Might and Magic: Heroes 6 – dvojí dojmy z bety

Jak asi víte z našeho sedmidenního deníčku, vydali se na širé pláně Ashanu hned dva nebojácné rytíře v lesklé zbroji, aby šířili slávu našeho magazínu až ke hvězdám. Nyní se naši rekové vrací a přinášejí vám v pořadí "Amahara, WoLf" své bezprostřední dojmy z výpravy.

Conflux – každý příběh má svůj počátek

Ubisoft pro nový díl série Heroes využil svého vlastního systému uživatelských účtů a vy se díky tomu do nové komunitní služby pod názvem Conflux (pro neznalé třetího dílu série se jedná o název elementárního hradu, kde se sbíhaly všechny živly světa Ashanu) můžete přihlásit za pomoci stejného účtu, který využíváte u všech ostatních her této společnosti. Po připojení vám Conflux nabídne možnost založení vlastní dynastie v čele s vlastním unikátním hrdinou, speciálními rysy, systémem levelů a dynastických zbraní. Tento systém je v sérii vidět vůbec poprvé a ač jsem ortodoxním fanouškem třetího dílu série, možnosti dynastie a celé sítě Conflux mě donutili vážně uvažovat o zakoupení speciální edice této hry. Nevýhodou pak je, že na využívání výhod dynastie musíte být připojeni k internetu a slibovaná možnost hraní v offline režimu zde tím pádem lehce ztrácí na přitažlivosti

Conflux – kde všechno začíná

Jedním z hlavních rysů nových Heroes, jež vás do očí udeří ještě než se pustíte do samotného dobrodružství, je systém Conflux. Ten ctí nejnovější filozofii vydavatele a spojuje herní profil s účtem na službě Uplay. Odpadá tak obtěžování s miliony přihlašovacích údajů a hesel, vše je naopak čisté a praktické. O zakomponování Skypu přímo do hry už ani nemluvím. Vůbec netušíte, kolikrát mi tato funkce usnadnila život.

Kromě ryze pragmatické funkce je však Conflux skvěle implementován i do hratelnostního jádra hry. Konkrétně se bez něj neobejdete u hry více hráčů, a to jak u Hotseat módu, tak u síťové hry. V podstatě si vytvoříte celou dynastii hrdinů, jež poté budou vaše barvy hájit právě proti protivníkům z masa a kostí.

Celkově se jednoduše jedná o vymazlený systém, který zážitkům ze hry zase dodává zcela nový rozměr a navíc potěší i hráče s nestabilním připojením. Díky Confluxu totiž odpadne nutnost být připojen k internetu při hraní singlu.

Národy – staří známí i úplní nováčci

V sérii se neustále projevuje trend snižovat počet národů a ani tentokráte tomu není jinak. Autoři pro nás na začátek (nepochybuji o tom , že se dočkáme minimálně jednoho datadisku) přichystali pouhých pět národů, které se budou ucházet o přízeň hráčů a v průběhu několika kampaní se je budou snažit přesvědčit o tom, že právě v čele jejich armád se máte vydat do bitev o vrchní místa v žebříčcích systému Conflux. Ač je možností vaší volby pouze pět, je třeba zdůraznit, že si zaslouží ovace ve stoje. Tak kvalitní armády a diferenciace jednotlivých národů a jejich bojové taktiky totiž v sérii vidíme vůbec poprvé, a ač se pátý díl snažil o nastavení unikátních vlastností pro jednotlivé národy, Heroes 6 celou myšlenku dovedlo k dokonalosti. Každý hrdina se může obrátit buď na stranu dobra (cesta slz), nebo zla (cesta hněvu) a podle toho dostávat více defenzivní, či naopak ofenzivní bonusy z unikátních schopností každého národa.

Dalším prvkem odlišujícím vašeho šampiona od klasického hrdiny je možnost vybavit ho právě onou dynastickou výbavou, která mu dodá další unikátní bonusy a kouzla a v neposlední řadě jsou tu klasické možnosti výběru pohlaví, zaměření a pravděpodobně i úprav samotného vzhledu a portrétu (v betě nedostupné). Pokud jste tedy měli v předchozích dílech série problém přilnout k některému z mnoha vytvořených hrdinů, tak zde si bez problému budete moci vytvořit právě takového válečníka, jehož ztráta na bitevním poli vám vžene slzu do oka a právě tenhle prvek dle mého názoru v sérii doposud chyběl.

Národy – vybere si každý

Skladbu frakcí tentokráte zasáhlo poměrně velké zemětřesení, jež jsem ne vždy kvitoval zrovna s nadšením. Ale co už s tím nadělám. Mágové jsou prostě pryč a nezbývá, než se přizpůsobit. Ono nakonec to přizpůsobování zas není tak složité. Jednotlivé frakce jsou dosti odlišné a každý si zde může najít herní styl, který mu přesně sedne.

Po pár dnech strávených v betě se zatím jako nejzajímavější jeví národ Svatyně. Království Nagů se sice v sérii objevuje již po dlouhou dobu, ale nyní se s nimi poprvé setkáváme jako se samostatně hratelnou a trochu od ostatních odlišnou frakcí. Jsou to uctívači vodních božstev a v boji sází především na odstup a zpomalování nepřítele.

Samozřejmě se však nepozapomnělo i na konvenčnější národy, jako je zcela klasický azyl, opravdu zarputilí nemrtví nebo brutální peklo spolu s národy čisté síly. Prostě je z čeho vybírat.

Jednotky – revoluce na bitevním poli

Pamatujete na staré dobré rytíře na koních, draky schopné sežehnout své nepřátele na hromádky popela a magii, která byla schopná přivést vaše vojáky zpět do říše živých (nebo položivých v případě nekropole)? Tak nic takového v nových Heroes neuvidíte. Místo rytířů sedlajících bílé hřebce se po bitevním poli budou prohánět rytíři na slunečních ořích, kteří se umí proměnit v čiré světlo a procházet tak přes překážky, draci se pro jistotu stali bohy, místo kostěných symbolů nekropole dostaneme pod velení pavoučí bytosti schopné měnit svou podobu a s tím i podstatu svého útoku a léčení si vzali na starost jednotky první úrovně (a že jim to jde hezky od ruky).

Přidejme k tomu naprosto nové rozdělení úrovní jednotek, kde máme tři jednotky v první úrovni (základní válečníci, kde dostanete zpravidla jednoho léčitele, jednoho válečníka a jednoho střelce), tři ve druhé (elitní bojovníci jako rytíři na koních, mocní válečníci Svatině Kenseiové či zákeřné harpie) a jeden ultimát (andělé se vrací a tentokráte si s sebou pro jistotu vzali ještě jeden meč) a nemůžete si být jistí naprosto ničím. Rozdělení jednotlivých úrovní zároveň neznamená to samé, co dříve a šampioni jednotlivých národů tentokráte nerozsévají totální zkázu na bojišti a jednotky první úrovně zase neumírají po stovkách pod náporem silnějších bojovníků. Zapomeňte na všechny zažité principy a zmuchlejte všechny strategické příručky, protože války ve světě Ashanu už nikdy nebudou jako dřív.

Jednotky – více než podařený mix

Šesté Might and Magic přichází na kolbiště obchodů opravdu s ohromnou porcí rozmanitých jednotek. Přitom jsou na tom v podstatě všechny národy stejně, tedy aspoň z počátku. Každý má základní pěchotní jednotku, střelce a nějakou tu podporu. Propastnější rozdíly začínají na povrch vyplouvat až u speciálnějších jednotek, které ale rozhodně stojí za vyzkoušení a je opravdu zážitkem se k nim dostat. Přesto ale nejsou tak mocní jako kdysi a třeba Andělé již v takové míře nedominují celému bitevnímu poli.

Příjemné je i rozdělení jednotek do tří tříd. Zvláště nováčci se tak budou hned od začátku v pohodě orientovat a odpadne ten propastný problém s dostáváním se do složitějších mechanismů. Nové Heroes jsou totiž dokonale přímočaré, ale zároveň skrývají nebývalé taktické možnosti, jež veterány série doslova uhranou.

Mapa dobrodružství – já chci GPSku

Úprav se dočkala i herní mapa, která je nyní rozdělená na jednotlivá území spravovaná hradem (plnohodnotné možnosti stavby a náboru), nebo malou pevností (žádné možnosti výstavby, ale střední opevnění pro lepší obranu) a dokud držíte město, tak nepřítel nemůže obsadit vaše doly a budovy podporující růst vašich jednotek v dané oblasti. Doly je ale možné rabovat či poškodit tak, aby z nich váš oponent neměl po dobu několika dalších tahů žádný užitek a stejně tak v případě dobití nepřátelské državy pod vaši vlajku automaticky připadnou i všechny obsazené budovy v dané oblasti, což šetří čas při zdlouhavém obsazování každé jednotlivé stavby. Možností využití této funkce mohlo být víc (například hraniční krystaly mohly měnit svou barvu podle toho, kdo zrovna drží danou oblast, nebo se rovnou mohly dát v městě přestavět za brány či jiné překážky), ale celkově se jedná o dobře zvládnutý prvek, který do série přináší novou dávku svižnosti a hlavně zábavy.

Další důležitou novinkou je zcela přepracovaný systém městských portálů, kdy lze v každém městě vybudovat dva druhy. Tím prvním je brána schopná přenést vás do jakéhokoliv dalšího města pod vaší vlajkou, které je napojené na tuto síť a tím druhým je brána, díky níž se váš hrdina bude moci teleportovat do nejbližšího města s touto bránou. Tento systém zároveň přináší zajímavou novinku v najímání jednotek, kdy už nejsou potřeba karavany ani výlety na půl hodiny přes všechna obsazená města na mapě, ale pokud má dané město budovu potřebnou k najmutí dané jednotky, lze v něm najmout všechny dostupné jednotky daného druhu ze všech dalších měst na mapě. Jedná se o další prvek, který hře dodává na rychlosti a více jí tak zaměřuje na samotný boj.

Ze začátku mi tato funkce vadila, ale když jsme přišel na chuť konvertování měst (další kontroverzní novinka, kdy stačí zaplatit nepatrný obnos surovin a zlata a vámi dobyté město se rázem změní na město vašeho typu) zjistil jsem, že zvládnout takové množství měst by zabralo více času, než samotné válčení, takže i za tuto novinku dávám palec nahoru.

Mapa dobrodružství – cestovat a zase jen cestovat

Co se týče pohybu po mapě a jejího členění, ušli oproti minule vývojáři opravdu pořádný kus cesty. Obzvláště nový systém správy dolů a jiných budov je zpracován naprosto excelentně. Nyní totiž odpadá otravné obsazování každé budovy zvlášť. Stačí dobýt hrad nebo pevnost, jež je hlavní budovou pro dané teritorium a ostatní vám pak samo spadne do klína. Ale pozor, aby vám je úskočný protivník nepoškodil.

S mohutným aplausem ve stoje hodnotím i systém portálů, který hráči umožní rychle a jednoduše přepravit všechny jednotky na dané místo. Vale tak dostaly otravné karavany nebo zbytečné čekání na to, než se životně důležité posily došourají přes celou mapu k obléhané pevnosti. Zároveň tento systém nepředstavitelně usnadňuje správu měst a znovu tak potvrzuje snahu autorů. A sice na povrchu jednoduché a přehledné, ovšem uvnitř komplexní a promakané.

Hratelnost – jak alchymista stvořil slivovici

Jedním slovem skvělá. Osobně jsem se bál toho, co nové prvky udělají se samou podstatou série a jako ortodoxní fanda třetího dílu jsem od hry nic převratného nečekal. Rád vám tímto oznamuji, že jsem se pletl a už beta na mě udělala opravdu dobrý dojem. Celá hra svižně šlape, zjednodušení principů na mapě dobrodružství nebyla vůbec na škodu a naopak posílení všech jednotek a přidání velkého množství jejich schopností z bojů mnohdy dělá taktické orgie. Pozorný fanoušek série zde najde prvky ze třetího, čtvrtého i pátého dílů Heroes a vývojářům je nutno přiznat, že tahle herní alchymie se jim vyvedla na výbornou.

Hratelnost – vymazlený klenot

Nikdy jsem o kvalitách nového přírůstku do série nepochyboval a musím konstatovat, že rozhodně nejsem zklamán. Ona vlastně hra přináší přesně to, co jsem jako hráč většiny předchozích dílů očekával, ale při tom to přináší ve velice vlídném kabátku. Nováčci zde najdou přístupnou tahovku na dlouhé večery a my herní veteráni zase hotové strategické orgie. A přesně nějak takhle to má být!

Audiovizuální stránka – orgie pro dva smysly

Fanoušci starých dílů Heroes zajásají. Nový díl totiž přináší zremixované melodie, které jsme byli zvyklí slýchat ve všech předchozích dílech a některé se opravdu povedly. Jediné čeho se v případě hudebního doprovodu bojím je to, že se někteří veteráni do hudebních doprovodu zaposlouchají natolik, že zapomenou hrát a budou tak do stavu mírného šílenství přivádět své protivníky, kteří budou čekat na to, až jejich oponent konečně odehraje kolo.

Grafické zpracování pak tvoří pastvu pro oči a obzvláště nový a neokoukaný design jednotek vážně stojí za to. Jsou tu staří známí, ale i zcela nové návrhy a každá jednotka je ztvárněna do posledního detailu. Jednotlivá bojiště jsou na tom stejně jako jednotky a jediné výtky bych měl k hradům, které naprosto postrádají známé panoramatické záběry městské zástavby a dlouhé obnovy textur po shození hry na lištu, ale to jsou skutečně drobné detaily, které mohou být problémem samotné bety a v plné verzi budou odladěné lépe.

Audiovizuál – dokonale strhující epos

Jedním slovem perfektní. Asi jako jeden z mála jsem byl poměrně nadšen i z grafického zpracování pětky a proto u šestého dílu nemám vůbec problém. Grafika doznala jistého zjemnění a ani fandové starých dílů by neměli být zase tak pobouřeni. Kromě dobře zvládnutých textur ale hra nepokulhává ani co se animací týče a o ohromné dávce stylu při ztvárnění budov a jednotek už ani nemluvím.

Celý dojem navíc zdařile podporuje ozvučení. Nejde při tom ani tak o zvuky přímo ve hře, jako spíše o doprovodný soundtrack, jež je naprosto špičkový. Kromě nových a nutno konstatovat, že povedených songů se ostražitý hráč může zaposlouchat i do zremixovaných kousků se starším datem vzniku.

Problémy – beta je beta

Bohužel jsem narazil na spoustu chyb od nefunkčnosti některých kouzel a schopností jednotek přes mizející artefakty až po padání samotné hry a zasekávající se tahy AI (a ono to myslelo hodinu, ale stejně to nic nevymyslelo). Jedná se sice o beta verzi a takové chyby se dají očekávat, ale bojím se toho, že na odladění těchto neduhů nemají vývojáři ani dva měsíce a vydat neodladěnou hru není nikdy zrovna nejlepší nápad. Dá se sice očekávat velké množství opravných patchů, nějaká ta DLC a dost dobře možná i jeden až dva datadisky po vzoru předchozích dílů série, ale já osobně bych rád hrál plnohodnotnou hru od prvního dne, kdy mi domů přijde speciální edice. Neházejme ale ručník do ringu a vyčkejme, třeba nás mistři vývojáři mile překvapí.

Problémy – špatně využitý čas

Ač nerad, musím tvůrčímu týmu v čele s Erwanem taky pěkně vyčinit. Ano, chápu, že se jedná teprve o betu, ovšem když už si na to autoři vzali několikaměsíční odklad, proč je to proboha po technické stránce takový průser?

Proč to jen neustále padá a zamrzá? O příležitostných výpadcích zvukových efektů nebo nedej bože AI radši ani nemluvit. Zcela nejvíce do běla ale dokážou rozpálit textury. Nejen, že se až neúměrně dlouho načítají, ale někdy se radši pro jistotu neobjeví vůbec. Tak takhle opravdu ne! Upřímně, jestli mám opravdu nějaké vážnější obavy, je to z technické odladěnosti finálního produktu.

Závěr – každé dobrodružství jednou končí

Beta sice pokračuje i nadále, ale je chudší o dva hrdiny. Ze světa Ashanu si naši hrdinové odnesli mnohé zážitky a přes některé názorové rozkoly se přeci jen v jedné věci stoprocentně dokáží shodnout. V září budou oba dva stejně netrpělivě vyhlížet pošťačku, protože legenda je zpět a oni prostě musí být u toho.