Max Payne 3 – nabušená srdcovka

Recenze z Xbox 360 verze hry.

Max Payne je kult. Akční legenda, která je aktivně hraná dodnes, a to především díky komunitě a nevyčerpatelné zásobě rozličných módů, jež parodují filmy a jiné hry. Pravým důvodem, proč Maxe tolik milujeme je však především samotný srdcervoucí příběh, noirová hutná atmosféra a bombastické přestřelky. Vždyť Max hrám přinesl zpomalení času a skoky do stran. A především to udělal tak, jak se to dělat má. Již od prvních chvílí, kdy se začalo mluvit o třetím pokračování však mezi fanoušky neutichalo zklamání. Proč Sao Paulo? Kde je New York? Kde jsou zasněžené ulice? Kde je noirová atmosféra?

Série je o Maxovi, jeho dramatickém životním příběhu, sarkastických monolozích a vnitřních démonech, se kterými musí neustále bojovat prostřednictvím alkoholu a prášků proti bolesti.

Jsem si téměř jistý, že praví fanoušci vše vzali s rezervou a po pořádných záběrech z hraní se opět začali těšit. Těm ostatním, kteří stále vývojářům nevěří, musím připomenout jeden velmi důležitý fakt. Série není o noirové atmosféře. Není o New Yorku a už vůbec ne o neustále zasněžených nocích. Série je o Maxovi, jeho dramatickém životním příběhu, sarkastických monolozích a vnitřních démonech, se kterými musí neustále bojovat prostřednictvím alkoholu a prášků proti bolesti. To je Max Payne. A Rockstar jej převedl do nového tisíciletí stylem, který se poštěstí jen málokteré zbožňované herní sérii.

Jiné město, stejné problémy

V New Yorku už pro Maxe není místo. Truchlení po zemřelé rodině jej dovedlo na pokraj zhroucení a alkoholem nasáklý mozek se zmohl jen na poslední zoufalý pokus napravit spravedlnost v ulicích. Bohužel ledviny, jejichž obsah provrtal kulkou, patřily synovi jednoho z nejvlivnějších mafiánů newyorkského podsvětí. A ten chce Maxovu hlavu. Nezbývá tedy, než přijmout pracovní pozvánku dávného přítele Passose a vydat se do prosluněné Brazílie. Tam totiž bydlí Rodrigo Branco, bohatý businessman, jehož blonďatá a lehce roztržitá žena Fabiana potřebuje ochranu. A kdo jiný se na tuto prácičku hodí lépe, než ostřílený policejní veterán s lehkou závislostí na práškách a alkoholu?

Do situace se vmísí policejní složky, pouliční gangy i tajné vojenské organizace, takže bude o terče postaráno.

Brazilské Sao Paolo je však temné a nebezpečné místo, proti kterému je New York jen zoologickou zahradou s jednorožci a plyšovými medvídky, což Max brzy pozná na vlastní kůži. Po několika pokusech o únos mizí Fabiana ve vrtulníku a náš unavený hrdina je zapleten do kolotoče událostí, které zdaleka přesahují jen obyčejné výkupné a sahají až na vysoké příčky tamní vlády. Do situace se navíc vmísí policejní složky, pouliční gangy i tajné vojenské organizace, takže bude o terče postaráno. Kdepak, tahle dovolená zdaleka není tak idylická, jak se mohlo ze začátku zdát.

Prvně musím pánům ze studia zatleskat za bravurní přenesení temné noirové atmosféry do nového světa. Zasněžený New York měl rozhodně neopakovatelný vibe, Sao Paolo je však natolik brutální a drastické město, že rychle přehodnotíte svou nedůvěru. Však si stačí vzpomenout na filmy Muž v ohni s Denzelem Washingtonem, Rychle a Zběsile 5 či nejnovější Get the Gringo s Melem Gibsonem, což je prakticky filmová kopie nového Maxe, kde je brazilské podsvětí dopodrobna rozebíráno. Nejbrutálnější popravy, nejdrsnější gangy a pašování všeho, od zbraní a drog až po žvýkačky a kondomy, to vše najdete právě zde. Rockstar navíc skvěle využil atmosféru „neznáma“. Max totiž nezná jazyk a hráč tak má téměř celou dobu pocit, že je outsiderem, vhozeným do víru událostí, které nechápe a musí je řešit jediným způsobem, který zná. Skrze nažhavené hlavně.

V jednoduchosti je síla

Max Payne 3 názorně ukazuje, jak lze v hratelnosti smíchat extrémně jednoduché postupy se zábavnými prvky, které neunudí po první půlhodině. Někteří redaktoři zahraničních swebů považovali za nedostatek přílišnou linearitu a já si nemohu, než poklepávat na čelo. Má snad být Max Payne sandboxovou hrou s otevřeným světem jen proto, že to dělá Rockstar? Max vždy byl a bude maximálně lineární akcí, která si zakládá na požitku z přestřelek a příběhu, což vývojáři plní do puntíku.

Shoot-dodge stále vypadá božsky a fanouškům režiséra Johna Woo budou blahem slzet oči.

Hratelnost je tady především o střílení, na což jsme si v sérii už zvykli. Nejde tady o chytrý průchod úrovní či řešení zapeklitých hádanek. Stačí vběhnout do místnosti a co nejstylovějším způsobem všechny pokosit. Nejlépe, aby se ve vzduchu vznášelo co nejvíce kousků betonu, dřeva a skla a krev zpomaleně plachtila vzduchem. Max si i v nové době zachovává svůj pověstný základ včetně zpomalení času, neboli bullet-timu a manévru shoot-dodge, kdy se ve zpomaleném skoku snažíte trefit co nejvíce nebožtíků do hlavy. A ano, stále to vypadá božsky a fanouškům režiséra Johna Woo budou blahem slzet oči. Rockstar zamakal na animacích, takže vypadají pohyby hlavního hrdiny naprosto plynule a realisticky, ať už plachtíte vzduchem, nebo se snažíte zvednout po pádu do krytu.

Čas od času budete muset rychle vyřešit smrtelnou situaci, která má většinou velmi jednoduchý háček a několikrát v každé kapitole narazíte na tzv. automatické zpomalovačky. Ty sebou v zásadě jeví ten nejvíce cool způsob, kterým jen jde střílet ze zbraní, kdy musíte rychle postřílet daný počet protivníků. Jedná se většinou o střílení v letu, při slajdování po překážce, při výskoku z autobusu a další haluzácké a naprosto kulervoucí způsoby, na které by mnohdy nepřišel ani ten nejlepší režisér akčních filmů. Sice v těchto chvílích zachází Max už trochu do absurdity, to ale nemění nic na faktu, že se jedná o ty největší WOW momenty celé hry.

Jak jste již pochopili, do nočního New Yorku se opravdu několikrát vrátíme a hráči, kterým bude scházet stará dobrá atmosféra, se do těchto misí budou moci vracet do aleluja prostřednictvím arkádového módu.

Příběh a scénář je bravurní, i když je potřeba si na rychlé skoky v čase zvykat. Během cca 12 hodin, za které kampaň odehrajete, se totiž budete hned několikrát vracet prostřednictvím flashbacků do New Yorku a několika dalších míst, abyste posbírali střípky příběhu a pochopili, o co jde. To je samo o sobě skvělým nápadem, jelikož díky tomu hra neupadá do stereotypu a neustále drží hráče v pozornosti. Jak jste již pochopili, do nočního New Yorku se opravdu několikrát vrátíme a hráči, kterým bude scházet stará dobrá atmosféra, se do těchto misí budou moci vracet do aleluja prostřednictvím arkádového módu. O tom však později.

Rychlé skoky a střih možná bude ze začátku působit trochu hektickým dojmem, člověk si ale po chvíli zvykne a především začne chápat souvislosti tohoto stylu vyprávění a vybrané lokality. Samotné hraní totiž velmi často prořezávají filmečky, které skrývají nahrávací obrazovky a hráč tak často ztrácí kontrolu nad Maxem, což může působit trhaně. Filmečky jsou však důležité po posun příběhu a především vrací oblíbené komiksové slajdy z minulých dílů, byť v lehce modernějším kabátku. Rozličné rozostřování, skákání a rozdělování obrazu působí efektně a jde ruku v ruce s Maxem a jeho chaotickým pocitem v cizí zemi.

Když utichnou zbraně

To se samozřejmě nikdy nestane. Pokud patříte mezi zaryté fanoušky Maxe, budete si chtít příběh sjet podruhé hned, jak dohrajete hlavní kampaň. Rockstar ale nelenil a kromě klasického singleplayeru vysypal do krabičky ještě tunu bonusů navíc. Pro ty, kdo neoplývá placeným Gold účtem na Xbox Live či jiný online portál je připraveno několik zábavných módů, které tu nejsou jen pro srandu králíkům. Ve Score Attack musíte proběhnout kapitolami co možná nejlépe a nejstylověji. Počítají se headshoty, stylové trefy a čistá hra. Naopak za zranění, využití prášků a další chyby se odečítá. Na konci každé kapitoly pak dostáváte medaili a hurá dál. New York Minute je zajímavým a velmi dravým módem, kdy musíte každou kapitolou proběhnout za jednu jedinou minutu. Za zabití se vám přičítají drahocenné vteřiny a vy tedy musíte proběhnout úrovní s rozumem a co nejrychleji. Obdobou je i New York Minute Hardcore, kde jsou nepřátelé o něco tužší a čas ještě nelítostnější.

Mnohem zajímavější ale je, že tyto módy nejsou jen pro prodloužení herní doby. Odemykají totiž cheaty, které pak můžete aktivovat pro druhé kolo v příběhu. Pokud tak například získáte zlaté medaile ve všech kapitolách módu Score Attack, získáte neomezené množství bullet-timu. Pokud posbíráte po úrovních všechny schované zlaté zbraně, dostanete možnost si je ochočit a ještě se vám odemkne nekonečno munice. A s tím už je druhotné hraní mnohem zábavnější. Rockstar zkrátka myslel na všechno a i když proběhnete příběhem za nějakých 10 až 12 hodin, u hry samotné zkysnete mnohem déle. A to jsem se ještě ani nezmínil o plnohodnotném a nesmírně zábavném multiplayeru.

Multiplayer se velmi podobá hře Uncharted 3.

Všichni proti všem

Rockstar nepřestává udivovat. Když už jsme si mysleli, že tu bude multiplayer jen do počtu, přišel s propracovaným systémem, který vydrží dlouhé měsíce. Multiplayer se přitom velmi podobá hře Uncharted 3. Také si tu hlídáte svého avatara, kupujete rozličný inventář a zbraně, aplikujete perky a snažíte se nasbírat zkušenosti ze zápasů.

Kromě klasik v podobě deathmatche a team deathmatche (oba v malé i velké verzi) nejvíce nalákají na dlouhotrvající hraní především další dva módy, jež nesou název Gang Wars a Pain Killer. První jmenované proti sobě poštve dva týmy hráčů a zasadí do krátkých příběhových situací, jež se prolínají s kampaní. Úkoly se tu dynamicky mění a jednou tak musíte zabrat požadovaná území, zneškodnit bombu či postřílet celý nepřátelský tým, podruhé zase bránit své území, donést tašku s penězi na určité místo a zůstat naživu co nejdéle. Tato dynamika skvělým způsobem víří stereotyp, a tak nikdy nevíte, co vás čeká dál. Hra s živými hráči pak jen přispívá ke skvělé komunitní atmosféře.

Pain Killer stačí dva hráče do role Maxe a jeho kolegy Passose. Ty se pak musí co nejdéle ubránit návalu ostatních hráčů, kteří se je snaží sejmout. Oba mají zásobu prášků i silné zbraně, takže to nebude nic jednoduchého. Ten z hráčů, kteří jednoho z hrdinů sejme si s ním vymění místo a musí se opět bránit nástupu ostatních. Ten, kdo vydrží v těle hrdiny nejdéle, vyhrává.

Postupem času si zlepšujete postavu, kupujete nové vybavení, dostáváte perky a vylepšujete si své postavení ve světových žebříčcích.

Už samotné herní módy se postarají o stovky hodin zábavy, motivace k neustálému návratu se ale skrývá především v penězích a bodech, které během hraní získáváte. Postupem času si tak zlepšujete postavu, kupujete nové vybavení, dostáváte perky a vylepšujete si své postavení ve světových žebříčcích. Multiplayer je tu extrémně návykový a popravdě jsem natolik kvalitně odvedenou práci nečekal. Bravo.

Kýžená odměna není zadarmo

Pochválit musím umělou inteligenci nepřátel, která i na nejlehčí obtížnost často hraničí s pořádným výpraskem. Nepřátelské chování se liší v závislosti na tom, koho na své pouti potkáte. Pouliční gangy většinou jen uplašeně pobíhají a snaží se vás sejmout, což se jim samozřejmě nedaří. Lépe vycvičení vojáci či rovnou policisté však jsou už podstatně tužší, využívají taktiky a strategie a dokážou vás velmi rychle vykouřit z krytu. Zdraví se vám navíc nedoplňuje, a tak musíte spoléhat na svůj vlastní sniperský um a chytré používání prášků proti bolesti. I toto je jeden z prvků, který se v sérii vrací, a právě na třetím dílu Maxe doopravdy poznáte, nakolik nám moderní hry s uzdravovacím systémem vymyly mozek.

Několikrát za hru na vás tvůrci vrhnou až moc velký počet nepřátel a hraní na schovávanou je tedy nutností.

Jak říkali sami vývojáři, implementace krytu do hry přináší spíše více možností, než nutnost jej za každou cenu používat. Pokud totiž jako za starých časů naběhnete do chumlu ve zpomalení a budete se snažit všechny pokosit, stále budete mít slušnou šanci, že to přežijete. Několikrát za hru na vás však tvůrci vrhnou až moc velký počet nepřátel a hraní na schovávanou je tedy nutností. Hra je navíc i na nejlehčí obtížnost opravdu velkou výzvou a ovládnutí všech schopností Maxe je tedy životně důležité.

Když je film a hry jedním celkem

Pokud dokáže Max Payne 3 něčím uzemnit, je to rozhodně prezentace a neuvěřitelně filmové podání, které se prolíná mezi akcí a filmečky a dělá z vyprávění jeden pevný celek. Nemluvím tu vyloženě o krásách grafické stránky, jako spíše o maniakálním smyslu pro detail. Vylepšený Rage engine z GTA IV dělá divy a díky lineárnější nátuře hry může směřovat veškerou svou snahu na malé detaily. Prostředí jsou tu extrémně detailní a navíc zcela zničitelná, což přidává lví podíl atmosféry během přestřelek. Animace lahodí oku a podléhají zákonům fyziky díky Euphoria enginu, jenž tu vše hlídá. Mnohem více ale překvapí malé detaily, jako je pot na obličeji Maxe při namáhavých situacích, vlasy, reagující na vánek či oblečení, které se na hlavní postavě viditelně pohybuje při krocích. Některé prvky postřehnete až po několika hodinách, jsou to ale právě tyto maličkosti, které dělají z třetího Maxe extrémně vypiplaný počin.

Vizuál doplňují některé filmové prvky, kam patří kultovní zpomalený záběr posledního nepřítele, kterého provrtáte kulkami. Hráč má navíc možnost si tuto chvilku zpomalit a vychutnat si každý náboj, vylétávající ze zbraně a kulku, jenž trhá tělo a drtí omítku za ním. Max Payne 3 je pekelně brutální zábava, která však nikdy nezachází do absurdity a jen podtrhuje brutální svět, ve kterém se Max ocitl. Vítám realisticky ztvárněná zranění a destrukci okolí, díky čemuž se dají přestřelky ve hře s klidem označit za špičku akčního žánru.

Do role Maxe se opět vrátil znamenitý James McCaffrey, který do hlasu Maxe přidal ještě více emocí a sarkasmu.

Vizuální stránka je doplněna bravurním zvukovým doprovodem, kde kraluje lehce zremixované ústřední téma série, které je o dost temnější. Klasiku doplňují rockové smyčky a některé povedené skladby, které se spouští během přestřelek a dotvářejí tak filmovou atmosféru. Dabing postav je špičkový. Do role Maxe se opět vrátil znamenitý James McCaffrey, který do hlasu Maxe přidal ještě více emocí a sarkasmu.

Jak na klasiku

Trvalo to dlouho, Rockstar to ale opět dokázal. Max se po devíti letech vrací na herní scénu, která se silně změnila a opět dokazuje, že chytlavá hratelnost ve spojení s provařenými principy skvěle funguje. Max vrací vše, co jsme v sérii tak milovali, a přitom zvládá jít s dobou a stává se opět vysokou laťkou v akčním žánru, na kterou všichni ostatní budou chtít dosáhnout.

Je opravdu těžké Maxovi něco vytýkat. Dvanáctihodinová kampaň je tak akorát dlouhá a stěžovat si na linearitu má zde asi stejný smysl, jako sestavovat dietu v Mekáči. Za své těžce vydřené peníze kromě kampaně navíc dostanete také zábavné módy a propracovaný multiplayer, který vám vydrží měsíce. Pokud tohle není epic win, tak už nic. Vítej zpátky, Maxi.

PC verze Max Payne 3 vychází 1. června (Jún). V našem obchodě Xzone.cz PC verzi pořídíte za 878 Kč s dárkem v podobě plakátu.