z autora Deana Halla udělal celebritu, jenž vám nic nedá zadarmo, jenž dokonale prověří vaše instinkty, a jenž vám zaručeně zajistí jedinečný zážitek. Přesně to je DayZ. Chcete vědět víc? Chcete stanout po boku tisíců hráčů a sami se ponořit do houštin nehostinné Černarusi, ale rádi byste nejdřív o módu něco věděli? Jste na správné adrese. Tak tedy vzhůru do boje o přežití a o skalpy nemrtvých.

Zmatek, strach, nejistota, první dojmy nováčků

Jakmile se poprvé připojíte do hry, nečeká vás žádné vřelé uvítání. Většinu z vás nejspíš čeká dost podobný úvodní zážitek. Jste na pobřeží Černarusi, před vámi se tyčí zalesněné kopce, za vámi hučí moře. V rukou nemáte nic. Otevřete inventář, abyste si něco vzali, ale zjišťujete, že máte tak maximálně pár obvazů, baterku a prášky proti bolesti. Nemáte ani žádnou pistoli. Ale vždyť jste někdy předtím slyšeli, že na začátku máte aspoň pistoli Makarov. Bejvávalo. Už nemáte, smiřte se s tím. Tak se aspoň podíváte, kde vlastně jste. Stisknete klávesu M, a vybafne na vás černá obrazovka. Během chvíle si uvědomíte, že žádná mapa k dispozici není, ani hodinky, ani kompas. Pokud se řadíte mezi veterány původní Army II, asi vás napadne, že jste v minulosti strávili v Černarusi desítky hodin a že se nějak zorientujete. Takže vyrazíte na cestu. Narazíte na koleje, tak se jich budete držet, přičemž po chvíli civění na pražce uvidíte obrysy města. Není to hlavní město Černogorsk? Je to Černogorsk. V tak velkém městě se přece musí aspoň něco nebo někdo skrývat. Jak ale určitě víte, napsat do chatu „anyone in Cherno?“ není úplně nejlepší nápad, protože budete tak akorát pro smích, a pokud to nevíte, brzo to zjistíte. Co naplat, vydáte se vstříc předměstí.

Pokud už jste se s nimi nesetkali během cesty, nejspíš uvidíte kromě prvních budov i jakési postavy. Jedny tam prostě stojí, další jsou nějaké shrbené a divně poskakují. Ano, to jsou zombíci. A jsou všude. Jestli chcete do města, musíte přes ně. Co uděláte dál, záleží jen na vašich znalostech. Snad si uvědomíte, že v samotné Armě není zalehnutí a následné plížení marná snaha, takže šup do trávy. Koneckonců ta zelená ikonka hluku a viditelnosti v pravé části obrazovky asi není jenom pro srandu černaruským králíkům. Pomalu se začnete plížit, s radostí zjistíte, že si vás zombie zatím nevšímají, a postupujete do vnitřní části města, kde je zombíků míň. Gratulace, právě jste dokázali, že aspoň na chvíli dokážete ve světě DayZ přežít. Můžete však zkusit i něco jiného. Prostě na zombíky naběhnout. To je ale chyba. Ti co jen stáli jak kůl v plotě, najednou běží obrovskou rychlostí, začnou do vás bušit, vy začnete krvácet a utíkat, jenže zombíků je stále víc, přidají se i ti pomalejší, a jste v háji, nezbývá vám než sledovat vaše nulové statistiky. Neexistuje žádná možnost uložení postupu, prostě jste zemřeli, musíte začít od nuly. Gratulace, právě jste zjistili, jak se to dělat nemá.

Přežití začíná být zajímavější

Vraťme se ale k prvnímu, o poznání úspěšnějšímu postupu. Jste uvnitř města, s trochou štěstí jste nakoukli do dveří nějaké budovy a našli zbraň, možná ještě pár zásobníků, plechovku pepsi-coly nebo plechovku fazolí. Proto se začnete cítit jistější, zastřelíte pár zombíků, ale protože moc neubývají, zmizíte z města, nejlépe do vnitrozemí. Přeběhnete pár polí, do lesa, chvíli běžíte mezi stromy, a pokud náhodou máte pocit marnosti a nejistoty, kdy se pořád rozhlížíte kolem sebe, možná jste se právě ztratili. Řeknete si, není problém, najdu orientační bod a podle něj půjdu dál. Pokud ale opravdu neznáte Černarus pixel po pixelu nebo prostředí nemáte v paměti z reálného života, může to být problém. Řada obcí koneckonců vypadá dost shodně, nemluvě o polích a lesích. Snahu o zorientování neusnadňuje ani fakt, že všechny nápisy a cedule jsou v azbuce. Pro příště je tedy určitě dobré si zapamatovat, že není od věci zkusit se po mapě poohlédnout, protože ji lze najít stejně jako ostatní předměty. Není ani od věci si mapu vytisknout na papír. Napoprvé jste ale s největší pravděpodobností namydlení. Jakmile nevíte, kde jste, dost možná jste zrovna na začátku svého konce. Pokud navíc nemáte ani nenajdete jídlo nebo nějaké tekutiny, brzy se k problému s orientací může přimotat i problém s hladověním a dehydratací. Když běháte půl hodiny po kopcích, vyžádá si to určitou daň, která taktéž může významně přispět k vašemu konci a následnému respawnu.

Tímto způsobem by se dalo vyprávět ještě hodně dlouho, a také úplně jiným způsobem. To, co je popsáno výše, je jen jeden z mnoha scénářů, které mohou nastat. Vše je nesmírně individuální, každá hra je jedinečná. A ano, do velké míry byl popis založený na mých vlastních zkušenostech, obzvlášť poslední pasáž. Troufám si říct že Černarus opravdu znám dobře, ale bez mapy je to zkrátka úplně jiné kafe. I když víte, kde co je, není úspěšná cesta vůbec zaručena. Díky tomu jsem v počátcích zažíval velmi zajímavé chvíle. Ačkoliv je celá Černarus zpracována podle Ústeckého kraje, minimálně jeden objekt je vypůjčen z jisté části kraje Středočeského, kde sídlí nejen Bohemia Interactive, ale i já. Jde o mohutný vysílač Cukrák, ve hře se tyčící nad velkou obcí Zelenogorsk na západě. Proto jsem si Cukrák zvolil jako místo, kam bych rád došel. Vyrazil jsem tedy z předměstí Černogorsku, chvíli běžel určitým směrem, abych se nakonec objevil v obci Gorka, která je pro změnu na severu, nijak blízko Zelenogorsku. A to byl problém, Gorka se navíc stala mojí poslední destinací. Ztratit se v DayZ je zkrátka velmi snadné.

Není všem dnům konec

Ať už vás ale při prvotním dobrodružství potká cokoliv a kdokoliv, nejspíš si nestihnete vyzkoušet úplně všechno, tedy pokud vám nedělá společnost nějaký zkušený a schopný spoluhráč, což rozhodně není na škodu. DayZ je koneckonců výhradně multiplayerový mód, takže se toho snažte využít. Kromě záruky ještě víc odlišného a jedinečného zážitku jde také o záruku toho, že přežijete o něco déle. Abych se ale vrátil k původnímu tématu. Při první zkušenosti si nejspíš nevyzkoušíte nějak velké množství zbraní, mezi nimiž nechybí ani sekera (právě ta se mi stala v Gorce osudnou, když jsem se jí snažil získat z útrob stájí jednoho velkostatku). Některé z nich je opravdu obtížné najít, nemluvě o nutnosti šetřit každým nábojem. Buďte si jisti, že nedostatkem munice budete trpět prakticky vždy a za všech okolností, takže si zabíjení každého zombíka v dohledu musíte rozmyslet. Tohle prostě není Left 4 Dead. Nejspíš si moc neužijete ani vozidel. Gaz nebo vrtulník určitě nalézt lze, problém je, že je nejdřív třeba ho uvést do chodu, a to s pomocí nářadí a různých dílů, jež také musíte nejdřív najít, a jak už asi tušíte, neválejí se nějak pohromadě, ale klidně i po celé oblasti. Zprovoznění nějakého vozidla patří bezesporu mezi největší výzvy celého módu, a když už se vám to podaří (což většinou jde jen v partě více lidí), připadáte si jako vládci Černarusi, kterým mohou být nějací zombíci ukradení.

K těmto prvkům si zkrátka přičichnete až při dlouhodobějším hraní. Jediné, co vás asi může potkat vždy a za všech okolností, jsou bandité. V Černarusi totiž nelze střílet jenom zombíky, ale i ostatní hráče, většinou kvůli potřebě se pořádně a snadno napakovat vybavením. Pokud v jednom životě zabijete pět hráčů a více, obdržíte zcela nový ohoz (ten samý, který nosí Němci v datadisku Operace Arrowhead), díky němuž vás všichni ostatní prokazatelně poznají, a většinou se vás pokusí zabít, pokud nejdřív nezabijete vy je. Život svinského bandity je zkrátka těžký, a to oboustranně. Řada lidí totiž ráda využívá situace, kdy nově se respawnující hráči nemají ani pistoli, takže jsou velmi snadným terčem. Obvazy se koneckonců mohou hodit. Banditi zkrátka k životu v DayZ patří, s tím se musíte smířit. Někdy se tak může stát, že se respawnujete, rozeběhnete, a někdo vás v mžiku zastřelí kvůli obvazům a painkillerům.

Druhá strana mince

Aby však bylo jasno, DayZ má i pár problémů. Třeba občasné potíže při připojování na server. Jednou se sekne přijímání dat z daného serveru, jindy zase nefunguje stažení vaší postavy z centrálního serveru, v leckterých případech je zkrátka připojení na server peklo, s nímž musíte počítat. Někdy lze na potíže s připojením narazit i během hry, kdy se v dolní části obrazovky objeví ikona rozpojeného kabelu, což značí, že vás asi čekají krušné chvíle lagů a dost možná i úplného odpojení. To může být ve chvíli, kdy se zrovna snažíte vypořádat s hordou zombie, docela problém. I když jsou problémy s připojením s každou novou verzí stále vzácnější, pořád tu jsou.

Největším problémem DayZ jsou ale nováčci. Lidí, kteří si kupují Armu 2 jenom kvůli DayZ, bohužel stále přibývá, a je to hrůza. Když se každou chvíli někdo v chatu ptá, jak se otevírá inventář, jak se dá zalehnout, nebo nedejbože čím se dá vyvolat mapa, leckoho z toho může trefit. Pokud se tedy také řadíte mezi jedince, kteří si chtějí Armu koupit výhradně kvůli DayZ, a nikdy jste se sérií nepřišli do styku, buď se vzpamatujte, nebo si aspoň předtím projděte kus původní singleplayerové kampaně nebo tutoriály. Jinak budete pravděpodobně kazit hru nejen sobě, ale hlavně ostatním.

DayZ bohužel způsobilo řadu potíží i veteránům klasického multiplayeru druhé Army. Když jste zapnuli hru po síti, vyskočila na vás tuna serverů, v nichž byla radost vybírat. A teď? Teď většina dostupných serverů běží na DayZ, a tak je často velký problém najít vhodný server s nějakým klasickým módem. DayZ normální multiplayer Army 2 do velké míry zabilo, proč to neříct na rovinu. Osobně jsem sice většinu času trávil v singleplayeru, ale i tak mě něco takového docela štve. Co teprve veterány, kteří naopak strávili většinu času v multiplayeru.

Černarus čeká

Každopádně, snad už nikdo nepochybuje o tom, že je DayZ velmi kvalitní a hlavně jedinečný mód, který prostě stojí za to vyzkoušet. Čeká vás nesmírně variabilní hratelnost, kdy nikdy ani netušíte, co vás čeká za kopcem, nebo i za nejbližším rohem, kdy jste rádi za každý nalezený zásobník nebo plechovku coly, a kdy jste také zatraceně vděční, pokud máte po ruce nějakého kolegu. A že nemáte žádný konkrétní cíl? Že vás nikdo nevede za ruku? Komu by to vadilo. Připravte se ale také na problémy s připojením, mód je koneckonců stále v alpha verzi. I díky tomu je nesmysl vynášet nad DayZ nějaký finální rozsudek nebo ho nějak výrazně a objektivně hodnotit, zvlášť když mód čeká ještě spousta úprav a oprav.

Tou nejvýznamnější je bezesporu fakt, že se dříve nebo později dočkáme samostatného DayZ titulu, na němž pracuje Dean Hall společně s lidmi Bohemia Interactive, a to přímo v srdci studia, v Mníšku pod Brdy. Jak nám navíc bylo řečeno, na vývoji se budou podílet i zakladatelé studia, bratři Španělé. Zatím má DayZ tým čtyři členy.

Přežití v Černarusi plné zombíků každopádně není žádná sranda, naopak jde o dost hardcore záležitost. Zkuste se ale přes něco takového přenést a do módu pořádně proniknout. Pokud už DayZ hrajete, netřeba vám něco takového říkat. A pokud ne, ale máte zájem, tak si kupte kompilaci Combined Operations, stáhněte si všechny potřebné soubory včetně nového patche na Operaci Arrowhead, eventuelně i aktuální beta patche, a hurá do boje. Ze všeho nejdřív si ale zahrajte původní Armu, ať aspoň trochu víte, do čeho jdete. Přece byste nechtěli ostatním kazit jedinečný zážitek. A můžete si být jistí, že jedinečný zážitek to opravdu je.

Závěrem se sluší poděkovat RockMaxovi a Raxllymu za poskytnuté obrazové materiály.