Recenze PC verze God of War

Když v roce 2018 vyšel God of War na konzoli PlayStation 4, málokdo tušil, že se mnohými tak oblíbený bůh Kratos za několik let objeví i na nejvýkonnější platformě - PC. Série si dokázala na PlayStationu získat srdce miliónů hráčů, a to napříč třemi generacemi. Přiznám se, že ačkoliv jsem si poslední iteraci řeckého hrdiny pořídil již před téměř čtyřmi lety na PlayStation 4, příliš jsem ji nehrál. Hlavním důvodem pro mne bylo omezení na třicet snímků za vteřinu (neměl jsem k dispozici PS4 Pro, na které hra běžela podstatně lépe). Když se na to podívám zpětně, byla to velká chyba.

Původní tři díly (série má i několik spin-offů) akční adventury/slasheru, disponovaly automatickou kamerou, která byla spíše standardem dnes již herní historie. Poslední (čtvrtý) díl, tentokrát ale bez číslovky, lze považovat za jakýsi reboot série a tvůrci ze Santa Monica Studio se rozhodli využít pohled ze třetí osoby, který je nám všem zcela jistě dobře znám. Velkou úlohu hraje i implementace rpg prvků. Jedná se sice o skok jiným směrem, který svým způsobem narušuje sérii samotnou, ale osobně jej vnímám jako něco nového, inovativního. Tedy alespoň co se týče God of War. V jádru herní duše jsem věděl, že si titul chci zcela jistě zahrát a když byl oznámen pro platformu PC, nebylo o čem přemýšlet. Do Midgardu jsem se vydal plný očekávání a vás - čtenáře nyní zvu, abyste se ke mně na této pouti připojili.

• Platforma: PC
• Datum vydání: 14. 1. 2022
• Výrobce: SIE Santa Monica Studio
• Žánr: Akční adventura
• Česká lokalizace: Ano - titulky
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 45 GB
• Herní doba: Hlavní příběh cca 20 hodin / s vedlejším obsahem 50+ hodin
• Cena: cca 1250 Kč (Steam)

Odysea otce a syna

Oproti předešlým dílům, které se odehrávají ve starověkém Řecku, se děj přesouvá na sever do Midgardu. Severská mytologie mne vždy fascinovala a tak mi svět, který nám autoři naservírovali, náramně sedl. Na zasněžených lesích, mohutných horách a divokých řekách je něco nepopsatelného. Možná proto se mi tak líbilo v Norsku. Promiňte, trochu jsem se zasnil. Kratos toho má za sebou opravdu hodně. Pokud jste předchozí díly hráli, určitě dobře víte, o čem mluvím. Pokud jste však naprostými nováčky, dovolte mi doporučit vám velmi dobře zpracované video na YouTube, díky kterému budete hned v obraze. Lepší ale samozřejmě bude, když si hry zahrajete (není to ale nutností).

Hlavní hrdina se vydává najít klid na dálném severu, kde se seznámí s Faye, se kterou zplodí syna Atrea (Atreus je nedílnou součástí hry a dostane se mu velké pozornosti). Faye bohužel po čase umírá a jejím posledním přáním je, aby její nejbližší - Kratos s Atreem, rozprášili její popel na vrcholku nejvyšší hory. Zde mi dovolte zastavit. Více z příběhu již neprozradím. Mohu pouze říci, že během cesty potkáte bohy ze severského pantheonu, divotvorné nepřátele i nečekané spojence. Hra se smysluplně drží nordické mytologie, i když mnohdy samozřejmě uhýbá a svět tvaruje dle vize scénáristů. Nic ale není vyloženě na sílu.

Hlavní hrdina se vydává na dálný sever.

Děj se převážně odehrává v již zmíněném Midgardu, ale podíváme se i do jiných světů. Alfheim, obývaný temnými a světlými elfy, skýtá válkou zpustošené ruiny chrámu, který kdysi oplýval nebývalou krásou. Helheim je iterací pekla, kterému vládnou nemrtví a všudypřítomný mráz. Jötunheim je sídlem obrů, kteří v příběhu sehrají velmi podstatnou roli. Ohnivá říše Muspelheim vás poté provede nejednou náročnou zkouškou. Niflheim - bývalá říše trpaslíků, je zapředena do věčné mlhy a i ti nejodvážnější dobrodruzi se mohou snadno ztratit. K cestování mezi světy slouží mechanismus, který se ukrývá v chrámu na jezeře Devíti. Do Asgardu, Svartalfheimu a Vanaheimu je přístup zamítnut samotným Odinem, ale jelikož se snad brzy dočkáme pokračování, tak se domnívám, že právě tam budou směřovat naše kroky.

Zmíněných devět světů je protkáno větvemi posvátného stromu Yggdrasil, jenž je vnímán jako střed vesmíru a existuje mimo chápání prostoru a času. Na počátku věků existovaly pouze dvě říše - Niflheim a Muspelheim. Led a oheň. Při jejich konjunkci se zrodila první bytost, první ledový obr - Ymir. Odin se svými bratry Ymira zabil a vytvořil z něj Midgard. No uznejte, není severská mytologie úchvatná? Cesta našich hrdinů je protkána nepřebernými nástrahami, hádankami a nezapomenutelnými souboji, které osobně řadím k těm nejlepším, jaké jsem na obrazovce mohl za poslední roky vidět. Prostor dostane také humor, ale osobně mi do tíživé atmosféry hry příliš nesedl. Jedná se však čistě o vkus každého z nás.

Parádní soubojový systém

V God of War budete bojovat. Hodně. A bude vás to bavit. Soubojový systém je na akční adventuru velice rozvětvený a troufám si říci, že jej na první průchod nemáte šanci kompletně zažít. Hru lze nastavit na jednu ze čtyř obtížností. Klasicky jsem zvolil zlatou střední cestu - tedy obtížnost normální. Musím uznat, že až na pár výjimek je i tato volba příliš jednoduchá a doporučuji vám spíše zvolit jednu z těžších variant. Pokud ale hrajete na klávesnici, bude to chtít více trpělivosti. Hra je prostě a jednoduše ušita na konzolové ovladače a klávesnice je pouze nezbytným následkem portu na počítače.

Soubojový systém je velice rozvětvený.

Souboje jsou brutální a je na ně radost pohledět. Kratovou první volbou je sekera Leviathan, kterou mu přenechala jeho manželka Faye. Později se dostaneme i k tolik obávaným čepelím Chaosu, které známe z dřívějška. Se zbraněmi lze bojovat jak na blízko, tak i na dálku. Samostatnou kapitolou jsou tzv. runové útoky za pomoci živlů. U sekery se jedná o mrazivá kouzla, u čepelí pak o ohnivá. Při boji beze zbraně Kratovi přijde vhod i štít, který se vysunuje z brnění na jeho předloktí. Velkou mírou k boji přispívá Atreus a jeho luk Dráp spolu s dýkou, kterou zdědil. Šípy umí nepřátele např. paralyzovat a notně usnadní prekérní situace, do kterých se dostanete poměrně často. Všemu pak kraluje tak dobře známá Sparťanská zuřivost - schopnost, která se během soubojů Kratovi pomalu dobíjí a při její aktivaci rozpoutáte peklo v podobě rychlých úderů pěstmi či silnými kopy.

Druhů útoků je opravdu velké množství a na to, abyste si je všechny odemkli, rozhodně nestačí držet se pouze příběhové linie. Ale o tom později. Během hraní získáváte zkušenosti, za které si schopnosti nakupujete a vylepšujete. Klasika. Každý si najde svůj bojový styl. Doporučuji experimentovat. Pouze tak si soubojový systém God of War užijete plnými doušky. Když na nepřítele útočíte hlava nehlava a do toho na něj Atreus sesílá hejno magických havranů či smečku vlků, je to parádní adrenalinový zážitek a spektakulární podívaná. Jedinou výtkou je snad až příliš velké množství dovedností, která na vás hra během prvního průchodu chrlí. Místy jsem se ztrácel. Jelikož nám tvůrci nabízí i mód New Game +, mohli si část útoků schovat právě do něj. Ale opět se jedná o subjektivní pocity. Mnohé hráče zajímá pouze příběh a ke hře se po dohrání již vracet nebudou. Byla by škoda, aby nemohli vyzkoušet vše, co boj nabízí. Zde jsem tedy poněkud rozpolcen.

Solidní implementace RPG prvků

God of War rozhodně není pouze o bezduchém mlácení nepřátel. Důraz je kladen také na výbavu obou protagonistů. Postupem času budete nacházet nové předměty, kterými se lze vybavit. Hra disponuje poměrně velkým množstvím setů, do kterých lze Krata a Atrea nasoukat. Každý z kousků brnění lze posléze upgradovat a většinu můžete vybavit i tzv. kameny očarování, které přidávají různé bonusy. Variabilita je solidní a lze si tak upravit svou postavu dle vašeho gusta. Rádi používáte ohnivé runové útoky a chcete je za pomoci kamenů vylepšit? Není problém.

Samozřejmě nečekejte nic příliš komplexního. Koneckonců se nejedná o RPG titul. Vylepšování postavy ale vnímám jako pozitivní prvek, díky kterému budete mít pocit, že se hlavní hrdinové stávají silnějšími, odolnějšími a zkušenějšími. Spolu s báječným soubojovým systémem se jedná o výbornou symbiózu a designéři rozhodně nešlápli vedle. Mnoho setů vybavení je vázáno na určité aktivity, kterých je mimo hlavní příběhovou linku solidní množství. Abyste si předměty mohli vyrobit, musíte nasbírat dostatek daných materiálů, které jsou mnohdy velice vzácné a jejich získání není záležitostí hodinky hraní. Hru bez problému projdete i s výbavou, kterou naleznete během příběhových misí, ale pro ty z vás, kteří chtějí z posledního God of War vyždímat obsah do poslední kapky, mám dobrou zprávu. Příběhem to zdaleka nekončí.

Propracované vedlejší aktivity

Vedle povedené příběhové linky, skýtá God of War velké množství obsahu, díky kterému si herní dobu můžete vice jak zdvojnásobit. Postranní obsah lze dělit na úkoly s příběhem a aktivity, díky kterým potrápíte své válečnické umění. Co se týče vedlejších úkolů, tak je doporučuji projít současně s tím, jak se vám budou odemykat. Obsahují totiž mnoho střípků z historie světa, ve kterém se děj odehrává. Bohužel jejich kvalita notně kolísá a rozhodně se nejedná o takové "vedlejšáky", jaké známe např. ze třetího Zaklínače. Většina questů je ale zábavná a nevidím důvod, proč si je nezahrát.

God of War nabízí velké množství vedlejšího obsahu.

Při putování narazíte na opravdu velké množství truhel s odměnami a k některým z nich se dostanete pouze za použití určitých dovedností, které získáte během hraní příběhové linie. Zde dostává slovo již dříve zmíněný mód New Game +. Díky opětovnému rozehrání hry se tak dostanete tam, kam jste dříve nemohli. Samostatnou kapitolou jsou světy Niflheim a Muspelheim, které odemknete až po nalezení určitého počtu šifer. V Muspelheimu na vás čeká šest arén, které ozkouší vaše bojové dovednosti. V Niflheimu bude vaším největším sokem zrádné bludiště. Tvůrci si dali záležet a je to vidět na každém kousku hry. Jádrem je samozřejmě stále příběhová část, ale vedlejší aktivity rozhodně neurazí. Ba naopak. Například takové souboje s prokletými valkýrami vám určitě rozpumpují srdce. Nejsou totiž vůbec jednoduché.

Výtečný design úrovní, příliš mnoho hádanek

Designéři ze Santa Monica Studio překonali sami sebe. Lokace, kterými ve hře bude procházet, jsou až na výjimky zpracovány takřka dokonale. Jednou šplháte po skalnatých římsách, plavíte se po jezeře či prolézáte staré trpasličí doly, abyste se záhy ocitli v barevném a magií sršícím lese. Nádhera. Takového šplhání si užijete dosyta a ke hrám tohoto typu to výslovně patří. Umělá inteligence, která z velké míry ovlivňuje chování Atrea se také povedla. Příliš mnoho výhrad nemám ani k reakcím nepřátel. Snad až na to, že většina bossů byla tvořena obry, kteří vypadali velmi podobně.

Designéři překonali sami sebe.

Co mi ale naopak vadilo, bylo až přílišné používání hádanek a puzzlů. Nejde o to, že by byly nějak složité či nezábavné, ale bylo jich prostě až moc a často mne odváděly od příběhu. Místy mi připadalo, že se jedná o umělé natahování herní doby, které známe např. z her od Ubisoftu. Třetinu herní doby jsem tak trávil koumáním nad tím, jak se dostat k té či oné bedně či jak otevřít nepřístupné dveře. Příště prosím ubrat. Výborné jsou ale nástrahy ve formě pohybujících se ozubených kol s čepelemi či plošin s bodci. Při jejich překonávání se budete cítit jako Indiana Jones.

Kolísající vizuál, sporná optimalizace, krásný soundtrack

God of War byl již na základním PlayStationu 4 krásně vypadající hrou. Od PC verze jsem tedy očekával, že mi vytře zrak. To se jí zadařilo tak napůl. Vývojáři kladou velký důraz na odlesky a nasvícení a je to vidět na každém kroku. Když se na pozlacených budovách leskne slunce či mramorové podlahy odráží násadu sekery Leviathan, budete se cítit jako v ráji. Je to nádhera. Problém ale nastává, když se ocitnete v místech, kde se nemá co lesknout, nebo svítit. V tu ránu klesá grafické vzezření God of War o několik úrovní níž, až mi přijde, že byly části lokací pouze překopírovány z konzole bez toho, aniž by na ně kdokoliv sáhl. Naštěstí se nejedná o příliš častý jev, ale pouze slepec by si toho nevšiml.

Kvalita optimalizace je spornou záležitostí. Hra je rozhodně velice náročná. Pravděpodobně více, než by být musela. Většinu času jsem hrál na maximální možné nastavení. Na sestavě AMD Ryzen 5600x, RTX 3070Ti a 16 GB RAM jsem se při rozlišní 2560x1440 držel v 90% nad hranicí šedesáti snímků za vteřinu. Problémem ale byly propady fps v některých lokacích, doprovázené snížením využití samotné grafické karty. V Helheimu jsem dokonce musel zásadně snížit kvalitu nastavení a zapnout Nvidia DLSS, protože se hra rozhodla padat na 30 fps. To vše snad opraví aktualizované ovladače grafických karet, ale v době recenzování to nebylo ideální. Čemu nemůžu nic vytknout je ale ozvučení, dabing postav a samotná hudba. Když Kratos v podání Christophera Judge promlouvá k Atreovi za zvuků bubnů a hlubokého chorálního zpěvu, je to VSKUTKU paráda.

Velmi dobré, nikoliv však božské

Jsem velice rád, že jsem dohnal rest z PlayStationu. God of War mne během své herní doby dokázal vtáhnout do děje a já po delší době zase dohrál singleplayerový titul. Příběh hry je více něž dobrý, ale musím se přiznat, že jsem čekal o malinko více. V potaz nicméně beru to, že se jedná o přípravu půdy pro nadcházející díl Ragnarok, který si po nynější zkušenosti určitě zahraji. Soubojový systém je propracovaný, zábavný a efektní. Děj odsýpá a na souboje s bossy hned tak nezapomenu. Jakožto milovníkovi RPG žánru vítám prvky, které herní zážitek obohacují. Vedlejší obsah je zpestřením, ale ne nutností.

God of War mne dokázal vtáhnout do děje.

Mrzí mě pouze přílišné využití hádanek a puzzlů, nevychytaná optimalizace a místy sporné grafické zpracování. God of War je kvalitním počinem a pokud máte k podobným žánrovkám kladný vztah, mohu jej bez debat doporučit. V případě, že jste hru dohráli již na PlayStationu, ničeho nového, samozřejmě až na vylepšený vizuál a neomezenou snímkovou frekvenci, se nedočkáte. Každou konzolovou exkluzivitu, která se podívá na počítače vřele vítám a doufám, že další díl vyjde s menším, než tříletým odstupem od konzolové verze. Kratos s Atreem si získali mé srdce a já jsem zvědav, kam budou směřovat jejich další kroky. Jedno vím ale jistě, jednoduché to mít nebudou.