Seznam kapitol
Příjemná evoluce hybridní konzole, ale také pár zvláštních problémů.
Docked režim a podivnosti s HDMI
A když už jsme probrali ovladače, je na čase se přesunout k docked režimu, který tentokrát sliboval nemalý posun oproti handheldu. Samotný dock totiž obsahuje poměrně výrazné aktivní chlazení, aby šel z konzole vytěžit ten maximální možný výkon.
Nejprve je ale třeba probrat zvláštní věci okolo připojení k monitoru či televizi. Switch 2 totiž nejprve vysílá signál videa skrz spodní USB-C port přes DisplayPort do docku, kde se následně mění na HDMI a ten už jde jako výstup do vašeho zobrazovacího zařízení. Tahle změna z jednoho protokolu na druhý ale s sebou nese určité nepříjemnosti.
Ačkoli teoreticky by měl Switch 2 podporovat HDMI 2.1, ve skutečnosti tomu tak není. Maximum je tak 4K 60 Hz, a pokud chcete 120 Hz, musíte se spokojit se 1440p. Není to ani tak problém pro 120 FPS režimy, protože tam se 4K stejně očekávat nedá, ale minimálně pro 40 FPS je to docela škoda. Hlavně ale tahle omezení přináší ještě jednu velkou nevýhodu.
A tou je absence VRR, které tak, alespoň prozatím, zůstává exkluzivní pro interní displej. To považuji za poměrně velký nedostatek, protože v dnešní době už má HDMI VRR kdejaká televize či monitor, takže podpora na téhle straně není problém. Bohužel ale problémy plynou z oné konverze DP na HDMI, která HDMI VRR neumožňuje a klasický Adaptive Sync zřejmě není přes HDMI jak dostat, protože to je funkce, kterou umí pouze grafické karty od AMD.
A pak je tady ještě jedna nepříjemnost pojící se s docked režimem. A tou je fakt, že uživatelské rozhraní systému je zřejmě stále pouze v 1080p, protože na 4K monitoru působí dost rozmazaně. Jasně, ve výsledku je to maličkost, ale úplně zbytečná maličkost, která může být lehce napravena a zážitek z konzole jenom vylepší.
Jinak se ale v docked režimu hrálo dobře a žádné další problémy jsem nezaznamenal. Skvělý mi přijde například fakt, že můžete sluchátka připojit přes 3.5mm jack přímo do konzole, takže nutně nemusíte vlastnit Pro Controller, ale i tam případně jack najdete.
A jak je to s výkonem?
Ještě jsme ale neprobrali jedno z těch největších vylepšení, které Switch 2 přináší, a tím je samozřejmě výrazně vyšší výkon. Jistě, nejde o nejvýkonnější konzoli na světě a její hardware, který jsme podrobně rozebrali v dřívějším článku, je už nyní 5 let starý, nic to ale nemění na tom, že oproti původnímu Switchi je upgrade obrovský.
Vidět je to nejenom na vylepšených hrách, kterých je zatím jenom pár, ale také těch zpětně kompatibilních, u nichž hardware prvního Switche mnohdy nestačil. Bayonetta 3 tak nově běží na stabilních 60 FPS a The Legend of Zelda: Link’s Awakening výrazně potlačilo nepříjemný stuttering. Příkladů je ale mnohem víc a řada her má nyní stabilní frame rate, zatímco dříve dost kolísal, případně díky DRS nabízí vyšší rozlišení.
Sám za sebe mluví také fakt, že na Switchi 2 běží i hry jako Cyberpunk 2077, což by bylo na původním Switchi naprosto nemyslitelné. A takových portů máme slíbených víc, ať už jde o FF7 Remake, Elden Ring či třeba chystaného Jamese Bonda od IOI. Zatím se zdá, že bude podpora 3rd party vývojářů velká.
Samozřejmě je otázkou, jak dlouho vydrží. Jak už tady padlo, hardware Switche 2 je dost zastaralý už při svém vydání a přibývajícími roky se to bude jenom zhoršovat, obzvlášť po vydání nové generace konzolí, jež nás nejspíš čeká na podzim 2027. Trochu se obávám, že nastane podobná situace jako u prvního Switche a 3rd party vývojáři se v pozdější části životního cyklu do velké míry stáhnou a nabídnou jen méně náročné hry, případně možnost cloudového hraní.
Naopak o podporu samotného Nintenda se samozřejmě bát nemusíme a dá se očekávat, že opět nasadí poměrně vražedné tempo vydávání her. A přestože kvalita je lepší než kvantita, Nintendo minulou generaci dokázalo, že je schopné dělat obojí zároveň. Zajímavé navíc je, že se 1st party týmy, minimálně zatím, nesnaží využít výkon navíc tím tradičním způsobem. Místo obecně lepší grafiky jsme se tak dočkali open worldu v Mario Kart World a čeká na nás pokročilá destrukce v Donkey Kong Bananza. Jsem tedy zvědavý, s čím vším ještě Nintendo přijde.
Hlavně ale doufám, že se japonská společnost konečně naučí používat anti-aliasing, který u původního Switche často zbytečně kazil jinak pěkný vizuál. Minimálně nový Mario Kart tomu zatím moc nenasvědčuje, ale byla by to obrovská nevyužitá příležitost, když teď mají vývojáři k dispozici i technologii DLSS, byť zřejmě v jakési osekané verzi, a 3rd party vývojáři ji už využívají. Naopak ray tracing, přestože ho čip podporuje, bych ve hrách úplně neočekával, maximálně v nějakých technologických ukázkách či menších titulech.
Konečně rychlejší načítání
Nezmínil jsem ještě jednu velkou výhodu, kterou přináší modernější hardware, a tou je rychlost načítání. A to nejenom díky rychlejšímu úložišti, jehož kapacita 256 GB je podle mě dostačující, ale případně ho můžete rozšířit MicroSD Express kartami. Svůj podíl hraje také výrazně výkonnější procesor a v případě Switche 2 i vlastní jednotka pro dekompresi dat. Nové či vylepšené tituly se tak načítají během pár sekund. Sice stále o něco pomaleji, než jsme zvyklí třeba z PS5 a XSX/XSS, ale i tak jde o obrovský upgrade oproti pomalému načítání na prvním Switchi.
A vylepšení je cítit také ve hrách, které pro nový hardware nijak přizpůsobeny nejsou. Několik jsem jich otestoval a výsledky najdete v tabulce níže. V těch nejhorších případech se Switch 2 dostane na zhruba poloviční čas, většinou jsou ale zrychlení ještě mnohem výraznější, což je skvělá zpráva.
| Hra | Nintendo Switch OLED | Nintendo Switch 2 |
|---|---|---|
| XCOM 2 (načtení uložené pozice) | 70,80 s | 26,23 s |
| Princess Peach Showtime (načtení levelu) | 25,69 s | 12,93 s |
| Mario + Rabbids: Sparks of Hope (fast travel) | 20,75 s | 11,90 s |
| Mario & Luigi: Brothership (načtení uložené pozice) | 17,17 s | 4,80 s |
| Zelda: Link's Awakening (načtení uložené pozice) | 14,12 s | 3,07 s |
Jen je třeba u Switche 2 dávat pozor na jednu věc. Zatímco první Switch nabízel prakticky identické načítací časy u interního úložiště, MicroSD karty i cartridge, u nové konzole to neplatí. Nejrychlejší je interní úložiště, MicroSD Express o trochu pomalejší a cartridge poměrně výrazně zaostává. Pokud tedy chcete, aby se vám hra načítala co nejrychleji, je třeba kupovat digitální kopie a umisťovat je na úložiště samotné konzole.
