Deskovka: Azul

Srdce každého výtvarníka poskočí, když se pustí do výzdoby královského paláce v Evoře.

Reklama

V našich recenzích stolních her na Zingu se čas od času objeví také abstraktní deskovka, která vyniká nad svými konkurenty. Dnes se proto podíváme pod víko krabice po zásluze oceňovaného titulu Azul, za nímž stojí německý autor Michael Kiesling (dvojnásobný držitel Spiel Des Jahres za Torres a Tikal). Své zkušenosti s tvorbou deskových her promítl do principiálně jednoduchého tvoření dlaždic, které vás zabaví na neskutečně dlouhou dobu. Nechte se pozvat na portugalský dvůr 15. století.

Ve službách krále

Manuel I. se proslavil mnohými činy, jeho vláda je nejčastěji spojována s námořními objevy, obeplutím Afriky a tím také nalezením nové cesty do Indie nebo ziskem Brazílie. Nemůžeme se tak divit, že politické úspěchy zastínily jeho zásluhy o kulturní rozkvět Portugalska v 15. století inspirovaný maurským motivy. Když Španělé dobyli v roce 1492 Granadu, mohl portugalský monarcha navštívit slavnou Alhambru, kde se nechal okouzlit keramickými dlaždicemi na jejích zdech. Zatoužil tzv. azulejos vyzdobit také svůj palác v Evoře a sezval mistry obkladače z širokého okolí, aby svůj cíl naplnil.

Právě zde se dostáváte na řadu vy. Ve dvou až čtyřech hráčích se totiž snažíte vyplnit zadaný úkol a vytvořit řadu unikátních dlaždic v palácovém komplexu. Od řemeslníků ve městě se snažíte získat potřebné dlaždičky a chystat je na stavbu. Vítězí ten, komu se jako prvnímu podaří propojit kompletní horizontální řadu na svém plánu hráče. Průběh hry vlastně nemá s úvodním příběhem nic moc společného, ale to jí neubírá na kvalitě celého prožitku u stolu. Těžiště deskovky se soustředí na nabídku dlaždiček a spravování vlastní herní desky, do níž vám nikdo nemůže nijak zasáhnout. Jednoduchý a chytlavý princip vás donutí často se k Azulu vracet.

Neposedné dlaždičky v plátěném pytlíku

Recenzovaný titul totiž patří do skupiny deskovek, po nichž můžete sáhnout při jakékoliv příležitosti. Chcete si dát partičku po nedělním obědě s babičkou nebo vzít zajímavou hru na večerní posezení s přáteli? Máte půl hodiny času a máte chuť zasoupeřit si o vynesení odpadkového koše? Přesně pro vás je určen Azul, který se neztratí mezi všemi fillery, které se vám doma válí v poličce. Kouzelně barevnou hru nachystáte v řádu několika málo minut a můžete se pustit do skládání dlažby. Pokud chcete zapojit do partie nováčka, nezabere vám vysvětlení pravidel více než deset minut a můžete se směle pustit do hry.

Na základě počtu hráčů přichystáte doprostřed stolu výlohy řemeslníků, na něž se budou losovat dlaždice pro aktuální kolo trvající do jejich úplného rozebrání. Od prvního hráče si vybíráte z jednotlivých kruhů stejnobarevné kostky, jež si řadíte na levou stranu svého plánu. Vaším cílem je zaplnit vybraný řádek zleva doprava, abyste mohli takto nabitou linii převést do pravého bodovacího pole. Zpočátku se soustředíte na dokončení samostatných řádků, ale jakmile prokouknete zásady bodování umístěných obkladaček, tak se raději soustředíte na vytváření mnohem cennějších kombinací.

Po odehrání několika partií už se nespokojíte s pouhým zaplňováním políček a začnete přemýšlet nad co největším bodovým ziskem. Sami zjistíte, že partie se dá dokončit už po pátém kole, ale pokud se u stolu sejdou hrabivci, může se hra o dvě tři kola protáhnout. Nakonec budete natolik zkušení, že si troufnete otočit desku hráče, abyste si mohli vytvářet vlastní kombinace dlaždic. Musíte pouze zachovat „sudokové“ pravidlo, že každá kostka může být v řádku a sloupci zastoupena pouze jednou. Do verze pro pokročilé se z počátku nepouštějte, zbytečně byste se trápili, pravidla a principy se učí lépe na předdefinovaném plánu.

Pro tvořivé duše

Herní prožitek je na jedničku a užijí si jej i méně zkušení hráči, pro něž hru činí lákavou především výtvarné zpracování. Azul je prostě krásný. Orientální motivy se nádherně doplňují a jak na herní desce, tak na hráčově přehledu vypadají kostičky velmi pěkně. Musí se nechat, že Phelippe Guérinovi a Chrisi Quilliamsovi se povedlo navrhnout opravdu pěkné prostředí, které se neokouká po několika partiích. Samotné zpracování komponent také snese vyšší kritéria. Kostičky se losují z designového plátěného pytlíku, v němž se také dají skladovat. Výtku máme snad jen k neposednosti dlaždiček, protože při dopadu na podlahu se dokáží skotačivě rozeběhnout přes celou místnost, ale to je opravdu jen drobná piha na kráse.

Ani se nedivíme, že Azul sbírá po světě jedno ocenění za druhým (naposledy velmi prestižní Spiel des Jahres za rok 2018) a jsme velmi rádi, že jej na tuzemský trh společnost MINDOK přivedla. Zároveň se postarala o překlad manuálu, protože herní komponenty jsou zcela bez popisků. Kvalitní provedení jednotlivých částí (především dlaždic) si vybírá svou daň v podobě ceny okolo tisícovky, ale dlouhodobost titulu investici vyváží. Azul je povedená rodinná abstraktní hra, jejíž pravidla pochopí i méně častí hráči všech věkových kategorií (s doporučením od osmi let). Přesto se u ní pobaví i zkušení matadoři, kteří budou hledat nové způsoby, jak získat co největší počet bodů na jednu dlaždičku.