Deskovka: Rising Sun

Feudální Japonsko se zmítá válkami, do jejichž průběhu se rozhodli promluvit místní démoni a bohové.

Reklama

Mnoho českých hráčů má spojeno sousloví „desková hra“ s pořádnou krabicí, velkým množstvím komponent a pokud možno s hromadou figurek. Přesně pro tuto skupinu pařanů je určen dnes recenzovaný titul Rising Sun. Jde o nejnovější počin kanadského matadora stolních her Erica M. Langa, který přispěl světu obrovským množstvím počinů, z nichž jmenujme například Kmotra, karetní Hry o trůny, X-COM, Bloodborne nebo Blood Rage. Právě k poslední jmenované kultovní deskovce je Rising Sun často přirovnáván. Splní hra tematicky umístěná do středověkého Japonska očekávání?

Až oči budou přecházet

Dnešní text začne netradičně od grafického ztvárnění, protože to vás okamžitě praští do zrakového nervu. Na Rising Sun okamžitě uvidíte typické prvky pro vydavatelství Cool Mini or Not (CMON), které drží ochrannou ruku také nad japonským dobýváním. V krabici strážené malbami (z pod štětce Adriana Smithe) dálně východních hrdinů a monster najdete 50 figurek jednotlivých rodů, které se budou prohánět po ostrovech země vycházejícího slunce. Každý z pětice klanů má své unikátní bojovníky odlišitelné od ostatních pomocí typických znaků, jež korespondují s naturelem jednotlivých rodin. Ještě větší lákadlem jsou ovšem sošky démonů, které můžete během průběhu hry přitáhnout na svou stranu. Od prvního okamžiku se zamilujete do detailního provedení mýtických válečníků tvořících jednu z dominant stolu.

Během partie však bude vaši pozornost přitahovat především přehledně zpracovaná herní deska. Nejenže se ji povedlo vyvést výtvarně, ale také natolik přehledně, že se v ní vyzná i v rozsáhlých strategiích méně zběhlý hráč. Hlavní devizou je stupnice pro průběh kola. Povedlo se ji připravit natolik dobře, že byste neměli zapomenout na žádnou fázi v průběhu politických jednání. Prostou mechanikou se také vyřešila situace v určování pořadí bitev. Uživatelské přístupnosti také pomáhá intuitivní symbolika, jíž si osvojíte během několika minut. Českého hráče určitě potěší lokalizace do mateřštiny v režii místního distributora ADC Blackfire, takže mu nic nebude bránit ponořit se naplno do bojů o každý kus japonského souostroví.

Válka šógunů

Pojďme se tedy mrknout na zub samotné hratelnosti. Na začátku partie Rising Sun se vžijete do kůže jednoho z pánů mocných rodů navzájem bojujících o nadvládu nad rozdrobeným Japonskem. Na nekonečné šarvátky klanů proložené politickými intrikami, v nichž spojenectví je na hraně se zradou, dohlíží mocná božstva, která jsou ochotna svým věrným uctívatelům pomoci k úspěchu. V zoufalé snaze zničit svého nepřítele můžete vložit své naděje také do monster, jež doplní vaši armádu věrných samurajů a uplatitelných róninů. Ač základní popis vypadá složitě, věřte mi, že opak je pravdou. Pochopit pravidla Rising Sun není těžké, mnohem složitější je neutopit se v moři možností.

Tituly Erica M. Langa jsou známy komplexností a širokou škálou potenciálních voleb, ale dnes recenzovaná deskovka je až předimenzovaná. Méně zkušení stratégové se mohou zahltit svými aktivitami, ale mnohem horší muka jim přinese analýza soupeřových kroků, na něž musí přiměřeně reagovat a jež musí brát v potaz. Základem je výběr rodu, protože musíte přizpůsobit své činy nejsilnějším stránkám zvoleného klanu – vážky se umí rychle pohybovat, želvy umí takticky využívat svých pohyblivých pevností, bonsajové umí využívat svých obchodních dovedností, lotosový květ umí rozvířit politické vody, zatímco ryby se zaměří na využití peněz v boji. U žádné z rodin mi nepřišlo, že by byly přehnaně silné či slabé, spíše jsou dominantní v různých fázích soupeření.

Vítěze Rising Sun zjistíte po třech kolech symbolizujících roční období. Zima přináší konec partie, v níž se sčítají body určující nejmocnějšího šóguna. Jednotlivá kola jsou rozdělena na několik fází, které se dají shrnout na politickou a válečnou část. Před jejich popisem je důležité zmínit, že během celého klání můžete se svými soupeři vyjednávat – slibovat, prosit, vyhrožovat a podobně. Nikde však není napsáno, že vaši dohodu musíte dodržet. Zase na druhou stranu, pokud několikrát zradíte své spolu/protihráče, hodně těžko s vámi budou uzavírat spojenectví, které je pro průběh partie velmi důležité.

Politické kličky

V první fázi každého kola se bude rozhodovat o osudech Japonska v politických kláních určujících výchozí pozice před nevyhnutelnými vojenskými střety. Před samotným diplomatickým pletichařením si všichni sednou nad šálkem čaje během mírového obřadu, přičemž mohou uzavírat výhodné svazky. Být ve spojenectví se vyplatí, protože během fáze politických mandátů z přátelství s jiným klanem plynou značné výhody. V lichém počtu hráčů zůstane jeden z nich osamocen, ale to je regulováno mnoha mechanismy (např. zradou, která na hráče bez aliance nemá dopad). Přesto si myslím, že se vyplatí mít kamaráda do deště (kterého časem pošlete pragmaticky přes palubu, pokud to neudělá dřív on).

Počáteční fáze politických mandátů se odehrává v kolovém pořadí. Po promíchání žetonů si první hráč vybírá ze čtyř horních akcí tak, aby pro něj byly co nejvýhodnější. Vybírat může z verbování, během něhož si v místech s pevností může přidat samuraje nebo poslat kněze do svatyně uctívat jedno božstvo, přesunu vojáků po moři či po souši, výcviku (což je ve své podstatě nákup karet s monstry a bonusy) a sklizně, během níž nabere zlaťáky. Každý tento politický krok má svůj bonus pro spojence (draftování více vojáků, lepší sklizeň z držených území apod.).

Poté se vám do rukou může dostat zrada, během níž můžete vyměnit soupeřovy vojáky kromě daimjónů za své (nemilé), za což jste ovšem potrestání snížením cti, pokud jste ve spojenectví. Pro Japonce je čest velmi důležitým aspektem života a stejně velkou roli hraje v Rising Sun. Ztratit tvář před soupeři můžete docela snadno a o to těžší je ji získat zpět. Přitom čest je mnohdy rozhodujícím elementem na jazýčcích vah, protože při jakékoliv remíze uspěje hráč s aktuálně vyšší morální hodnotou.

Jednotlivé kroky politických činností jsou proloženy náboženskými obřady (pečlivě vyznačeny na herním plánu), během nichž vám ukáže svou světlou stránku některý ze sedmice božstev, které uctíváte. Obdržené bonusy vám mohou významně pomoci během plánování dalšího postupu a rozhodně se nevyplácí duchovní aspekt podcenit. Po politických kotrmelcích, jež mnohdy připomínají jednání v naší poslanecké sněmovně, se dopracujete k fázi války, kde se vyřeší všechny sesbírané křivdy na bojišti.

Raději se zapíchnu sám

Krvavé bitky probíhají postupně na územích podle jejich rozlosování na začátku kola. Pokud je v regionu pouze jeden hráč sám, automaticky získá nadvládu a s ní žeton v určité hodnotě vítězných bodů (podle odehraných ročních období). Ve chvíli, kdy se v kraji nacházejí pouze spojenci, tak se žeton přesouvá k hráči s větší ctí. Na ostří katany se rozhoduje mezi hráči, kteří spolu alianci netvoří. A klidně může jít o boj všech pěti hráčů. Bitvy se totiž účastní každý, kdo v dané lokaci disponuje alespoň jednou figurkou. Před samotným bojem není snadné určit, kdo je favoritem, protože řada mechanismů může nechat uspět z počátku úplného outsidera. Musíte si zkrátka neustále krýt záda.

Průběh samotného střetu mi přijde jako největší problém Rising Sunu. U politické fáze se může člověk zaseknout a promýšlet dopodrobna své tahy, ale většinou myslí na sebe. To u válečné fáze nejde. Musíte totiž odhadnout kroky soupeře, abyste jej přechytračili, získali co nejvíce bodů a pokud možno ještě samotné území. Slabším stratégům časem poteče mozek ušima a zažili jsme, že se raději preventivně zabíjeli. Osobní praxe říká, že se průběh bitev zrychluje s počtem odehraných partií, kdy se analýza postojů jednotlivých soků o dost zkrátí na základě předchozích zkušeností.

Veškeré vaše volby se odehrávají za efektně vymyšlenou plentou rodu, na níž jsou znázorněny všechny důležité aspekty rodiny. K rozhodování využijete kartičku s vojenskými kroky (druhá strana slouží jako nápověda v politické fázi) a našetřené peníze. Postupně přihodíte na jednotlivé části bitvy tak, abyste z nich vytěžili maximum. Můžete hned na začátku spáchat seppuku a zvýšit tak svou čest, přičemž přijdete o všechny vojáky (což by se stalo stejně, kdybyste bitvu prohráli). Poté můžete brát zajatce a odstraňovat tak soupeři jeho vojsko.

Nakonec můžete do boje přidat během první fáze najaté samuraje, róniny, kteří mohou zvrátit průběh boje na vaši stranu. Všechny postavičky na plánu se počítají s hodnotou jedna (pokud netřímáte kartičky se speciálními vlastnostmi nebo nepoužíváte silná monstra), sečtou se a vyhodnotí se celý střet. Vítěz ponechá své figurky na plánu, ale všechny investované peníze odevzdá poraženým v rámci reparací (mohou je použít hned v boji o další území). Celkově se můžete zúčastnit až osmi střetů a ve větším počtu hráčů se válčení dost protáhne. Šíře možností je totiž ubíjející a jak jsem již naznačil, méně zkušení hráče tento fakt semele.

Zima se blíží

Všechny tři kola mají podobný průběh, samozřejmě s tím, že se letní a podzimní fáze komplikuje již přítomnými samuraji a démony v Japonsku. Po odehrání všech kol se sečtou všechny body a určí se vítěz. Přestože působí titul Rising Sun komplikovaně, opak je pravdou. Vše je celkem intuitivní a během několika partií se naučíte řadu podlých triků a zdokonalíte své vyjednávaní aliancí tak, aby vám hrálo do karet. Dokonce si troufnu tvrdit, že s počtem odehraných her roste i zábava, protože se všechny činnosti automatizují, čímž se zkracují prodlevy, a navíc už více rozumíte podstatě deskovky samotné. Celkově by vám jedna partie měla zabrat okolo dvou hodin (se začínajícími deskovkáři klidně i dvojnásobek).

Rising Sun bude mít své oddané podporovatele i zapřisáhlé odpůrce. Rozhodně se nejedná o stolní hru do každé rodiny, její hloubku si užijí kovaní stratégové. Ve chvíli, kdy začnete zaučovat méně zkušeného hráče, budete zřejmě prožívat očistec. Přesto musím dílo Erica M. Langa hodnotit spíše pozitivně, protože politická fáze je velmi povedená a figurky potěší, stejně jako grafické provedení. K plusům přidávám velkou míru komunikace během celého průběhu partie, což nemusí být u area control her pravidlem, určitě ne v takové míře. To, že u některých partií bude skřípat bojová část, je dáno velkou mírou možností, které ne každý dokáže ukočírovat. U střetů bude hodně záležet na vyhranosti jednotlivých soupeřů. Někoho může odradit cenovka okolo dvou tisíc, ale s přihlédnutím k výbavě krabice se není čemu divit.