HW Test: Nintendo Switch 2 – sázka na jistotu | Kapitola 2

Když černá není černá

Přesunul už bych se k samotné konzoli. Jedním z největších témat byl tentokrát displej, a to z ne úplně příjemných důvodů. Ačkoli totiž přinesl velká vylepšení, která bychom u Nintenda nečekali, sám o sobě je v několika ohledech horší než OLED displej u OLED modelu Switche. A to je něco, čeho jsme se asi všichni báli, ale co podle mě nikdy nemělo nastat, a myslím si, že Nintendo udělalo chybu, když nepřipravilo OLED Switch 2 už na launch, nebo nezvolilo alespoň technologii miniLED.

Ze Switche 2 se nakonec vyklubal naprosto klasický LED s IPS panelem. Pokud jste tedy, stejně jako já, zvyklí na de facto nekonečný kontrast OLEDu a skutečnou černou, Switch 2 vás vrátí zpátky do kruté LCD reality hned při prvním zapnutím, kdy černé pozadí jednoduše není černé. Pro mě osobně to je tak velký zápor, že jsem nakonec většinu času strávil v docked režimu, i když původní Switch jsem používal výhradně jako handheld.

Switch OLED vs. Switch 2 (test černé barvy) | Zdroj: Jan Urbančík/Zing.cz

Switch OLED vs. Switch 2 vs. Steam Deck OLED (test černé barvy) | Zdroj: Jan Urbančík/Zing.cz

Navíc je tu ještě jedna věc, a to podpora HDR, kterou Nintendo slibovalo. Už když jsme zjistili, že půjde o klasický IPS panel, bylo jasné, že HDR zde bude spíš jen marketingovým termínem a odškrtnutou funkcí ze seznamu, a to se také potvrdilo. Vzhledem k tomu, že je displej podsvícen jednolitě, bez jakýchkoli ztmavovacích zón, nemůže ze své podstaty HDR fungovat, protože účel téhle technologie je, aby zvýraznila jasné části obrazu, ale zbytek zůstal tmavší. Jenže LCD dokáže pouze zvýšit celkový jas, takže je pak světlejší úplně všechno, čímž HDR smysl naprosto ztrácí.

Samozřejmě není všechno na displeji špatné. Jednak je větší, konkrétně 7,9palcový, což je velmi příjemný nárůst oproti 7palcovému OLED Switchi, a společně s tím přináší nárůst rozlišení ze 720p na Full HD, což je rozhodně také znát. Zdaleka nejlepší novinkou je každopádně podpora 120 Hz, což se ve hrách nehodí jenom pro 120 FPS režimy, ale třeba také pro módy se 40 FPS, jak už někteří vývojáři ukázali. 

A k tomu navíc displej podporuje také technologii VRR, což je silná zbraň proti případnému nestabilnímu frame ratu. Upozorňoval jsem na to už u Welcome Tour, kde si můžete ve velmi pěkně zpracovaném tech demu funkci vyzkoušet. Díky tomu tak víme, že Switch 2 podporuje rozmezí 120 až 40 Hz, a to včetně LFC (Low frame rate compensation), takže pro snímkovou frekvenci nižší než 40 FPS zvolí nejbližší vhodný refresh rate tak, aby na každý snímek vycházely dvě či více obnovení displeje. Jde tedy o skvělou funkci, jež je i výborně implementovaná, takže tady můžu jedině chválit.

i Zdroj: Jan Urbančík/Zing.cz

Na závěr displeje si ale nedovolím menší rýpnutí do absence nočního režimu, který je, alespoň pro mě osobně, dost důležitý. Dnes už ho standardně nabízí Android zařízení, najdete ho ve Windowsech (a tím pádem i PC handheldech, které Windows používají), ale má ho i Steam Deck se svým SteamOS. Pravdou je, že blokaci modrého světla nemá, pro mě z nepochopitelného důvodu, ani PS5, ale tam se to dá alespoň řešit nastavením monitoru/televize. U displeje Switche/Switche 2 to bohužel možné není, a proto jsem se hraní večer většinou vyhýbal. Za to tedy ale nemůže jenom modré světlo, ale i již zmíněný fakt, že jde o LCD.

Celkově mám z displeje smíšené pocity. Nejde o úplnou katastrofu, jak se někteří lidé snaží vykreslit, ale také o žádný zázrak a rozhodně není lepší než displej u Switche OLED, jak by se vám někdo snažil namluvit. Má zkrátka nemálo důležitých pozitiv, ale také velké negativum čistě kvůli faktu, že je to klasické LCD. A LCD, které navíc mimochodem trpí na poměrně značný ghosting, ale to zrovna není něco, čeho jsem si při hraní nějak výrazněji všímal, takže bych vás odkázal na technické experty, kteří fenomén pečlivě zdokumentovali.

Jak se hraje v handheld režimu?

Přesuňme se k samotnému hraní v handheld režimu, kde bych se zaměřil hned na několik aspektů. Jednak samozřejmě platí, že konzoli můžete kdykoli zadockovat či oddockovat a přechod je prakticky instantní, což je skvělé. Stejně tak kromě klasického handheld držení můžete použít i tabletop režim za pomocí stojánku, který je sice dostatečně stabilní, ale přišlo mi, že se s ním kvůli netradičnímu tvaru manipuluje výrazně hůř než u OLED Switche. Zato každopádně nabízí velký výběr konkrétního úhlu až po úplné extrémy.

Co mě trochu znepokojilo, je fakt, že po vytáhnutí z docku je konzole dost horká a také velmi hlasitá, což přetrvává i během hraní v handheld režimu. Trochu se bojím, že během nejteplejších letních měsíců by to mohlo být ještě horší, tak jenom doufejme, že s tím Nintendo dostatečně počítalo, protože tohle jsou věci, které Switch OLED rozhodně netrápily.

i Zdroj: Jan Urbančík/Zing.cz

A promítá se to i na výdrži baterie, která není kdovíjak vysoká. Osobně jsem testoval Mario Kart World při maximálním jasu a ze 100 na 0 % se konzole dostala za 2 hodiny a 24 minut, takže ty nejnáročnější hry si moc dlouho neužijete. Samozřejmě u méně náročných titulů je výdrž lepší, ale i tam má výrazně navrch Switch OLED, odkázat ale už musím na testy různých tvůrců obsahu.

Co se týče ergonomie, žádné velké změny nečekejte. Switch 2 je extrémně tenký a naprosto placatý, což je sice obdivuhodné vzhledem k tomu, jaký hardware se do něj vešel, a vhodné například pro skladování na cesty, ale také poněkud nepohodlné pro samotné hraní. V sedě či ve stoje se to ještě dá, ale i tak vás po nějaké době začnou bolet ruce. Hraní v posteli je pak ale vyloženě nepříjemné, stejně jako u původního Switche, takže pro delší handheld hraní je podle mě prakticky nutností pořídit grip.