Má cenu HoNit?

Pár týdnů nazpět jsem se nechal hloupě unést a popravdě napsal co si myslím o Heroes of Newerth. Na ploše nějakých 100 komentářů mi pak fandové hry barvitě vylýčili jaký jsem to ignorant, že nepoznám kvalitní titul ani když mě mlátí po hlavě, pročež se ptám znovu, má vůbec cenu HoNit?

V rámci falešné objektivity jsem se tak rozhodl pro z mého pohledu jediné férové řešení, a to přímé srovnání HoN s League of Legends. DoTU jsem záměrně vynechal, protože jde v podstatě jen o chudší verzi Hrdinů z Newerthu. Postavíme-li obě hry vedle sebe, je rozdíl mezi nimi na první pohled přímo propastný. HoN se totiž může od začátku pochlubit funkcemi, o nichž hráči LoL marně sní celé měsíce. Avšak ani dítku studia S2 Games se nevyhnula drobná škobrtnutí.

Kupříkladu uživatelské rozhraní je v Heroes of Newerth řešeno „zajímavě“, neřku-li rovnou nešťastně. Oproti LoL sice nabízí podstatně víc možností (mimo jiné velice sympatické filtrování her), jež jsou však draze vykoupeny přehledností. Ano, po nějaké době si na to člověk zvykne a orientuje se relativně bez problému. Stejně tak si ale američtí indiáni zvykli na syfilis, pochybuji však, že by za něj Španělům děkovali.

Menu League of Legends naproti tomu sestává z několika málo roztomile velkých tlačítek, přes které se dostanete ke všemu potřebnému. I start hry hraje výrazně ve prospěch LoL, vše je totiž otázkou doslova čtyř kliknutí, po nichž už následuje automatický výběr nejvhodnějšího utkání. HoN je samozřejmě matchmakingem vybaveno také, jenže většina hráčů po čase přivykne jistému standardu a v takovém případě není jiná možnost, než řešit všechno hezky ručně přes filtr. Stejně tak jako je to přednost, je to i nevýhoda.

V případě hry samotné už nicméně získává navrch Heroes of Newerth. Zatímco v LoL se v obou týmech celkem pravidelně objevují stejní hrdinové, v HoN jsou zápasy podstatně rozmanitější. Obrovské plus přitom představuje i rozloha 5v5 map, která v pozdějších fázích hry umožňuje skutečné taktizování. Přijde mi nicméně, že to tak trochu zabíjí temně laděná grafika. Ve velkých bitvách a při procházení lesem (nedej bože, když se tato dvě kritéria protnou) totiž člověk velice snadno ztrácí orientaci. League of Legends je naproti tomu vytýkán dětský, duhově zbarvený audiovizuál, ale upřímně nevím proč. Svou funkci totiž plní perfektně a jestli má horší detaily, či textury je mi vážně jedno.

Stejně tak si pochvalu zaslouží zpracování obchodu, u něhož lidé z Riot Games, na rozdíl od S2, vsadili na velké menu a s tím spojenou přehlednost. Pokud bych chtěl u HoN na něco skutečně nadávat, byla by to právě putyka, která je směšně malá, plná stupidních obrázků, jejichž popis navíc získáte až po přejetí kurzorem a vyčkání vteřiny, či dvou.

Je ale dost dobře možné, že veškerý čas vývojáři věnovali hrdinům, kteří se tak mohou pochlubit nejen vyšším level-capem, ale rovněž možností investovat cenné bodíky kromě schopností také do atributů jako je síla, inteligence a podobně. V podstatě je to sice jen drobnost, ale velice příjemná. Neméně pozitivní je pak i celkový počet šampiónů, který sahá k sedmi desítkám a jistě do budoucna ještě nabobtná. Obdobně početnou základnou herních avatarů se nicméně může pochlubit i LoL, ačkoliv zde si je musíte buď koupit, nebo si na ně usilovným hraním vydělat.

Co si však koupíte jen těžko, je integrovaný voice chat, jenž v LoL chybí jako dírky v pásku průměrného Američana. Když za nic jiného, tak za něj si tvůrci HoN zaslouží fanfáry i pořádnou pochvalu. Stejně jako za přátelský reconnect servis. I navzdory tomu všemu ale stále dávám přednost League of Legends, a to z jednoho prostého důvodu.

Pokud totiž nehodláte obrážet turnaje, nebo si uměle zvyšovat sebevědomí, Heroes of Newerth je tak trochu „zbytečnou“ hrou. Já osobně třeba toužím jen potom, abych si ve chvílích volna, či po náročném dni mohl jednoduše sednout k PC a dát si rychlou hru. A zatímco v LoL je to otázka pár kliknutí, v HoN musí člověk vynaložit podstatně víc úsilí pro připojení do hry i pro samotné hraní. Zda-li je to dobře či špatně už však záleží na každém jednom hráči a na tom, co od her tohoto typu očekává.